Ntsáo Áłah Aleeh
Christ Bił T’ááłá’í Níídlį́
T’ą́ą́chil 2024 Ntsaago Áłah Aleeh


15:5

Christ Bił t’áála’í Níídl’į́

Bee t’áála’í níídl’į́ nihéé oodlą́ dóó Jesus Christ ayóó’á’níí’ní dóó niha niná’ídlá’ígíí. T’áá ayisíí bił nishłį́ jinizingo éí Christ bił t’áála’í jílį́į́’ doo.

T’áá anii naashaago Jesus Christ niná’ídlá’ígíí bąąh ákonsin, ndi Yisda’iiníi.́łii ninánidlá’ígíí yéígo bąąh ákóníízííh naadįį’ashdla’ shinááhaigo. T’áá aniidigo Stanford lawjí ałtso niniłtą́ dóó Ahééhásshį́į́h Hahoodzod lawjí biniyéh haasht’é’ádiishneeh. Shimá shich’į́ hooné, nichei Crozier Kimball daats’áá Utahdi kéihátí. Yidiishts’eł ninizingo, hooghandi nidíídaał. Shichei éí tseebídíín doo biaan hast’ą́ą́ binaahai dóó yéígo bitahoneezgai. Nizhonigo baa niyáh. Ayóó bił hózhǫ́ bąąh niyahígíí dóó bibee oodlą́ yee shił hooné.

Crozier táá binaahaigo bizhe’é David Patten Kimball 44 binaahaigo daatsą́. Crozier bizhe’é dóó bichei Heber C. Kimball daatí hwííná bił yá’ádaat’ééh doo dóó bits’ąądę́ę́’ hójizlíí’ígíí hwołnilíí’ doo.

Shichei áshiłní t’áá doo díí shí dininí nizázi ná’ádahyiilaahígíí biniinaah. Yisda’iinííłii niná’ídlá’ígíí t’éíya alaadi bąąh nisinkees doo. T’áá áníít’eh Diyin God ba’ałchíní dah níídlį́. T’áá háíshį́į́h bitsąądóó hwósinłííh, t’áá aniiltso Yisda’iinííłii bidaah doo yidíídziił dóó hait’áo bibee haz’aanii bikéh hóniił’į́į́h nt’ę́ę́’.

Shichei aní Yisda’iinííłii éí daadilkał yaa’áhalyahní nil’į́ 2nd Nephi 9:41. Shichei aní T́ánit’ééh léí sheeiina łahgo anéédláágo Yisda’iinííłii shaa joosba’ doo.

Yéígo násíínąąh. Shił bee hózin diné yá’át’ééii nilí nt’éé’. Diyin kehjį’ diné yá’sodizin nt’ę́ę́’ dóó naakidi diyin yánánitingóó naayah. Shichei yee násineezt’ąą’ tóó yá’át’ééhii naanish éí doo biigha da, Yisda’iinííłii niná’idlą́’ígíí biłgo t’éíya. Tádii be’naashniih shichei Yisda’iinííłii niná’idlá’ígíí

2019 yaahdą́ą́’ Jerasalemgóó áshídoo’ą́, áádí kin wodahdi has’ą́ áádí hasíyah, áádi jiní Jesus Bikéénaakai’í yikéé’ táneezgis, tádoo tsin ałnáozai bikáajį’ bił o’oolkaígíi inda bich’í hoolzizih. Áádi yéígo diyin kéjį’ nahsíínaah dóó bąąh nisídíkeesgo Bikeenąąkaaígíí ayóó’á’daháhíínóní yidííniid.

Bénahniih, Yiada’iiníiłii sodilzingo nihá náookaah. Díí sodizin éi tsidá k’adą́ą́’ bee iiná ninit’ígo niha sodoolzin, John binaaltsoos binanitin biyí yisdzoh.

Éí bikeenaakai’i’gíí yá sodoolzin dóó t’áá nihí ałdó niha sodoolzin. Yisda’iiníí’ii nigha sodilzingo aní, “ShiTaa náyookąąhgo t’ááłá’í niidlį́ áko shíí honilǫ́ dóó shí ałdó bii’ honishłǫ́ǫ doo nígiát’áo, áko diné t’ááła’í bił niidlíí’ doo.” Bee ayóó ánísht’éii shaa dííní’ánígíí t’áá éí baa diní’ą́, áko t’ááłá’í niidlínígi át’éego t’ááłá’í danilį́į dooleeł. Christ diné áhił’danidlį́į doogo’ yaa sodoolzin t’ahdoo bik’ih dahozhdii’aah dóó Tsin Ałnáozʼai bikáa’jį’ bił i’doolkałgóó. Christ dóó Yá’aash nihiZhe’é bił t’áála’í niidlííh doo Yisda’iinííłii nigha niná’idlah.

Diyin bibee ajooba’ éí t’áá ałtso diné bá, azhá doo iiłtádandi, ayóó beehódilzin, dooda yeeh bibéeso tóó aháyóí hólǫ́ dooda yeeh bilagaana nil’į́. Diné t’áá hááshį́į́h Christ yił t’áá lá’í yił nil’į́, dóó bibee haz’aanii yikéh hoł’į́.

1830 yaahdą́ą́’ Joseph Smith dóó Oliver Cowdery yá’aashdę́ę́’ bich’í hooné, áko Diyin bisodizin dóó diné biwááshindoon hánaal yah. K’ad éíyá section 20 wolyéh éí tsídá ałtsé Ntsaa Álah aslííhdi diné Diyindę́ę́ yił íishją́ą́ áyiilaaígíí yeeh lá’ dahaslį́į́h.

Díí biyí bił íishją́ą́ł alyaahígíí éí ayóó át’éii at’é lá. Bi nanitin éí Yisda’iinííłii nináídla’ígíí yéígo bąąh hastí, dóó ayóó bidziil dóó binahjį’ nihikidhojídlí éí Diyin bee ajooba’ at́’é. Diyin Yá’yałtí’ii Joseph Smith éí naadíín dį́į́’ binaahai, dóó Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí haidiilaah diyin bibee adziil bee dóó łá’ídi Diyin bił íijáá’ áyiilaah. T’áá ałah Joseph dóó Oliver diyin yikee naa’aashii nil’į́, áko óholnííh bee hólǫ́ sodizin yinaat’aanii nil’íí’ doo bá biigha.

Saad dah sijááhígíí 17 dóó 36jí éí díí biyí, Sodin dah yoodlą́’ígíí, Diyin God t’áá aniihii,diné hadiiyaahígíí, adaatl’izh dóó Jesus Christ niha nináhidlą́’ígíí éí biyí. Saad dah sijááhígíí 37 éí tó bee hó’doolzííh bikéhgo sodizinjį́’ íshdiighaa. Saad dah shijááhígíí 75 dóó 79jí éí bąąh dóó tó bikí sodizinígíí t’áá dimóó biighagi choodeel’į́.

Dooladó ayóó át’éii łá, Diyin bee nanitin, bąąh dóó tó choo’į́, dóó bee ó’oolį́į́hí Joseph Smith diyin Yá’yałtí’í diyin binahagha hanáyoodlah.

Doo nantlahda, tó bee hódiilzííhgo. Diyin God bidaahdę́ę́’ ajooba’ azdiilį́į́h, hajéí ké’eltǫ́ bąąhágí at’éii t’áá ałtso łahgo anjíídlaah, dóó Jesus Christ bízhí ákidisdoot’aał, dóó hooĺáágoo dahíníínáajį’ bił yiidááł, dóó nihi naanish bee Christ biihsízíínii nihee yilyah.

Díí ná’idikidígíí tó bee hodiilzííhígíí éí diyin kéhjí at’é lah. Hábéeso hólǫ́ dooda yeeh ayóó hwééhodilzin éí doo bóhónííh da. Atí’nii dóó báhojoobá’ii éí t’áá ałheelt’eiigo diyin kéhji nabidikid.

Akági ałąą ádaat’éehígíí, dóó asdzaní dóó hastóí, dooda yeeh jilinígíí éí doo bóhónííh da. Naaltsoos Mormon Wolyéhígíi doo bił naaki nilíí’ dat’áá ałtso hágo Diyin biyá’át’ééhii nihii’ nidahálaah atah ninaah, “lizhin dóó ligaii da’ahótą’ii, diné dóó asdzání … God yiniłį́į́go t’áá at’é diné áheelt’é.” “Diné t’áá ałtso aheełt’é dóó doo yiwooshjí bididiishnííł da.”

Háálá t’áá aniit’é ahidahniilt’é Diyin God bidaahdę́ę́’. Łá’ diné t’áá ádaníít’é ałąą’ádahniit’é daaníígo nidanitin. Lá’ diné ałąą’ádahniit’é’ígíí yéígo ntsaago ádeelé.

Łá diné t’áá ałtso Diyin bibee ajooba’ dóó hool’áágóó iina nihaa dooyeeł danizin, t’áá doo biká na’anishi.

Ndi diyin bizaadę́ę́’ éí t’áá aniitso dahiisíígo nihi kíjí siláo doo dóó bąąhági at’éii łago anadiinííł dóó bibeehazáanii bikéhoniilííh doo. Diyin ani, diné t’áá níík’e iiná dóó hool’áágóó Diyin God bił hijiináa dooleełígíí bee bá haz’ą́, dóó bibeehaz’áanii; dóó Ata’sizíinii bikéhgo dóó bizaad bikéhgo dóó hool’áágóó iiná nidídoołeeł. Yisdá’iiníiłii niná’ídláhígíí bits’ą́ą́dóó shik’ihojídlíi doo nosingo, Christjigo dah didiidááł dóó bibee haz’áanii bik’eh hóniil’į́į doo.

Naashaa dóó woshdę́ę́’ t’áániké dóó t’áá hwíhóholnííh lá’ídi bąąh yát’í. Díí tádii bąąh yá’atí doo bąąh hwiinití.

Wódahdi oltá binaaltsoos, nanitiní ayóó beehódilzin kódiniid, “T’áá niikéh ntsa’akees doo bah hasąą̨́ da.” Áádóó naaltsoos nabikaahdi aní, Diyin God doo hólǫǫ’ da … doo t’áánikéh hólǫǫ da … do yá’aashdi éí biyí adin. Shí éí bits’ąąjí niséskees.

Nihi oodlą́ji nanitin éí t’áá anii t’áá nihi íniidzinígíí hólǫ́ áádóó t’áá nik’e nisííkees. T’ááh hwójinízingo bąąh nisijíkees éí nighaa deit’ą́ Díi t’áá ayísii bee nahast’ánígíí at’é. Doo t’áá ííniidzingo, doo naasgóó díniilsééł da áko doo Christ bił t’ááláí níídlii da doo. T’áá nihi óhołnííh nihee hólǫǫgo, diné t’áá níík’e iiná dóó hool’áágóó Diyin God yił hijnáá dooleełígíí bee bá haz’ą́. Yá’ą́ąsh biyidi ii’sizį́į yaa ndaast’įįdi, nihiZhe’é binahata éí t’áá nihi nihíhóholníí.d doo éí bee lá’azlį́į́’. Ch’įįdii aZhe’é Diyinii binahata yik’ijį’ dóó doo diné doo bóhóníih doo ní. Ch’įįdii dooda bidooniid ako bikéénaakaígíi doo atsiis bee dahólǫǫ’ doo.

Nihí éí nihiZhéé binahata bikéé dah diikai. Kwe’é wódichíígo éí díí t’áá nihi nisííkees bikéhgo hiníínąą’ doo. T’áá nihi nidzingo íitii doo, ndi asiiziihgo bik’e ni’nahdiilyeeł. “Yá’át’ééhgo hiníínágo éí nihił hózhǫ́ doo dóó hodeesheeł doo dóó hool’aagóó iiná doodagoo bąąhagi át’éii éí ajéí neezgai dóó doo iłhasííd baash doogał.” Alma aní, “Bąąhagí át’éii bąąnijíghaago éí doo iłhózhǫǫnii at’é.”

Nahasdzáán bikaagi éi ayóó ałch’í naanilii hólǫ́, tsídá shí alaadi ádeeshnił wíínidzin łeh. Aláadi anisht’é jinizingo bąąh nijilnish dóó éí t’áá ákogi át’é. Diyin binánitinígíí bił áhééłt’éh. Diné bits’ąąjízį́ nijighaago doo haasht’é íídoołeeł da, éí doo Diyin binanitin da at’é. Lá diné doo bikíhit’áó da azhá diyin bibeehazáánii doo yikehgo dah hináh.

Nahazáán bikagi diné Lá’ diné diyin kéhji yeeh dah yoosnah éí yeehgo hooláágoo íl’į́. Niha yá’át’ééh doo President Russell M. Nelson yiniilts’ąągo dóó, “Celestial Bąąh nisinkees.”

Tsídá aláádi íílinígíí éí t’áá háídá neididooleeł, azhá báhójooba’í ndi, doo t’áá lé’í yeenilíí’da dooda yeeh doo bá’ashdlá’íílaahígíí. Iłhaajééhígíí yinisinígíí alaahgo bąąh siikees doo éí Diyin bizaadę́ę́’ ákot’áo bąąh hané. Baanisinkees Nephi ákot’áo yaah hałné, Lehi hwódiłch’ilgóó dah diikai. Bighan, dóó bikéyah, dóó bibéésh óola, dóó bibéésh łigai, dóó binaalye’é da’ílíinii t’áá ákǫ́ǫ́ niinínil, dóó t’áadoo dah yidiiláhí da, t’áá hazhó’ó ba’áłchíní, dóó chodeidooł’įįłígíí, dóó níbaal t’éiyá, doo kééhat’ínígóó yił dah diiná.

Iinájí ákot’é, tóó ahayóí ádahooniilígíí doo néedlǫ́ da doo biiniigha da. Nihits’íísjí bąąh dahas’ą́’ígíí dóó nihidaahdi atí hooniiłígíí éí doo néeldlǫ́ da. T’áá aniidi COVID-19 naalniihí diné t’áá at’é yaah áhalyaahnidi bidádoolnáh. Tsídí alaahdi bóhóniihígíí éí t’áá nihi bee nihí holniih. Ndi yéígo bóhólniihii éí t’áá nihi bee nihí holnííh. Ałkidą́ą́’ nanishtinyaahdą́ą́’ Nihi Missionji naat’aanii Marion D. Hanks, t’áá anitso nidanitinígíí díí Ella Wheeler Wilcox yikéash’ínígíi bidah hódoołaał nihidiiniid:

Doo biigha da, diidlééhígíí, doo áhódooníí.łígíí

nihits’ąąjí, dooda yeeh doo nanhilǫ́

Tsídá iisizíínii yéígo ádishłeeł nizinígíí yaa nisískeez.

Diyin kéhjí iiná éí t’áá nihi bee nihí holniih. God nihiZhe’é dóó Jesus christ bich’í nidahwiidlá, éí t’áá nihi bee nihi holniih.

Doo olt’á dooda yeeh naanish bóhóaahjí doo shił í’líí’ da, éí doo ádishnííh da. Ádishníhígíí éí ołt’á dóó naanish áláádi bąąh néídaahgo Christ t’áá láí bił dééshleeł nidzinígíí éí bihódoo, binahjį’ doo niha yá’át’ééh da doo.

T’áá bąąh ázingo bee nanitin Doctrine dóó Covenants 20 góné nizhónígo diyin kéhjį’ yaah halné. Yisdaiinííłii bee ajooba’ binahjí Jesus Christ t’áá haíshį́į́h bee iiná łahgo anayíídlaaígíí éí hasdah doogaał. Jó ákot’áó niha Niná’iyahígíi bee choo’į́.

Nanałah diné ałdó bił t’áálá’i’ bił dah niidlííh doo. Diyin Yá’yałtí’í Russell M. Nelson Ísrel ałaha’ałneeh baa nidaalnish doo, dóó t’áá ałch’íjí bá nidaalnish doo, nanała diné bił t’áá łá’í dah niidlííh doo. Naat’áanii President Nelson yee nanitin: “nahasdzáán bikaagi, tałkaahdi, diné dah oodlá’ígíí áłah alneeh sodizinjį’ Jesus Christ Binahagha’ Akée’di Dayoołkáałgo Yá Naazínígíí yíhídiikaah T’áá ałąądine’é dah óódlá’ígíí, hastóí dóó sáaní, doone’é dah idl’į́ éí doo bóhołnííhda, da óódlá’ígíí biłághadeet’á’ígíí atiinjí deeyíkaahgo Yisda’iinííłii yaah hikaah.

T’áá łá’í bee dah niidlí Jesus Christ ayóó’á’dééh’níí’ní nihee oodlą́ bee, dóó bá’ałchíní dah níídlí. T’áá ayisíí bił nishłį́ jinizingo éí Christ bił t’áála’í jílį́į́’ doo. Tó bee iilzííh dóó bąąh dóó tó yidanígíí éí Doctrine dóó Covenants 20 góné dóó diyin bighan ntsaadi bee ó’ooĺííhii bee t’áá łá’í dah níídlį́ áko iłhózhǫ́ dóó hodeesheelgo dah hinííná.

T’áá Shí shił bee hózin Jesus Christ hiná, dóó nihá ninánidlá’ígíí áko t’áá aniltso Christ bił t’áa łá’í níídlííh doo. Jesus Christ bízhi’ baa hast’ii binahjį́ ’ádishní, áamen.

Na’asdzoh

  1. David, at age 17, had helped carry some of the Saints across the ice-filled Sweetwater River when they were stranded on the high plains of Wyoming (see Saints: The Story of the Church of Jesus Christ in the Latter Days, volume 2, No Unhallowed Hand, 1846–1893 [2020], 237).

  2. See Moroni 7:12–19

  3. Chief Rabbi of Norway, Rabbi Michael Melchior, and I were the keynote speakers at a Jewish–Latter-day Saint scholar’s dialogue held June 5, 2019, at the BYU Jerusalem Center in Israel.

  4. See John 17:20.

  5. John 17:21–22

  6. See “The Conference Minutes and Record Book of Christ’s Church of Latter Day Saints, 1838–1839, 1844” (commonly known as the Far West Record), June 9, 1830, Church History Library, Salt Lake City; Steven C. Harper, Making Sense of the Doctrine and Covenants (2008), 75.

  7. Doctrine and Covenants 20 was the first revelation published in the Church newspaper and was utilized by missionaries with respect to both doctrine and the administration of the ordinances of baptism and the sacrament (see Harper, Making Sense of the Doctrine and Covenants, 75).

  8. See 2 Nephi 2:7

  9. See Doctrine and Covenants 20:37

  10. 2 Nephi 26:33

  11. 2 Nephi 26:28

  12. Peter Wood, Diversity: The Invention of a Concept (2003), 20.

  13. Nehor took this position (see Alma 1:4).

  14. See Doctrine and Covenants 29:49–50.

  15. 2 Nephi 2:27–28.

  16. Stanford (publication of the Stanford Alumni Association), Dec. 2023, cover.

  17. In Sam Scott, “As If You Had a Choice,” Stanford, Dec. 2023, 44. The article identifies the professor as Robert Sapolsky, a Stanford professor of biology, neurology, and neurosurgery and a best-selling author of science books. The article contains opposing views, including from Alfred Mele, a professor of philosophy at Florida State University who headed a large John Templeton Foundation project on free will. He stated, “Scientists most definitely have not proved that free will—even ambitious free will—is an illusion” (in Scott, “As If You Had a Choice,” 46).

  18. See D. Todd Christofferson, “Moral Agency” (Brigham Young University devotional, Jan. 31, 2006), speeches.byu.edu.

  19. See Doctrine and Covenants 58:27.

  20. 2 Nephi 2:27.

  21. Moses 4:3.

  22. True to the Faith: A Gospel Reference (2004), 12.

  23. Alma 41:10

  24. See Russell M. Nelson, “Think Celestial!,” Liahona, Nov. 2023, 117–20.

  25. 1 Nephi 2:4

  26. Poetical Works of Ella Wheeler Wilcox1917), 129.

  27. I have always loved the quote shared by Elder Neal A. Maxwell that stated this in a most succinct fashion: “If you have not chosen the kingdom of God first, it will in the end make no difference what you have chosen instead” (attributed to William Law, an 18th-century English clergyman; quoted in Neal A. Maxwell, “Response to a Call,” Ensign, May 1974, 112).

  28. See Doctrine and Covenants 6:33–34 Calvinist theology emphasized justification and sanctification of fallen souls through the grace of Jesus Christ. It taught that once God had predestined a soul for salvation, nothing could change the outcome. Doctrine and Covenants 20 makes a clean break with Calvinism. It reads, “There is a possibility that man may fall from grace and depart from the living God” (see Doctrine and Covenants 20:32–34; Harper, Making Sense of the Doctrine and Covenants, 74).

  29. Russell M. Nelson, “Building BridgesLiahonaDec. 2018, 51.