Vkládejte důvěru v onoho Ducha, který pobízí činit dobro
President Henry B. Eyring
První rádce v Prvním předsednictvu
Když z čisté lásky sloužíme ve Spasitelově zastoupení druhým, přibližujeme se Mu.
Jsem vděčný, že s vámi mohu být na tomto večeru uctívání Boha, sebezpytování a zasvěcení. Společně se modlíme. A náš milující Nebeský Otec nás slyší. Připomínáme si na našeho Spasitele, Pána Ježíše Krista, tím, že na nás působí náboženské písně naplněné chválou Jemu. Jsme inspirováni více pomáhat našemu Mistrovi v Jeho díle, kterým je pozvedat děti Nebeského Otce a přinášet jim úlevu.
Naši touhu sloužit druhým posiluje vděčnost za to, co pro nás Spasitel udělal. A právě proto nás hřeje u srdce, když slyšíme slova písně: „Že jsi mi, Pane, tolik dal, … kéž vroucně dává srdce mé.“1 Král Beniamin ve svém velkém kázání zaznamenaném v Knize Mormonově slíbil, že tento pocit vděčnosti budeme mít. (Viz Mosiáš 2:17–19.)
Když nás víra v Ježíše Krista vede k tomu, abychom byli hodni obdržet radost plynoucí z Jeho odpuštění, pociťujeme touhu sloužit druhým v Jeho zastoupení. Král Beniamin učil, že odpuštění nedosahujeme jen v jednom okamžiku.
Vyjádřil to takto: „A nyní, kvůli těmto věcem, jež jsem k vám promlouval – to jest, abyste si udržovali odpuštění hříchů svých ze dne na den, abyste mohli kráčeti před Bohem nevinní – chtěl bych, abyste udíleli ze jmění svého chudým, každý člověk podle toho, co má, abyste sytili hladové, šatili nahé, navštěvovali nemocné a poskytovali jim úlevu jak duchovně, tak časně, podle potřeb jejich.“ (Mosiáš 4:26.)
Almův dobrý společník Amulek učil rovněž pravdě, že máme-li si odpuštění udržet, musíme pokračovat ve své službě pro Pána: „A nyní vizte, milovaní bratří moji, pravím vám, nedomnívejte se, že to je vše; neboť jestliže poté, co učiníte všechny věci tyto, budete odmítati potřebné a nahé a nebudete navštěvovati nemocné a soužené a nebudete udíleti ze jmění svého, máte-li, těm, kteří toho mají zapotřebí – pravím vám, nebudete-li činiti některou z těchto věcí, vizte, modlitba vaše je marná a nic vám neprospěje a vy jste jako pokrytci, kteří zapírají víru.“ (Alma 34:28.)
Dnes večer přemýšlím o ženách ve svém životě. V naší rodině je 31 žen a dívek – počínaje mou manželkou až k našim třem nedávno narozeným pravnučkám. Některé z nich jsou zde dnes večer s námi. Pět z nich je mladších 12 let. Toto je možná jejich první shromáždění v Konferenčním centru se sestrami ve Spasitelově Církvi. Každá z nich si odnese jiné vzpomínky a dá si na základě tohoto dnešního zážitku vlastní závazky.
Jsou ale tři vzpomínky a tři závazky, o které se modlím, aby s nimi zůstaly celý život, a dokonce až za hranice jejich života. Vzpomínky se týkají pocitů. A závazky se týkají toho, co mají dělat.
Tím nejdůležitějším pocitem je láska. Dnes pociťujete lásku těchto úžasných vedoucích sester, které k nám promlouvaly. A skrze Ducha pociťujete, že vás mají rády, aniž by vás osobně znaly, protože pocítily lásku, kterou k vám chovají Nebeský Otec a Spasitel. A právě proto si tolik přejí vám sloužit a chtějí, abyste obdržely požehnání, která vám Bůh chce dát.
Dnes večer pociťujete i lásku k druhým: k přátelům, spolužákům, sousedům, a dokonce i k někomu, kdo právě vstoupil do vašeho života – k neznámému člověku. Toto pociťování lásky je dar od Boha. Písma jej nazývají pravou láskou a čistou láskou Kristovou. (Viz Moroni 7:47.) Dnes večer tuto lásku pociťujete a můžete ji přijímat často, pokud o ni budete usilovat.
Druhý pocit, který dnes večer zažíváte, je vliv Ducha Svatého. Sestry vám dnes slíbily, že Duch Svatý vás povede, abyste zjistily, jakou službu by si Pán přál, abyste pro Něj druhým poskytly. Skrze Ducha jste pocítily, že jejich slib byl od Pána a že je pravdivý.
„A nyní, vpravdě, vpravdě, pravím tobě, vlož důvěru svou v toho Ducha, který pobízí činiti dobro – ano, činiti správně, kráčeti pokorně, souditi spravedlivě; a toto je můj Duch.“ (NaS 11:12.)
Možná jste toto požehnání dnes večer obdržely. Například vás během tohoto shromáždění mohlo napadnout jméno či tvář někoho, kdo potřebuje pomoc. Mohla to být jen letmá myšlenka, ale kvůli tomu, co jste dnes slyšely, se ohledně toho pomodlíte a budete věřit, že vás Bůh povede, abyste vykonaly to dobré, co si Bůh pro tyto lidi přeje. Když se takovéto modlitby stanou ve vašem životě opakujícím se vzorem, vy i druzí se změníte k lepšímu.
Třetí pocit, který dnes večer máte, se týká toho, že se chcete přiblížit Spasiteli. I ta nejmladší dívka, která je zde, pocítila, že výzva obsažená v jedné z písní je skutečná: „‚Pojďte za mnou,‘ zve Spasitel, tak pojďme tam, kam On by chtěl.“2
A tak to první, k čemu se musíte na základě těchto pocitů zavázat, je vydat se sloužit s vědomím, že na to nejste samy. Když jdete někomu poskytnout útěchu a službu v zastoupení Spasitele, On před vámi připravuje cestu. Jak vám dosvědčí navrátivší se misionářky, které zde jsou, neznamená to, že každý člověk za každými dveřmi je připraven vás přivítat nebo že každý, komu se snažíte sloužit, vám poděkuje. Ale Pán půjde před vaší tváří a připraví cestu.
President Thomas S. Monson opakovaně říká, že ví, že následující Pánovo zaslíbení je skutečné: „A kdokoli vás přijme, tam budu já také, neboť půjdu před tváří vaší. Já budu na pravici vaší a na levici vaší a Duch můj bude v srdci vašem a andělé moji kolem vás, aby vás podpírali.“ (NaS 84:88.)
Jedním ze způsobů, jak Pán kráčí před vaší tváří, je to, že připravuje srdce člověka, kterému máte podle Jeho žádosti sloužit. A připraví i srdce vaše.
Také zjistíte, že Pán kolem vás umísťuje pomocníky – po vaší pravici, po vaší levici a všude kolem vás. Když sloužíte druhým v Jeho zastoupení, nejste na to samy.
Totéž dnes večer Pán učinil i pro mě. Připravil mnoho svědků (viz Židům 12:1), slovem i hudbou, aby spojil a znásobil účinek toho, co si přál, abych řekl. Já jen musím dbát na to, aby můj příspěvek do Jeho kompozice správně zapadl. Doufám, že budete pociťovat vděčnost a radost, když vás Pán spojuje s ostatními, abyste sloužily v Jeho zastoupení – a modlím se o to.
Když toto budete zažívat často, a to budete, budete se znalecky usmívat, tak jako já, kdykoli zpíváme o tom, jak je Boží dílo nádherné.3
Usmívat se budete také při vzpomínce na tento verš: „A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.“ (Matouš 25:40.)
Druhá věc, kterou musíte dělat – když se vydáváte sloužit v Pánově zastoupení, musíte na Něj pamatovat. Pán nejenže kráčí před naší tváří a sesílá anděly, aby sloužili spolu s námi, ale také vnímá útěchu, kterou přinášíme druhým, jako kdybychom ji přinesli Jemu.
Každá dcera Boží, která slyší poselství z tohoto shromáždění a věří jim, se zeptá: „Co bude Pán chtít, abych udělala, abych Mu pomohla pomáhat potřebným?“ Situace každé sestry je jedinečná. To platí i pro mou skupinku dcer, snach, vnuček a pravnuček. Jim i všem dcerám Nebeského Otce zopakuji moudré rady sestry Lindy K. Burtonové.
Požádala vás, abyste se s vírou modlily o to, abyste poznaly, co by Pán chtěl, abyste ve své situaci dělaly. A pak mluvila o zaslíbení oné příjemné útěchy, kterou sám Pán dal ženě kritizované za to, že pomazala Jeho hlavu drahým olejem, který se býval mohl prodat ve prospěch chudých.
„Ale Ježíš řekl: Nechte jí. Proč ji rmoutíte? Dobrýť skutek učinila nade mnou.
Však chudé máte vždycky s sebou, a když budete chtíti, můžete jim dobře činiti, ale mne ne vždycky míti budete.
Ona což mohla, to učinila; předešlať, aby těla mého pomazala ku pohřebu.
Amen pravím vám: Kdežkoli bude kázáno toto evangelium po všem světě, takéť i to, což učinila tato, bude vypravováno na památku její.“ (Marek 14:6–9.)
Tato krátká pasáž z písem je dokonalou radou pro věrné sestry v Pánově království v neklidných dobách. Budete se modlit, abyste poznaly, komu si Bůh přeje, abyste z lásky k Němu a k našemu Spasiteli sloužily. A nebudete očekávat veřejný památník, protože budete následovat příklad ženy z tohoto příběhu zaznamenaného Markem, kde se připomíná její svatý skutek, jímž chtěla uctít Spasitele světa, nikoli však své jméno.
Mou nadějí je, že sestry v naší rodině se budou z lásky k Bohu co nejlépe snažit sloužit potřebným. A tou třetí věcí, kterou doufám, že budou dělat, je to, že své dobré skutky budou konat neokázale a skromně. A přesto se budu modlit, aby přijaly tuto Pánovu radu, o které jsem přesvědčen, že ji potřebujeme slyšet my všichni:
„Pilně se varujte, abyste almužny své nedávali před lidmi, proto abyste vidíni byli od nich, jinak nebudete míti odplaty u Otce svého, kterýž jest v nebesích.“
A poté řekl:
„Ale když ty dáváš almužny, nechť levice tvá neví, co činí pravice tvá;
Aby almužna tvá byla v skrytě, Otec pak tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně.“ (Matouš 6:1, 3–4.)
Modlím se za sestry v království, ať již jsou kdekoli nebo v jakékoli situaci, aby je jejich víra ve Spasitele a vděčnost za Jeho Usmíření vedly ke snaze dělat vše, co je v jejich silách, pro ty, kterým mají podle přání Boha sloužit. A když tak budou činit, slibuji, že se posunou na cestě k tomu, aby se staly svatými ženami, které Spasitel a náš Nebeský Otec vřele přivítají a zjevně odmění.
Svědčím o tom, že toto je Církev vzkříšeného Ježíše Krista. On vstal z mrtvých. Zaplatil za všechny naše hříchy. Vím, že díky Němu budeme vzkříšeni a můžeme získat věčný život. President Thomas S. Monson je Jeho žijícím prorokem. Nebeský Otec slyší a zodpovídá naše modlitby. Svědčím o tom, že když z čisté lásky sloužíme ve Spasitelově zastoupení druhým, přibližujeme se Mu. Toto jisté svědectví vám zanechávám ve jménu Ježíše Krista, amen.