Pro posílení mládeže
Měřítka Církve jsou pevná a pravdivá. Jsou zde pro vaše bezpečí a věčnou jistotu.
Drazí bratří v kněžství, jsem velice poctěn tím, že jsem dnes večer s vámi. V Konferenčním centru jsou i čtyři moji vnuci – Craig, Brent, Kendall a Michael. Rád bych hovořil k nim i ke všem nositelům Aronova kněžství a zvu i ostatní, aby také naslouchali.
V poselství Prvního předsednictva, které se nachází v brožurce Pro posílení mládeže, čteme:
„Naši milovaní mladí muži…, máme ve vás velkou důvěru. Jste vybraní duchovní jedinci, kteří přišli na svět v tuto dobu, kdy máte největší zodpovědnosti a příležitosti, kdy však čelíte i největším pokušením. Jste na počátku své cesty tímto smrtelným životem. Váš Nebeský Otec si přeje, aby váš život byl naplněn radostí, a chce vás přivést do své přítomnosti. Rozhodnutí, která nyní činíte, ovlivní mnohé, co bude následovat během vašeho života a po celou věčnost.“1
Žijete ve velice nejistém světě. Zní zde mnoho hlasů. Existuje mnoho cest. Ne všechny vedou k Nebeskému Otci. Jak poznáte, komu naslouchat nebo kam jít?
Prorok Jakob odpověděl na tyto otázky v následujícím verši: „Duch mluví pravdu a nelže. Proto mluví o věcech, jaké vskutku jsou, a o věcech, jaké vskutku budou.“2
Co ale jsou „[věci], jaké vskutku jsou“, jak o nich hovoří Jakob? Starší Neal A. Maxwell hovořil na toto téma a řekl:
„Bez poslušné reakce na věci, ,jaké vskutku jsou’, dochází k nekonečným oklikám a marnému hledání jiného směru života… Směr života, který je špatný nyní, se nemůže ukázat správným později, a ani se neukáže…
Evangelium Pána Ježíše Krista nám dává mnoho pravd… – že skutečně existuje živý Bůh, že skutečně existuje živá Církev, že skutečně existují žijící proroci, že skutečně existují živá písma a že skutečně dojde ke vzkříšení a soudu.“3
Existují určité pravdy, určité „věci, jaké vskutku jsou“, které jsou podporovány pomocí měřítek – mnohé z nich lze změřit. Podívejme se na několik příkladů ve sportu.
Na obálce časopisu New Era z března 2004 je Moroni Rubio z Mexika. Před dvěma lety, ve věku 16 let, vyhrál juniorské mistrovství Střední Ameriky ve sprintu na sto metrů. Jeho současný rekord je 10,46 sekundy.4 Změřili ho stopkami, které měří výkon.
Mužský světový rekord ve skoku do výšky drží kubánský atlet, který přeskočil 245 centimetrů. Dovedete si představit tak vysoký skok? Skokani do výšky skáčou přes vodorovnou laťku, která spočívá na dvou tyčích. Tato laťka představuje měřítko, míru, které se má dosáhnout nebo která má být překonána.
Představte si závod, kde nejsou běžci měřeni stopkami nebo kde skokani do výšky nemají laťku měřící jejich skoky.
V životě, stejně jako ve sportu, jsou měřítka, nebo měřené chování. Existuje to, co je správné, a to, co je špatné. Jako nositelé kněžství neskáčeme do výšky bez vodorovné laťky.
Naneštěstí v dnešním světě vidíme odstraňování tradičních měřítek morálky a chování. Rčením dneška je „můžeš všechno“. Svět nahlíží na dlouho ctěná měřítka jako na zastaralá a nemoderní.
Patříme k Církvi, která očekává lpění na měřítcích. To, co bylo vždy špatné v minulosti, je stále špatné i dnes. Církev neupravuje měřítka morálky přizpůsobováním se měnícím se zvykům nebo způsobům společnosti, ve které žijeme.
President Gordon B. Hinckley vypráví o zážitku z dětství, kdy se svým bratrem Shermanem v noci leželi na korbě starého farmářského vozu. „Dívali se na nespočet hvězd na nebi a střídali se v poznávání hvězd a hledání Velkého vozu, korby a oje, aby nalezli Polárku.“ President Hinckley řekl, že ho Polárka fascinovala. Nehledě na otáčení země si Polárka uchovala své postavení na nebi a nikdy se nepohnula. Řekl: „Považoval jsem ji za neměnnou uprostřed změn. Byla něčím, na co jste se mohli vždy spolehnout, něčím, co bylo zaručené, kotvou v tom, co se jinak jevilo jako pohybující se a nestálá nebeská klenba.“5
Jeden spisovatel si povšiml stálého a absolutního postavení Polárky a v kontrastu k němu vyprávěl příběh o malém chlapci, který se ztratil během výletu. Když ho otec konečně našel, zeptal se ho, zda si vzpomněl, že si má v krajině vybrat něco, co bude mít vždy na očích. To, řekl tatínek, by mu pomohlo určit pevnou polohu. Chlapec řekl: „Já jsem si vybral.“
„Co sis vybral?“ ptal se otec.
„Támhletoho králíka,“ odpověděl chlapec.6
Mladí muži Aronova kněžství, upřete svůj zrak na neměnná měřítka evangelia a ne na pobíhajícího králíka.
V brožurce Pro posílení mládeže jsou pro vás jako Polárka uvedena mimo jiné tato měřítka: vybírejte si přátele s vysokými měřítky, nehyzděte si tělo tetováním nebo piercingem, vyhýbejte se pornografii, neposlouchejte hudbu s pohoršlivými texty, nerouhejte se a neklejte, schůzky mějte pouze s těmi, kteří dodržují vysoká měřítka, zůstaňte sexuálně čistí, čiňte pokání, je-li to nutné, buďte poctiví, svěťte sabat, plaťte desátek, dodržujte Slovo moudrosti .7
Před dvanácti lety jsme v jedné z afrických zemí měli věrné členy Církve, kteří se po několik let scházeli ve svých domovech. Odjel jsem do oné země, abych zjistil, zda bychom mohli získat od vlády povolení přivést do země misionáře a založit Církev. Setkal jsem se s vysoce postaveným ministrem. Dal mi dvacet minut na to, abych mu vyložil naše postavení.
Když jsem skončil, řekl: „Nevidím žádný rozdíl mezi tím, co jste mi řekl, a tím, co už je nyní v naší zemi k dispozici. Nevidím důvod, proč bychom měli vyhovět vaší žádosti o vpuštění misionářů do naší země.“
Postavil se, aby mě vyprovodil z kanceláře. Zachvátila mě panika. Neuspěl jsem. Za okamžik naše schůzka skončí. Co mám dělat? V tichosti jsem se pomodlil.
Potom přišla inspirovaná myšlenka. Ministrovi jsem řekl: „Pane, mohl byste mi věnovat ještě pět minut, rád bych se s vámi podělil ještě o jednu myšlenku. Potom odejdu.“ Laskavě svolil.
Sáhl jsem do náprsní tašky a vyndal jsem tuto brožurku Pro posílení mládeže, kterou nosím vždy s sebou.
Řekl jsem: „Toto je knížka měřítek, kterou dáváme všem mladým v naší Církvi.“
Poté jsem přečetl některá měřítka, o kterých jsem se dnes večer zmínil. Když jsem skončil, řekl: „Chcete mi snad říci, že od mládeže vaší církve očekáváte, že bude podle těchto měřítek žít?“
„Ano,“ odvětil jsem, „a oni podle nich žijí.“
„To je úžasné,“ řekl. „Mohl byste mi několik těchto brožurek poslat, abych je mohl rozdat mladým ve své církvi?“
Řekl jsem, „Ano,“ a učinil jsem tak.
Za několik měsíců jsme obdrželi oficiální souhlas vlády oné země, abychom přišli a založili Církev.
Mladí muži, tato měřítka, která máte výsadu dodržovat, jsou skutečnou drahocennou perlou. Svět jim nerozumí. Mnoho dobrých lidí o ně usiluje. Vy je máte.
Prorok Joseph Smith obdržel zjevení, které určuje, jak dnes můžeme poznat, kterým hlasům máme naslouchat – kterými měřítky se řídit. V tomto zjevení se o naší době nebo generaci hovoří jako o době, kdy lidé uvidí „veliké a všeobecné pohromy“ a kdy „zhoubná nemoc zaplaví zemi“.8
Potom Pán uvedl měřítko bezpečnosti, které ochrání věrné následovníky. Řekl: „Moji učedníci budou však státi na svatých místech a nebudou tím dotčeni.“9
Bratří z Prvního předsednictva a Kvora dvanácti apoštolů jsou učedníci, kteří stojí na svatých místech. Neuhýbají ani neustupují pod tlakem měnících se časů od toho, co bylo ustaveno jako pravdivé ve všech předchozích generacích. Měřítka Církve jsou pevná a pravdivá. Jsou zde pro vaše bezpečí a věčnou jistotu. Když se zavážete podle nich žít, jste poměřováni časem prověřenými měřítky, která jsou schválena Bohem.
Nyní, moji vnuci a drazí bratří Aronova kněžství, se nacházíte v závodě o život. Není to krátký sprint. Spíše se podobá maratonu.
Budete zkoušeni a poměřováni Bohem ustavenými měřítky. Budete vedeni Duchem, aby vám pomohl poznat, co máte dělat.
Jsme téměř jedinou zbylou organizací, která má zavedená a dlouho ctěná měřítka. Většina ostatních podlehla kultuře našeho světa. Jak požehnaní jsme, že máme žijící proroky!
Kéž vám je žehnáno, zatímco dodržujete měřítka Církve. Ve jménu Ježíše Krista, amen.