Christ Bee Łá’í Niidlį́
Ts’ídá Jesus Christ t’éiyá bikéé’ ndasiidzíigo dóó ayóó’ádeiyíníí’níigo éí binahjį’ t’áá ła’í dadiidleełgo hada’ííníílníi doo.
President Dallin H. Oaks yaa haadzíí’, dííjį́ éí Palm Sunday, k’ad Damóo Ooleełígíí biyi’ éí Hodílzingo bee hahaalzhíízh, éí Diyin Bóhólníihii Jerusalemdi ayóó át’éego níyá, Gethsemanedi nihá Tihooznii’ dóó tsin ałnáoz’á bikáá’ bił o’oolkaal, áádóó Damóo Easter bijį́ ayóó át’éego náádiidzá. Christ ts’ídá tihoonííhgo nihá niná’nídlahígíí éí ííshją́ą́ ts’ídá doo baa deidiinah da.1 Áádóó anoonééł yik’eh deesdlį́’ígíí dóó t’áá ániiltso náádahidiinááł nihá Áyiilaaígíí éí Easter bijį́ baa ntsédeikeesgo ts’ídá baa nihił dahózhǫ́.
Jesus éí yiską́ągo haa hwiinít’įįh dóó hoʼdiyoolyééł bitłʼééʼ, Atisʼadeesdzáadi éí Jesus dóó Bihastóí Bik’ihodiinii’ígíí yił daʼííyą́ą́ʼ. Akéedi Da’jííyą́ą́’ k’adą́ą́ ałtsogo, Jesus BiZhé’é yich’į’, diyingo Sodoolzin, néiyookąąhgo kódííniid: “ShiTaa’ Diyin nílíinii, shaa hínínilígíí [shiHast’óí Bik’ihodiinii’ígíí] t’áá ni nízhi’ bibee adziilii bee dayínítą’, áko t’ááłá’í niidlínígi’ át’éego t’ááłá’í danilį́į doo.”2
Áádóó, yaa jooba’go, Yisdá’iiníiłii t’áá ałtso oodlání danilíinii ałdó’ Yá sodoolzin:
“Doo éíí t’éiyá bá sodiszin da, ndi dabizaad binahjį’ dashiidoodląąłígíí ałdó’ bá sodiszin;
“Áko t’áá ałtso t’ááłá’í nilį́į doo; nigi’ át’áo, shiZhe’é nílíinii, shii’ honílǫ́, áádóó shí ałdó’ nii’ honishłónígi át’éego, bí ałdó’ t’ááłá’í nilį́įgo nihii’ hólǫ́ǫ doo.”3
Łá’í niidlį́į doogo éí Jesus Christ bina’nitin át’é dóó Diyin God Ba’ áłchiní kót’áo yił naalnish. Enoch biyoołkááłyę́ędą́ą́’ Zion kin dashijaa’gi, baa hane’go “t’ááłá’í bijéí dóó t’áá ła’í bíni’ hólǫ́ǫ ńt’éé’.”4 Jesus Christ biSodizin ałk’idą́ą́’ Yihidiikaiyę́ę, New Testament biyi’ náháásdzoh, “Da’oosdląądígíí éí t’ááłá’í bijéí dóó t’áá ła’í yee naazį́į ńt’éé’.”5
K’ad hoolzhizhdi, Diyin Bóhólníihii yee nánihookąąh, “Shí ánihidishní, t’ááłá’í danohłį́; áádóó doo t’ááłá’í danóhłį́įgo éí doo shits’ą́ą́dóó dahonołǫ́ǫ da.”6 Missouridi Akéé Naazíinii Zion haz’ą́ álnééhgo doo ákódzaaígíí biniinaanígíí éiyá “celestial haz’ą́ądi ahił ádlį́ bee haz’áanii t’áadoo yik’eh dahóół’įįd dah.”7
T’áá ániiltso Diyin God nihijéí dóó nihini’ yii’ hólǫ́ǫgo nihik’idéez’į́į́’, éí diné “łá’í danilį́, Christ ba’ áłchíní” dabi’di’níigo baa dahane’.8
Yisdá’iiníiłii náádiidzáago ałk’idą́ą́’ Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí biyi’ dine’é yich’į’ ííshją́ą́ á’diilyaago, doo Bił aaníígóó ání tó bee ałzį́į́h dóó nááná ła’ na’nitin éí dine’é yee ałch’į’ nídadiik’ąh ńt’ę́ę́’. Yee nihoní’ą́:
“T’áadoo ałch’į’ nídadoohk’ąhí, áłtséédą́ą́’ ádaaht’ínéegi’ át’éego; áádóó ałdó’ shina’nitin bídadéít’i’ígíí t’áadoo bee ałghada’doht’áhí dooleeł, ałtséédą́ą́’ ádaaht’ínéegi át’éego.
“Háálá tʼáá aaníí, tʼáá aaníí ánihidishníigo, tʼáá háíshį́į́ saad ahétʼáahii biiʼ hólónígíí éí doo shits’ą́ą́dóó da, ndi éí chʼį́įdii beʼiiníziinii yits’ą́ą́dóó, éí éíí saad ahétʼááh yizhéʼé nilį́.”9
Nahasdzáán bikáá’góó ts’ídá ayóó saad ahét’ááhgo hólǫ́, haash yit’áo t’ááłá’í ídlínígíí bik’ídiikah, ts’ídá Sodizin biyi’ “t’ááłá’í Diyin Bóhólníihii, t’ááłá’í oodlą’, t’ááłá’í tó bee alzį́į́h” nihee hólǫ́ǫ doogo?10 Paul na’nitin nihich’į’ kóyiilaa:
“Háálá nohłą’í Christ bił łá’í soolį́į’go tó bee danihi’doolzį́’ígíí Christ bee hadadoohdzaago t’áá binoołt’é dasoolį́į́’.
“Éí bąą Jew dine’é índa Greek dine’é nohłíinii doo ał’ąą ádanoht’ée da, naalte’ índa doo naalte’ nohłíinii doo ał’ąą ádanoht’ée da, biką’ii índa bi’áadii nohłíinii doo ał’ąą ádanoht’ée da: háálá t’áá ánółtso Christ sus bee łá’í nohłį́.”11
T’áá íiyisíí ał’ąą ádaniit’é dóó éí biniinaa t’ááłá’í dadiidleełyę́ę doodago t’ááłá’í ázhi’ biyaa deiyíníkááh dooleełyę́ę doo bóhónéedzą́ą da. Jesus Christ binahjį’ t’éiyá t’áá aaníí t’ááłá’í dadiidleeł.
Christ binahjį’ t’ááłá’í dadiidleełgo éí t’ááłá’í nidzínígo t’éiyá ádoonííł—t’áá nihi sizį́į́dóó bee hahodoolzhish. Ats’íís dóó ii’sizíinii bee naaki’í daniidlį́ dóó éí biniinaa łahda t’áá nihí nihiyi’di ałch’į’ nídiitsih łeh. Paul ání:
“Shijéí tł’áahdi Diyin God yee has’áanii t’áá íiyisí bąą shił hózhǫ́;
“Nidi náánáła’ bee haz’áanii [shits’íís] yee hadít’éh[ígíí] bii’ hólǫ́ǫgo shił bééhózin, éí bee haz’áanii shintsíkees yił ana’ahil’į́įgo ádił ni’iidzííh yee has’áanii shiyi’ hólóonii yisnááh áshósin.”12
Jesus ałdó’ ats’íís dóó ii’sizíinii bee hólǫ́. Nabidi’neestą́ą́’; Bił bééhózin; Éí nihiyi’di t’ááłá’í diidleełígíí yee nihiká’adoolwoł.13 Éí bąą, Christ bi’adinídíín dóó bi’ajooba’ ba’ ííníídlį́įgo, nihi’ii’sizíinii—dóó Ii’siz’į́ Diyinii—bini’dii nihits’íís yik’ideez’į́į́’ doo. Áádóó a’oh nídeidleehgo, Christ, NiNánidláhígíí binahjį’, éí aa’ílyé ádaaná’ookąąh niheinílá dóó bináádíníítahgo nihá áyiilaa.
T’ááłá’í niidzínígo “Christ bikéé’ yiidááłgo,” ákot’áo t’éiyá t’ááłá’í bił diidleeł, Paul aníigo éí, “Christ bits’íís daniidlį́.”14 “Christ bikéé’ yiidááłgo” éí Bí “ts’ídá áłtsé dóó ayóó át’áo bibeehaz’áanii”15 éí ts’ídá áłtsé dóó ayóó át’áo ák’idadidiit’ááł, áádóó Diyin God ayóó ádeiyínííníi’go, Bibeendahaz’áanii bik’eh dahoniil’į́į doo.16
Nihik’is dóó nihilahké Christ bits’íís bił ła’ niidlį́įgo éí naakigóne’ beehaz’áanii bik’eh honiil’į́įgo noosééł—ts’ídá áłtséhígíí bił ahii’ silá—nááná ła’ nihígi’ át’áo ayóó ánii’níi doo.17 Áádóó baa ntséskeesgo hózhǫ́ haałt’éego ahił ídlį́ nihitah hólǫ́ǫ dooleeł éí Yisdá’iiníiłii díí naakigóne’ beehaz’áanii hodahgo dóó hózhǫ́ hodílzingo bikéé’ yiidááłgo—ayóó áda’ahííníí’níi doo doo t’óó nihí ayóó ádinii’nínígíí át’éego dah ndi Bí ayóó ánihóó’nínígíí át’éego.18 Díí t’áá át’é ahínéídzogo, éí “diné t’ááłá’í nízínígo binaagóó dabighanígíí yik’ideez’į́į́go, díí t’áá ałtso bindoonishígíí ayóó átʼáo Diyin God bichʼįʼ adéistʼį́įgo ádoolnííł.”19
President Marion G. Romney, T’áágo Alą́ąjį’ Naazíinii akéé’góne’ dah sidá, éí ké dóó ahił ídlį́ dadina’ígíí bik’idoodááł yee na’nitingo, kóní:
“Diné t’ááłá’í sezį́įgo, Satan yaadi’ní’ą́ągo, éí ats’ísee bik’ehgo na’anish bii’ hólǫ́ǫ doo, ádił ana’í ííł’į́į doo. Naakigo yaa’ádeit’ą́ągo, t’áá áłah ana’í ák’ijį’ ííł’į́ dóó ałk’iį’ naabaah doo. Diné lą’ígo yich’į’ ádaada’deest’ą́ągo, dah ooldahígíí [da’neest’ą́ náhádlááh] ayóó át’áo ach’į’ nahwii’ná dóó ałch’į’ nídadik’ąhgo nídeidiyoolah. Kédaayah binaat’áanii aa ádadeest’ą́ągo, adahwiis’áago ałch’į’ nídadiik’ąh dooleeł.”
Áádóó President Romney ánáádí’ní: “Áts’ísee k’ehgo baa ooldahii éí t’áá ániiltso nihídeit’i’, ákót’éego Diyin bina’nitin k’é bił naazt’i’. Éí t’ááłá’í diné yik’eh hiináago, íł hoozyéél bii’ hólǫ́ǫ doo. Naaki diné yik’eh hiináago, t’áá áłah dóó ahił íł hoozyéél bii’ hólǫ́ǫ doo. T’áá ałtso diné yik’eh dahiináago, éí bikéyahgóó k’é bił naazt’i’ doo. T’áá lą’í adahwiisáágóó Ii’sizį́ Diyinii bineest’ą’ dine’é bił danilį́įgo dahwée’aahgo, áko índa, dóó ákót’áo t’éiyá, anaa’jí-ásáá’ yilghaałígíí doo diits’a’ da dooleeł. (Alfred Lord Tennyson Yídííłtah, “Locksley Hall,” The Complete Poetical Works of Tennyson, ed. W. J. Rolfe, Boston, Houghton–Mifflin Co., 1898, p. 93, lines 27–28.)”20
“Christ bee hadadiidzaago,” ał’ąą át’áo ntsáhákees, doo hoł ákót’éhígíí, dóó baa saad hólónígíí nahjį’ kojílééhgo k’ééhádǫǫh doodago há bóhoneedzą́ yileeh. NihiSodizin bikéé’ nahane’ bii’ hait’áo ałts’á’íldee’ yik’áá’ haakaigo baa hane. Elder Brigham Henry Roberts (éí B. H. Robertsgo béého’dílzin), 1857yę́ędą́ą́’ Englanddi bi’deezhchį́, éí Alą́ąjį’ Tsosts’idiin Naháázt’ánígíí yitah naashnish—éí dííjį́ Alą́ąjį’ Tsosts’idiin Yik’i Bídahólníhígíí bee deiyínííjí. Elder Roberts éí doo ni’ kónééhgo Jesus Christ bina’nitin ninályáhígíí dóó Sodizinjí bich’į’ ndahwii’náago yich’ą́ą́h yá hanádzih ńt’ę́ę́’.
Ákot’ée ndi, 1895yę́ędą́ą́’, Elder Roberts Sodizinjí yiká’análwo’yę́ę saad hazlį́įgo bits’ą́ą́’ dahidiiyá. B. H. ntsaa áłah ałeehdi naat’áanii dooleełgo bik’ihodiinii’ éí Utah haadzohgo bibeehaz’áanii bik’esti’ dooleełgo atah haidiilaa. Afterward, he decided to become a candidate for the United States Congress but did not notify or seek permission from the First Presidency. President Joseph F. Smith, Táá’go Alą́ąjį’ Naat’áanii danilíinii atah dah sidá, éí B. H. diyin be’adziilii dah deiyooléłígíí áłah yileehgo asihyę́ę áádí yaa nást’įįd. Elder Roberts baa honeezná dóó President Smith yaa haadzíí’yę́ę yik’éház’ah éí biniinaa t’áadoo honeesnáa da nízin. Naat’áanii deiyíjeehdi hanádzihgo dóó nabídí’kidgo Sodizin yilą́ąjį’ naazínígíí doo yá’át’ééhgo yaa yáłti’. Sodizinjí t’áá ahąąh yíká’análwo’yę́ę yits’áníyá. Táá’go Alą́ąjį’ Naat’áanii danilíinii dóó Hast’óí Naakits’áadah Danilíinii Salt Lake Diyin Báhoghandi t’áá nízaadgóó yił áłah silį́į́’, áádí B. H. tʼáá ákogi áásht’įįd níigo yee niiltee’. Náás hodeeshzhiizhgo, “President [Wilford] Woodruff táá’ damóo azlį́į́’jį’ łahgo át’áo yaa tsídidookosgo [Elder Roberts] yee yá nahoní’ą́. Áádóó doo ádaaná’ookąąhgo, Tsosts’idiin dahyikahdóó t’óó yida’doołnih.”21
Hastóí Naakits’áadah Atah Nilíinii Heber J. Grant dóó Francis Lyman t’áá sahdii yił áłah silį́į́’, B. H. ałtsé doo yaa’ádí’aah da, ákondi ayóó’ó’óní dóó Ii’siz’į́ Diyinii yaa’diní’ą́. Binák’eeshto’ deezgo’. Hastóí Naakits’áadah Nilíinii t’áá áłah B. bik’ijį́ ha’oodzíí dóó bik’įjí si’ą́ bi’diił’áyę́ę yee yich’į’ haadzíí’. H. bijéí hazhó’í neiyooskan éí binahjį’ hasht’e’nídoo’nííł ha’níigo dahnídiit’aazh. Biiskání abínígo, t’áá nízaadgóó sodoolzin bikéédóó, Elder Roberts éí bik’iské yił ahínéidookahgo t’áá áko níigo Elder Grant dóó Lyman yich’į’ í’iilaa.22
Náás hodeeshzhiizhgo Táá’go Alą́ąjį’ Naat’áanii danilíinii yił áłah silį́į’go, Elder Roberts ání, “Diyin Bóhólníihii bich’į’ niníyá áádóó adinídíín dóó na’nitin Bi’Iisiz’į́ Diyinii binahjį’ shich’į’ kóyiilaa éí Diyin God bibee óhólníihii baa’ádiní’aah shidííniid.”23 Diyin God ayóó áyó’nínígíí nabiiłnáago, B. H. Roberts biiníłką́ąhjį’ Sodizin yikéé’ sizį́ dóó yinaat’áanii nilį́į ńt’ę́ę́’.24
Díí hane’ bits’ą́ą́dóó ahił ídlį́ éí doo t’óó t’áá hó t’áadoo le’é ájíł’į́į da doodago doo t’áá hó jinízinígi’ át’áo joogááł da díí doo t’óó bee lą́ ajiłeeh da. Doo t’ááłá’í diidleeł da t’áá hazhó’í t’áá áníiltso yá’át’ééhii biká ádeit’į́įgo t’éiyá. Díígi’ át’áo, B. H. Roberts bizaad bik’ehgo, Diyin God bibee óhólníihii baa’ádinít’aah. Christ bits’íís t’áá áníít’é ał’ąą ániit’éego bee hadadíníít’é, haa’ígi shį́į́ hoolzhizhgo ał’ąą át’éego áká’anéíjah—ajaa’, anáá’, atsiits’iin, ála’, akee’—ákondi t’áá łá’í ats’íís bee ádaniit’é.25 Éí bąą, nihibineyéí éí “áko nihits’íís bee hadadilyaii nizhónígo ahídadínéelnáa doo; áádóó da’atahígíí ahaa ádahalyą́ągo nidaalnish dooleeł.”26
T’ááłá’í niidlį́įgo éí doo ahedaniilt’éego aah yiłníi da, ákondi k’é náhodoodleełgo éí nidzin. Ayóó’áda’ahijó’níigo t’ááłá’í dajílį́įgo hajéí bee da’ahijót’ą’ doo, oodlą́ dóó na’nitin bee t’ááłá’í danohłį́, dóó jooł yee nidaanéhígíí dah łah ádaat’éhígíí bá dadoołwosh doo, azhą́ bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ bił nidaaztʼiʼgi doo nił ákót’ée da ndi, dóó ha’át’ííshį́į́ bá ndadoołtálígíí éí hait’áo t’áá ákót’áo ádadoohłíłígíí nábik’íyádaołti’go, dóó lą’í ákódaat’éhígíí. Ákondi áhách’į’ éí ts’ídá doo bee ałha’diit’ááh da doo doodago doo bee ałch’į’ nídadiik’ąh da doo. Yisdá’iiníiłii Ádííniid:
“Háálá t’áá aaníí, t’áá aaníí ánihidishníigo, t’áá háíshį́į́ saad ahét’áahii bii’ hólónígíí éí doo shikéé’ sizį́į da, ndi éí ch’į́įdii be’iiníziinii yikéé’ sizį́, éí éí saad ahét’ááh yizhé’é nilį́, dóó diné bijéí neiyiłná saad ahét’áahgo, ałch’į’ bá dahachį’go ádeile’.
“Áko shooh, diné bijéí bii’ áháchį’, dóó ałk’ijį’ na’adzil, éí doo shí shina’nitin da; ndi díí éí shina’nitin, kódaat’éhígíí éí yóó ádidoot’ááł.”27
T’ááłá’í nááhaiyę́ędą́ą́’, President Russell M. Nelson díí saad yee nánihoozkan: “Diné bikédaayahdę́ę́’ doo needlo’ da doodaii’ diné át’ínígíí doo needlo’ da azhą́ t’áá nihi hooghan dóó’ígíí ndi doo needlo’ da. Ákondi íít’ínígíí t’áá nihí bee nihihólnííh. Diishjį́į́di, shik’is dóó shilah, éí t’áá doo ahináádoohjahí nihijéí biyi’ nighaandi dóó ne’iina’. Diné nát’ą́ą́’ atídeeshłííł t’áadoo danohsiní—azhą́ áháchį’ bee, saad nichǫ́ǫ́’í bee ha’doodzih ndi, doodago diné atíniilaaígíí bich’į’ há’háchį’ dooleeł ndi éíí t’óó baa yoohnééh. Yisda’iiníiłii ánihiłní háida niniitsį’ néidíiłts’ingo łahjígo ałdó’ bich’į́jigo diniit’ááł [3 Nephi 12:39 níníł’į́], nihits’ą́ą́jí danilíinii ayóó’ádeiyínóhní, dóó bá sodadołzin azhą́ átídanihił’į́į ndi [3 Nephi 12:44 níníł’į́].”28
Ánáánihidishní t’ááłá’í nidzínígo Jesus Christ bikéé’ deiyíníikááhgo dóó ayóó ádeiyínííníigo éí binahjį’ t’éiyá t’ááłá’í dadiidleełgo bee hada’ííníílníi doo—t’áá nihi siidzį́į́dóó bee hahodoolzhish, hooghan haz’ą́ągi t’ááłá’í, Sodizin biyi’ t’ááłá’í, Ziongi t’ááłá’í, dóó aláahdi éí, Diyin aZhé’é nilíinii dóó biYe’ dóó Ii’sizį́ Diyinii bił t’ááłá’í daniidlį́į doo.
K’ad Damóo Ooleełígíí biyi’ éí Hodílzingo bee hahaalzhíízhígíí dóó Diyin Bóhólníihii ayóó át’éego níyáhígíí baa hanáánásdziih. Jesus Christ Nááhiina’ éí Bi diyinii nilį́ dóó t’áá ałtsoní Yik’eh deesdlíigo t’áá aaníí yaa halne’. Bił ahada’diit’ánígíí binahjį’, nihí ałdó’ t’áá ałtsóní bik’eh dadiidleeł dóó łá’í niidlį́į doo éí Nááhiina’ígíí t’áá aaníigo yaa halne’. Nááhiina’ígíí binahjį’, ats’íís hool’áágóó hiiná násdlį́į́’ dóó hool’áágóó iináa doo éí t’áá aaníí át’éego yaa halne’.
Díí abíní biyi’, t’áá aaníí Bí Nááhiina’go shił bééhózin dóó t’áá ałtso áájigo bídadéit’i’ígíí, Jesus Christ bízhi’ binahjį’ ádíshní, amen.