Jak vám Duch Svatý pomáhá?

Starší Gary E. Stevenson

Kvorum Dvanácti apoštolů

Duch Svatý varuje, Duch Svatý utěšuje a Duch Svatý svědčí.

Nedávno jsme se v pondělí večer s mou ženou Lesou zastavili u jedné mladé rodiny v našem sousedství. Když jsme byli u nich, rodiče nás pozvali na rodinný domácí večer s tím, že si lekci připravil jejich devítiletý syn. Samozřejmě jsme zůstali!

Po úvodní písni, modlitbě a probrání rodinných záležitostí začal jejich devítiletý syn tím, že z ručně psaných poznámek k lekci přečetl tuto hlubokomyslnou otázku: „Jak vám Duch Svatý pomáhá?“ Tato otázka vyvolala hodnotnou rodinnou diskusi a každý se podělil o své myšlenky a postřehy. Zapůsobila na mě připravenost učitele i jeho velmi dobrá otázka, která se mi neustále vracela na mysl.

Rukou napsaná lekce pro rodinný domácí večer

Od té doby se dál sám sebe ptám: „Jak ti Duch Svatý pomáhá?“ – což je otázka zvlášť vhodná pro děti z Primárek, kterým je osm let a připravují se na křest, i pro děti, které byly pokřtěné nedávno a obdržely dar Ducha Svatého. Je vhodná i pro tisíce nedávno obrácených.

Vyzývám nás všechny, a zvláště děti z Primárek, abychom se zamysleli: „Jak vám Duch Svatý pomáhá?“ Když jsem o této otázce přemítal, ihned jsem si vzpomněl na jeden zážitek ze svého mládí. Je to příběh, který jsem vyprávěl staršímu Robertu D. Halesovi krátce po svém povolání do Kvora Dvanácti apoštolů a který pak zahrnul do článku v církevním časopise, který napsal o mém životě.¹ Někteří z vás tento příběh možná již slyšeli, ale mnozí možná ne.

Když mi bylo asi 11 let, vyrazili jsme jednoho horkého letního dne s tatínkem do hor nedaleko našeho domova. Tatínek šel po strmé cestě a já jsem podél cesty skákal z jednoho velkého kamene na druhý. Chtěl jsem na jeden obzvláště velký kámen vylézt, a tak jsem na něj začal šplhat. Jakmile jsem se do toho pustil, překvapilo mě, že mě tatínek chytil za pásek a rychle mě strhl dolů se slovy: „Nelez na ten kámen. Držme se cesty.“

O několik minut později, když jsme se ohlédli dolů na cestu, jsme s údivem uviděli velkého chřestýše, jak se sluní na vrcholu právě onoho kamene, na který jsem chtěl vylézt.

Později, když jsme jeli autem domů, jsem věděl, že tatínek čeká na to, až se ho zeptám: „Jak jsi věděl, že tam byl had?“ A tak jsem se zeptal, a má otázka vedla k diskusi o Duchu Svatém a o tom, jak nám Duch Svatý může pomáhat. Nikdy nezapomenu na to, čemu jsem se onoho dne naučil.

Vidíte, jak mi Duch Svatý pomohl? Budu na věky vděčný za to, že můj otec naslouchal onomu tichému a jemnému hlasu Ducha Svatého, neboť mi to možná zachránilo život.

Co o Duchu Svatém víme

Než se dál zamyslíme nad otázkou: „Jak vám Duch Svatý pomáhá?“, zopakujme si, co Pán o Duchu Svatém zjevil. Mohli bychom zmínit mnoho věčných pravd, ale dnes se zaměřím jen na tři.

Zaprvé – Duch Svatý je třetí člen Božstva. Tuto pravdu se dozvídáme z prvního článku víry: „Věříme v Boha, Věčného Otce, a v Jeho Syna, Ježíše Krista, a v Ducha Svatého.“²

Zadruhé – Duch Svatý je bytostí ducha, jak je uvedeno v novodobých písmech: „Otec má tělo z masa a kostí tak hmatatelné jako lidské; Syn také; ale Duch Svatý nemá tělo z masa a kostí, ale je bytostí Ducha. Kdyby tomu tak nebylo, Duch Svatý by v nás nemohl dlíti.“³ To znamená, že Duch Svatý má duchovní tělo – na rozdíl od Boha Otce a Ježíše Krista, kteří mají tělo fyzické. Tato pravda objasňuje další označení daná Duchu Svatému, která dobře známe a mezi něž patří Svatý Duch, Duch Boží, Duch Páně, Svatý Duch zaslíbení a Utěšitel.⁴

Zatřetí – dar Ducha Svatého přichází vkládáním rukou. Tento obřad, který následuje po křtu, nás činí způsobilými mít stálé společenství Ducha Svatého.⁵ Při vykonávání tohoto obřadu způsobilý nositel Melchisedechova kněžství vloží ruce na hlavu dotyčného,⁶ osloví ho jménem, uvede kněžskou pravomoc a ve jménu Ježíše Krista ho konfirmuje za člena Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů a pronese ona důležitá slova: „Přijmi Ducha Svatého.“

Jak vám Duch Svatý pomáhá?

Po tomto jednoduchém zopakování tří klíčových pravd ohledně Ducha Svatého se vraťme k naší počáteční otázce: „Jak vám Duch Svatý pomáhá?“

Duch Svatý varuje

Jak jsem popisoval ve svém zážitku z dětství, Duch Svatý vám může pomáhat tím, že vás předem varuje před fyzickým i duchovním nebezpečím. Důležitou varovnou roli Ducha Svatého jsem si znovu uvědomil, když jsem sloužil v předsednictvu území v Japonsku.

V té době jsem úzce spolupracoval s presidentem Reidem Tateokou z Japonské misie Sendai. President Tateoka v rámci běžného provozu misie plánoval setkání pro vedoucí misionářů v jižní části své misie. Několik dní před tímto setkáním měl president Tateoka dojem, určitý pocit v srdci, že má na setkání vedoucích pozvat všechny misionáře z oné zóny, místo stanoveného malého počtu vedoucích misionářů a misionářek.

Když svůj záměr oznámil, druzí mu připomněli, že toto setkání není určeno pro všechny misionáře, ale jen pro vedoucí v misii. On však zvyklosti odložil stranou, aby se mohl řídit vnuknutím, které obdržel, a pozval na setkání všechny misionáře sloužící v několika pobřežních městech, včetně města Fukušima. Ve stanovený den, 11. března 2011, se misionáři sešli na rozšířeném setkání misie ve vnitrozemském městě Korijama.

Během tohoto setkání zasáhlo oblast Japonska, kde se nachází Japonská misie Sendai, zemětřesení o síle 9 stupňů a následná vlna tsunami. Došlo k tragédii, při níž bylo zničeno a utrpělo velkou ztrátu na životech mnoho pobřežních měst – včetně těch, z nichž byli tito misionáři shromážděni. A Fukušimu následně postihla jaderná havárie.

I když zemětřesení poškodilo sborový dům, kde se misionáři onoho dne setkali, díky následování nabádání od Ducha Svatého byli president a sestra Tateokovi i všichni misionáři bezpečně shromážděni na jednom místě. Byli mimo nebezpečí a mnoho kilometrů od ničivých účinků tsunami a radioaktivního spadu.

Budete-li následovat nabádání Ducha Svatého – vnuknutí, která jsou velmi často tichá a jemná – můžete se ocitnout, aniž o tom budete vůbec vědět, mimo duchovní či časné nebezpečí.

Bratři a sestry, Duch Svatý vám bude pomáhat tím, že vás bude varovat, podobně jako varoval mého otce či presidenta Tateoku.

Duch Svatý utěšuje

Abychom dále odpověděli na otázku „Jak vám Duch Svatý pomáhá?“, podívejme se nyní na Jeho roli Utěšitele. Nečekané události přinášejí do našeho života smutek, bolest a zklamání. Avšak uprostřed těchto zkoušek nám Duch Svatý slouží v jedné své důležité roli – jako Utěšitel, což je ve skutečnosti jedno z Jeho jmen. Tuto posvátnou roli popisují tato pokoj a útěchu přinášející slova Ježíše Krista: „Jáť prositi budu Otce, a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky.“⁷

Abych to dále ilustroval, podělím se o pravdivý příběh o rodině s pěti syny, kteří se před lety přestěhovali z Los Angeles v Kalifornii do jednoho malého města. Dva nejstarší synové začali hrát ve sportovních týmech na střední škole a stýkali se s přáteli, vedoucími a trenéry, z nichž mnozí byli věrnými členy Církve. Díky těmto vztahům byli Fernando, nejstarší syn, a jeho bratr, druhý nejstarší, pokřtěni.

Fernando se později odstěhoval, pokračoval ve studiích a hrál na univerzitě americký fotbal. Oženil se v chrámu s Bayley, svou láskou ze střední školy. Když Fernando a Bayley dostudovali, nadšeně očekávali narození svého prvního děťátka – dcery. Když ale jejich rodiny pomáhaly Fernandovi a Bayley přestěhovat se zpět domů, Bayley a její sestra jely po dálnici a staly se účastníky tragické nehody, která zahrnovala mnoho vozidel. Bayley a její nenarozená dcera přišly o život.

Avšak jakkoli hluboká byla Fernandova bolest a bolest Bayleyiných rodičů a sourozenců, stejně hluboký byl i pocit pokoje a útěchy, který se na ně téměř okamžitě snesl. Duch Svatý, ve své roli Utěšitele, Fernanda během tohoto nepředstavitelného utrpení vskutku podpíral. Duch Fernandovi přinesl trvalý pocit pokoje, který mu pomohl zaujmout postoj odpuštění a lásky vůči všem, kteří byli do tragické nehody zapojeni.

Bayleyiny rodiče zavolali jejímu bratrovi, který v době nehody sloužil jako misionář. V dopise popsal své pocity, které měl poté, co si vyslechl onu smutnou zprávu o své milované sestře: „Bylo úžasné slyšet vaše hlasy tak klidné uprostřed bouře. Nevěděl jsem, co říci. … Dokázal jsem myslet jen na to, že až se vrátím domů, sestra tam nebude. … Vaše neomylná svědectví o Spasiteli a Jeho plánu mi přinesla útěchu. Srdce mi naplnil tentýž nádherný duch, který mi vhání slzy do očí, když studuji a učím druhé. Přinesl mi útěchu a připomněl to, co již vím.“⁸

Duch Svatý vám bude pomáhat tím, že vás bude utěšovat, podobně jako utěšoval Fernanda a Bayleyinu rodinu.

Duch Svatý svědčí

Duch Svatý také svědčí a přináší důkazy o Otci a Synu a o veškeré pravdě.⁹ Pán řekl svým učedníkům: „Když pak přijde ten Utěšitel, kteréhož já pošli vám od Otce, … tenť svědectví vydávati bude o mně.“¹⁰

Abych popsal cennou roli Ducha Svatého jakožto svědka, budu pokračovat v příběhu o Fernandovi a Bayley. Pokud si vzpomínáte, řekl jsem, že Fernando a jeho bratr se dali pokřtít, ale jeho rodiče a tři mladší bratři se pokřtít nedali. A navzdory četným výzvám v průběhu let, aby se setkali s misionáři, to jejich rodina pokaždé odmítla.

Po tragickém úmrtí Bayley a její dcerky se Fernandova rodina cítila bezútěšně. Na rozdíl od Fernanda a Bayleyiny rodiny nenacházeli útěchu ani pokoj. Nechápali, jak jejich syn a Bayleyina rodina dokáží snášet tak těžké břímě.

Nakonec dospěli k tomu, že tím, co jejich syn má, a oni nemají, je znovuzřízené evangelium Ježíše Krista a že právě to musí být jeho zdrojem pokoje a útěchy. Když si toto uvědomili, pozvali misionáře, aby je učili o evangeliu. Díky tomu získali vlastní svědectví o velikém plánu štěstí, které jim přineslo onen nádherný pokoj a uklidňující útěchu, jež tak zoufale hledali.

Dva měsíce po ztrátě Bayley a jejich nenarozené vnučky se Fernandovi rodiče i jeho dva mladší bratři dali pokřtít, byli konfirmováni a obdrželi dar Ducha Svatého. A Fernandův nejmladší bratr se těší na křest, až mu bude osm let. Každý z nich dosvědčuje, že Duch – Duch Svatý – jim vydal svědectví o pravdivosti evangelia a přivedl je k touze dát se pokřtít a obdržet dar Ducha Svatého.

Bratři a sestry, Duch Svatý vám bude pomáhat tím, že vám bude svědčit, podobně jako svědčil Fernandově rodině.

Shrnutí

Nyní si to shrňme. Řekli jsme si o třech zjevených pravdách, které nás přivádějí k poznání Ducha Svatého. Týkají se toho, že Duch Svatý je třetím členem Božstva, že Duch Svatý je bytostí ducha a že dar Ducha Svatého přichází skrze vkládání rukou. Také jsme poznali tři odpovědi na otázku: „Jak vám Duch Svatý pomáhá?“ Duch Svatý varuje, Duch Svatý utěšuje a Duch Svatý svědčí.

Způsobilost nutná k udržení si tohoto daru

Pokud jde o ty z vás, kteří se připravujete na křest a konfirmaci, kteří jste tím prošli nedávno, nebo i ty z vás, kteří jste tím prošli před mnoha lety, pro naše fyzické i duchovní bezpečí je zcela zásadní, abychom si dar Ducha Svatého udrželi. To děláme tak, že se snažíme dodržovat přikázání, mít osobní i rodinné modlitby, číst písma a snažit se o láskyplné a odpouštějící vztahy s rodinou a blízkými. Naše myšlenky, skutky i slova mají být ctnostné. Máme uctívat Nebeského Otce doma, v Církvi a kdykoli je to možné také v chrámu. Zůstaňte nablízku Duchu a Duch zůstane nablízku vám.

Svědectví

Zakončím nyní výzvou a svým pevným svědectvím. Vyzývám vás, abyste ve větší míře žili podle slov, která tak často zpívají naše děti z Primárek – podle slov, která určitě poznávají: „Ztiš se, ztiš se, ať slyšíš, když Duch mluví. Ztiš se, ztiš se, On ti napoví.“¹¹

Drazí bratři a sestry, starší i mladší, vydávám vám svědectví o vznešené existenci božských bytostí, z nichž sestává Božstvo – Boha Otce, Ježíše Krista a Ducha Svatého. Svědčím o tom, že jednou z výsad, které jakožto Svatí posledních dnů žijící v plnosti časů máme, je dar Ducha Svatého. Vím, že Duch Svatý vám pomáhá a bude pomáhat. Také připojuji své zvláštní svědectví o Ježíši Kristu a Jeho roli jakožto našeho Spasitele a Vykupitele a o Bohu jakožto našem Nebeském Otci. Ve jménu Ježíše Krista, amen.