Pohled z výše

President Martin Pilka

President kůlu Praha

Doufám, že i v době dnešních technologií a GPS si zvláště mladší generace dokáže představit situaci, ve které jsem se nacházel já před přibližně dvaceti lety. Působil jsem krátce v novém zaměstnání a jel jsem na prohlídku jedné nemovitosti do menšího města, ve kterém jsem nikdy nebyl. Měl jsem k dispozici automapu a podle ní jsem do městečka přijel. Hledal jsem danou adresu podle popisu, který jsem měl, ale popis z nějakého důvodu neodpovídal místu, na kterém jsem se nacházel. Ptal jsem se lidí, ale dostával jsem odlišné odpovědi a návody na cestu. V autě se mnou byli ještě další dva kolegové, ale každý z nich mi radil také něco jiného. Bloudil jsem městečkem a nemohl jsem stále najít tu správnou adresu. A tak, nevěda kam jet, jsem zastavil. V ten okamžik mi zazvonil telefon a volal mi majitel firmy, který mě nedávno přijal do zaměstnání. Tak, jak Angličané obvykle zahajují konverzaci, se mě zeptal: „Jak se máš?“ A já jsem mu upřímně odpověděl přesně tak, jak jsem se zrovna cítil: „Jsem ztracený a zmatený,“ protože jsem v tu chvíli nevěděl, kam mám jet, a žádná z těch protichůdných instrukcí mi nedávala smysl. On se tomu smál a používal to ještě nějakou dobu jako vtip, že mě zaměstnal proto, abych ve firmě vedl druhé, a já jsem přitom byl „ztracený a zmatený“.

Uvědomil jsem si, že tak ztracený a zmatený, jako jsem se cítil v danou chvíli, kdy jsem nemohl najít hledanou adresu, se mohu cítit kdykoli ve svém životě, pokud se snažím dostat k nějakému cíli, ale soustředím se při tom pouze na fyzické okolnosti svého života, které většinou v danou dobu probíhají jinak, než bych si přál. Potom mohu pociťovat zklamání a zmatení z toho, že mé plány života jsou vysněny nějak, ale skutečnost je úplně jiná.

To, co v danou chvíli pomůže, je pohled z výše. V případě cestování a hledání adresy je to v dnešní době „pohled“ z družice na místo, kde právě jsem, a pak pomocí signálu mohu být navigován na hledanou adresu.

V mém každodenním životě, kdy se mi zdá něco složitého, mi pomáhá to, že se na svůj život snažím podívat pohledem Nebeského Otce. Představím si, jak mě vidí jako svého syna, který má tady na zemi prožít to, co ho připraví na celou věčnost. Potom najednou vnímám těžkosti ve svém životě jinak. Vidím jejich smysl a díky „Jeho pohledu“ vidím také způsob, jak to, co mi připadá nelehké, mám překonat.

Jeden ze zdrojů, který nám pomáhá poznat pohled Nebeského Otce na život každého z nás, je naše patriarchální požehnání. Je to pomoc Boží, kterou má nebo může mít každý člen Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

Patriarchální požehnání je zjevení dané nám pro náš život a má se stát součástí našich osobních písem, našeho osobního vedení od Nebeského Otce. Je to zjevení, které nám má pomoci získat moudrost v tom, jak prožít každý den našeho života tak, abychom se jednou mohli vrátit k Nebeskému Otci s pocitem, že náš čas tady v tomto životě byl využit správně.

Patriarchální požehnání není ale nic zázračného, co by náš život předurčilo. Je to pohled, kterým nás náš Nebeský Otec vidí, ale jakým způsobem naplníme to, co je v něm uvedeno, záleží vždycky jenom na nás. Na našem rozhodování, ve kterém je vždy zapojena naše svobodná vůle, na naší víře, na naší důvěře v Boha a na tom, jakým způsobem se jím budeme řídit v okamžicích, kdy se musíme ve svém životě rozhodovat o důležitých věcech.

Patriarchální požehnání je zjevení, které pro nás obdržel náš patriarcha. Nakolik se ale stane naším osobním zjevením, to už není na patriarchovi, ale na nás. Zjevení skrze patriarchální požehnání funguje na základě toho, kolik pozornosti mu věnujeme.

Stalo se vám, že jste četli nedávno nějakou část písem, která na vás velmi zapůsobila a oslovila vás? A přitom tutéž pasáž jste četli před měsícem nebo před rokem, a moc vám to neřeklo? Mně se to stává často, a zjistil jsem, že to není tím, co v písmech čtu, ale tím, co při tom v životě prožívám. Duch Svatý mě pak inspiruje k tomu, co potřebuji v daný okamžik svého života skrze písma poznat.

Stejně tak je tomu i s patriarchálním požehnáním. Studujme ho často! Ne, abychom se ho naučili nazpaměť, ale proto, aby nám Duch Svatý mohl sdělit to, co je pro nás v tento konkrétní čas důležité. Stejně jako písma můžeme číst celý život znovu a znovu a budeme z nich učeni Duchem Svatým, stejně tak je tomu i s naším patriarchálním požehnáním. Čtěme si ho často, abychom rozuměli tomu, jak nás vidí náš Nebeský Otec, jakou v nás má důvěru a jaká nabádání nám sděluje. Kdykoli s pokorným srdcem čteme své patriarchální požehnání, budeme učeni tak, jak to Pán zjevil Nefimu:

„Dám dětem lidským řádku za řádkou, předpis za předpisem, tu trochu a tam trochu; a požehnaní jsou ti, již poslouchají předpisy moje a propůjčují sluch radě mé, neboť ti se naučí moudrosti; neboť tomu, kdo přijímá, dám více.“ (2. Nefi 28:30.)

Jsem velmi vděčný za to, že máme v našem kůlu našeho patriarchu, bratra Radovana Čaňka. Obdržel jsem své svědectví, že na něm spočinulo duchovní oprávnění patriarchy, díky kterému mu Bůh zjevuje osobní poselství pro každého z nás. Skrze našeho patriarchu nám je odhalen ten Jeho pohled věčnosti na nás v našem každodenním životě.

Drahé sestry a drazí bratři, pokud máme své patriarchální požehnání, obracejme se k němu často. Je nepodstatné, zda jsme ho obdrželi před pár měsíci, nebo před mnoha lety. To, co nám v něm náš Otec na nebesích chce sdělit v kterýkoli okamžik našeho života, poznáme skrze Ducha Svatého, kdykoli ho s modlitbou, vírou a upřímným srdcem budeme studovat.

Pokud z jakéhokoli důvodu své patriarchální požehnání ještě nemáte, neváhejte a poraďte se se svým presidentem odbočky nebo biskupem o tom, co je potřeba vykonat pro to, abyste ho měli.

Jsem vděčný za své patriarchální požehnání. Je mým stálým průvodcem, který mi připomíná, že to, na čem v životě skutečně záleží, je to, co se týká mého věčného života. Mnohokrát mi v životě pomohlo při důležitých rozhodováních.

Kéž pocítíme jeho důležitost zvláště v těchto dnech, kdy podmínky světa se mění a jsou nestálé. Kéž je pro nás naše patriarchální požehnání zdrojem klidu a útěchy, ze kterého pocítíme nejen inspiraci a vedení pro svůj život, ale také Boží lásku, se kterou nám tato nabádání dává.