Slovo závěrem
Kéž naše svědectví o velkolepých elementárních zásadách tohoto díla… vyzařuje z našeho života a z našich skutků.
Bratři a sestry, jsme téměř na konci. Zatímco se tato historická konference chýlí k závěru, myslím na slova nesmrtelné závěrečné písně Rudyarda Kiplinga:
Utichá vřava a křik,
odešli vůdci a králové.
Tvá dávná oběť přesto trvá,
srdce pokorné a zkroušené.
Pane Bože zástupů, přesto buď s námi,
abychom nezapomněli, abychom nezapomněli.
(„God of Our Fathers, Known of Old“, Hymns, no. 80)
Až se budeme rozcházet do svých domovů, kéž si s sebou odneseme ducha tohoto velkolepého shromáždění. Kéž to, co jsme slyšeli a zažili, s námi dál zůstává v podobě lásky a pokoje, kajícného ducha a odhodlání stát vzpřímeněji v jasném světle evangelia.
Kéž naše svědectví o velkolepých elementárních zásadách tohoto díla, jež bylo vyleštěno do většího lesku, vyzařuje z našeho života a z našich skutků.
Kéž v našich domovech přebývá více ducha lásky, pokoje a vzájemného oceňování. Kéž se nám daří v naší práci a kéž se štědřeji dělíme s druhými. Kéž těm, již jsou kolem nás, nabízíme přátelství a úctu.
Kéž ve svých modlitbách vyjadřujeme poděkování Dárci všeho dobra a lásku k Tomu, jenž je naším Vykupitelem.
Nyní, bratři a sestry, váhám, neboť bych na chvíli chtěl hovořit o osobní záležitosti. Někteří z vás si povšimli, že zde není sestra Hinckleyová. Poprvé za 46 let od doby, kdy jsem se stal generální autoritou, se neúčastní generální konference. Na začátku tohoto roku jsme navštívili Afriku, abychom zasvětili chrám Akkra v Ghaně. Odtud jsme letěli na Sal, pustý ostrov v Atlantiku, kde jsme se setkali se členy místní odbočky. Potom jsme letěli na ostrov Svatého Tomáše v Karibiku. Tam jsme se setkali s několika dalšími členy. Na cestě domů se sestra Hinckleyová zhroutila vyčerpáním. Od té doby se jí vůbec nedaří dobře. Je jí 92 let, je trochu mladší, než jsem já. Zdá se mi, že její hodiny pomalu docházejí, a my nevíme, jak je znovu natáhnout.
Toto je pro mne chmurné období. Tento měsíc jsme manželé již 67 let. Ona je matkou našich pěti talentovaných a schopných dětí, babičkou 25 vnoučat a rozrůstajícího se počtu pravnoučat. Po celá ta léta jsme spolu kráčeli bok po boku, jako sobě rovní a jako společníci, za bouře i za slunečního svitu. Ona po celém světě vydávala svědectví o tomto díle a dělila se o lásku, povzbuzení a víru, ať byla kdekoli. Ženy z celého světa jí píší děkovné dopisy. Neustále doufáme a modlíme se za ni a z hloubi duše děkujeme všem, kteří jí pomáhají a pečují o ni, a děkujeme za vaši velkou víru a za modlitby, které za ni pronášíte. Než se dnes rozejdeme, rád bych řekl toto:
Bůh buď s vámi, než se sejdem zas.
Moudrost svoji vždy vám dávej,
v stádci svém vás zachovávej…
manu denní vám udílej…
Hrozí-li vám nebezpečí,
On vás chovej ve své péči,
Bůh buď s vámi, než se sejdem zas.
(„Bůh buď s vámi, než se sejdem zas“, Zpěvník náboženských písní a písně pro děti, str. 68)
Každý muž, žena a každé dítě, chlapec či dívka, by měli odejít z této konference jako lepší lidé, lepší než před dvěma dny, kdy tato konference začala. Každému z vás zanechávám své požehnání a svou lásku, v posvátném jménu Ježíše Krista, amen.