Ntsáo Áłah Aleeh
Jesus T’áá Aaníinii Hoł Bééhózinii
T’ą́ą́chil 2024 Ntsaago Áłah Aleeh


14:21

Jesus T’áá Aaníinii Hoł Bééhózinii

T’áá k’ad nihá ahóót’i’ nihidishní hihijéíí bidziilgo t’áadoo t’ą́ą́’nohłiní Jesus t’áá aníinii nił bééhóziníí baa hołne’ doo.

1832yę́ędą́ą́’, Joseph Smith dóó Sidney Rigdon diyingo bich’į’ naaskid hool’áágo Diyin God ba’áłchíní bá ahóót’i’ígíí. Díí diyin k’ehgo bich’į’ ha’oodzíí’ígíí éí táá’go ałąą yá’ąąshdi haz’ánígíí. President Dallin H. Oaks díí yaa yááłti’ “ayóó’át’éego Diyin God bił nahaz’ándi” áłtsé Ghaajį’ yę́ędą́ą́’, éí yaa haadzíí’ “Diyin God Be’awéé’ ayóó’át’éi binahjį’ dóó aláahdi yee ák’ehdeesdlį́į́’,” t’áá ałtso t’áá łá’í nízinígo éí t’áá holzhishgo díí nahaz’ánígí biyi’jį’ yisdáhidookah, “t’áá bí ádeinízinígí bik’ehgo biyi’go adahidookah.” Diyin God binahat’a’ éí t’áá ałtso Ba’áłchíní yisdá néidoo’ishgo bá ahoot’i’go yá áyiilaa, t’áá hahgoshį́į́ dóó t’áá kéédahat’inígóó nahasdzáán bikáá’go.

Biayóó’át’éí akée’di bee táá’go ałkéé’ honi’ánígí, telestial áhoot’éhígí, “t’áá áłtso bee bik’i’didiitį́į́łígí biláahgo ayóó át’é,” nihiZhé’é Ya’ąąshdi Hólónii nihá laanaa nízin díí bich’į’ dadidiidááłígíí—dóó, Biye’ bee jooba’ígíí binahjį’, ła’ diilnííł—aláahdi dóó t’áá áyisí ayóó át’éego hózhónígo bił haz’ánídi, éí celestial bił haz’ą́ądi, áadi éí hool’áago iiná baa hózhóonii bee hinii’náado “Jesus Christ-baa deet’ánígí bił biyi’di.” President Russell M. Nelson anhiłní t’áá íyisí “celestialjí ntsídaokees,” celestial bił haz’ą́ądi hol’áago daniizingo dóó áádoo “[t’áá áníiltso] hazhó’ó baa ntsídéíkeesgo k’ad nahasdzáán bikáá’ hinii’nánígí bek’ehgo háájígoígí lá [ni dóó shi] anihi’didoolt’eeł nihe’iina’ ałtso íilyaago.”

Celestial bił haz’ą́ądi ndaakaígí éí “Jesus t’áá aaníinii bił béé dahózin, … diné t’áá aaníinii yikéé’ naazíinii danlį́įgo hadaałt’é ádabi’diilyaa Jesus binahjį’ éí ata’ sizíinii nilį́įgo ániidígíí yee yił yaha’da’deest’ą́ .” Naakíigóne’ bił haz’áago kéédahat’inígí, doodaí’ terrestrialgóne’, bił haz’ángóne’ígíí éí diné yá’ádaat’éehii danlį́, ła’éí nahasdzáán bikáá’go ayóo biłda’ílį́, diné bida’deezlo’ígí ádaat’į́.” Be’oodlą’ t’áá yi’ohdgo ntsídaakees “Jesus t’áá aaníínii nilí dadidooniiłígí t’áá yichį’ danlí.” Ła’ łahgo ánáánát’é, hóyahjígo kéédahat’inígí, telestial bił haz’ą́ą́góne’ígí éí “t’áadoo Jesus Christ bina’nitin deidiizts’ą́ąda, t’áadoo Jesus t’áá aaníínii nilínígíí t’áadoo bił bee dahoozin da.”

Ałkéé’ daasdzohgo kéédahat’inígí biyi’góne’ hait’ao bee ééhózin éí “Jesus t’áá aaníínii nilínígí,” yaa yádaałti’go ałkéé’ nahaz’ą́ (1) bijéí t’áá át’éént’éé’ yee yéé dahodísingo yikéé’ naazį́ (2) t’áá aaníínii t’áá yichį’ doo danlí (3) t’áá aaníínii t’áá íyisí doo déínízinda. T’áá áníltso t’áá ła’í niidzinígo t’áá aaníínii bee i’iil’inígí bee bich’į’ biyi’góó hool’áágo dahdidiidááł.

I.

Ha’át’íish óolyé Jesus t’áá aníinii nilinígí hoł bééhózingo?

Ii’sizį́ Diyinii éí t’áá aaníigo oo’íinii nilį́ Jesus Christ éí Diyin God t’áá aníigo Biye’ nilį́, Messiah nilį́ dóó Yisda’iiníiłii nilį́. John t’áá aníinii yaa halne’go ání éí Jesus éí Diyin God bits’ą́ą́doo bił hahoolzhiizh, áko éí Jesus nahasdzáán dóó yi’ąąsh áyiilaa, dóó binahat’a’ nilį́, dóó binahat’a’ éí bee iiná, dóó binahat’a’ éí diné bi iiná ádaat’é.” T’áá aníigo éí “Apostles dóó Prophets danlínígíí t’áá aníinii Jesus yaa dahalne’,… éí daaztsą́ągo, nahgó kól yaa, dóó táá’ yiską́ągo náádiidzá, dóó yá’ąąshgódei anáádzá.” Bééhózingo éí “doo náánáła’ bizhi’ binahji’ yisdá iil’déih da.” Díí “t’áá aníinii, akéé’di bee ha’odzíí’,” Diyin God Yá Yáłti’íí Joseph Smith ání, “Jesus éí t’áá aaníigo hiná! … T’áá bí t’éiyá Nihizhé’é Yá’ąąshdi Hólóonii Bá Yizhchį́—éí bí bił, dóó bí binahjį’, dóó bí áyiilaa, nahasdzáán ádaat’éi ádayiilyaa, dóó yikáá’ kéédahat’inígíí Diyin God biye’ké dóó bitsi’ké dadooleeł.”

II.

Díí t’áá aníinii nił bééhozin dóó bilááhgo éí ła’ na’ídíkid, Ha’át’íílá bee ádoolnííł?

Celestial kingdom haz’ą́ądi baa dahasyáhígí éí Jesus t’áá aníinii nilinígí t’áá íyisí “bił béédahózin” tó bee dabi’doolzį́į’go binahjį’, Ii’sizį́ Diyinii baa dahasyáago, dóó da’oodlą́ągo ak’eh dadidlį́. Jesus Christ bibee ó’ool’jjł dóó t’áá aníinii bina’nitin aláadi yik’eh dahółį́įgo dóó yikéé’ naazį́. Jesus t’áá aníinii nilinígí yee dahináago bee daatį́ dóó dadooleełígí bee béé dahózin. Binyé ádaat’inígí éí ayóó’ó’o’ní, “Jesus Christ bee ayóó’óo’nínígí.” T’áá ła’íígí yikéé’naazį́įgo “Jesus Christ t’áá át’é át’éhígí bee.”

Ła’ éí terrestrial kingdomdi yah ahxeeskaiígí ałdo’ Jesus Christ t’áá aníiniígíí bił béé dahózindoo, ákondi bee béé dahózinígíí éí doo yee ádeiłinda doo. Yisdá’iiníiłii yaa hadadoodzihígíí yich’į’ daasti’ shíhinii shik’ehgo danízin doodaii’ bin’di ádaat’éh danízin—“doo yaantsídaakees da”—Ammon bidine’é Naatsoos Mormon Wolyéhígíí biyi’di baa hane’go éí doo ákódaat’éida, kót’ao yaahalne’, éí éíí “dabidziilgo yidaneedlį́įgo Diyin God yá nazį́.”

Telestial kingdomdi kéédahat’inígíí éí Jesus Christ t’áá aníiniígíí dóó binahat’a’ yits’ą́ą́jí danlį́, Bibeenahaz’áanii, dóó Diyin God yádahalne’ii ałdo’. Abinadi éí kót’ao yaa halne’ “t’áá bí ádeinízinígi át’ao dóó bííghahí yaa naakai; Bóhólníihii doo yich’į’ sodadilzin da ch’ę́ę́ baa jooba’go bighaan yich’į ąą’ áyósin, dóó doo yaandaat’į́įda.”

III.

Haashyit’ao ááhyiłní nołdzilgo bee soozį́įdo Jesus t’áá aníigo nihił bééhózinígí?

Díí na’ídíkidígíí ła nát’ą́ą́ bee énáhódzin. T’áá díkwíígo ła’ baa hodeeshnih. Jesus t’áá aníigo hoł bééhózinígí t’áá aaníiniigíí yéego baa áhojilyą́ dóó bidziilgo ájósindoo. Jesus t’áá aníigo yił bééhózinígí t’áá aníigoo yikéé’ naazínígí doo t’óó yił ádaat’éeda dóó yee dabidziil, sodadilzin, Diyin bizaad dayółta’, Damóogo dahodísin, sacrament baah dóó tó dilzinígíí deiyą́, adaanda’ookaah, aadajooba’, dóó Bóhólníihii bighaan ntsáhígíí biyi’dóó dahodísin. President Nelson ánáánihiłní “Diyin God bizaad yá’át’éehii bee nihe’oodlą’ t’áá aníiniihígíí doo t’áá ákwííjį́ baa áhwiilyą́ą́go’, [Moroni 6:4] t’áadoo hodíína’í didoozéí. Áko, … t’áá ákwííjį́ Bóhólníihii bich’į’ dahodíníilzin dóó Bizaad Binahat’a’ deiníilta’ doo.” Áádoo ánáádi’ní: “T’áá shǫǫdí nanihooshkąąh yéígo Diyin God áninígíí bik’ehgo ne’iina’ áníłį́įgo yinaał doo. Diyin God t’áá’akwiiji béénílniih doo oolkiłígíí ła’ baadini’aah. Éí be’íłį́įgo, bee áda’ákonindzin doo éí t’áá aníinii át’éhígí Diyin k’ehgo hinínanígíí t’áadoo hodíína’í bóhoołaahgo bekéé yínáał doo.”

Doo njíldzidgo hadziilgo ałdo’ t’áá joogááłgo hadahas’áágo dóó Diyin baa hojiniihgo bá oo’íinii jílį́į doo. Tó bee ho’dilzį́įhgo, bee ádehazhdidzih “Diyin God bá oo’íinii dajileeh t’áá áłahjį’ dóó t’áá ałtsoí bee, dóó (t’áá áníiltso) t’áá ałtsogóó yii dááłgo, nihxe’iina’ nít’i’jį’.” K’ad Easterígíí, ayoo baa nihł dahózhǫ́, dahasłą́ą́góó, dóó doo baa yádaniizingo baa dahwiilne’, Jesus Christ naadiidzáago hihnanígíí.

Ła’ doo bich’į’ t’ą́ą́’ jílį́į́góó Jesus t’áá aníigo hwił bééhózinígí éí Bá dahalne’ígíí hołnilį́įgo bik’ehojíłį́į doo. Diyin God éí doo ananhiniłchéeda atiin yá’át’ééhígíí bikáa’jį’, bikáa’jį’ bił aha’diit’aa bee atiinígíí, ákóndi Bá yádaałti’íí binahjį’ nanhintin t’áá nihí íiniizinígíí bik’ehgo íit’inígíí bee áhodoonííł. Doo t’áá Bí Bisodizin Bighan yee da’atahígíí t’éiyá bá ákót’ée da. Diyin yáyádaałti’í dóó yánaazíinii binahjį’, nahasdzáán t’áá náhaaz’áánt’éé’ náyookąąh t’áá aaníinii deididoots’į́į́łgo be’iina’ ndadoozih, doo t’áadoo binyéhígo tidahodoonih da, dóó be’iina’ iłhózhóonii biyi’go deiyít’éeh doo.

Jesus t’áá aníiniihígíí hoł bééhózinígíí doo t’ą́ą́’jílį́į́góó bizhniidlį́įgo baa hojilne’ doo, saad dóó ájít’inígí bee, doo béé jíldzidgóó, t’áá nihighan ndahaz’ą́ą́ doo danhik’éígíí aláago bił dahwiilne’ doo. Elder Neal A. Maxwell áníílá “ła’ [díí Sodizinjí] da’atahígíí ‘diné yá’át’ééhii’ danlį́įgo t’óó t’áá bikáá’ígí t’éiyá Diyin yikéé’ naazį́ doo éí yéego ‘yidaniidlį́įgo’ yik’ehgóó áda’ałį́į da [Doctrine and Covenants biyi’di 76:75di; 58:27].” Biyi’dóó ání t’áá áníiltso doo bą́ą́h ílinígóó ntsíikeesígíí bikéé’ deinííkááh, Elder Maxwell yąąh bíni’go áníílá: “Doo yá’át’éehda, ákohgo, łahda doo ak’ehdahółį́į́góó dahidikááh, doo t’áá bítéiyá ádinyé ádaat’į́įda, náasdi ba’áłchiní dóó banáá da’áłchíníhígíí yinyé ádaat’į́. Amá dóó azhé’é doo hazhó’ó na’nitingóó ba’áłchiní t’áá aníinii yits’ą́ąjį’ dahidikááh! Ła’ dahooghandóó ałk’idą́ą́’ nidaakaiyę́ę t’áá aaníiniígíí yikéé’ naazíínt’éé’, áko éí k’ad ła’ háánoot’ánígíí doo t’áá aaníinii yee nda’nitin da. Bąąh yíní, ákóne’ígíí, éí ła’ yits’ádahidookah, yits’áhájeehgo doo dabidziilda daaleeh.”

Ałk’idą́ą́’, Elder John H. Groberg yaa halne’ anii ndaakaígíí ła’ bighan haz’ą́ą́doo 1900biyi’ nahalzhiish yę́ędą́ą́’ Hawaiidi sodizin bá yah anjíjahídi ádahóót’ííd ní. Diyin Bi Sodzin Báhooghanjí da’atahgo naaki nááhai áko bitsi’ ła’ bitah doo hóóts’íid da bits’ą́ą́dóóígíí doo beehózin dahgóó dóó azee’ál’į́įdi sidáago. Dámoo náá’ásdlį́į’go, azhé’é nilinígíí dóó biye’ yił baah dóó tó sacrament ałch’eyiilaah lą’ídi ákónéyiil’įįhígí át’ao, áádoo azhé’é ntsidinígo’ bááh yá sodi’niilzin nt’éé’, branch president nilinígí, ba’ákohniizį́į́’, áádoo náhidiitah dóó hadoolghaazh, “Niníltłáád. Bááh dóó tó sacrament t’áá káhííla’ bidóólchííd. Nitsi’ ha’át’ííshį́į́ doo bééhózinígíí baahádzidii bidoolna’. Nahjį’ anááh t’áá k’ad áko t’áá háida nááná ła’ sacrament bá baah ałch’enéidoodlííł. T’áadoo kǫ́ǫ́ nihitah nanáhí. Níwohjį’ yínááł.” Azhe’é nilinígíí t’óó yik’eedeesyiz t’áadoo oone’ígóó branch president yinééłį́į́’ áádóó áłahsilį́į́’ígíí dóó, bá tsídadeesyiz dóó bá yádaniizį́į́’, bila’ nayiiłnáo ba’áłchíní tį’ yidííniid, áádóó t’áadoo ííts’a’í ch’injéé’.

T’áadoo ałch’į’ yádaałti’í, bąąh ndahaazkaadgo, ba’áłchíní atiingo bighanjį’ yił nanjéé’. Nahazbąąsgo ałch’į’ dadineezbin, dóó azhé’é nilinígíí haadzíí’go ání, “T’ááshǫǫdí t’áá káhíila’ ła’ haodziih lágo nihich’į’ haasdzíí’go inda.” Aye’ nilinígí ła’ íinízingo éí yáhásin bik’ee tihdahwiisii’nii’ígíí lá haitao nát’ą́ą́’ béé’ doolnííł: branch president bibisóódi daats’í bits’ą́ą́ ndooltsił, doodai’ bighan adidolk’ą́ą́ł, doodai’ naaná łahgo sodizin bighan bididiikah? Ashdla’, neeznáá, ashdla’áadah, naadiin-ashdla dahalzhin azlį́į́’ doo íits’aígóó.

Azhé’é bila’ yidineeshjolyę́ę diníitłoo’, dóó binák’eeshto’ hazlį́į́. Amá nilinígíí hajíícha, dóó áłchiní hazhóó’ágo hadaazhcha. Azhé’é be’asdzáán yich’į’ kódííniid, “Ayóó’ánííníshní,” áádóó ba’áłchíní t’áá ła’í nízinígo ayóó’áníshní níigo yich’į’ haadzíí’. “T’áá ánółtso ayóó’ánhííníshní dóó t’áá ahiijį’ yiikah doo, hool’áágóó, nihighan haz’ą́ą́doo. Díí áhót’ée dooleełgo éí t’áá áníiltso yá’át’éehgo Jesus Christ Bisodizin Yánaazinígíí daniidlį́įgo dóó Diyin bighan ntsaahígíí biyi’di priesthood diyinii bee hool’áágóó ahídashiiljéé’go anhi’diilyaago t’éiyá. Díí éí doo branch president bisodizin báhooghan át’éeda. Díí éí Jesus Christ Bisodizin bá Hooghan át’é. Doo éí t’áá haida diné ła’ yihts’ą́ąjį’ konhidoolííł da doodai’ daneezgaigo anhiilaa ndi doodai’ nihaa yániizį́į́’ ndi doodai’ ádaahodzódlí dóó nihich’ą́ą́h naagáagóó hool’áágóó ahiijį’ yiikah doo. Náá Dámoogo sodizin báhooghangóó ndiikah. T’áá sahdii dandiniibįįh doo nihi ch’é’é yik’ee bitah doohats’íídígíí bééhoozinjį’, áko k’ad ákǫ́ǫ́ ndiikah.”

Éí ákǫ́ǫ́ nákai, bich’é’é yá’át’ééh násdlį́į́’, dóó bighan haz’ą́ą́doo Laie Hawaii Templedi hool’áágóó ahídaashjéé’go bá alyaa. Dííjį́įdi, neznádiin dóó beláhgo yilt’éego shizhé’é dabiłní, shcheii dóó shinálí, dóó shicheii-sání nihik’idajisdli’ dabiłníigo hool’áágóó yaantsékeesgo binahjį’ ádaadzaa.

Akéedi t’áá ła’í baa nááháshne’ Jesus t’áá aníinii nilinígí nihił bééhózingo éí naasgo nihił diyingo bee yiidaałdoígíí. Jesus éí t’áá íyisí nihiYisdá’iiníiłii nilį́, dóó Nanhookąąh, “Ádaa nda’iinohkąąh nahasdzáán ndaneez’áajį’ nihe’iina’ łahgo ándaodlééh, dóó shaahokááh dóó shízhi’ binahjį’ tó bee danihi’dilzį́į́h, áko Ii’sizį́ Diyinii nihaadahidoolyééł diyingo ánihiidoolííł, áko akéedi beiniłką́ bijį́įdi doo nahąąh chingóó shidááhdóó nihidoohkah.”

Mormon Diyin yáyałt’i’ii ła’ yaahalne’ Diyin Yánaazinígíí ch’éékai azhą́ “bich’į’ ndahwiiłnáandi yiyi’ chékai”:

“Ákót’éendi ch’iyáán ádąąhdeit’į́įgo dóó t’áá áłahjį’ sodadiłzingo, yéego dabizdiilgo ntsídaakees dóó jooba’ádeinízingo yee yéego dabizdiil daazlį́į́’, dóó Jesus Christ yéego bidziilgo deiyoosdląąd, t’áá naazíínt’éé’ iłhózhóonii dóó iiná yá’ádaat’ééhii bee biiyi’ hadadéébįįd, aoo’, t’áá íyisí bijéíí biyi’di doo bąąh chinígo dóó hadaałt’é daazlį́į́’, éí bijéíí hadaałt’é daazlį́į́’ Diyin God yaa ádadeest’ánígíí biniinaa.” Díí yéego bidziilgo nihijéíí łahgo ádaazaago éí—nihijéíí Diyin God baa diniit’ą́ągo dóó Diyin k’ehgo iiná ánéilyaago Yisda’iiníiłii bee ajooba’ binahjį nihijéíí baadidiit’ááł—éí biká ádeit’į́.

T’áá k’ad nihá ahóót’i’ nihidishní hihijéíí bidziilgo t’áadoo t’ą́ą́’nohłiní Jesus t’áá aníinii nił bééhóziníí baa hołne’ doo. Ne’iina’ daats’í łahgo ánandlééh ádaana’iidííkąął, t’áá káhiila’ t’óó náás nits’ą́ą́’ bił hodilzhíísh le’,” áko “nits’ą́ą́’ i’doolkił doo ánłééhgóó, dóó doo bííghada yileeh, dóó nits’íís dóó niyi’sizíinii doo yisdá doo’áazh da.” Baa nihił hózhǫ́ǫgo binoohdį́įgo Diyin God bił aha’dinooht’ánígíí bik’ehoníłį́. T’áádoo “bik’ee ntsindáhí saad bik’e’ashch’íí’go [bee] yáti’ígíí.” “T’áá áłahjį’ béénilniih yízhí [Christ bízhi’] nijéíí biyi’di bikáá’go, … áko didííts’į́į́ł[go át’é] dóó bééhonísin doo bizhí át’éhígííéí yee níídoozhiił, áádóó ałdó’, éí yízhí nízhi’go yee níídoozhiił.” Áádóó inda akéediígíí, “Nihijéí biyídí hasht’é ninohaah, éí [Jesus] yee nanhintin’ígíí, dóó nihinaanish ółeeh nihiłninígíí ádoołííł.“

Nihizhé’é Yá’ąąshdi Hólóonii t’áá áníil’tso Ba’áłchíní niidlinígí nihá íiniidzingo nihił hózhóo doo hool’áagoo iiná celestial kingdom bił haz’ą́ądi bił kénááhwiit’į́į dooígíí. Jesus éí ti’hooznii’, dóó daztsáá nt’éé’, dóó náádiidzáhígíí binahjį’ ákwót’ao nihá ahót’i’go nihá áyiilaa. Jesus “yáʼąąshgóódei dah ndiidzá, dóó Diyin God binish’náájígo dah neezdá, Bizhé’é jooba’yee ajooba’ii bideet’i’ígíí beinílá éí bila’ashdla’ii ba’áłchíní yee yaa jooba’yęęgi át’ao.” Biká sodiszin éí t’áá áníiltso Bóhólníihii Jesus Christ t’áá aníinii nilínígíí nihiyi’di diltłi’go bee nihik’i hojidlíidoo, nihił hózhǫ́ǫgo dóó t’áá aníiniígíí básiidzį́įdoo, dóó Bibee ajooba’ baa nihił dahózhǫ́ǫgo bee áda’iil’į́įgo nihíyóółkáał doo. Jesus Christ bízhi’ binahjį’, amen.