Starší James M. Dunn
Kvorum Sedmdesáti

Podobně jako mnozí jiní, i já jsem vystavěl své svědectví den za dnem, postupně po jednotlivých cihlách,“ poznamenává starší James M. Dunn, který byl nedávno povolán do Druhého kvora Sedmdesáti. „Duchovní pohnutky, které jsem cítil jako malý chlapec, během doby dozrály skrze službu a tím, že jsem dělal to, čemu jsem byl učen, že je správné.“

Starší Dunn se narodil 16. dubna 1940 v Pocatello v Idahu Billymu E. a Melbě Meyers Dunnovým a spolu s pěti sourozenci vyrůstal v Salt Lake City v Utahu, „se všemi možnostmi a požehnáními, které dítě Svatých posledních dnů může mít“.

Poté, co sloužil na misii v Uruguayi, se 7. srpna 1963 oženil se Sandrou (Penny) Barkerovou v chrámu Salt Lake. Obdivoval Penny a vážil si jí již od doby, co spolu pracovali jako referenti třídy na střední škole. V prvních letech manželství starší Dunn sloužil jako důstojník v utažské Národní gardě, absolvoval latinskoamerická studia na Universitě Brighama Younga a vystudoval práva na Universitě Utahu.

Během své náročné profese právníka u soudu se starší Dunn naučil, že mít o jednoho klienta méně či mít méně proplacených hodin, je jen malou cenou za jeho aktivní službu v Církvi, ke které patřila taková povolání jako vysoký rádce, biskup, president kůlu, president misie a sedmdesátník-územní autorita.

Jako otec šesti dcer starší Dunn říká: „Mám výjimečný život; mezi dcerami a tatínky existuje jedinečné pouto.“ Toto pouto se posílilo, když jeho rodina sloužila spolu s ním v Kolumbii, kde byl presidentem misie. Když se on, jeho manželka a dcery vrátili domů, hovořili plynně španělsky a byli duchovně posíleni.

Poté, co starší Dunn přijal své nové povolání, poznamenal: „Člověk přemýšlí, proč se tak děje, jak bude můj život vypadat v příštích letech. Avšak díky minulým povoláním vím, že služba bude obrovským požehnáním. Během celé té doby se vše dobré v mé rodině i v mém životě soustředilo kolem Církve.“