Pravé, čisté a prosté evangelium Ježíše Krista
Milovat Boha a milovat bližního svého je naukový základ pastýřské služby; na domov zaměřeného a Církví podporovaného studia; duchovního uctívání o sabatu; a práce na spasení.
Bratři a sestry, je pro mě obtížné uvěřit tomu, že je to již 71 let, co jsem v roce 1948 sloužil jako misionář v Anglii, a 44 let, co jsme s manželkou Barbarou vzali svou rodinu do Kanady, když jsem byl presidentem Kanadské misie Toronto. Během své služby tam jsem byl v dubnu 1976 povolán do Prvního kvora Sedmdesáti a v roce 1985 jsem byl nečekaně povolán do Kvora Dvanácti apoštolů. Na rozdíl od mých předchozích povolání, ze kterých jsem byl vždy uvolněn, není mé uvolnění z povolání v Kvoru Dvanácti něčím, na co bych se teď obzvlášť těšil; modlím se však, aby tento den přišel až poté, co dokončím vše, k čemu mě Pán povolal.
Když přemýšlím o posledních 43 letech své služby v úřadu generální autority a o výsadě sloužit dětem Nebeského Otce, stále více si uvědomuji, jak moc si Otec přeje, aby všechny Jeho děti našly v životě pokoj, radost a štěstí.
Prorok Lehi učil: „Lidé jsou, aby mohli míti radost.“1 Existuje mnoho důvodů, proč nám pokoj, radost a štěstí mohou v tomto životě unikat – například kvůli chudobě, válce, přírodním katastrofám nebo nečekaným komplikacím v zaměstnání, v oblasti zdraví či v rodinných vztazích.
Ale i přesto, že nad těmito vnějšími silami, které ovlivňují náš život zde na zemi, nemáme žádnou kontrolu, můžeme i navzdory světským těžkostem, jež nás sužují, nalézt pokoj, radost a štěstí, když se budeme snažit stát věrnými učedníky Pána Ježíše Krista.
Jedno z mých dětí jednou řeklo: „Tati, říkám si, zda to vůbec všechno zvládnu.“ Odpověděl jsem: „Nebeský Otec od nás požaduje jen to, abychom každý den dělali to nejlepší, co dovedeme.“ Bratři a sestry, dělejte den za dnem to nejlepší, co dovedete, a než se nadějete, zjistíte, že Nebeský Otec vás zná a miluje vás. A až toto budete vědět – opravdu vědět – váš život bude mít opravdový smysl a význam a vy budete naplněni radostí a pokojem.
Spasitel jakožto Světlo světa řekl: „Kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.“2
„Ježíš Kristus je to jméno, jež je dáno Otcem, a není dáno žádného jiného jména, jímž [bychom mohli býti spaseni];
Pročež, všichni lidé musejí na sebe vzíti jméno, jež je dáno Otcem.“3
Písma nás učí, že Satan touží po tom, aby svedl lidi do temnoty. Veškeré jeho úsilí spočívá v zatemňování světla a pravdy Ježíše Krista a Jeho evangelia. Jak učil Lehi své děti, ďábel „se snaží, aby všichni lidé byli bídní jako on sám“.4 Je-li dílem a slávou Nebeského Otce „uskutečniti nesmrtelnost a věčný život člověka“,5 pak dílem Lucifera je uskutečnit bídu a nekonečnou bědu dětí Božích. Světlo Kristovo zatemňují v našem životě hříchy a přestupky. Proto bychom měli usilovat o to, abychom se těšili ze Světla Kristova, jež přináší pokoj, radost a štěstí.
V posledních 18 měsících inspiroval Pán svého proroka a apoštoly, aby zavedli řadu úžasných úprav. Obávám se však, aby se v samotném nadšení z těchto změn neztratil duchovní význam těchto úprav.
Joseph F. Smith řekl: „Pravé, čisté a prosté evangelium Ježíše Krista je znovuzřízeno. Je naší zodpovědností ho na této zemi udržovat.“6 A dodal, že oním pravým, čistým a prostým evangeliem jsou „spásné nauky Kristovy“.7
V Článcích víry Prorok Joseph Smith učil, že „skrze usmíření Kristovo může býti spaseno veškeré lidstvo, skrze poslušnost zákonů a obřadů evangelia“.8
Prvními zásadami evangelia jsou víra v Pána Ježíše Krista, pokání, křest, dar Ducha Svatého a vytrvání do konce. Jeho bratr Hyrum učil: „Kažte je znovu a znovu: zjistíte, že vám budou den za dnem ohledně nich zjevovány nové myšlenky a další světlo. Budete je chápat lépe a stanou se jasnějšími. Pak je budete schopni vyložit tak, aby je ti, které [učíte], snadněji pochopili.“9
Duchovní účely Církve pochopíme nejlépe tehdy, když budeme žít podle pravého, čistého a prostého učení Kristova a zároveň uplatňovat Spasitelova dvě veliká přikázání: „Milovati budeš Pána Boha svého celým svým srdcem. … Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.“10
Poslušnost těchto dvou přikázání nám umožňuje zakoušet více pokoje a radosti. Budeme-li milovat Pána a sloužit Mu a zároveň milovat své bližní a sloužit jim, budeme přirozeně pociťovat více štěstí, k němuž nemůžeme dospět žádnou lepší cestou.
Milovat Boha a milovat bližního svého je naukový základ pastýřské služby; na domov zaměřeného a Církví podporovaného studia; duchovního uctívání o sabatu; a práce na spasení na obou stranách závoje podporované v Pomocných sdruženích a kvorech starších. To vše je založeno na božských přikázáních milovat Boha a milovat bližního svého. Může snad být něco základnějšího, zásadnějšího či prostšího, než je toto?
Život podle pravého, čistého a prostého plánu evangelia nám umožní věnovat více času navštěvování vdov, vdovců, sirotků, osamělých, nemocných a chudých. Budeme-li sloužit Pánu a svým bližním, nalezneme v životě pokoj, radost a štěstí.
Úpravy v programu sabatního dne, které zdůrazňují na domov zaměřené a Církví podporované studium a výuku evangelia, jsou příležitostí k tomu, abychom obnovovali svého ducha a svou oddanost Bohu mezi zdmi svého domova. Může snad být něco prostšího, základnějšího a důležitějšího? Bratři a sestry, vidíte, že studium a výuka evangelia v rodině je důležitou možností, jak v životě najít radost a štěstí?
Když Spasitel mluvil o sabatu, řekl: „Neboť vpravdě toto je den určený ti k tomu, aby sis odpočinul od prací svých a projevil oddanost svou Nejvyššímu.“11 A dodal: „Aby radost tvá mohla býti úplná … [skrze] radování a modlitb[u,] … tyto věci [čiň] s díkůvzdáním, s veselým srdcem a tváří … [a] s radostným srdcem a s veselou tváří.“12
Všimněte si prosím několika klíčových slov v tomto zjevení: radost, radování, díkůvzdání, veselé srdce, radostné srdce a veselá tvář. To mi zní, jako by zachovávání dne sabatu mělo na naší tváři vykouzlit úsměv.
Zatímco budeme sloužit vyšším a svatějším způsobem, zamyslete se prosím nad tím, jak nezbytné je přivítat každého, kdo přijde na naše církevní shromáždění, obzvláště nové členy a návštěvníky. Všichni bychom si měli užívat zpěv náboženských písní a s otevřeným srdcem a myslí pozorně naslouchat slovům modliteb svátosti.
Svědectví o víře během postních a svědeckých shromáždění vždy uvádí člen biskupstva, který se podělí o stručné svědectví zaměřené na plán štěstí a na pravé, čisté a prosté evangelium Kristovo. Všichni ostatní se pak mají řídit tímto příkladem. Je třeba pamatovat na to, že pro vyprávění příběhů či dobrodružství z dovolených jsou vhodné jiné příležitosti. Budou-li naše svědectví prostá a zaměřená na evangelium Kristovo, pak nás Pán, zatímco si budeme navzájem vydávat svědectví, duchovně obnoví.
Na efektivní pastýřskou službu je nejlepší nahlížet optikou lásky k Bohu a ke svým bližním. Jednoduše řečeno, sloužíme proto, že milujeme našeho Nebeského Otce a Jeho děti. Naše úsilí v pastýřské službě bude úspěšnější, budeme-li ji vykonávat jednoduše. Nejvíce radosti plyne z jednoduchosti, a tak si musíme dávat pozor, abychom se nedomnívali, že musíme ke změnám, jež jsme obdrželi, abychom v srdci dětí Božích budovali víru a silné svědectví, přidávat něco dalšího.
Nekomplikujme situaci dalšími schůzkami, očekáváními ani požadavky. Držme se jednoduchosti. Právě v této jednoduchosti naleznete onen pokoj, radost a štěstí, o kterých hovořím.
Již mnoho let je účelem vedení v Církvi, jak je to popsáno v Příručce 2, dosáhnout jasných a jednoduchých výsledků. Z Příručky cituji:
„Vedoucí povzbuzují každého člena, aby přijal všechny nezbytné kněžské obřady, dodržoval smlouvy s nimi spojené a stal se způsobilým pro získání oslavení a věčného života. …
Dospělí: Povzbuzujte každého dospělého, aby byl hoden přijmout chrámové obřady. Učte všechny dospělé, že mají vyhledávat své předky a že za ně mají vykonávat zástupné obřady v chrámu.
Mládež: Pomáhejte připravovat každého mladého muže na to, aby přijal Melchisedechovo kněžství, aby přijal obřady chrámu a aby byl hoden sloužit na misii na plný úvazek. Pomáhejte připravovat každou mladou ženu na to, aby byla hodna uzavřít posvátné smlouvy a dodržovat je a přijmout obřady chrámu. Posilujte mládež tím, že ji budete zapojovat do smysluplných činností a akcí.
Všichni členové: Pomáhejte vedoucím kněžství a pomocných organizací, členům rady sboru, misionářům sboru, misionářům na plný úvazek a členům spolupracovat s vyváženým úsilím na tom, aby zachraňovali jednotlivce, posilovali rodiny a jednotky Církve, zvyšovali aktivitu kněžství a shromažďovali Izrael prostřednictvím obrácení, udržení obrácených a aktivizace. Učte členy, aby podle způsobu Páně zaopatřovali sebe a svou rodinu a pomáhali chudým a potřebným.“13
Má služba v Církvi mi požehnala a stále žehná mnoha úžasnými a neobyčejnými duchovními zážitky. Jsem svědkem toho, že Pán vede svou Církev, aby dosáhl svých záměrů. Přijímám božské vedení, jež zdaleka přesahuje mé schopnosti. Radost ze života podle evangelia se v mém životě soustřeďuje na pravou, čistou a prostou nauku a evangelium Ježíše Krista.
Sloužil jsem pod klíči a vedením šesti proroků a presidentů Církve – od Spencera W. Kimballa až po Russella M. Nelsona. Svědčím o tom, že každý z nich byl a je Bohem vyvolený prorok. Učí nás základním zásadám o Církvi a o evangeliu a nauce Kristově. President Nelson nese Boží dílo kupředu dechberoucí rychlostí. Říkám „dechberoucí“, protože on je jediným z apoštolů, který je straší než já, a já mám co dělat, abych mu stačil! Svědčím o tom, že na něm spočívají klíče kněžství a plášť proroka Božího. President Nelson učí pravému, čistému a prostému evangeliu Ježíše Krista. Vydávám svědectví, že Ježíš je Kristus a toto je Jeho Církev – o tom s pokorou svědčím ve jménu Ježíše Krista, amen.