Pečlivě, nebo nedbale?
Zatímco vlivy světa ve stále větší míře propagují zlo, musíme se se vší pílí snažit zůstat pevně na oné cestě, jež vede bezpečně k našemu Spasiteli.
Jednou jsem ve výloze obchodu viděla nápis „Štěstí – 15 dolarů“. Tolik mě zajímalo, kolik štěstí lze koupit za 15 dolarů, že jsem zašla dovnitř. Byla tam spousta levných cetek a suvenýrů – nic z toho, co jsem tam viděla, mi nemohlo přinést ono štěstí, jež sliboval nápis ve výloze! Často jsem pak přemýšlela o tom nápisu i o tom, jak snadno lze hledat štěstí v předmětech, jež jsou laciné nebo dočasné. Jako členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů jsme požehnáni tím, že víme, jak a kde hledat pravé štěstí. Najdeme ho pečlivým životem podle evangelia, jež ustanovil náš Pán a Spasitel, a snahou stát se více takovými, jako je On.
Jeden náš dobrý přítel pracoval jako strojvedoucí vlaku. Když jednou řídil vlak na své trase, všiml si auta, které stálo na kolejích před ním. Rychle mu došlo, že auto na kolejích uvázlo a nemůže dál. Uvedl vlak do nouzového režimu, který aktivoval brzdy všech vagónů, jež se táhly přes jeden kilometr za lokomotivou a vezly bezmála 6 tisíc tun nákladu. Bylo fyzikálně vyloučeno, že by vlak zastavil, aniž by do auta narazil, což se také stalo. Lidé v autě naštěstí slyšeli varovné houkání a z auta ještě před nárazem utekli. Když strojvedoucí mluvil s vyšetřujícím policistou, přišla k nim rozzlobená žena. Křičela, že celý incident viděla, a poté dosvědčila, že strojvedoucí se ani nesnažil uhnout z cesty, aby do auta nenarazil!
Je zřejmé, že kdyby strojvedoucí dokázal uhnout a sjet z trati, aby nehodě předešel, on i celý jeho vlak by vykolejili a cesta vlaku by náhle skončila. Naštěstí díky kolejím, po nichž vlak jel, pokračovala kola vlaku bezpečně k cíli, bez ohledu na překážky, které mu stály v cestě. I my se naštěstí nacházíme na trati – na cestě smlouvy, k níž jsme se jako členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů zavázali při křtu. Ač mohou občas přijít překážky, díky této cestě budeme směřovat ke svému drahocennému věčnému cíli, zůstaneme-li pevně na ní.
Vidění stromu života nám ukazuje, jak nás důsledky nedbalosti mohou z cesty smlouvy svést. Uvažte, že tyč ze železa a těsná a úzká cesta – čili cesta smlouvy – vedly přímo ke stromu života, kde jsou věrným dostupná všechna požehnání, jež poskytují Spasitel a Jeho Usmíření. Ve vidění se také objevuje řeka s vodou symbolizující špinavost světa. Písma popisují, že tato řeka tekla „podél“ cesty, ale jen „blízko“ onoho stromu, ne k němu. Svět je obtížen rozptýleními, jež mohou oklamat i vyvolené a svést je k nedbalému žití podle svých smluv – což je vede blízko stromu, ale ne k němu. Nežijeme-li dle svých smluv s přesností, naše nedbalé snahy nás mohou zavést na zakázané cesty nebo k připojení se k těm, kteří již vstoupili do veliké a prostorné stavby. Bez opatrnosti se můžeme i utopit v hlubinách špinavé řeky.1
Vše lze dělat buď pečlivě, nebo nedbale – včetně žití podle evangelia. Uvážíme-li svůj závazek ke Spasiteli, jsme pečliví, nebo nedbalí? Omlouváme někdy své chování kvůli své smrtelné podstatě, říkáme, že naše činy jsou v šedé zóně, nebo mísíme dobré s něčím méně dobrým? Říkáme-li „ale“, „kromě“ nebo „jenže“ ve vztahu k následování rad prorockých vedoucích nebo k pečlivému životu podle evangelia, pak ve skutečnosti říkáme: „Tato rada pro mě neplatí.“ Můžeme se jakkoli ospravedlňovat, ale pravdou je, že něco špatného nelze udělat správně!
Téma pro mládež na tento rok pochází z Jana 14:15, kde Pán učí: Milujete-li mne, přikázání má zachovávejte. Milujeme-li Ho, jak prohlašujeme, můžeme tuto lásku projevit pečlivějším životem podle Jeho přikázání?
Pečlivější život podle evangelia nutně neznamená, že máme být formální či nudní. Znamená to vhodně myslet a chovat se jako učedníci Ježíše Krista. Pro úvahy o rozdílu mezi pečlivým a nedbalým žitím podle evangelia nabízím několik otázek:
Jsme pečliví v sabatním uctívání a v přípravě na přijímání svátosti každý týden?
Mohli bychom se pečlivěji modlit a studovat písma či příručku Pojď, následuj mne – pro jednotlivce a rodiny?
Jsme pečliví v uctívání v chrámu a žijeme pečlivě a vědomě podle smluv, které jsme uzavřeli jak při křtu, tak v chrámu? Jsme pečliví ohledně svého vzhledu a cudného oblečení, zvlášť na posvátných místech a při posvátných okolnostech? Jsme pečliví v tom, jak nosíme posvátný chrámový garment? Nebo nám světské módní trendy diktují nedbalejší postoj?
Jsme pečliví v pastýřské službě druhým a ve vykonávání povolání v Církvi, nebo ke svému povolání sloužit přistupujeme lhostejně a nedbale?
Jsme pečliví, nebo nedbalí v tom, co čteme a co sledujeme v televizi a na svých mobilních zařízeních? Jsme pečliví v tom, jak mluvíme? Nebo nedbale přijímáme hrubosti a vulgarity?
Brožurka Pro posílení mládeže obsahuje měřítka, která nám, budeme-li se jimi řídit, přinesou bohatá požehnání a pomohou nám zůstat na cestě smlouvy. Ačkoli tato brožurka byla napsána ve prospěch mládeže, její měřítka nepřestávají platit v okamžiku, kdy opouštíme program Mladých mužů nebo Mladých žen. Platí pro nás všechny – vždy. Když si je projdeme, mohou nám ukázat, v jakých dalších ohledech můžeme žít podle evangelia pečlivěji.
Svá měřítka nesnižujeme, abychom zapadli do kolektivu nebo aby se někdo druhý cítil příjemně. Jako učedníci Ježíše Krista se snažíme druhé povznášet – pozvedat je na vyšší, svatější místo, kde i oni budou moci sklízet veliká požehnání.
Vyzývám každého z nás, abychom usilovali o vedení Ducha Svatého, abychom poznali, jak musíme změnit svůj život, abychom žili pečlivěji v souladu se svými smlouvami. Také vás snažně prosím, abyste nekritizovali druhé, kteří jsou na stejné cestě. „Soud je můj, praví Pán.“2 Každý z nás roste a mění se.
Zajímavý mi přijde příběh v Knize Mormonově o odpadlických Amlicitech. Aby všem ukázali, že se již nespojují s Ježíšem Kristem ani s Jeho Církví, namalovali si na čelo výraznou červenou značku.3 Jak se naopak označujeme my jakožto učedníci Ježíše Krista? Vidí druzí snadno Jeho obraz v naší tváři a vědí, koho reprezentujeme tím, jak pečlivě vedeme svůj život?
Jako lid smlouvy nemáme splynout se zbytkem světa. Byli jsme nazváni zvláštním lidem4 – jaký to kompliment! Zatímco vlivy světa ve stále větší míře propagují zlo, musíme se se vší pílí snažit zůstat pevně na oné cestě, jež vede bezpečně k našemu Spasiteli, a zvětšovat rozestup mezi svým životem podle smluv a světskými vlivy.
Když přemýšlím, jak získat trvalé štěstí, uvědomuji si, že se někdy opravdu vyskytneme v šedé zóně. Při pouti na cestě smlouvy se mlhám temnoty nevyhneme. Pokušení a nedbalost mohou způsobit, že svůj směr lehce odkloníme do temnoty světa a pryč od cesty smlouvy. Náš milovaný prorok, president Russell M. Nelson, nás nabádá, abychom se, když se něco takového stane, vrátili na cestu smlouvy, a učinili to co nejrychleji. Jsem velmi vděčná za dar pokání a za moc Spasitelova Usmíření.
Není možné vést dokonalý život. Jen jeden člověk dokázal žít dokonale, když dlel na této telestiální planetě. Byl to Ježíš Kristus. A i když možná nejsme dokonalí, bratři a sestry, můžeme být způsobilí – způsobilí přijímat svátost, obdržet chrámová požehnání a získávat osobní zjevení.
Král Beniamin svědčil o požehnáních, jež přicházejí k těm, kteří pečlivě následují Spasitele: „A nadto, přál bych si, abyste zvážili požehnaný a šťastný stav těch, kteří zachovávají přikázání Boží. Neboť vizte, ti jsou požehnaní ve všech věcech, jak v časných, tak v duchovních; a vytrvají-li věrně do konce, budou přijati v nebi, aby takto mohli přebývati s Bohem ve stavu nikdy nekončícího štěstí.“5
Lze štěstí koupit za 15 dolarů? Ne, nelze. Hluboké a trvalé štěstí pramení ze záměrného a pečlivého života podle evangelia Ježíše Krista. Ve jménu Ježíše Krista, amen.