Říjen
Požehnání kněžství jsou dostupná všem
„A také všichni ti, již přijímají toto kněžství, přijímají mne, praví Pán.“ (NaS 84:35.)
Náměty zde uvedené doplňte vlastními nápady. Každý týden si naplánujte, jak dětem 1) nauku představíte, 2) jak jim pomůžete ji pochopit a 3) jak jim pomůžete ji uplatňovat v životě. Položte si otázku: „Co budou děti dělat, aby se dané nauce naučily, a jak jim mohu pomoci pocítit Ducha?“
1. týden: Způsobilí mladí muži získávají kněžství, když je jim 12 let.
Představte nauku (obrázek): Ukažte dětem obrázek, jak Kristus zavádí svátost. Vysvětlete, že Kristus dal svátost svým apoštolům a svým učedníkům v Knize Mormonově a požádal je, aby svátost žehnali a roznášeli, až odejde. Společně si přečtěte 3. Nefiho 18:5–6. Položte dětem např. tyto otázky: Kdo v dnešní době žehná svátost? Kdo svátost roznáší? Jakou moc musí člověk mít, aby mohl žehnat a roznášet svátost?
Pomozte porozumět nauce (diskuse o nauce): Vysvětlete, že kněžství je Boží moc určená pro službu a žehnání lidem na zemi. V posledních dnech nás Kristus poučil, že kněžství může mít každý muž, pokud splňuje dvě podmínky. První je dosažení určitého věku. Požádejte děti, aby vstaly, až vás uslyší říkat věk, kdy může chlapec obdržet kněžství. Pomalu počítejte od jedné do dvanácti. Řekněte dětem, že druhou podmínkou je to, že onen chlapec musí být způsobilý. Vysvětlete, co to znamená být způsobilý, a vysvětlete, že chlapci i dívky mohou používat „Má měřítka evangelia“, která jim pomohou poznat, jak žít způsobile.
Pomozte porozumět nauce (výuka pomocí fyzické činnosti): Rozdělte děti do skupin. Každé skupině zadejte jedno měřítko z „Mých měřítek evangelia“. Skupiny požádejte, aby vymyslely jednoduchý pohyb, který představuje jejich měřítko. Řekněte několik slov, kterými měřítko určíte, a požádejte, ať se odpovídající skupina postaví a předvede svůj pohyb. To opakujte, dokud se všechny skupiny nevystřídají. Vysvětlete, že život podle těchto měřítek pomáhá chlapcům zůstat způsobilými k tomu, aby mohli mít kněžství a obdržet kněžské obřady, a dívkám pomáhá zůstat způsobilými, aby mohly přijmout kněžské obřady, jako je křest a chrámové obřady.
2. týden: Prostřednictvím kněžství získáváme obřady spasení.
Názorné pomůcky můžete využít k podnícení zájmu, k zaměření pozornosti dětí nebo k seznámení s nějakou zásadou evangelia.
Představte nauku (názorná ukázka): Požádejte jedno dítě, aby podrželo otevřený deštník. Ať se pod něj postaví několik dětí. Přirovnejte deštník ke kněžství. Vysvětlete, že kdyby pršelo, všechny děti pod deštníkem by získaly požehnání toho, že jsou v suchu, nejen to jedno, které deštník drží. Podobně nám Bůh prostřednictvím svého kněžství poskytuje způsob, jak mohou být požehnány všechny Jeho děti. Prostřednictvím kněžství přijímáme obřady spasení, které nám umožňují vrátit se k Bohu a znovu žít s Ním.
Pomozte porozumět nauce (sestavování skládačky): Na jednotlivé kousky papíru napište tyto pojmy: křest, konfirmace, vysvěcení ke kněžství (pro muže), chrámové obdarování, a chrámové pečetění. Každý kousek papíru rozstříhejte tak, aby vznikla skládačka. Stručně dětem vysvětlete, co je to obřad (posvátný úkon, který má duchovní význam), a řekněte dětem, že některé kněžské obřady jsou nutné pro to, abychom se mohli vrátit k Nebeskému Otci a žít s Ním. Na tabuli nakreslete pět schodů a na nejvyšší schod umístěte obrázek Ježíše Krista. Rozdělte děti do pěti skupin a každé skupině dejte jeden díl skládačky, kterou jste vyrobili. Požádejte je, aby sestavily své skládačky a aby pak ostatním dětem řekly, co o tomto obřadu vědí. Ať skupiny umístí své složené skládačky ve správném pořadí na schody na tabuli.
3. týden: Skrze kněžská požehnání mohu získat posilující moc.
Představte nauku (diskuse o nauce): Požádejte děti, aby zvedly ruce a podívaly se na ně. Zeptejte se jich, jak jim jejich ruce pomáhají při hraní, práci nebo při tom, když se připravují na shromáždění. Vybídněte je, aby své odpovědi předvedly beze slov. Pak se jich zeptejte, jak lidé mohou svýma rukama pomáhat druhým. Vysvětlete, že nositelé kněžství mohou svýma rukama dávat požehnání, která nám pomáhají a posilují nás.
Pomozte porozumět nauce a podněcujte její uplatňování (obrázky a sdílení zkušeností): Rozmístěte po třídě obrázky svátosti, křtu, konfirmace, požehnání dítěte a žehnání nemocným a vysvětlete, co se na každém obrázku odehrává. Vybídněte děti, aby si na list papíru obkreslily obě ruce a aby je pak vystřihly. Ať se na přední stranu obou papírových rukou podepíší. Vybídněte je, aby jednu svou papírovou ruku připevnily pomocí lepicí pásky k obrázku, který znázorňuje požehnání nebo obřad, který přijaly z rukou nějakého nositele kněžství. Vyberte několik rukou a vyzvěte tyto děti, aby řekly, jak jim kněžství požehnalo a posílilo je. Vyprávějte příběh z 3. Nefiho 17:11–25 o tom, jak Ježíš žehnal dětem. Dopředu místnosti umístěte obrázek Ježíše s dětmi a vybídněte děti, aby každé svou druhou papírovou ruku přilepilo do blízkosti tohoto obrázku. Vysvětlete, že nositelé kněžství mají moc jednat ve jménu Ježíše Krista; mohou nám žehnat tak, jako by to dělal Ježíš, kdyby tady byl.
Pomůžete-li dětem aktivně se zapojit do lekce, pomůže jim to osvojit si nauku, které se učí.
4. týden: Až budu starší, budu moci jít do chrámu a přijmout obřady za své předky.
Představte nauku a pomozte porozumět nauce (vybarvování): Připomeňte dětem, že než se budeme moci vrátit k Nebeskému Otci a žít s Ním, je nutné, abychom přijali určité kněžské obřady. Požádejte je, aby některé tyto obřady jmenovaly. Vysvětlete, že mnoho lidí zemřelo bez možnosti tyto obřady přijmout a že tito lidé potřebují naši pomoc. Řekněte dětem o některém svém předkovi, který zemřel předtím, než tyto obřady přijal. Každému dítěti dejte jednoduchou postavu člověka vystřiženou z papíru. Požádejte je, aby na jednu její stranu nakreslily sebe a aby na druhou stranu nakreslily obrázek člověka, o kterém jste jim vyprávěli. (Pokud děti znají někoho ze svých předků, kdo zemřel, aniž by přijal kněžské obřady, mohou nakreslit tohoto člověka.) Ať zopakují téma pro tento týden a při tom před sebou drží svého člověka z papíru. Požádejte je, aby ukázaly obrázek sebe, až budou mluvit o sobě, a obrázek předka, až budou říkat slovo „předky“.