Zhostěte se svého povolání
Týká se toho, že Pán vás povede skrze zjevení právě tak, jako když vás povolával. Musíte s vírou žádat o zjevení, abyste věděli, co máte dělat.
Nedávno ke mně v davu lidí přistoupil neznámý mladý muž. Klidně, avšak velmi naléhavě mi řekl: „Starší Eyringu, právě jsem byl povolán presidentem kvora starších. Jakou radu mi dáte?“ Byl jsem si jist, že to, co potřeboval vědět a pocítit, jsem mu nemohl předat na onom místě, kde kolem nás spěchali lidé. A tak jsem řekl: „Dám vám svou radu na generální konferenci.“
Onen mladý muž není sám, kdo chce pomoci. Tisíce členů Církve po celém světě jsou každý týden povoláváni sloužit a mnozí z nich jsou nově obrácení. Rozdíly v jejich povoláních jsou velké a rozdíly v jejich předchozích zkušenostech v Církvi jsou ještě větší. Pokud jste těmi, kteří je povoláváte nebo školíte nebo se o ně prostě staráte, jako my všichni, je třeba znát určité věci ohledně toho, jak jim pomoci, aby byli úspěšní.
Možná vás nejprve napadne zajistit, aby dostali příručku, materiál pro výuku lekcí nebo záznamy, které mají vést. Dokonce jim můžete dát seznam schůzek, kterých se mají účastnit, jejich čas a místo konání. Možná se jim pak chystáte říci o tom, jak bude jejich práce hodnocena, když v tom spatříte v jejich očích znepokojení.
Dokonce i ten nejnovější člen Církve totiž dokáže vytušit, že povolání k službě má být v prvé řadě otázkou srdce. Právě tím, že věnujeme celé své srdce Mistrovi a dodržujeme Jeho přikázání, Ho poznáváme. Časem, skrze moc usmíření, se naše srdce mění a my se Mu stáváme podobnými. A tak existuje lepší způsob, jak pomoci těm, kteří jsou povoláni, než je popis toho, co mají dělat.
To, co budou potřebovat, dokonce více než být školeni ve svých povinnostech, je poznat duchovníma očima, co to znamená být povolán sloužit ve znovuzřízené Církvi Ježíše Krista. Toto je království Boží na zemi. Díky tomu má moc přesahující jakékoli jiné úsilí, do kterého mohou být lidé zapojeni. Tato moc závisí na víře těch, kteří jsou povoláni v něm sloužit.
A tak každému, muži či ženě, dívce či chlapci, kdo byl povolán nebo kdo ještě povolán bude, dávám svou radu. Existuje několik věcí, o kterých musíte získat poznání, že jsou pravdivé. Já se je pokusím vložit do slov. Ale pouze Pán vám je může skrze Ducha Svatého vložit hluboko do srdce. Zde jsou:
Zaprvé jste povoláni Bohem. Pán vás zná. Ví, koho chce povolat, aby Mu sloužil v jednotlivých povoláních v Jeho Církvi. On si vybral vás. Připravil cestu, aby vám mohl předat vaše povolání. Znovuzřídil klíče kněžství Josephu Smithovi. Tyto klíče byly v nepřerušené linii předány presidentu Hinckleymu. Skrze tyto klíče byly dalším služebníkům v kněžství předány klíče, aby předsedali v kůlech a sborech, v okrscích a odbočkách. Právě skrze tyto klíče vás Pán povolal. Tyto klíče udílejí právo na zjevení. A zjevení přichází v odpovědi na modlitbu. Osoba, která byla inspirována, aby vás doporučila pro toto povolání, tak neučinila proto, že se jí líbíte, nebo proto, že potřebuje někoho, kdo by vykonával určitý úkol. Modlili se a pocítili odpověď, že vy jste tím, kdo má být povolán.
Osoba, která vás povolala, vám nepředala dané povolání jen proto, že díky pohovoru s vámi zjistila, že jste způsobilí a ochotní sloužit. Modlila se, aby poznala Pánovu vůli ohledně vás. To, co vás na toto místo přivedlo, byla modlitba a zjevení těm, kteří jsou zplnomocněni Pánem. Vaše povolání je příkladem zdroje moci, která je pro Pánovu Církev specifická. Muži a ženy jsou povoláváni Bohem proroctvím a vkládáním rukou těch, které Bůh zplnomocnil.
Jste povoláni, abyste zastupovali Spasitele. Váš hlas, který vydává svědectví, se stává Jeho hlasem, vaše ruce, které pozvedají, se stávají Jeho rukama. Jeho dílem je žehnat duchovním dětem svého Otce příležitostí zvolit si věčný život. A tak vaším povoláním je žehnat životy. To bude platit dokonce i v těch nejobyčejnějších povinnostech, které máte za úkol vykonávat, a ve chvílích, kdy možná budete dělat něco, co není očividně spojeno s vaším povoláním. Jen to, jak se usmíváte, nebo to, jak nabízíte někomu pomoc, může posílit jejich víru. A abyste snad nezapomněli na to, kdo jste, jen to, jak mluvíte, a to, jak se chováte, může víru zničit.
Vaše povolání má věčné důsledky pro druhé i pro vás. V příštím světě budou možná tisíce blahoslavit vaše jméno, možná jich bude dokonce více než těch, kterým jste sloužili zde. Budou to předkové a potomci těch, kteří si vyvolili věčný život díky něčemu, co jste řekli nebo udělali, nebo dokonce díky tomu, jací jste byli. Pokud někdo odmítne Spasitelovu výzvu, protože jste neudělali vše, co jste udělat mohli, jejich zármutek bude zármutkem vaším. Neexistují totiž žádná nevýznamná povolání, když máme zastupovat Pána. Vaše povolání s sebou nese závažnou zodpovědnost. Nemusíte se však obávat, protože s vaším povoláním přicházejí velká zaslíbení.
Jedním z těchto zaslíbení je druhá věc, kterou potřebujete znát. Týká se toho, že Pán vás povede skrze zjevení právě tak, jako když vás povolával. Musíte s vírou žádat o zjevení, abyste věděli, co máte dělat. S vaším povoláním přichází slib, že odpovědi se dostaví. Toto vedení se však dostaví jen tehdy, když si je Pán jist, že budete poslušni. Abyste poznali Jeho vůli, musíte se zavázat, že ji budete konat. Slova „buď vůle tvá“ vepsaná v srdci jsou oknem ke zjevení.
Odpověď přichází skrze Svatého Ducha. Toto vedení budete potřebovat často. Aby byl Duch Svatý vaším společníkem, musíte být způsobilí, očištěni skrze usmíření Ježíše Krista. A tak vaše poslušnost přikázání, vaše touha činit Jeho vůli a vaše žádosti s vírou určí, jak zřetelně vás může Mistr vést skrze odpovědi na vaše modlitby.
Odpovědi často přijdou, když studujete písma. Obsahují zprávy o tom, co Pán vykonal během své služby ve smrtelnosti, a o vedení, které poskytoval svým služebníkům. Obsahují v sobě nauku, která bude platit v každé době a v každé situaci. Přemítání o písmech vás povede k tomu, abyste v modlitbě pokládali správné otázky. A tak jistě, jako se nebesa otevřela Josephu Smithovi poté, co s vírou přemítal nad písmy, Bůh zodpoví modlitby vám a povede vás za ruku.
Existuje třetí věc, kterou potřebujete znát: Právě tak, jako vás Bůh povolal a povede vás, tak vás bude zvelebovat. Toto zvelebení budete potřebovat. Vaše povolání dozajista přivodí odpor. Jste ve službě Mistra. Jste Jeho zástupci. Závisí na vás věčné životy. On se setkal s odporem a řekl, že toto setkávání s odporem bude údělem těch, které povolal. Síly, které se proti vám shromáždí, se nebudou pouze snažit zmařit vaši práci, ale také vás stáhnout dolů. Apoštol Pavel to popsal tímto způsobem: „Neboť není bojování naše proti tělu a krvi, ale proti knížatstvu, proti mocnostem, proti světa pánům temností věku tohoto…“1
Přijdou chvíle, kdy se budete cítit přemoženi. Jedním ze způsobů, kterým na vás bude útočeno, je pocit, že na to nestačíte. Ano, pouze svými vlastními silami nestačíte na to, abyste přijali povolání zastupovat Boha. Vy však máte přístup k něčemu většímu, než jsou vaše přirozené schopnosti, a nepracujete sami.
Pán zvelebí to, co řeknete a co uděláte, v očích lidí, kterým sloužíte. Pošle Ducha Svatého, aby jim projevil, že to, co jste řekli, je pravda. To, co řeknete a uděláte, dodá lidem naději a poskytne jim vedení přesahující vaše přirozené schopnosti a vaše vlastní chápání. Tento zázrak byl vždy známkou Pánovy Církve v každé dispenzaci. Je natolik součástí vašeho povolání, že ho můžete začít brát jako samozřejmost.
Den vašeho uvolnění vám přinese významné poučení. V den, kdy jsem byl uvolněn jako biskup, přišel ke mně domů jeden člen sboru a řekl: „Vím, že už nejste můj biskup, ale mohli bychom si ještě jednou popovídat? Vždy jste mi řekl, co jsem potřeboval slyšet, a dal jste mi dobrou radu. Nový biskup mě nezná tak jako vy. Mohli bychom si ještě jednou popovídat?“
Váhavě jsem souhlasil. Tento člen se posadil na židli naproti mně. Připadalo mi to úplně stejné, jako ve stovkách případů, kdy jsem měl pohovory se členy sboru jako soudce v Izraeli. Rozhovor započal. Pak nadešla chvíle, kdy bylo zapotřebí mé rady. Čekal jsem, až se mi na mysl přihrnou nápady, slova a pocity, jak tomu vždy bývalo.
Nic nepřišlo. V srdci a v mysli jsem měl jen ticho. Po chvilce jsem řekl: „Omlouvám se. Cením si vaší laskavosti a důvěry. Obávám se však, že vám nemohu pomoci.“
Když jste uvolněni ze svého povolání, zjistíte to, co jsem tehdy zjistil já. Bůh zvelebuje ty, které povolává, dokonce i v tom, co vám může připadat jako malá či nepatrná služba. Obdržíte dar být svědkem toho, jak je vaše služba zvelebována. Vzdávejte díky, dokud tento dar máte. Jeho hodnotu oceníte víc, než si dokážete představit, až ho mít nebudete.
Pán nezvelebí jen vliv vašeho úsilí. Bude s vámi osobně pracovat. Jeho hlas určený čtyřem misionářům povolaným skrze proroka Josepha Smitha k obtížnému úkolu dodává odvahu každému, koho On povolává ve svém království: „A já sám chci s nimi jít a být uprostřed nich. A já jsem prostředníkem mezi nimi a Otcem, a nic je nepřemůže.“2
Spasitel je vzkříšená bytost naplněná slávou, a proto není fyzicky přítomen s každým svým služebníkem v každém okamžiku. Je si jich však dokonale vědom, i jejich situace, a je schopen zasáhnout svou mocí. A proto vám může slíbit: „A kdekoli vás přijmou, tam budu já, neboť vás předejdu; budu s vámi po pravici i po levici. Ducha mého budete míti ve svých srdcích a andělé moji budou kolem vás, aby vás posilovali.“3
Existuje ještě jiný způsob, jakým vás Pán bude zvelebovat ve vašem povolání k Jeho službě. Občas, možná mnohdy, pocítíte, že nemůžete udělat vše, co si myslíte, že udělat musíte. Těžké břímě vašich zodpovědností se bude zdát příliš velké. Budete si dělat starosti s tím, že nemůžete trávit více času s rodinou. Budete přemýšlet o tom, jak dokážete najít čas a energii pro plnění svých zodpovědností mimo svou rodinu a své povolání. Můžete ztrácet odvahu a dokonce pociťovat vinu poté, co jste udělali vše, co jste mohli, abyste splnili všechny své závazky. Měl jsem takové dny a takové noci. Dovolte mi, abych nám řekl, čemu jsem se naučil.
Je to toto: Pokud přemýšlím pouze o tom, co jsem sám vykonal, jsem ještě smutnější. Když si však vzpomenu, že Pán slíbil, že Jeho moc půjde se mnou, začínám hledat důkazy o tom, co On vykonal v životě lidí, kterým mám za úkol sloužit. Modlím se, abych duchovníma očima viděl účinky působení Jeho moci.
Pak mé vzpomínky vždy zaplaví tváře lidí. Vzpomínám na záři v očích mého dítěte, jehož srdce bylo obměkčeno, na slzy štěstí na tváři dívky z poslední řady ve třídě Nedělní školy, kterou jsem učil, nebo na problém, který se vyřešil dříve, než jsem měl čas se k němu dostat. Pak vím, že jsem udělal dost pro to, aby se znovu naplnilo zaslíbení učiněné Josephem Smithem: „S radostí [konejme] všechny věci, které je [nám] možno vykonati; pak s největší jistotou budeme moci vyčkávati, že uzříme Boží [spásu], až On zjeví své rámě.“4
Můžete si být nanejvýš jisti, že vaše schopnosti budou Pánem mnohokrát rozhojněny. Žádá pouze o to, abyste věnovali své nejlepší úsilí a celé srdce. Čiňte tak s radostí a s modlitbou víry. Otec a Jeho milovaný Syn sešlou Ducha Svatého, aby vás vedl jako váš společník. Vaše úsilí bude zvelebeno v životě lidí, kterým sloužíte. A až se ohlédnete za tím, co se nyní může zdát vyčerpávající dobou služby a oběti, z této oběti se stane požehnání a vy budete vědět, že jste viděli rámě Boží, jak pozvedá ty, jimž jste v Jeho zastoupení sloužili, a jak pozvedá vás.
Vím, že Bůh Otec žije. On slyší a zodpovídá naše modlitby. Ti, kterým sloužíme, jsou Jeho duchovní děti. Toto je pravá Církev Ježíše Krista. Jeho jméno je jediným jménem, skrze něž mohou být děti našeho Otce posvěceni a mohou získat věčný život. Gordon B. Hinckley, žijící prorok Páně, používá klíče kněžství.
Svědčím o tom, že Spasitel žije a vede svou žijící Církev. Toto vím. Jsem svědkem pro Něho a o Něm. On vidí vaši věrnou službu na díle, ke kterému vás povolal, a cení si jí.
Ve jménu Ježíše Krista, amen.