2019
Hleďte k Ježíši Kristu
Květen 2019


2:3

Hleďte k Ježíši Kristu

Budeme-li hledět k Ježíši Kristu, On nám pomůže žít podle našich smluv a zvelebovat naše povolání starších v Izraeli.

Když šel Ježíš, obklopen velikým davem lidí, po ulici nedaleko Kafarnaum1, žena, kterou už dvanáct let trápilo vážné onemocnění, vztáhla ruku a dotkla se lemu Jeho oděvu. Okamžitě byla uzdravena.2

Písma zaznamenávají, že Ježíš, který pocítil, „že moc [z Něho] vyšla“,3 se obrátil „v zástup“4 a „hleděl vůkol, aby ji uzřel, která to učinila“.5 „A vidouci ta žena, že by tajno nebylo“,6 „padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu“.7

Ježíš jí řekl: „Dobré mysli buď, dcero, víra tvá tebe uzdravila. Jdiž u pokoji.“8

Ježíš Kristus tuto ženu zachránil. Byla uzdravena fyzicky, ale když se Ježíš otočil, aby ji spatřil, vyjádřila svou víru v Něj a On uzdravil její srdce.9 Promlouval k ní s láskou, ujistil ji o svém příznivém mínění a požehnal jí svým pokojem.10

Bratři, jako nositelé svatého kněžství jsme zapojeni do práce na spasení. Vloni Pán vložil vedení této práce přímo na bedra starších v Izraeli.11 Pán nám dal inspirující pověření – máme pracovat se sestrami na tom, abychom poskytovali pastýřskou službu svatějším způsobem, urychlovali shromažďování Izraele na obou stranách závoje, vytvářeli ze svého domova útočiště víry a studia evangelia a připravovali svět na Druhý příchod Ježíše Krista.12

Spasitel nám, jako ve všem, ukázal cestu: musíme hledět k Ježíši Kristu a sloužit Mu tak, jak On hleděl ke svému Otci a sloužil Jemu.13 Spasitel to Proroku Josephovi řekl takto:

„Hleďte ke mně v každé myšlence; nepochybujte, nebojte se.

Vizte rány, jež probodly bok můj, a také stopy hřebů v rukou a nohou mých; buďte věrní, zachovávejte přikázání má, a zdědíte království nebeské.“14

V předsmrtelné říši Ježíš svému Otci slíbil, že vykoná Jeho vůli a bude naším Spasitelem a Vykupitelem. Když se Jeho Otec zeptal: „Koho pošlu?“15 Ježíš odpověděl:

„Zde jsem, pošli mne.“16

„Otče, staň se vůle tvá a sláva buď tvou na věky.“17

Ježíš podle tohoto slibu žil celý svůj smrtelný život. S pokorou, mírností a láskou učil nauce svého Otce a konal Jeho dílo s mocí a pravomocí, které mu Otec dal.18

Ježíš odevzdal Otci své srdce. Řekl:

„Miluji Otce.“19

„Což jest jemu libého, to já činím vždycky.“20

„[Přišel jsem] ne abych činil vůli svou, ale vůli [Otce], kterýž mne poslal.“21

Při svém utrpení v Getsemanech se modlil: „Ale však ne má vůle, ale tvá staň se.“22

Když Pán vyzývá starší v Izraeli: „Hleďte ke mně v každé myšlence“ a „vizte rány“ v mém vzkříšeném těle, je to výzva odvrátit se od hříchu a světa a obrátit se k Němu, milovat Ho a být Ho poslušen. Je to výzva učit Jeho nauce a konat Jeho dílo Jeho způsobem. Je to tudíž výzva zcela Mu důvěřovat, podrobit svou vůli a odevzdat Mu své srdce a skrze Jeho vykupující moc se stát takovým, jako je On.23

Bratři, budeme-li hledět k Ježíši Kristu, požehná nám, abychom byli Jeho staršími v Izraeli – pokornými, mírnými, poddajnými, plnými Jeho lásky.24 A my přineseme radost a požehnání Jeho evangelia a Jeho Církve své rodině a bratrům a sestrám na obou stranách závoje.

President Russell M. Nelson nás vyzval, abychom k Ježíši Kristu hleděli právě tímto způsobem: „Takto mocnými učedníky se nestaneme snadno ani automaticky. Musíme svou pozornost upínat na Spasitele a Jeho evangelium. Je duševně náročné snažit se vzhlížet k Němu v každé myšlence. Když to ale děláme, naše pochybnosti a obavy se vytrácejí.“25

Sloveso upínat se je úžasné slovo. Znamená to přimknout se, soustředit se a soustředěně zaměřit.26 Svou pozornost upínáme na Ježíše Krista a Jeho evangelium tím, že žijeme podle svých smluv.

Když podle smluv žijeme, ovlivňují vše, co říkáme a děláme. Vedeme život ve smlouvě27 naplněný prostými, každodenními skutky víry, které nám pomáhají zaměřit se na Ježíše Krista: modlitba vycházející ze srdce v Jeho jménu, hodování na Jeho slovech, obracení se k Němu, když činíme pokání z hříchů, dodržování Jeho přikázání, přijímání svátosti a svěcení Jeho dne sabatu, uctívání v Jeho svatém chrámu tak často, jak můžeme, a používání Jeho svatého kněžství ke službě Božím dětem.

Tyto skutky oddanosti smlouvám otevírají naše srdce a mysl vykupující moci Spasitele a posvěcujícímu vlivu Ducha Svatého. Spasitel mění samotnou naši podstatu řádku za řádkou, my se stáváme čím dál hlouběji obrácenými k Němu a naše smlouvy nám v srdci ožívají.28

Sliby, které dáváme Nebeskému Otci, se stávají skálopevnými závazky, našimi nejhlubšími přáními. Sliby, které nám dává Nebeský Otec, nás naplňují vděčností a radostí.29 Naše smlouvy přestávají být pravidly, kterými se řídíme, a stávají se milovanými zásadami, které nás inspirují a vedou a upínají naši pozornost na Ježíše Krista.30

Tyto skutky oddanosti jsou dostupné všem, mladým či starším. Vy, mladí muži, kteří jste nositeli svatého Aronova kněžství – vše, co jsem dnes večer řekl, se vás týká. Děkuji za vás Bohu. Vykonáváte posvátné obřady a smlouvy, které jsou každý týden k dispozici milionům Svatých posledních dnů. Tím, že připravujete, žehnáte nebo roznášíte svátost; působíte v pastýřské službě; křtíte v chrámu; zvete přátele na akce nebo zachraňujete člena svého kvora, konáte práci na spasení. I vy můžete hledět k Ježíši Kristu a každý den žít podle svých smluv. Slibuji vám, že když tak budete činit, budete nyní důvěryhodnými služebníky Pána a v budoucnu mocnými staršími v Izraeli.

Bratři, vím, že toto vše v nás může vzbuzovat obavy. Pamatujte však prosím na Spasitelova slova: „Nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest.“31 Právě tak je tomu i s námi. Nejsme sami. Pán Ježíš Kristus a Nebeský Otec nás milují a jsou s námi.32 Díky tomu, že Ježíš hleděl k Otci a vykonal velikou smírnou oběť, můžeme hledět k Ježíši Kristu s jistotou, že nám pomůže.

Nikdo z nás není dokonalý. Někdy uvízneme. Něco odvede naši pozornost nebo ztratíme odvahu. Klopýtáme. Hledíme-li však k Ježíši Kristu s kajícným srdcem, On nás pozvedne, očistí od hříchu, odpustí nám a uzdraví naše srdce. Je trpělivý a laskavý; Jeho vykupující láska nikdy nekončí a nikdy nepomíjí.33 Pomůže nám žít podle našich smluv a zvelebovat naše povolání starších v Izraeli.

A Otec nám požehná vším, čeho je pro dosažení jeho záměrů zapotřebí – „[dá nám to, co je] na nebi i na zemi, život a světlo, Duch a moc, seslané vůlí Otce skrze Ježíše Krista, jeho Syna.“34

Když nám do života proudí božské světlo a moc, nastávají tři zázračné věci:

Zaprvé – vidíme! Skrze zjevení začneme vidět tak, jak Ježíš viděl onu ženu – díval se pod povrch, do srdce.35 Když vidíme tak, jak vidí Ježíš, žehná nám, abychom ty, kterým sloužíme, milovali Jeho láskou. S Jeho pomocí spatří ti, jimž sloužíme, Spasitele a pocítí Jeho lásku.36

Zadruhé – máme moc kněžství! Máme pravomoc a moc jednat ve jménu Ježíše Krista, „žehnat, vést, chránit, posilovat a uzdravovat druhé“ a působit zázraky ve prospěch těch, které máme rádi, a udržovat manželství a rodinu v bezpečí.37

Zatřetí – Ježíš Kristus kráčí s námi! Jde tam, kam jdeme my. Učí, když my učíme. Utěšuje, když my utěšujeme. Žehná, když my žehnáme.38

Bratři, což nemáme důvod k radosti? Máme! Jsme nositeli svatého kněžství Božího. Budeme-li hledět k Ježíši Kristu, žít podle smluv a upínat pozornost na Něj, budeme společně se sestrami sloužit svatějším způsobem, budeme shromažďovat rozptýlený Izrael na obou stranách závoje, posilovat a pečetit svou rodinu a připravovat svět na Druhý příchod Pána Ježíše Krista. Stane se to. O tom svědčím.

Na závěr se ze srdce modlím, abychom všichni, každý z nás, hleděli k Ježíši Kristu v každé myšlence. Nepochybujte. Nebojte se. Ve jménu Ježíše Krista, amen.

Poznámky

  1. James E. Talmage uvádí, že když proběhlo toto uzdravení, Ježíš se nacházel „poblíž Kafarnaum“. (Viz Jesus the Christ [1916], 313.)

  2. Viz Lukáš 8:43–44; viz také Matouš 9:20–21; Marek 5:25–29.

  3. Lukáš 8:46.

  4. Marek 5:30.

  5. Marek 5:32.

  6. Lukáš 8:47.

  7. Marek 5:33.

  8. Lukáš 8:48.

  9. James E. Talmage napsal, že cennější pro tuto ženu, cennější než fyzické uzdravení, bylo ujištění, že Spasitel vyslyšel touhu jejího srdce a že její víra byla pro Něj přijatelná. (Viz Jesus the Christ, 318.) Ježíš ji uzdravil fyzicky i duchovně a otevřel jí cestu ke spasení.

  10. Je poučné, že Jairus, představený synagogy, byl s Ježíšem, když toto uzdravení proběhlo. Ježíš byl na cestě do Jairova domu, kde měl vzbudit Jairovu dceru z mrtvých. Žena, kterou Ježíš uzdravil, byla kvůli svému neduhu pravděpodobně vykázána ze synagogy. Když ji Ježíš uzdravil, také tím dal najevo všem, kteří toho byli přítomni, včetně Jaira, že je milovaná dcera, žena víry, a uzdravená na těle i na duchu.

  11. Pojednání o úpravách potřebných pro vytvoření jednoho kvora Melchisedechova kněžství ve sboru naleznete v proslovu D. Todda Christoffersona „Kvorum starších“ (Liahona, květen 2018, 55–58). Záměr této změny byl v oddíle Často kladené otázky na webových stránkách Pastýřské služby popsán takto: „Když má sbor jedno kvorum Melchisedechova kněžství, nositele kněžství to sjednocuje v naplňování všech stránek práce na spasení, včetně chrámové práce a práce na rodinné historii, kterou dříve koordinoval vedoucí skupiny vysokých kněží.“ („Často kladené otázky“, otázka č. 8, https://www.lds.org/ministering/ministering-faq?lang=ces.)

    Díky následným úpravám pracuje vedoucí misie sboru a nový sborový vedoucí chrámové práce a rodinné historie pod vedením předsednictva kvora starších. Pastýřská péče o rodiny již probíhá pod vedením předsednictva kvora starších a tyto úpravy přenášejí na kvorum starších i vedení práce na spasení, a to vše za asistence Pomocného sdružení. Klíče k práci na spasení ve sboru samozřejmě drží biskup, ale zodpovědnost za tuto práci a pravomoc ji vykonávat deleguje na presidenta kvora starších, aby tak biskup mohl trávit více času tím, že bude sloužit své rodině, posilovat mládež a sloužit jako soudce v Izraeli.

  12. Viz Russell M. Nelson, „Pojďme všichni vpřed“, Liahona, květen 2018, 118–119; Russell M. Nelson, „Staňme se příkladnými Svatými posledních dnů“, Liahona, listopad 2018, 113–114; Quentin L. Cook, „Hluboké a trvalé obrácení k Nebeskému Otci a Pánu Ježíši Kristu“, Liahona, listopad 2018, 8–12.

  13. Otec seslal Ježíše Krista na svět. (Viz Jan 17:18.)

  14. Nauka a smlouvy 6:36–37.

  15. Abraham 3:27.

  16. Abraham 3:27.

  17. Mojžíš 4:2.

  18. V písmech jsou na řadě míst zaznamenána slova, jež Ježíš pronesl o tom, že koná práci svého Otce a učí nauce svého Otce. Viz například Jan 5:19 (Ježíš dělá to, co vidí dělat svého Otce); Jan 5:36 (Otec Syna pověřil skutky, které má vykonat); Jan 8:26 (Ježíš učil tomu, co obdržel od svého Otce); Jan 14:28 (Ježíš řekl: „Otec větší jest nežli já.“); 3. Nefi 11:32 (Jeho nauka je naukou, kterou mu dal Jeho Otec).

  19. Jan 14:31.

  20. Jan 8:29.

  21. Jan 6:38; viz také Jan 5:30.

  22. Lukáš 22:42.

  23. Významy anglického slovesa look [hledět] uvedeného v této pasáži (viz Nauka a smlouvy 6:36–37) odpovídají tomu, k čemu nás Pán povolává: stát čelem (obrátit se k něčemu); obrátit pozornost na něco; spoléhat se; hledat; s nadějí očekávat; pomýšlet na něco jako na cíl; očekávat nebo předvídat. (Viz merriam-webster.com, „look“.)

  24. Viz Nauka a smlouvy 121:41–42. Křesťanské vlastnosti zmíněné v těchto verších jsou dary Ducha, které přicházejí skrze milosrdenství a milost Ježíše Krista. Jsou tím, co ze starších v Izraeli činí Jeho starší.

  25. Russell M. Nelson, „Přivolávejme moc Ježíše Krista do svého života“, Liahona, květen 2017, 41.

  26. Viz „upínat“, http://prirucka.ujc.cas.cz.

  27. Pojednání o konceptu života ve smlouvě naleznete v článku Donalda L. Hallstroma „Living a Covenant Life“, Ensign, June 2013, 46–49. Tento článek byl upraven podle delšího proslovu proneseného na Univerzitě Brighama Younga-Idaho v květnu 2011. Pokud jde o delší verzi proslovu, viz Donald L. Hallstrom, „A Covenant Life“ (zasvěcující shromáždění Univerzity Brighama Younga-Idaho, 10. května 2011), byui.edu.

  28. Viz Jeremiáš 31:31–33, kde Pán prohlašuje, že s domem Izraele uzavře novou smlouvu, kterou jim napíše do srdce. Tato symbolika smluv napsaných na srdci, neboli smluv, které ožívají v našem srdci, se nalézá také v Pavlových spisech. (Viz 2. Korintským 3:3; Židům 8:10.) Pokud jde o pojednání o obrácení a o srdci, viz David A. Bednar, „Obráceni k Pánu“, Liahona, listopad 2012, 106–109.

  29. Modlitba svátosti pro požehnání chleba nádherně vyjadřuje podstatu našeho smluvního vztahu s Nebeským Otcem. V Otcově plánu spasení uzavíráme s Nebeským Otcem smlouvy, ale účely smluv se naplňují a pro slíbená požehnání se stáváme způsobilými skrze Pána Ježíše Krista; On je Prostředníkem. Při obřadu svátosti Otci dosvědčujeme (v podstatě s Ním opět uzavíráme smlouvu), že jsme ochotni vzít na sebe jméno Ježíše Krista, vždy Ho mít na paměti a dodržovat Jeho přikázání, abychom vždy mohli mít Jeho Ducha (Ducha Svatého), aby byl s námi.

    Dary, které nám Otec slibuje, přicházejí skrze vykupující a posilující moc Ježíše Krista. Například president Russell M. Nelson učil, že Ježíš Kristus je zdrojem veškeré radosti. (Viz „Radost a duchovní přežití“, Liahona, listopad 2016, 82.) Upínání pozornosti na Ježíše Krista tudíž do našeho života přináší radost, ať již je naše situace jakákoli.

  30. President Ezra Taft Benson vystihl, jaký dopad má tato změna přístupu a našeho zaměření, když řekl: „Když nás poslušnost přestane popuzovat a stane se tím, o co usilujeme, pak právě v ten okamžik nás Bůh obdaří mocí.“ (Donald L. Staheli, „Obedience – Life’s Great Challenge“, Ensign, May 1998, 82.)

  31. Jan 16:32.

  32. Pokud jde o další pojednání o skutečnosti, že Otec a Syn projevují starostlivost a zájem o náš život, lásku k nám a že se do našeho života zapojují, viz Jeffrey R. Holland, „Majestátnost Boha“, Liahona, listopad 2003, 70–73; Henry B. Eyring, „Kráčej se mnou“, Liahona, květen 2017, 82–85. Viz také Matouš 18:20; 28:20; Nauka a smlouvy 6:32; 29:5; 38:7; 61:36; 84:88.

  33. Viz Římanům 8:35–39; 1. Korintským 13:1–8; Moroni 7:46–47.

  34. Nauka a smlouvy 50:27. Všimněte si, že Pán dává každému, kdo je vysvěcen a vyslán, tento slib, který se týká konkrétního pověření a je na toto pověření omezen:

    „Ten, kdo je vysvěcen Bohem a vyslán, ten je určen, aby byl největším, přestože je nejmenším a služebníkem všech.

    Pročež, on je vlastníkem všech věcí; neboť všechny věci jsou mu poddány, na nebi i na zemi, život a světlo, Duch a moc, seslané vůlí Otce skrze Ježíše Krista, jeho Syna.

    Ale žádný člověk není vlastníkem všech věcí, ledaže je očištěn a omyt od veškerého hříchu.

    A jestliže jste očištěni a omyti od veškerého hříchu a požádáte o cokoli, co chcete, ve jménu Ježíšově, to bude učiněno.“ (Nauka a smlouvy 50:26–29.)

  35. Viz 1. Samuelova 16:7; 1. Korintským 2:14. Příklad tohoto požehnání vidět tak, jak vidí Ježíš, naleznete v příběhu presidenta Henryho B. Eyringa, který tuto zkušenost získal jako biskup mladého muže, jenž spáchal zločin. Pán tehdy biskupovi Eyringovi řekl: „Umožním ti ho vidět tak, jak ho vidím já.“ („Kráčej se mnou“, 84.)

  36. Toto je zaslíbení a pověření, které dal Spasitel lidu u chrámu v zemi Hojnosti. Přikázal jim, aby žili tak, aby v nich přebývalo Jeho světlo a Jeho příklad, aby Ho mohli pozvedat jako světlo světu ve vlastním životě a tím, že druhé budou vyzývat, aby přišli k Němu. A když tak Jeho následovníci budou jednat, druzí Pána pocítí a spatří v Jeho služebnících. (Viz 3. Nefi 18:24–25.)

  37. Viz Russell M. Nelson, „Cena kněžské moci“, Liahona, květen 2016, 68.

  38. Viz Nauka a smlouvy 84:88.