Video: Zde jsem, pošli mne
Bonnie D. Parkinová
Před stojedenašedesáti lety položili Svatí posledních dnů na pahorku tyčícím se nad městem Nauvoo v Illinois základní kámen pro dům Páně. A o pouhý rok později Pán skrze proroka Josepha Smitha založil Pomocné sdružení pro ženy – čin, který, jak Prorok řekl, byl nezbytný k dokončení organizace Církve. Toto sdružení sester bylo nápomocno při stavbě a dokončení tohoto nádherného, zázračného chrámu. Naše duchovní dědictví jako dcer Božích činících smlouvy v tomto božsky inspirovaném společenství započalo zde, v městě Nádherné. Chrám Nauvoo je hmatatelným symbolem toho, čeho jsme dosáhly, čeho můžeme dosáhnout, a toho, co má náš Nebeský Otec přichystáno pro své věrné dcery.
Kathleen H. Hughesová
Onoho prvního shromáždění Pomocného sdružení se účastnilo pouze 20 žen. Některým bylo téměř dvacet, některé byly nově obrácené, některé vychovávaly děti a některé byly svobodné. Bylo to velmi podobné Pomocnému sdružení v dnešní době! A tato organizace rychle rostla a přijímala do svých řad ženy ze všech různých cest života; každá sestra byla potřebná – stejně jako je každá potřebná i nyní. Tyto sestry čelily velkým nesnázím: smrti dětí, nedostatku potravy, zavržení rodinou, pronásledování, nedostatku víry. Avšak díky smlouvám, které s Pánem uzavřely, si navzájem naslouchaly, navzájem o sebe pečovaly a navzájem se poučovaly. Dělily se o potravu, oblečení a pocity. Jak bylo mladé Nancy Tracyové připomenuto v požehnání: „Znáš hlas dobrého pastýře… a když přišel shromáždit své ovce, ty jsi rozpoznala Jeho poselství a přijala si jej s radostí a potěšením.“1 Oddanost a obrácení těchto sester se přeneslo do skutků pravé lásky, soucitu a sjednoceného sesterství.
Anne C. Pingreeová
Naše první sestry z Pomocného sdružení byly do značné míry jako my! Byly chvíle, kdy se mladé či staré, přistěhovalkyně či nově obrácené, cítily, že jsou samy, vyloučené ze společnosti, neschopné utkat se s výzvami, které před nimi stály. Tyto sestry však plny víry vykročily vpřed, sjednoceny v konání svého dílu na stavbě Pánova domu. Osobně věnovaly své dary, darovaly látku, které bylo nedostatek, šily oblečení, živily dělníky, přispívaly rodinným dědictvím, poskytovaly nocleh, pečovaly o nemocné a zestárlé, a dokonce šily chrámový závoj. Jejich drobné mince, za které mohly koupit potravu nebo oblečení, místo toho použily na nákup hřebíků pro stavbu chrámu a skla do chrámových oken. Jedna sestra řekla o své oběti toto: „Vydala jsem se v dobré víře do chrámové kanceláře, abych věnovala svou oběť. Náhle na mne přišlo pokušení,… že [tyto] peníze by mi ulehčily v mé současné nouzi. Potom jsem odolala. Řekla jsem si: ‚I kdybych neměla celý týden nic víc než kůrku chleba denně, odevzdám tyto peníze do pokladnice.‘“2 Naše první sestry z Pomocného sdružení považovaly za výsadu „vrhnout [své] šarty na pomoc bratřím při stavbě Pánova domu“. 3 Ochotně prohlásily: „Pane, zde jsem, pošli mne!“
Bonnie D. Parkinová
Již od počátku je účelem Pomocného sdružení přinášet spásu duším a vyhledávat chudé a potřebné, nabízet útěchu utlačovaným, vzájemně se posilovat. Když tyto sestry pracovaly, aby pomáhaly postavit chrám, a poté přijaly své vlastní obdarování, nalezly pokoj a odvahu nezbytnou pro obtížné putování, které je čekalo. V dnešní době platí totéž i pro nás. V Nauvoo Pán potřeboval každou sestru – nehledě na věk, vzdělání, příjem, jazyk, zkušenost – aby pomáhala budovat Jeho království.
V dnešní době tomu není jinak! My všechny jsme v Pomocném sdružení zapotřebí. Náš žijící prorok nás požádal, abychom vykročily a plnily své zodpovědnosti týkající se spásy duší. Ano, uzavřely jsme posvátnou smlouvu, že tak budeme činit. Původní pověření od proroka Josepha Smitha „ulehčit chudým“, „spasit duše“4, se týká i nás. My také musíme položit jiné ruku kolem ramen, ulehčit břemenu, sdílet své svědectví a víru v Ježíše Krista. Moc se mi líbí, co jedna z prvních sester, Zina Youngová, poznamenala o našem sesterství v Pomocném sdružení: „Je to požehnání společně se setkávat… Je zde Duch Boží, a když k sobě navzájem promlouváme, je to jako olej, který se přelévá z jedné nádoby do druhé.“ 5
Sestry, zde započalo dědictví naší víry. Když pohlížíme na tento znovuzřízený dům Páně, musíme pamatovat na to, že Ježíš Kristus nás v těchto posledních dnech pověřil, abychom pomáhaly budovat Jeho království. Musíme k Němu vzhlížet, ctít Jeho kněžství a žít podle svých smluv. Nehledě na svou situaci, a ať žijeme kdekoli, můžeme – a musíme – vykročit kupředu jako dcery Boží a pevně prohlásit: „Zde jsem, Pane, pošli mne.“