Ntsáo Áłah Aleeh
Amá dóó Azhe’é éí Jesus Christ yei dziił
T’ą́ą́chil 2023 Ntsaago Áłah Aleeh


15:13

Amá Dóó Azhe’é éí Jesus Christ Yee Bidziił .

Na’ałchíní Jesus Christ dayoodląągo bee nanitin, Christ bináhagha dóó bisodizin ayóó’á’dah yóóníí’ doo, iina yá’át’ééhgii deenizin doo.

Łá’ííą́ągo azhe’é bishopric áłah áleehgoo biniyé daashdiigháa nt’ę́ę́’. Hatsí dį́į́’ binaahai, biéé’ béé intééhí yiisit’íígo dóó naaltsoos Mormon Wolyéhígíí baah hane’ii dah yooaałgo hadaahdoo niiłwod.

“Ha’átiish biniyéh áłah áleehgóó diniyá?” yee náhodeełkid.

“Counselor nishlį́ bishipricji,” biishdííniid.

“Jó ní shizhe’é nilį́!” hatsi’ ahódííniid.

Bidaahdoo nitsiinigo. “Shiyazhí, t’áá anii shich’i íídeelt’á áko inda íídiishwoosh ninzin, ndi biship díítł’éé’ bikáh iishyeed.” jidííniid.

Hatsí ani, “Dá’ bishipish bizhe’é shą́, éí doo bikáh ííyééda áko íídoołwoosh?”

Hooláagóó baa’ahéé daniidzin diné dóó asdzaani t’áá akwííjí Jesus Christ Bisodizin Bahoghanjí yá nidaałnishígíí. T’áá ayisii baah hast’į́’ii át’é.

Át’ééd yázhí bił beehozin, díí baahast’í’ígíí át’é,—doo bisék’eh gone’ iilyéé da—amá dóó azhe’é ałchíní yázhí baah áhayahígíí. Yá’aashdi ákwít’áó bił haas’ą́.1 Nihi zhe’é yá’aashdi, Diyin k’éhjí nihimá dóó nihiZhe’é shį́į́h bił hózhǫ́, ba’ałchíní yá’át’éehgo bimá dóó bizhe’é ndabintingo nahasdzáan bikaagi.2

Amá dóó azhe’é, ahe’hee’, yá’át’éehgo nigha ałchíní bił nidaalnish. Ałchíní dahnołinígíí ahee’hee háálá amá dóó azhe’é bił beedahozin ba’ałchíní bits’ąądoo oodlą’, chohoo’į́, dóó ajooba’ ałdó bá’ałchíní yits’ąądoo yidahooł’aah.3

Amá dóó azhe’é binaanish baah hastį́’ígo át’é.

Da bąąnisókéés yá’aashdi nihiZhe’é shį́į́h baa binígo ba’ałchíní nahasdzáan bich’į́ áyiiłaah? Díí diyin k’éhji biye’ dóó bitsį́ daníídlį́. Binaanish íídoołiłígíí doo báninít’į́’ da. Naasdi yá’át’éehii, ajooba’ dóó t’áá aniiniijí ádaat’éí doo. Áádóó nahasdzáanjí nihikaahgo, baah dahojoobá’go daachá téíyá yee dahosin. Yá’aashdi nideekaiyaa’ bee deesíína’, dóó áádi bidahwiiłąą’ígíí dóó t’áá anii aníit’é’ígíí bee deesíínah. Ałchíní éí iina, Diyin God, dóó binaagóó diné dah yoo’į́’ígíí téíyá bee bił éídahozin,— bimá dóó bizhe’é bits’ąądoo ídahoł’aah, bimá dóó bizhe’é ałdó ídahoołaahgo át’é.

’wéé’ ’ániidi yischį́į́nigii

Diyin God éí amá dóó azhe’é “baahastį́’ii binaanish yee diní’ą́, ba’ałchíní yaa’áhalyah, iinají dóó Diyin k’ehj … dóó ba’ałchíní nabidintingo diyin bibeehas’ąąnii yik’eh dah hołíí’ doo.4

Jó éíyá biníínaa amá dóó azhe’é doo dah ałwoosh da.

Ámá dóó Ázhe’é bich’į́ haasdziih:

Bóhólníihii éí ayóó ánihó’ní.

Niłhólǫ́.

Nííghagóó sizį́.

Diyin éí bee nidziiłgo binaahjí na’ałchínjí naasgóó yá’át’ééhígíí deenizin doo.

DÍÍ naanish naadíiít’ąąnígíí baa ’áhéé’ ninizin dóó t’áá doo bee niłdzidí Díí diyindę́ę́ naanish na’alyaahígíí naanałah éí doo baa didííaał da. Diyin binahgha nanitin bik’éhgo naałchíní bee yilǫǫs doo áko t’áá akwííji’ yik’éh ’áda’íílaah doo. Na’ałchíní Jesus Christ dayoodląągo bee nanitin, bináhagha dóó bisodizin ayóó’á’dah yóóníí’ doo, áko iina ba’yá’át’ééhigii deenizin doo. Díí Diyin God ’ámá dóó ’ázhe’é yá yá’ííyiilaa.

Ch’į́dí doo yá’át’ééh’igii nich́’į́ yoo’ołką́ą́’ ’áádóó yá’át’ééhi doo biigháá da nihił ní.

Ałchiní ei t’áá ’áłtso Christ bee ’adinidiin bį́į́h yilyah ei yá’ą́ą́shgo bá’ánááhot’į́. Yisda’íiníilii nihika ’anałwo’dóó niha ’yinízį́į́go nihi’oloos. Shika ’aniłyééd bidiní. Diyin neidoolkid.

Diyin Bóhólníihii Jesus Christ

Jesus Christ Diyin tsilkeeh yiká’analwohgo, Jesus Christ ałdo Ámá dóó ’Ázhé’é yika’anáwod.

Ayóó’ó’óó’ní ntsaago ííł’į́.

Łáda iinizin, T’áá haida, daats’i sha’ałchini nizshǫ́ǫ́go neinitin doo niizin łeh. Azhą́ą́ shi doo nizhǫ́ǫ́go sha’áchíní nanitin nozin ndi, na’ałchíní iáyoo’ani

Amá dóó azhe’é ba’ałchíní ayóó’óó’ní éí tsídá ayóó bidziilgo át’é. Díí éí hoolaagóó t’áá anii át’é.

K’ad daats’í doo hazhó’ó na’ałchíní bił hinínąąda. K’ad éí Diyin bibee’adził holǫ́go yee naalnish. Bitahodahneezgai’ígíí nidaadziih, dóó iłaskéhígíí ałdó haasht’éí yilííh. Bibee adziił bee baah dóó łóó haslííh, dóó nighandi ayóó’óó’ní dóó iłhózhǫǫgo íídooleeł.

Na’ałchíní ayóó’íí’ní’í éí binahjí t’áá anii át’éíí dóó bee oodlą’ dahdinǫǫseeł. Nighandi sodizin hólǫ́, nanitin, dóó oodlą’; hoghandi iłhózhǫ́; hoghandi t’áá shí shighan wiinidzin; áko Diyin God bighan nahalin doo.5 “Dóó yá’aashdi niZheé ’nijéí biyidooyéígo bich’į́ sodilzingo, áko [ni] bee ayóó’óó’ní’nii [naayidooleeł] … BiYé Jesus Christ yikéé deeyíkááhii.”6

Azhá ałtsíísí ndi doo nantłahígíí éí ayóó aniłtsoogo áyiiłííh.

Another strength you have, as a parent, is the opportunity for daily, ongoing influence. Ak’is, ba’oltá’í, dóó nidaalkidígíí éí tóó hóníghąąjí áádóó baahóyoonah. Ndi amá dóó azhe’é éí ba’ałchíní bee iina yá sikéh dóó néínitin.

Nihi naadę́ę́’ ’ádahoot’ééh’ígíí ei ’aláád dadiitsą́ą́ naahalin ’áko niha ’áchíní bich’í yeelt’í’ígii ei ałts’iis nahalin. Łada doo naashodooziih da nizin. Bee nilnííh, ”Diyin God ałtsé ałtsíísígíí ndi bits’ąądę́ę́’ ayóó át’éíí áyiłííh.”7 T’áá’kwííjí ałtsíísi dóó doo nantł’ahígíí bee ha’ałchíní bee naznitingo éí bá yá’át’ééh, t’áá hooshch’į́ tóó ahayóí bee nanitiní bik’íjííyeehgo éí doo bá yá’át’ééh da.8

Éí Diyin bikéhgo át’é. Diyin ni dóó na’ałchíní ałtsíísigo doo yéígo hodiits’ágo nihich’į́ yałtį́, doo nidilch’ił nahalin nihilch’į́ yałtį́ da.9 Diyin binahjí Naaman naadzííh, ’’doo t’áá lé’í ayóó’át’éíí’ bee ndi doo nantł’ahígíí tóó tá’adigiis bidooniid.10 éígo. Israel dine’é dałdanii hodilch’ildi yee hasdaakai ndi diyin bee adziil ałtsíísígíí manna bá haaslį́į́’—éí t’áákwííjí dah bibááh nt’ę́ę́’.11

Shik’is dóó shilah, t’áá’akwííjí bááh éí t’áá hooghandi alį́ dóó hooghandi daadá. Oodlą’ dóó t’áá aniiniijoodlą’ éí t’áá hooljizhgo, ałtsíísígo adá nahalingo dóó doo nantł’ágóó ákot’áó indá oodlą’ hweihaleeh.12

T’áá akwiijí éí nanitin biigha. T’áá át’é, nihizaad dóó íít’į́nigii ei binaaji ei niizinigii iił’į́. 13

Baah nijinishígíí łá’da doo yitíí’ da. Ndi doo bits’á díínaał da. Diyin aní, “T’áá altso baa hodoolzizhgo át’é. “Áko “t’áa doo niłyé’í, háálá yá’at’éhii dóó [ní] ayóó’at’éii binaanish biyáadi ninółkaad.”14 What work could be greater than helping God’s precious children learn who they really are and build their faith in Jesus Christ, His gospel, and His Church? T́áá ákwííjí Baah nanishígíí éí Jesus Christ yee nikidhójisdlíí’ doo dóó nitsaago ná’íídoolííł.

Diyingo yit’iníní ályaii’ígíí íł’į́.

Diyin God kót’áó ałdó amá dóó azhe’é yiká’analwo’í éí t’áá Bí bits’ąądę́ę́’ yit’i’níí yee nilá. Biisizíínii yee yidleego amá dóó azhe’é yiká’analwo’.

Sodilzin dóó iisizíínii woł bee hózingo, doo yá’át’ééhii yee hoł halne’ łeh.15 Binahjí ha’ałchíní bee bidzilígíí dóó yee nilinígíí hoł bee hoozííh.16 Diyin God hóká’iilwo’ ha’ałchíní diyin kéjí jooíí’ doo—azhá doo yit’į́į́’da ndi dóó bijéí biyí doo biisílahígíí ałdó.17

Diyin God haká’analwo’go, ha’ałchíní diyin kéjí niłtǫ́ǫ́’ígo baah áko’niiziih. Tánit’ę́ę́’ diyin bá’íínilíígo na’alchíní diyin kéjí yilǫ́ǫ́s doo. Sodizingo shíkáh anilyeeh dinǫǫ’ sodilzin doo.18

Ayóó át’éíí adoonííł.

Jesus Christ tsídá alaadi ’ámá dóó ’ázhe’é yiká’ííyeedi éí “ajéí yéígo łahgo análneeh.”19 Diyin bibee adziiłii t’áá aniłtso dah niidzin.

Baah nisinkees, sodizindi atah sindah: Baah yát’í’ígíí éí amá dóó azhe’é bighandi. Yałt’í’í éí nizhónígo hooghandi dóó amá dóó azhe’é keehat’íh. Hastiin dóó be’esdzaan tsídá doo saad ahííd’áá’ da. T’áá doo bich’í́’ yila’í ba’alchíní diyin bizaad téíyá dah yołtą́, áádóó inda oltą́dę́ę́’ binaanish ałdó yaanaakai. Beesh hatąąlí biyídę́ę́’ sin “Ayóó’ídá ahíínó’į́” éí binéjí díítsah.20 Hadoodziih’ígíí t’áádoo haadziihgo ei ba hasht’é hodit’į́į́h, Shighan doo diné doo yiidaaghaa da niizin.

Yá’at’ééh, shik’is dóó shiláh, hanídaalyį́į́h! T’áá ałtso diné nahaastánígíí éí t’ááła’ígii’at’oa nisídaakees! Amá dóó azhe’é yaah dábíní, doo yá’át’éehgo shighandi haas’ą́.

Jó ndi diyin kéhji amá dóó azhe’é biká’adoolwołígíí bá hólǫ́: Éí éíyá Jesus Christ. Christ binaajį́ nihi jei łahgo ’at’į́.

Yisda’iinííłii dóó bina’nitin bich’į́ dah diinąągo, bee nich’į́’anáhoot’í’ígíí niłbee hodoolziił. Jesus Christ bá iinílíígo doo ́ayoo’át’ééhgo ’adáá nitsénikéésgo doo bichí́ nidził’ígo ná’íídoołiį́į́ł.21 Diyin God ’áliilíi’í nilí.

Dah hoghandi daatsí nizhónígo has’ą́? Dooda. Hoghandi éí yá’át’ééhgo naasgo haz’ą́ doo. Yisdá’íiníilii b́é ’ájoobá binaajį́ ei t’áá ’áłts’íígo ’áma dóó ’ázhé’é binanitin ’ałkéé nodáhgo nihił bééhozin doo: Diyin ’áyoi’oaniiní, ha’aniidlį́, jíjiibá, Christ yiniidlaa, dóó nihi dziłgo yá’át’ééh bee siizį́..

Jesus Christ shisodizin biká’adeeshwoł ní.

NihighandiT’ááłá niiidzį́į́hgo Jesus Christ yiniidlą́ą́ doolééł. Diyin Bisodizin Bahoghan éí bikéé síízį́. Diyin bizaad dóó Diyin ya yalt’į́’ bizaad, dóó Yisda’íiníilii Bisodizin Bahoghandoo ’ámá dóó ’azhé’é dóó ałchíní yika’ádoowoł.

Tsełkéé Bidziil Doo Biniyéh: Bikéhgo yá’át’éehii bitah hadlaahéí ałtsé ntsaa áłah álee yaadą́ą́’ baah hoone’.
  • Tsełkéé bidziil doo bá: Bikéhgo bita hadleeh doo ałkéé yisdzoh díí t’áá’áko, doodago díí éí dooda há nííh da. Hoolaagóó t’áá anii át’éí yee nanitin, áko Jesus Christjí neeiinají yinaał doo. Na’ałchíní bił yiniłtą́ doo. Biní t’áábí yaayádaałtį́. Bikáá ’ánałwógo hgool’áágo t’áá’anii’ádáát’ééh bił beedaghozin doo.22

  • FSY álah áleejí ałdó ayóó tsełkéé bá yá’át’ééh. Tánt’ę́ę́’ t’áá ałtso tsełkéé áádi nidaakai doo. Diné dóó ’adzaani t’áásah nidaakai’igii nidanootinigii béé’akáá’ ánájáá. ’Ámá dóó ’ázhé’é ei diyingo nanitinigii yidahooł’áá’ígíí bá bídanoodlį́.

  • Ałchíní dóó tsiłkeí, ch́íkei ei Jesus Christ Bisodizin Bahoghanji ei Diyinji nidabinitin’ígíí dóó bik’į́ díí’íį́’gii holǫ́. Diné ’aniidi idaakai’ígíí yiego bich’í ’ánáhot’ígo nihił beehozingo ei yiego Diyin yoodlaago bá niizin. Łá’ éíyá asdzaani dóó áshiiké t’áásáhí nidaakai. Łá’ shį́į́h doo ałchíní nihee dah hólǫ́ǫ́’ dah. Diyin bá’ałchíní biká’anájahígíí éí baah hastį́ Diyin God yiniłį́į́go.22

T’áá doo Diyin God bibeeadziilii baa yooneeh lago.

Shik’is, ałchíní bibeeoodlą’ dinołseeł jinizingo, éí ch’il bilatah hózhóní nahalin. Bitsin nidiishtsǫ́’go doo chili nineez dooleeł da. Ch’il binąą’ doo tsííłgo ąą’ádooniił da. Doo baah aháyaahgo doo t’áá bí dinooseeł da.

Diné ’ániid hánaajééh’ígíí yá’áhot́ééhgíí daníísééh doo. ya’aashdę́ę́ tó bá holǫ́ doo. Ch’ildeeníní dóó t’áá ha’át’ííshį́į́h jóhonąą ei bee ádinidiin yich’ąąji ííhá’ígíí éí nájí hagééd dooleeł. Ákot’áó téíyá nizhónígo haníseeh. Áádóó tsełkéé t’áá bí Diyin k’éhjí yitá yídahołaah dóó, indá Diyin God bibe’adziil yee nidaanish doo. Diyin áyiilaa’ígíí éí tsídá alaahgo nizhóní dóó baa iłhózhó dóó éí doo bííniigha da t’áá nihí ííneehgo.

Hoghandoo ha’achini bił hool’ááhgo ’ahił dajiineeh dooleełgo bee haz’ą́ Áma dóó Ázhé’é, ’azhą́ą́ doo tąa ałtso nizhoni da nidi nihidziłgo sozį́.

Jesus Christ ei yá’át’éeh ’áhodlįįł, inda yisda’íiníilii nili, ’ako a’niidi náhodleeł, binaajį́ laanaa jinizin.

Jesus Christ Hoogan haz’ą́ągi ałdó bidziilgo át’é.

Jesus Christ binahji’ éí tsełkéé dabidziil.

Jesus Christ ei ’amá dóó ’azhe’é bidziilígíí ’áyoosin.

Díí t’áá aníí át’éego baa hashne’ dóó Jesus Christ ayóó át’áo bízhi. amen.

Deizóh

  1. “Innate in almost every parent is the desire to teach his or her children moral virtues. This is part of the miracle of Heavenly Father’s plan. He wants His children to come to earth, following the eternal pattern of families that exists in heaven. Families are the basic organizational unit of the eternal realms, and so He intends for them also to be the basic unit on earth. Though earthly families are far from perfect, they give God’s children the best chance to be welcomed to the world with the only love on earth that comes close to what we felt in heaven—parental love. Families are also the best way to preserve and pass on moral virtues and true principles that are most likely to lead us back to God’s presence” (Henry B. Eyring, “Gathering the Family of God,” Liahona, May 2017, 20).

  2. Of course, we know that God’s will is not always accomplished “in earth, as it is in heaven” (Matthew 6:10). Mortal parenthood certainly pales in comparison to God’s ideal. He surely sees that. He must weep over all the sorrows and heartache in family relationships. And yet He has not given up on the family. And He will not, because God has a glorious plan for the eternal destiny of His children. And at the center of that plan is the family.

  3. See Matthew 18:1–5; Mosiah 3:19.

  4. The Family: A Proclamation to the World,” ChurchofJesusChrist.org; see also Doctrine and Covenants 68:25–28.

  5. See “Learning at Home Is Founded on Relationships,” Teaching in the Savior’s Way: For All Who Teach in the Home and in the Church (2022), 30–31; see also Doctrine and Covenants 109:8.

  6. Moroni 7:48

  7. 1 Nephi 16:29; see also Alma 37:6–7.

  8. See “Learning at Home Consists of Small, Simple, Consistent Efforts,” Teaching in the Savior’s Way, 31. President David O. McKay taught: “Let us not think that, because some [things] … seem small and trivial, [that] they are unimportant. Life, after all, is made up of little things. Our life, our being, physically, is made up of little heart beats. Let that little heart stop beating, and life in this world ceases. The great sun is a mighty force in the universe, but we receive the blessings of [its] rays because they come to us as little beams, which, taken in the aggregate, fill the whole world with sunlight. The dark night is made pleasant by the glimmer of what seem to be little stars; and so the true Christian life is made up of little Christ-like acts performed this hour, this minute—in the home” (Teachings of Presidents of the Church: David O. McKay [2003], 219).

  9. See Helaman 5:30.

  10. See 2 Kings 5:9–14.

  11. See Exodus 16.

  12. See “Preparing Your Children for a Lifetime on God’s Covenant Path,” Come, Follow Me—For Individuals and Families: New Testament 2023, appendix (digital only).

  13. See “Learning at Home Can Be Planned but Also Spontaneous,” Teaching in the Savior’s Way, 31; 1 Peter 3:15.

  14. Doctrine and Covenants 64:32–33.

  15. See Matthew 2:13.

  16. See Alma 40:1; 41:1; 42:1.

  17. Noł’į́ 1 Samuel 16:7

  18. See 1 Nephi 15:8.

  19. Alma 5:13

  20. See “Love One Another,” Hymns, no. 308.

  21. See Ether 12:27

  22. “In the case of children, the responsibility of giving moral guidance rests with the parents. They know the disposition, understanding, and intelligence of each child. Parents spend a lifetime seeking to establish and maintain good communications with each of their children. They are in the best position to make the ultimate moral decisions as to the welfare and well-being of their offspring” (James E. Faust, “The Weightier Matters of the Law: Judgment, Mercy, and Faith,” Ensign, Nov. 1997, 54).

  23. Two other resources worth mentioning: The digital version of this year’s Come, Follow Me resource includes a new section titled “Preparing Your Children for a Lifetime on God’s Covenant Path.” It suggests simple, home-centered ideas for helping children prepare for baptism and other covenants and ordinances. And the newly revised Teaching in the Savior’s Way has a section titled “Home and Family” that describes how the principles of Christlike teaching apply to the home (see pages 30–31).