2002
Osvoboďte se od těžkých břemen
Listopad 2002


Osvoboďte se od těžkých břemen

Musíte důvěřovat tomu, že Spasitel dal svůj život za to, abyste ve svém životě mohli učinit požadované změny, změny, které přinesou mír.

Mnozí z vás zbytečně trpí pod těžkými břemeny, protože neotevíráte své srdce Pánově uzdravující moci. Kéž vás toto poselství povzbudí k tomu, abyste pocítili nabádání Ducha Svatého k uskutečnění těch změn, které vás povedou k osvobození se od nesnesitelných břemen. Spasitel slíbil: „Ulehčím vám… břemena, která jsou vložena na ramena vaše, takže je nebudete pociťovati… a to učiním… abyste zcela určitě věděli, že já, Pán, pomáhám svému lidu ve strasti jeho.“1 Nejprve budu hovořit k vám, kteří trpíte kvůli vlastním špatným rozhodnutím, potom uvedu návrhy pro vás, kteří trpíte kvůli tomu, co vám udělali druzí.

Jednou jsem seděl u stolu naproti sklíčenému muži, který si držel hlavu v dlaních a plakal kvůli nevyhnutelným následkům opakovaného porušování Božích přikázání. S velkou bolestí říkal: „Nevím, co mám dělat. Všechno na mě tlačí. Jsem unaven z utíkání. Nemám klid, nemám štěstí. Když se modlím, nikdo nenaslouchá. Tak proč se modlit?“

Znal jsem ho dlouhou dobu. Jeho rodiče i druzí se mu neúspěšně snažili poskytovat vedení. Kvůli svým rozhodnutím se oddělil od pravd, které by mu pomohly. Nepěstoval víru v Mistra ani v moc modlitby. Jeho rozhodnutí se soustřeďují na to, co by rychle uspokojilo jeho touhy. Problémy buď ignoruje, nebo o nich lže. Manipuloval se štědrostí rodičů a přátel při pokusu problémy rychle a snadno vyřešit. Neuvažoval o tom, jak důsledky dnešních rozhodnutí ovlivní zítřejší život.

Jak mě pro něj bolelo srdce, uvědomil jsem si, že nevidí svět takový, jaký skutečně je – místo radosti a štěstí, pravého přátelství, kde víra v Ježíše Krista a poslušnost Jeho učení vyzývají Ducha Svatého, aby nabádal ke správným rozhodnutím. Žije v prostředí, kterému vládne vliv Satana. Neřídil se moudrou radou, protože ve svém světě nemůže vidět, jak by mu pravděpodobně prospěla. Tento pokroucený pohled na život je pro něj skutečností. Vznikl, když se poddal lstivému pokušení: „Jen do toho. Zkus to. Nikdo se to nikdy nedozví. Je to tvůj život. Prožívej ho, jak chceš ty. Nemohou tě nutit. Máš morální svobodu jednání.“

Tato nabádání a lákání zakázaného ho svedla na stezku, která se zdála fascinující a přitažlivá. Nesl se na hřebeni vlny choutek a vášně a zapomínal na důsledky, dokud nedošlo k nevyhnutelné drtivé srážce s Božími zákony. To mělo za následek bolest, lítost a výčitky. Tehdy Satan poskytl další vedení: „Není cesty zpátky. Tak jenom klidně pokračuj v tom, co děláš. Snažit se změnit je beznadějné.“ Pro své hříchy nemohl vidět cestu ze svého úpadku. Ve svém současném prostředí neuvidí nástroje potřebné k novému životu. Jeho tragický, svazující svět byl vytvořen porušováním věčného zákona motivovaného touhou po rychlé odezvě.

Nacházíte se v podobné situaci? Udělali jste něco, co byste si přáli neučinit? Je pro vás obtížné vidět jakoukoli cestu k vyřešení svých problémů? Zdá se vám, že na vás doléhá nesnesitelná a drtící tíha, která nikdy nepřestává, bez ohledu na to, jak se ji snažíte setřást? Pod vlivem mocných emocí nebo stimulantů můžete mít období, kdy se vám zdánlivě uleví. Přesto si v okamžicích tichého rozjímání, které nevyhnutelně přicházejí, uvědomujete, že váš život není takový, jaký byste si přáli. Můžete si veřejně stěžovat, že vás opustili přátelé, a dokonce i Pán, ale v okamžicích klidného rozjímání si uvědomujete, že to vy jste opustili je. Prosím, rozhodněte se nyní najít cestu zpět k osvěžujícímu míru a radosti, které mohou nahradit prchavé potěšení hříchu a následné utrpení a prázdnotu. Ověřili jste si to, co učí písma – „hřích nebyl nikdy blažeností“2. Nyní získejte trvalou radost z čistého a smysluplného života.3

Vím, že můžete uniknout z ovládajícího vlivu toho zlého a z utiskujících řetězů, které svazují váš život. Tato úleva bude vyžadovat, abyste přijali řešení, které je patrně vaší současné osobní zkušenosti cizí. Bude od vás vyžadovat, abyste používali víru v Otce v nebi, který vás miluje. Ačkoli nyní nemusíte chápat, proč je to zapotřebí, musíte důvěřovat tomu, že Spasitel dal svůj život za to, abyste ve svém životě mohli učinit požadované změny, které přinesou mír, a těžko dosažitelný úspěch, který se vždy zdá mimo náš dosah… Věřte, že skrze důvěru v to, že existuje lepší cesta, můžete překonat skličující prostředí, ve kterém žijete. Musíte usilovat o pomoc ostatních, kteří oné lepší cestě rozumějí a kteří podle ní žijí, i když ji nyní nemůžete vidět. To od vás bude vyžadovat, abyste se učili učením Pána a abyste jich byli poslušni. Když jste se jednou k této změně plně odhodlali, zjistíte, že není tak obtížná, jak by se nyní mohlo zdát.

Soucitný Otec v nebi záměrně do svého plánu štěstí vložil bolestné důsledky hříchu, abyste v životě nemuseli následovat onu tragickou stezku. Hříšník nejenže bude trpět v tomto životě, ale hříchy, které nebyly odpuštěny skrze opravdové pokání, budou působit utrpení i za závojem.4

Satan se snaží člověka přesvědčit, že hříchy lze před druhými skrýt, a přesto je to právě on, kdo způsobuje jejich odhalení v nanejvýš kompromitujících situacích. Jeho cílem je zotročení Božích dětí. Veškerá jeho svůdná a lákavá pokušení mají za cíl zničení jedince. Ve skutečnosti musí každý z nás činit důsledné pokání a být poslušný, aby Spasitelův dar uspokojil požadavky spravedlnosti, dokonce i za naše malé chyby vzniklé vědomě nebo z opomenutí.

Spasitel na sebe vezme důsledky vašich hříchů, pokud z nich nyní budete činit pokání. Pokud se tak nestane, budete za ně muset jednou trpět sami.

Vyhledejte svého biskupa. On vám ukáže, jak máte činit pokání, a pomůže vám v něm. Když se budete modlit a jednat, budete vedeni k dalším, kteří vás budou podporovat.5 Pokání je proces očištění. Je obtížné, ale má konec, slavný konec doprovázený mírem a obnoveným odpuštěním a zázrakem nového počátku. Vyznání nesprávných skutků je důležitým krokem, ale není to úplné pokání. Váš biskup vám pečlivě vysvětlí, co musíte dělat. Zmíním se o dvou hlediscích pokání, která přinášejí velkou uzdravující moc. Jedno se nachází v tomto Mistrově prohlášení:

„Neboť já, Pán, nemohu pohlížeti na hřích ani s nejmenší shovívavostí.

Přesto však tomu, kdo činí pokání a je poslušen přikázání Páně, bude odpuštěno.“6

Tyto verše zdůrazňují, že Pán nemůže snášet hřích, ale kvůli své dokonalé lásce odpustí kajícímu se hříšníkovi. Také nás učí, že je důležité nejenom dodržovat přikázání, které jste porušili, ale že skrze poslušnost všech přikázání získáte další moc a podporu v procesu pokání.

Dalším nezbytným hlediskem pokání je uvědomění si role Spasitele prostřednictvím Jeho usmíření. Vskutku je to právě usmíření, co pokání vůbec umožňuje. Když se budete modlit a přemítat o roli Ježíše Krista jako svého Spasitele a Vykupitele, získáte velkou motivaci a povzbuzení, které vám v pokání pomohou. Řiďte se tímto Almovým příkladem:

„[Byl jsem]… v nejtrpčích mukách a duševní úzkosti; a nedosáhl jsem dříve odpuštění hříchů svých, dokud jsem o smilování nevolal k Pánu Ježíši Kristu. Avšak hleď, volal jsem k němu a moje duše nalezla mír…

[Řekl] jsem ti toto…, aby ses mohl učiti moudrosti a aby ses… naučil, že není jiné cesty a jiného prostředku, kterým by člověk mohl býti spasen, nežli pouze prostřednictvím Kristovým a v něm samotném. Viz, on jest život a světlo světa.“7

Pomůže vám, když budete v Knize Mormon studovat pozoruhodné vysvětlení o potřebě pokání, které se nachází v Almových radách jeho svéhlavému synu Koriantonovi, a o tom, jak ho lze dosáhnout.8 Skrze důvěru v plán štěstí a schopnost Spasitele splnit Jeho sliby může být temnota hříchu rozptýlena a může se vrátit radost z hodnotného života, spolu s důvěrou těch, které milujete, když jsou získány Pánovým způsobem. Ze svých chyb neobviňujte druhé. Pokorně čiňte pokání, neboť je psáno: „Vydává se sám v oběť za hřích, aby zadost učinil zákonu za všechny, již mají zlomené srdce a jsou zkroušeného ducha; a nikomu jinému nemohou konečné účely zákona prospěti.“9 Prosím, rozhodněte se činit pokání nyní.

Možná s sebou vlečete těžké břemeno zraněných pocitů, které způsobil někdo jiný, kdo se proti vám vážně provinil. Vaše reakce na ono provinění možná pokřivila vaše porozumění, takže se cítíte ospravedlněni, když čekáte, až onen jedinec poprosí o odpuštění, aby vaše bolest mohla odejít. Spasitel rozptýlil každou takovou myšlenku, když přikázal:

„Proto vám pravím, že máte odpouštěti jeden druhému, neboť ten, kdo neodpustí bratru svému jeho přestupky, ten stojí před Pánem odsouzen, neboť na něm spočívá větší hřích.

Já, Pán, odpouštím tomu, komu chci odpustit, ale od vás se požaduje, abyste odpouštěli všem lidem.“10

Nevláčejte s sebou již břemeno křivdy. Upřímně poproste o odpuštění toho, kdo vám ublížil, i když si myslíte, že vy jste neudělali nic špatného. Toto úsilí vám jistě přinese mír a pravděpodobně bude začátkem uzdravení závažných nedorozumění.

Nejste-li sami spoutáni závažným hříchem, netrpte zbytečně v důsledku hříchů druhých. Jako manžel, manželka, rodič nebo blízký člověk můžete mít soucit s tím, kdo se nachází ve žluči trpkosti plynoucí z hříchu. Přesto byste na sebe neměli za tyto skutky přebírat pocit zodpovědnosti. Když jste udělali to, co je přiměřené, abyste pomohli tomu, koho milujete, položte břemeno k nohám Spasitele. On vás k tomu vyzval, abyste se mohli vyhnout zbytečným starostem a depresi.11 A když tak učiníte, nejenže naleznete mír, ale projevíte svou víru v moc Spasitele odejmout břemeno hříchu z milovaného člověka skrze jeho pokání a poslušnost.

Nyní k vám, kteří jste byli poraněni ohavným hříchem týrání nebo pohlavního zneužívání. Citové, fyzické nebo pohlavní týrání nebo zneužívání může, pokud není vyléčeno Pánem, způsobit závažné a trvalé následky. Mezi ně může patřit strach, deprese, pocit viny, nenávist k vlastní osobě a prohlubující se ztráta důvěry v druhé, která se stává překážkou uzdravení. Vaše zneužití je výsledkem zlovolného útoku jiného člověka na vaši morální svobodu jednání proti vaší vůli. Pán pro vás ve spravedlnosti připravil způsob, jak můžete překonat ničivé důsledky týrání a pohlavního zneužívání. Tato úleva může začít radou rodičů, vedoucích kněžství a, je-li to třeba, pomocí kompetentních odborníků. Přesto není třeba, abyste celý život spoléhali na poradenství. Úplné uzdravení přijde skrze vaši víru v Ježíše Krista a v Jeho moc a schopnost uzdravit skrze Jeho usmíření nespravedlivé a nezasloužené rány. Můžete zjistit, že se svými současnými pocity je tomu těžké uvěřit. Byl jsem svědkem toho, jak Spasitel tímto způsobem uzdravil i strašlivé případy týrání a pohlavního zneužívání. Přemítejte o moci usmíření.12 Modlete se, abyste porozuměli tomu, jak vás může uzdravit.13 Usilujte o pomoc svého biskupa, aby vás Pán mohl osvobodit od břemene, které jste nezavinili.

A nakonec, cítíte-li, že se máte osvobodit od břemen, která jste si způsobili sami nebo která vám způsobili druzí, tato nabádání jsou výzvou od Vykupitele. Jednejte podle nich nyní. On vás miluje. Položil svůj život, abyste mohli být osvobozeni od zbytečných břemen. Pomůže vám to dokázat. Vím, že má moc vás uzdravit. Začněte nyní. Ve jménu Ježíše Krista, amen.

Odkazy

  1. Mosiáš 24:14.

  2. Alma 41:10.

  3. Viz NaS 82:10.

  4. Viz NaS 19:4, 15–24.

  5. Viz Harold B. Lee, Stand Ye in Holy Places (1974), 220–21; viz také Spencer W. Kimball, The Miracle of Forgiveness (1969), 177–90, 201–12, 339–60.

  6. NaS 1:31–32, zvýraznění přidáno.

  7. Alma 38:8–9.

  8. Viz Alma 39–42.

  9. 2. Nefi 2:7; viz také Žalmy 34:18.

  10. NaS 64:9–10; viz také Marek 11:25–26; Lukáš 6:37; Mosiáš 26:29–32; 3. Nefi 13:14–15.

  11. Viz Matouš 11:28–30.

  12. Viz John Taylor, The Mediation and Atonement (1882).

  13. Viz Richard G. Scott, „Healing the Tragic Scars of Abuse“, Ensign, May 1992, 31.