Jděte kupředu s vírou

Starší Daniel P. Hall, Anglie

Územní sedmdesátník

„Máme-li v těchto velmi těžkých dobách přestát zkoušky, pokušení a obtíže, které nám přicházejí do cesty, a jednoho dne se vrátit domů k našemu Nebeskému Otci, je nezbytné, abychom šli kupředu s vírou.“¹

Spasitel nám dává dokonalý příklad, jak jít kupředu s vírou. Když na Něj padla ohromná tíha Usmíření, volal ke svému otci: „Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.“ V odpověď na Jeho modlitbu Mu Nebeský Otec poslal anděla z nebe, aby Ho posiloval.²

V tuto chvíli, kdy utrpení tížilo veškerou svou vahou a působilo, že Syn Boží trpěl v těle i v duchu a chvěl se bolestí,³ Ježíš neupustil od svého úkolu a nerozhodl se odložit, omezit, nebo dokonce navždy zastavit úsilí, jež bylo vyžadováno. Ne, učinil pravý opak. „A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.“⁴

Mít tento druh víry často stejně jako v Kristově případě vyžaduje úpěnlivou prosbu, abychom byli během naší zkoušky posíleni.⁵ V rámci tohoto procesu se učíme uvést svou vůli do souladu s vůlí Boží,⁶ přijmout Krista jako pomocníka na naší cestě a důvěřovat Mu, že v Jeho vlastním čase vše dobře dopadne.

Marie byla svobodná sestra s pěti dětmi, která se potýkala s tím, aby dokázala finančně zabezpečit svou rodinu. Před lety přišla za mnou jakožto svým biskupem a hledala radu ohledně toho, jak by mohla více pomáhat druhým. Požádal jsem ji, aby přispívala více v rámci postní oběti. Učinila tak bez jediného slova nevole a měsíc po měsíci hlásila, jak Pán žehná její rodině finančně a jí samotné tím, že může pomáhat druhým. Službou druhým žila po celá desetiletí, dokud jí to zdraví dovolovalo. Dokonce i v nemoci Marie neustále telefonovala těm, kterým sloužila, a ptala se, jak se jim daří, povzbuzovala je a sdílela své svědectví. Vždy věřila, že vše dobře dopadne, a vždy se tak také stalo. Nikdy neopomněla zaplatit svůj desátek. Věrně četla písma a milovala službu jako vedoucí soucitné služby v Pomocném sdružení. Její život byl naplněný věrností.⁷ Marie nedávno odešla na druhou stranu, ale její víra stále žije v její rodině a v těch, kteří ji znali. Má touha jít kupředu s vírou díky ní vzrostla.

Náš milovaný prorok, president Russell M. Nelson, nás učil nejlépe, jak postupovat kupředu s vírou v Krista: „Když hovoříme o našich starých i nových chrámech, kéž každý z nás svými skutky projevuje, že jsme pravými učedníky Pána Ježíše Krista. Kéž pravidelně „renovujeme“ svůj život skrze víru a důvěru v Něj. Kéž každý den využíváme moc Jeho Usmíření prostřednictvím pokání. A kéž zasvětíme a znovuzasvětíme svůj život službě Bohu a Jeho dětem – na obou stranách závoje.“⁸

Svědčím o tom, že kráčení kupředu s vírou je proces, kterým se stáváme takovými, jako jsou Nebeský Otec a Jeho Syn Ježíš Kristus. Vím, že když jdeme kupředu s vírou, Kristova nekonečná láska projevená v Jeho Usmíření nám dává mír, naději a ujištění, že vše dobře dopadne.