Svatá písma: Moc Boží k našemu spasení

Starší Robert D. Hales

Kvorum dvanácti apoštolů

Posvátné záznamy vydávají svědectví o Spasiteli a vedou nás k Němu.

Svatá písma jsou slovo Boží dané nám k našemu spasení. Písma jsou nezbytná při získávání svědectví o Ježíši Kristu a o Jeho evangeliu. Písma, která nám Bůh dal v těchto posledních dnech, jsou Starý zákon, Nový zákon, Kniha Mormonova, Nauka a smlouvy a Drahocenná perla. Tyto posvátné záznamy vydávají svědectví o Spasiteli a vedou nás k Němu. A právě proto velcí proroci, jako například Enos, volali s vírou k Pánu, aby písma zachoval.

Otevřete si prosím se mnou Knihu Mormonovu. Podívejte se na titulní stranu. Čteme zde, že byla napsána „cestou přikázání,… duchem proroctví a zjevení“. Vyšla na světlo „darem a mocí Boží“ a její přeložení bylo provedeno „darem Božím“ – Duchem Svatým. Ukazuje, „jak veliké věci [pro nás] Pán vykonal“ a nám dal, abychom „mohli znáti smlouvy Páně“, abychom nemuseli být „zavrženi na věky“. A co je nejdůležitější, byla napsána, aby nás přesvědčila, „že Ježíš je Kristus, Věčný Bůh“.

Obraťte list a podívejte se na úvod. Zde se dozvídáme, že tento prorocký záznam je „svazek svatého písma srovnatelný s Biblí“. Obsahuje „plnost věčného evangelia,… nastiňuje plán spasení a říká [nám], co [musíme] dělati, [abychom] získali pokoj v tomto životě a věčné spasení v životě, který přijde“. Slibuje každému z nás, že „všichni, kteří… přijdou [ke Spasiteli] a budou poslušni zákonů a obřadů jeho evangelia, mohou býti spaseni“.

Jaká je hlavní role této posvátné knihy v dnešní době? V čem spočívá její poselství s ohledem na účel veškerých písem?

Na první straně 1. knihy Nefiovy – úplně první knihy v Knize Mormonově – se dozvídáme, že Bůh kolem roku 600 před Kristem přikázal Lehimu, aby vzal svou rodinu a uprchl do pustiny. Lehi se však nedostal moc daleko, když mu Pán přikázal, aby poslal své syny zpět. Proč? Aby přinesli písma, mosazné desky, které byly tak důležité, že Lehiovi synové riskovali svůj život a ztratili veškerý svůj světský majetek, aby desky získali zpět! Nakonec díky Pánově pomoci a Nefiově víře byly desky zázračně vydány do rukou Nefiho. Když se Nefi a jeho bratři vrátili, Lehi, jejich otec, se radoval. Začal bádat ve svatých písmech „od počátku“ a shledal, „že jsou žádoucí; ano, dokonce velmi cenné…, natolik, že [Lehi a jeho potomstvo mohlo] zachovati přikázání Páně [svým] dětem“.¹

Mosazné desky byly vskutku záznamem Lehiových otců, včetně jejich jazyka, genealogie, a co je nejdůležitější, včetně evangelia učeného Božími svatými proroky. Když Lehi bádal v deskách, dozvěděl se to, co se může dozvědět každý z nás, když studuje písma:

Kdo jsme.
Kým se můžeme stát.
Proroctví, která se týkají nás a našeho potomstva.
Přikázání, zákony, obřady a smlouvy, podle kterých musíme žít, abychom získali věčný život.
A jak musíme žít, abychom vytrvali do konce a vrátili se se ctí k našemu Nebeskému Otci.

Tyto pravdy jsou tak zásadní, že Nebeský Otec dal Lehimu i Nefimu vidění, ve kterém bylo slovo Boží názorně zpodobněno jako tyč ze železa. Otec i syn se dozvěděli, že držet se tohoto silného, neohebného, naprosto spolehlivého vodítka představuje jediný způsob, jak zůstat na oné těsné a úzké cestě vedoucí k našemu Spasiteli.

Několik kapitol v Knize Mormonově je věnováno tomu, jak Lehi a Nefi uplatňují toto ponaučení – jak bádají v písmech a jak z nich citují. Nepochybně chtěli, aby jejich rodiny porozuměly důležitosti písem, a abychom jejich důležitosti porozuměli i my, zvláště Izaiášovým proroctví o znovuzřízení evangelia a o příchodu jejich záznamu – Knihy Mormonovy – v dnešní době.

Kniha Mormonova zaznamenává, jak si různé civilizace vážily nebo nevážily písem, počínaje vlastní rodinou Lehiho. Pán přikázal Lehimu, aby uprchl z Jeruzaléma, protože ho měli dobýt Babyloňané, a nařídil mu, aby se plavil v Bohem navržené lodi přes moře do zaslíbené země. Lehiovy děti se však rozdělily na dvě nepřátelské skupiny. Ti, kteří následovali spravedlivého Nefiho – Nefité – si uchovali písma, když se oddělili od Lamanitů, a „duše jejich byly osvíceny světlem [Božího] věčného slova“.²

Laman a Lemuel – a jejich potomci Lamanité – však písma zavrhli a kráčeli v temnotě neznalosti, sváru a zkáze. Kolem roku 400 po Kristu Nefité také zavrhli slovo Boží, upadli do nevíry a byli zničeni, čímž skončilo přibližně 1000 let existence nefitské civilizace.

Kniha Eterova popisuje historii jedné civilizace, Jareditů, kteří odešli ze Starého světa v době babylonské věže, přibližně 2200 let před Kristem. Pán je vedl, aby putovali přes moře do zaslíbené země v Bohem navržených plavidlech. Když byli Jaredité spravedliví, byli požehnáni; a když zavrhovali slovo Páně a odmítali činit pokání, Duch Páně se s nimi ustal nesnadit. Nakonec se odchýlili od cest Páně a vzájemně se zničili kolem roku 600 před Kristem, čímž skončilo přibližně 1600 let existence jareditské civilizace.

Lehi dorazil do zaslíbené země přibližně v době zničení Jareditů. O několik let později dorazila do zaslíbené země ještě jedna civilizace – Mulek a jeho následovníci. Ti našli posledního přeživšího Jareditu, o němž máme záznamy, krále jménem Koriantumr. Mulekité si s sebou nevzali žádná písma; a tak, když je asi o 400 let později našli Mosiáš a Nefité, měli zkaženou řeč a ztratili víru ve svého Stvořitele. Nevěděli, kdo jsou. Když se Mulekité dozvěděli, že Pán vyslal Nefity s deskami z mosazi, které obsahovaly záznam písem od Židů, radovali se a připojili se k nefitské civilizaci.

Osud těchto civilizací, jak je zaznamenán v písmech, je svědectvím celému světu: pokud nemáme slovo Boží nebo se nedržíme slova Božího a nedbáme na něj, pak budeme jako jednotlivci, jako rodiny i jako národy bloudit po cizích stezkách, a ztratíme se.

Jako hlasy volající z prachu, volají proroci Páně k nám, kteří jsme dnes zde na zemi – držte se písem! Lněte k nim, kráčejte podle nich, žijte podle nich, radujte se z nich, hodujte na nich. Neuždibujte z nich. Jsou „[mocí] Boží ke spasení“³, která nás vede zpět k našemu Spasiteli Ježíši Kristu.

Pokud by byl dnes Spasitel mezi námi v těle, učil by nás z písem tak, jako to činil, když kráčel po zemi. V synagoze v Nazaretu „dána jemu [byla] kniha Izaiáše proroka… I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich“.⁴ Později, když saduceové a farizejové vznesli těžkou otázku, „odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce písem ani moci Boží“.⁵ A po svém vzkříšení na cestě do Emaus „řekli [si Jeho učedníci] vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě, a když otvíral nám písma? “⁶ Jeho slova určená Jeho učedníkům, tehdy i nyní, znějí jasně: „[Bádejte v písmech], nebo… tať svědectví vydávají o mně“⁷ – a toto svědectví přináší Duch Svatý, neboť „mocí Ducha Svatého můžete znáti pravdu ohledně všech věcí“.⁸

Bratři a sestry, svědčím o tom, že písma byla pro nás udržována a zachovávána „rukou Páně… pro moudrý záměr v něm“.⁹ Lehi prorokoval: „Tyto desky z mosazi nebudou nikdy zničeny; ani neztratí časem nic ze svého lesku.“¹⁰ Pán učinil smlouvu s Enosem, že zachová a vynese na světlo písma „ve svém vlastním příhodném čase“.¹¹ Ohledně desek Knihy Mormonovy prorok Moroni zaznamenal, že byly „napsané a zapečetěné a ukryté Pánu, aby [nemohly] býti [zničeny]“.¹² V písmech, která máme, jsou proroctví a zaslíbení, která se naplňují v dnešní době.

Jak úžasné požehnání! Neboť když chceme mluvit s Bohem, modlíme se. A když chceme, aby On mluvil s námi, bádáme v písmech; neboť Jeho slova promlouvají skrze Jeho proroky. On nás pak bude učit, pokud budeme naslouchat nabádáním Svatého Ducha.

Pokud jste v poslední době neslyšeli, jak k vám promlouvá Jeho hlas, vraťte se s novýma očima a s novýma ušima k písmům. Jsou naším duchovním záchranným lanem. V izolaci za železnou oponou Svatí přežili jen díky tomu, že slyšeli Jeho hlas skrze písma. Když v jiných částech světa členové nemohli po určitou dobu navštěvovat shromáždění, nepřestávali uctívat Boha, protože slyšeli Jeho hlas skrze písma. Během všech těch válek v minulém století a během konfliktů, které běsní v dnešní době, Svatí poslední dnů přežívají, protože slyší Jeho hlas skrze písma. Neboť Pán řekl: „Písma budou dána… ke spasení mých vlastních vyvolených; Neboť oni budou slyšeti hlas můj a uvidí mne a nebudou spáti a obstojí v den příchodu mého; neboť budou očištěni tak, jako já jsem čistý.“¹³

Před více než dvěma tisíci lety Izaiáš napsal o slovu Božím toto: „Nyní jdi, napiš to na tabuli před očima jejich, a na knize vyrej to, aby to zůstávalo do nejposlednějšího dne, a až na věky věků.“¹⁴ Tím dnem je současnost. Tento svět dnes potřebuje písma. Než přišel Spasitel, bylo nutné, aby všechny Boží děti byly vyučovány podle přípravného zákona Mojžíšova, který dovoloval „oko za oko, a zub za zub“.¹⁵ Mnozí na tomto světě stále žijí podle tohoto hrůzostrašného zákona, a důkazy toho jsou všude kolem nás.

Odvážně prohlašujeme, že odpověď na teror, ničení, a dokonce i genocidu v těchto posledních dnech se nachází v písmech. Evangelium Starého zákona je naplněno v zákoně Novém. Proroctví v Bibli se naplnila v Knize Mormonově. Nauka a smlouvy a Drahocenná perla svědčí o plnosti evangelia, které je nyní na zemi.

Od Genesis až po Malachiáše a od Mojžíše až k Abrahamovi bylo prorokováno, že Spasitel přijde. Od Matouše až po Zjevení, od Nefiho až po Moroniho a od Josepha Smitha až po našeho milovaného žijícího proroka, presidenta Gordona B. Hinckleyho, všichni proroci svědčili o tom, že Ježíš Kristus, dlouho očekávaný Mesiáš, přišel, a opět přijde. V Něm „staré věci pominuly a všechny věci jsou nové“.¹⁶ Všude ve svatých písmech Jeho nové a věčné evangelium prohlašuje: „Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.“¹⁷ „Milujte nepřátely své, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za ty, kteříž vás utiskují.“¹⁸ „Od vás je požadováno, abyste odpouštěli všem lidem.“¹⁹ Neboť toto je evangelium našeho Spasitele, který je pomazán „uzdravovati skroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a… propustiti ssoužené v svobodu“.²⁰

Na konci Knihy Mormonovy Moroni obrazně řečeno pohlíží na poslední zbytek svého lidu. Věděl, že jejich vyhlazení mohlo být zabráněno, kdyby bývali nezapomněli na Boží svaté slovo a neztratili Ducha Páně. Lze se proto divit tomu, že Moroni píše nám osobně, vám i mně, a naléhá na nás, abychom se domáhali požehnání obsažených v písmech?

„A až tyto věci obdržíte, chtěl bych vás nabádati, abyste se tázali Boha, Věčného Otce, ve jménu Krista, zda tyto věci nejsou pravdivé; a budete-li se tázati s upřímným srdcem, s opravdovým záměrem, majíce víru v Krista, on vám projeví jejich pravdivost, mocí Ducha Svatého.

A mocí Ducha Svatého můžete znáti pravdu ohledně všech věcí.“²¹

Žijeme v posledních dnech, bratři a sestry, v plnosti časů. Musíme pamatovat na to, že máme vládu nad tím, kdo jsme, nehledě na to, jak obtížným se svět stává. Podobně jako lidé v 1. knize Nefiově, ti, kteří jsou opravdoví a věrní, budou schopni odolávat ohnivým šípům protivníka, až bude vypuštěn na tuto zem.²² Nehledě na všechen nepokoj ve světě, až Spasitel přijde do svého chrámu, jako to učinil v Knize Mormonově, ti, kteří jsou opravdoví a věrní, tam budou. Kéž budeme počítáni mezi ně, o to se modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.