2008
Ko Au ko e Halá
Māʻasi 2008


“Ko Au ko e Halá”

Naʻe akoʻi ʻe he Fakamoʻuí ha ngaahi lēsoni mahuʻinga ʻi Heʻene pehē, “Ko au… .”

ʻI he taimi ʻe niʻihi ko e meʻa ʻokú ke manatuʻi lelei taha ʻi hoʻo lau e folofolá ko e ngaahi sīpinga ko ia ʻoku haʻu fakafokifā ki ho ʻatamaí lolotonga hoʻo lau iá. Hangē ko ʻení, kuo ʻi ai ha taimi kuó ke fakakaukau ai ki he toutou hā ʻi he tohi ʻa Sioné hono folofolaʻaki ʻe Sīsū ʻa e ongo foʻi lea ko e “Ko aú?” ʻI he folofolaʻaki ʻeni ʻe Sīsuú, meimei ko haʻane fai ia ha fakafehoanaki ke akoʻi e kakaí fekauʻaki mo Ia pea mo e meʻa ʻokú Ne fai maʻanautolú. Vakai fakalelei ki ha niʻihi ʻo e ngaahi fekafehoanaki ko ʻení, pea te ke ako ai ha meʻa lahi ʻo fekauʻaki mo e Fakamoʻuí.

Ko e Mā ʻo e Moʻuí

“Ko au ko e mā ʻo e moʻuí: ko ia ʻoku haʻu kiate aú, ʻe ʻikai ʻaupito fiekaia; pea ko ia ʻoku tui kiate aú, ʻe ʻikai ʻaupito fieinu ia… . Ko au ko e mā moʻui kuo ʻalu hifo mei he langí: kapau ʻe kai ʻe ha tangata ʻa e maá ni, ʻe moʻui taʻe ngata ia” (Sione 6:35, 51).

ʻOku fakamanatu ʻe he Kātoanga ʻo e Laka Atú ʻa hono fakahaofi ʻo e kakai ʻIsilelí mei ʻIsipité pea ʻoku kau ai hono kai ʻo e mā taʻefakatupú. ʻI he ofi ke fakahoko ʻa e kātoangá ni, naʻe fakahoko ʻe Sīsū ʻa e mana ʻo hono fafanga ʻo e toko 5,000. Naʻe muimui ʻiate ia ʻa e tokolahi naʻa nau mamata ki he maná ni koeʻuhí ko ʻEne ʻoange ʻenau meʻakaí, ko ia naʻá Ne akonaki kiate kinautolu ke nau fekumi ki he meʻakai “ʻoku tolonga ki he moʻui taʻe ngatá” (Sione 6:27). Hili iá naʻá Ne akonaki kiate kinautolu kau ki he maná, ʻo Ne fakamanatu ange naʻe ʻalu hifo ia mei he langí ke fafangaʻaki e kakai ʻIsilelí ʻi he toafá. Naʻá Ne pehē, “Ko au ko e mā ʻo e moʻuí,” ʻo Ne talaange ʻa e meʻakai fakalaumālie kuo foaki mai ʻe he Tamai Hēvaní ʻo fakafou ʻiate Iá, pea pehē ki he talaʻofa ʻo e moʻui taʻengatá naʻá Ne haʻu mo iá.

ʻI ha kātoanga ki mui ange ʻo e Laka Atú, naʻe fakaʻaongaʻi ʻe Sīsū ʻa e maá ke fakaʻilongaʻiʻaki Hono sinó ko ha konga ʻo e sākalamēnití. ʻI heʻetau maʻu ʻa e maá ʻi he sākalamēnití ʻi he uike takitaha, ʻoku tau manatu ai kia Sīsū Kalaisi—ki Heʻene feilaulaú, ʻEne Toetuʻú, mo e talaʻofa ʻe fafangaʻi fakalaumālie maʻu ai pē kitautolu ʻi he takaua ʻa Hono Laumālié.

Ko e Maama ʻo Māmaní

“Ko au ko e maama ʻo māmaní: ko ia ʻoku muimui ʻiate aú, ʻe ʻikai ʻalu ia ʻi he poʻulí, ka ʻe ʻiate ia ʻa e maama ʻo e moʻuí” (Sione 8:12).

Naʻe ui pē ʻe Sīsū Ia ko e Maama ʻo Māmaní ʻi he taimi ʻo e Kātoanga ʻo e Fale Fehikitakí. Naʻe tutu e ngaahi maama ʻo e temipalé ʻi he pō takitaha lolotonga e kātoanga ko ʻeni ʻo e fale fehikitakí ke fakaʻilongaʻi ʻaki ʻa e Maama ʻa e ʻOtuá ʻoku ʻoatu ki māmaní. Naʻe pehē ʻe Sione ko Sīsuú “ko e Maama moʻoní, ʻokú ne fakamaama ki he tangata kotoa pē ʻoku haʻu ki māmaní” (Sione 1:9). Pea naʻe fakahā ʻe he ʻEikí ʻi he Palōfita ko Siosefa Sāmitá ko e Maama ʻo Kalaisí “ʻoku tupunga ia ʻiate ia ʻokú ne fakamaama homou matá, ʻa ia ko e maama pē ko ia ʻokú ne fakaake homou ʻatamaí” pea “foaki ʻa e moʻui ki he ngaahi meʻa kotoa pē, ʻa ia ko e fono ʻoku puleʻi ʻaki ʻa e meʻa kotoa pē” (T&F 88:11, 13).

ʻOku fakamaama hotau ʻatamaí mo hotau laumālié ʻia Sīsū Kalaisi. ʻOku hanga ʻe Heʻene māmá ʻo tataki hotau halá, tokoniʻi kitautolu ke tau tala ʻa e faikehekehe ʻo e leleí mo e koví pea fakahinohino kiate kitautolu ʻa e hala ki he moʻui taʻengatá.

Ko e Vainé

“Ko au ko e vainé, ko e ngaahi vaʻá ʻa kimoutolu: Ko ia ʻoku nofo ʻiate aú, mo au ʻiate iá, ko ia ia ʻe fua lahí: ka māvae mo au, ʻe ʻikai te mou faʻa fai ha meʻa” (Sione 15:5).

Naʻe fakatatau ʻe Sīsū Ia ki he sino ʻo ha fuʻu vaine. ʻOku ʻikai ngata pē hono fokotuʻu maʻu ʻe he sinoʻi vaine ko ʻení ʻa e fuʻu vainé ʻi he kelekelé, ka ʻokú ne fafanga foki mo e fanga kiʻi vaʻa iiki ʻoku tupu mei ai ʻo maʻu ʻa e fuá. Ko Sīsū Kalaisi ʻa hotau taula ʻo e ʻamanaki leleí pea ʻoku meiate la ʻa hotau fafangaʻi fakalaumālié mo ʻetau tupulakí. ʻOku tau maʻu ʻiate Ia ʻa e ivi ʻoku tau fie maʻu ke tau moʻui anga māʻoniʻoni ai mo fai e ngaahi ngāue leleí. Ko e makatuʻunga foki la ʻo e Siasí pea ʻoku meiate Ia ʻa e mafai ke malangaʻaki ʻa e ongoongoleleí mo fakamafola atu ki he māmaní.

Ko e Tauhisipi Leleí

“Ko au ko e tauhisipi leleí; … peá u ʻilo foki ʻeku fanga sipí, pea ʻoku ʻilo au ʻe kinautolu” (Sione 10:14–15).

Ko e ngaahi tefitoʻi fatongia ʻo ha tauhisipi ke taki ʻa e fanga sipí ki he feituʻu ʻoku ʻi ai ʻa e meʻakaí mo e vaí pea ke fakafoki kinautolu ki he malu ʻo e lotoʻaá. ʻOku maluʻi foki ʻe he tauhisipí ʻa e fanga sipí mei he ngaahi faingataʻa hangē ko e fanga manu kaivaó mo e kau kaihaʻá. Koeʻuhí ʻokú ne ʻiloʻi ʻene tākangá, ʻe lava pē ke ne ʻilo ha mole ʻa ha sipi pea ʻokú ne ʻalu leva ke kumi ia. ʻOku fakaongoongo ʻene sipí kiate iá pea nau falala kakato kiate ia.

ʻI he taimi ʻoku tau hē aí, ʻoku ui mai kiate kitautolu ʻa Sīsū, ko e Tauhisipi Leleí, pea kapau te tau ako ke ʻiloʻi ʻa Hono leʻó, te Ne tataki ʻa kitautolu ki he ngaahi feituʻu malu ʻo e fakamoʻuí mo e moʻui taʻengatá, ʻo maluʻi kitautolu mei he ngaahi fakatuʻutāmaki ʻo e maté mo e angahalá.

“Ko Au”

“Pea talaange ʻe Sīsū kiate kinautolu, Ko e moʻoni, ko e moʻoni, ʻoku ou tala kiate kimoutolu, Ki muʻa ʻia ʻĒpalahamé, ʻoku ou ʻi ai au” (Sione 8:58).

ʻI he taimi pē naʻe folofola ai ʻa Sīsū ʻo pehē “Ko aú,” kuo mahino ʻa e meʻa hono kotoa ia. Naʻá Ne fakahā ai Ko Ia ʻa e Tupuʻanga ʻo e māmaní pea ko Sihova Ia, ko e ʻOtua ʻo e Fuakava Motuʻá, ʻa ia ʻoku tonu pē ʻa e ʻuhinga ia ʻo e huafa ko ia ko e “Ko aú” (vakai, ʻEkesōtosi 3:14).

Ko Sīsū ʻa e ʻAlo ʻo e ʻOtuá, ko e Mīsaiá mo e Fakamoʻuí, ʻokú Ne fakamoʻui kitautolu mei he angahalá mo e maté. Koeʻuhí ko Ia mo e meʻa naʻá Ne fai maʻatautolú, ʻe lava ke tau maʻu ai ʻa e moʻui taʻe ngatá pea hoko ko e faʻahinga kakai ʻoku fakataumuʻa ke tau aʻusiá.