Zábava a štěstí
Štěstí můžeme pociťovat každý den svého života, díky malým věcem, které děláme, a úplně šťastní jsme tehdy, když dodržujeme přikázání milujícího Boha.
Zhruba před čtyřmi měsíci jsem dostal úkol sloužit v Bogotě v Kolumbii, a tak jsme se tam odstěhovali. Jednoho dne, když jsem se pokoušel dostat do shromažďovací budovy mého nového sboru, jsem se zastavil v parku, abych se zeptal na cestu.
Viděl jsem tam mnoho rodin, které si užívaly příjemného slunečného dopoledne. Chvíli jsem stál a pozoroval jsem děti, jak si vesele hrají v parku. Měly v obličejích zvláštní záři, a tváře červené od sluníčka a od úsilí, se kterým běhaly a hrály si. Všechny se k sobě navzájem chovaly přátelsky.
Dalo by se říci, že se opravdu bavily. Když jsem si je však prohlížel pozorněji, uvědomil jsem si, že ony se nejen bavily, ale že tyto čisté malé děti byly skutečně šťastné.
Později cestou do kaple se mé myšlenky vrátily do doby, kdy jsem byl pokřtěn do Církve. Přišel ke mně tehdy jeden dávný přítel a ptal se mne, co jsem tam našel tak odlišného. Odpověděl jsem: „Našel jsem skutečné štěstí.“ On mi na to řekl: „Skutečné štěstí neexistuje – pouze šťastné chvilky.“
Chápu, že můj dobrý přítel neznal rozdíl mezi zábavou a štěstím. To, co označoval za „šťastné chvilky“, byly ve skutečnosti chvilky, kdy se bavil. Tehdy nevěděl, že štěstí je mnohem více než jen zábava. Zábava je jen prchavý okamžik, ale štěstí je trvalá záležitost.
Mnozí lidé na tomto světě nechápou rozdíl mezi zábavou a štěstím. Mnozí se snaží najít štěstí v zábavě, ale tato dvě slova mají odlišný význam.
Ve slovníku jsem si vyhledal, co každé z nich znamená. Zábava je hra, požitek, radovánky, veselí, zdroj užívání si, pobavení, hravé chování, rozpustilá a často hlučná činnost a žertování. Štěstí je spokojenost, radost, potěšení a uspokojení.
Poté, co jsem se stal členem Církve, jsem byl učen tomu, že mezi zábavou a štěstím je skutečně obrovský rozdíl. Už před svým křtem jsem zjistil, že Pán má pro všechny své děti plán spásy (viz 2. Nefi 2:9). Díky tomuto plánu se v závislosti na tom, co dokážeme zde na zemi, vrátíme do přítomnosti našeho Nebeského Otce a budeme s Ním žít navždy ve stavu věčného štěstí.
Zábava ani štěstí nejsou nic špatného, ale nejvíce úsilí si jistě zaslouží hledání štěstí. Štěstí v sobě může obsahovat i zábavu, ale samotná zábava nám nezajistí skutečné štěstí.
V Lukášovi, v 15. kapitole, najdeme podobenství o marnotratném synovi. V tomto podobenství požádá mladší syn otce, aby mu dal jeho dědický podíl. Otec tak učiní a mladý muž se vydá do světa hledaje to, co považuje za pravé štěstí. Začne se dobře bavit, a dokud mu vystačí peníze, žije obklopen mnoha lidmi, kteří se vydávají za jeho přátele. Když své bohatství utratí do posledního zbytku ve vší zábavě, kterou měl se svými takzvanými přáteli, všichni se k němu obrátí zády a on se octne zcela bez prostředků. Poté prochází velkým utrpením a zklamáním. Začne pracovat pro jednoho muže jako pasák vepřů a z hladu se snaží jíst i mláto, které je určeno pro vepře. Vzpomíná na otcovy služebníky, kteří mají hojnost chleba – k jídlu i nazbyt, zatímco on sám je bez jídla.
Rozhodne se tedy vrátit se domů ke svému otci, aby ho požádal o práci jako jeden z najatých služebníků. Vrací se jako kajícník kvůli všemu, co učinil, a jeho otec, spravedlivý muž, jej vítá jako svého jedinečného syna. Konečně tento syn chápe, že skutečné štěstí je zde, v prostém životě se svou rodinou.
Všichni, kteří hledají úplné štěstí, jej mohou najít v evangeliu Ježíše Krista, které je vyučováno v Jeho Církvi. Kristova nauka nás učí, že můžeme být součástí velkého plánu štěstí, který On připravil pro nás všechny, své syny a dcery. Když dodržujeme Jeho přikázání, jsme požehnáni a poznáváme pravé štěstí. Učíme se, že štěstí spočívá v konání malých věcí, které nás povznášejí a které posilují naši víru a svědectví. Jsou to malé věci, které děláme v každodenním životě, jako například:
Jsme šťastní, když se modlíme každé ráno i každý večer, když cítíme, že nás Pán slyší a je vždy ochotný nám žehnat, odpouštět a pomáhat. Jsme šťastní, když ve svém životě pociťujeme nabádání Ducha Svatého – když pociťujeme Ducha v okamžicích, kdy musíme činit důležitá životní rozhodnutí. Jsme šťastní, když jdeme domů po namáhavém a únavném dni v práci, do náručí své rodiny, která nám projevuje lásku a uznání. Jsme šťastní, když si povídáme se svými dětmi, když jsme společně s rodinou, když se sejdeme na rodinném večeru. Zkrátka, štěstí můžeme pociťovat každý den svého života, díky malým věcem, které děláme, a úplně šťastní jsme tehdy, když dodržujeme přikázání milujícího Boha, který má o nás starost.
Pravé štěstí vychází z dodržování Božích přikázání. Ve 2. Nefim 2:25 se učíme, že „Adam padl, aby byli lidé; a lidé jsou, aby pociťovali radost“, neboli jinými slovy, aby byli šťastní.
Toto štěstí jsem pozoroval v životě mnoha členů Církve. Před několika týdny jsem byl pověřen, abych předsedal na konferenci kůlu v Cali v Kolumbii. Setkal jsem se zde s jedním vzácným mladým mužem, který je členem Církve a který může dobře ilustrovat význam pravého štěstí.
Jmenuje se Fabián. On i jeho rodina jsou členové Církve a o plánu štěstí se učil již jako malý chlapec. V roce 1984, když mu byly 3 roky, žil Fabián se svou rodinou v domku poblíž dlouhé a rušné ulice. Jezdilo po ní velké množství městských autobusů.
Jednoho dne malý Fabián zpozoroval otevřená vrátka, pokusil se přejít ulici, a byl sražen autobusem. Díky dobrotě Nebeského Otce Fabián tuto nehodu přežil. Rodiče ho odvezli do tří různých nemocnic, kde jim vždy řekli, že jej nedokáží ošetřit. Pokračovali v hledání pomoci, a když konečně našli vhodnou lékařskou pomoc, jeho vyhlídky na uzdravení nebyly dobré. Podstoupil řadu chirurgických zákroků a poté lékaři informovali rodinu, že celá jeho pravá dolní končetina je tak těžce poraněna, že ji budou muset amputovat, aby mu zachránili život.
Pro malého Fabiána tehdy začal zcela odlišný život, život bez jedné nohy. Pomalu se učil zvládat rovnováhu a chodit o berlích. Když začal chodit do školy, pomáhali mu učitelé i kamarádi. Někteří lidé se mu občas posmívali, ale rychle se naučil nedbat jejich škodolibosti.
Chtěl se účastnit všech tělesných aktivit, a často se mu to dařilo. Přestože bylo velmi obtížné vítězit, vždy byl statečný a ochotně se na všem podílel.
V současné době Fabián slouží ve svém kůlu jako rádce v organizaci Mladých mužů. Navštěvuje hodiny institutu náboženství a aktivně se podílí na práci studentské rady. Hraje basketbal i fotbal. Také se svými přáteli z institutu hraje stolní tenis. Jezdí na kole a dělá vše, co mladý muž dělat může. Jako dobrovolník vyučuje angličtinu v nadaci, která se stará o chudé děti.
Fabián chce sloužit svým bližním a Bohu veškerou svou silou. Na tváři má úsměv a vždy je ochoten pomoci někomu, kdo to potřebuje. Fabián je opravdu šťastný mladý muž. Díky obrovské síle, která vychází z jeho víry a důvěry v Boha, je Fabián velkým příkladem pro občany svého města.
Jeho štěstí vychází ze snahy žít správně každý den a poslouchat Boží přikázání. Připomíná mi úryvek z písma, který najdeme v Mosiášovi 2:41: „A mimo to si přeji, abyste si připomněli šťastný a požehnaný stav těch, kteří dodržují přikázání Boží. Neboť vizte, jsou ve všech věcech časně i duchovně požehnáni; a vydrží-li věrně až do konce, pak vejdou do nebe, aby přebývali s Bohem ve stavu nikdy nekončící blaženosti. Ó, pomněte, pomněte, že tyto věci jsou pravdivé; neboť to pravil Pán.“
Budeme-li poslouchat Boží přikázání, budeme žít šťastně po celou věčnost. Pán pravil v Almovi 41:10, že „hřích nebyl nikdy blažeností“.
Jako služebník Boží a jako člen Jeho Církve vás vyzývám, abyste dosáhli skutečného štěstí tím, že budete naslouchat Jeho radám, žít podle Jeho přikázání a poslouchat slova Jeho žijících proroků.
Vím, že jedním z činitelů, které velkou měrou ovlivňují naše štěstí, je naslouchání radám žijících proroků, kteří nás učí v této Církvi.
Mám svědectví, že Bůh žije, že Ježíš je Kristus, náš Spasitel a Vykupitel. Obětoval svůj cenný život za každého z nás. Vím, že Joseph Smith je prorok Boží. Vím to z celého svého srdce. Vím, že Kniha Mormon je slovo Boží a že nás může vést po cestě štěstí.
Vím, že president Gordon B. Hinckley je současný prorok Boží a že nás učí s láskou a trpělivostí, jak můžeme být šťastní v tomto životě i v životě příštím.
Toto vše je součástí mého svědectví o pravdě, které s vámi, moji bratři a sestry, sdílím, ve jménu Ježíše Krista, amen.