Posiluj své bratří
Kéž každé kvorum a každý z nás jednotlivě… následuje příklad Pána a Spasitele a bere „s sebou slabšího v duchu, aby se onen… posílil“.
Bratr José de Souza Marques byl tím typem vedoucího, jenž správně chápal zásadu, které učil Spasitel: „Je-li některý z vás silný v duchu, nechť vezme s sebou slabšího v duchu, aby se onen v pokoře vzdělával a posílil.“ (NaS 84:106.)
Bratr Marques, člen předsednictva odbočky ve Fortaleza v Brazílii, připravil s dalšími vedoucími kněžství plán na aktivizaci těch, kteří byli v jeho odbočce méně aktivní. Jedním z těch, kteří byli méně aktivní, byl mladý muž Fernando Araujo. Nedávno mi Fernando vyprávěl, co zažil:
„V neděli dopoledne jsem se začal účastnit soutěží v surfování a na církevní shromáždění jsem přestal chodit. Jednou v neděli ráno bratr Marques zaklepal na dveře a zeptal se mé maminky, nečlenky, zda by se mnou mohl mluvit. Když mu řekla, že spím, zeptal se, zda by mě mohl vzbudit. Řekl mi: ,Fernando, přijdeš pozdě na shromáždění!‘ Aniž by poslouchal mé výmluvy, vzal mě na shromáždění.
Příští neděli se opakovalo totéž, a tak jsem se třetí neděli rozhodl, že odejdu záhy, abych mu unikl. Když jsem otevřel dveře, zjistil jsem, že sedí na kapotě auta a čte písma. Když mě uviděl, řekl: ,To je dobře, že jsi vstal brzy. Dnes půjdeme najít dalšího mladého muže!‘ Dovolával jsem se své svobody jednání, ale on řekl: ,O tom si promluvíme později.‘
Po osmi nedělích jsem se rozhodl, že budu spát u kamaráda, neboť jsem se ho nemohl zbavit. Druhý den dopoledne jsem byl na pláži, když jsem uviděl, jak ke mně jde muž v obleku a s vázankou. Když jsem uviděl, že je to bratr Marques, utekl jsem do vody. Náhle jsem ucítil něčí ruku na rameni. Byl to bratr Marques, ve vodě až po prsa! Vzal mě za ruku a řekl: ,Přijdeš pozdě! Pojďme.‘ Když jsem namítl, že nemám oblečení, odvětil: ,Máš ho v autě.‘
Když jsme toho dne vycházeli z oceánu, upřímná láska bratra Marquese a jeho starost mě dojala. On skutečně pochopil Spasitelova slova: ,Zahynulé hledati budu, a zaplašenou zase přivedu, a polámanou uvíži, a nemocné posilím‘ (Ezechiel 34:16). Bratru Marquesovi nešlo jen o to dovézt mě na shromáždění – kvorum dbalo na to, abych zůstal aktivní. Plánovali akce, při nichž jsem se cítil potřebným, dostal jsem povolání a členové kvora se stali mými přáteli.“
Bratr Araujo šel po své aktivizaci na misii na plný úvazek a sloužil jako biskup, president kůlu, president misie a oblastní reprezentant. Jeho ovdovělá matka, tři sestry a několik bratranců a sestřenic vstoupilo také do vod křtu.
Když bratr Araujo, jenž nyní opět slouží jako biskup, mluvil o práci kvor Aronova kněžství ve svém sboru, prohlásil:
„Všechna tři kvora Aronova kněžství se zaměřují na naši záchrannou práci. Máme seznam všech ztracených ovcí. Předsednictva kvor, poradci a biskupstvo se rozdělují a pravidelně je navštěvují. Nenavštěvujeme jen méně aktivní členy, ale navštěvujeme i nečleny v méně aktivních nebo částečně členských rodinách.
Akce jsou organizovány tak, aby zaujaly každého mladého muže. O každém našem mladém muži hovoříme na našich schůzkách předsednictev kvor a na našich měsíčních schůzkách výboru biskupstva pro mládež. V roce 2003 se nám podařilo zachránit pět kněží, jednoho učitele a dva jáhny, kteří jsou nyní aktivní ve svém kvoru. Také jsme aktivizovali některé rodiny a radostným požehnáním bylo vidět některé nečleny, jak vstupují do vod křtu.“
Když jsem přemýšlel o tom, jak si tito bratří v kněžství přáli naplňovat své posvátné povinnosti, aby trávili většinu svého času službou, a ne správou, vybavila se mi tato slova Spasitele:
„Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem byl, a přijímali jste mne;
Nah, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.“ (Matouš 25:35–36.)
Všude v písmech vidíme Spasitelův příklad toho, jak šel další míli, aby našel své ztracené ovce. „Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti a nešel by na poušť k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?“ (Překlad Josepha Smitha, Lukáš 15:4.) Dobrý Pastýř poznal, když jedna z Jeho ovcí chyběla: „Sčítá svoje ovce a znají ho“ (1. Nefi 22:25), „a on svých vlastních ovec ze jména povolává“ (Jan 10:3). Chodíval „na poušť“, což je někdy interpretováno jako „matoucí zástup nebo dav“ (Merriam-Webster’s Collegiate Dictionary, 11th ed. [2003], „Wilderness“, 1432), a hledal to, co se ztratilo.
Neříká se, jak dlouho Dobrému Pastýři trvalo, než našel ztracené ovce, nebo zda i jiní pomáhali hledat, ale víme, že „[znaly] hlas Jeho“ (Jan 10:4) a On je miloval. My také víme, že se nevzdával, že šel „k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji“, a že když se vracel, ztracená ovce spočívala bezpečně na Jeho ramenou. A pak volá: „Spolu radujte se se mnou, nebo jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula. Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím“ (Lukáš 15:6–7).
V Ezechielovi ve 34. kapitole čteme prorokův varovný hlas:
„I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí…
… Běda pastýřům Izraelským, kteříž pasou sami sebe. Zdaliž pastýři nemají stáda pásti? …
Bloudí stádo mé po všech horách, a na každém pahrbku vysokém, nýbrž po vší země širokosti rozptýleny jsou ovce stáda mého, a není žádného, kdo by se po nich ptal, ani žádného, kdo by jich hledal…
Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, zajisté proto že stádo mé bývá v loupež, a ovce stáda mého bývají k sežrání všelijaké zvěři polní, nemajíce žádného pastýře, aniž se ptají pastýři moji po stádu mém,…
… já… budu vyhledávati stáda mého z ruky jejich“ (verše 34:1–2, 6, 8, 10; zvýraznění přidáno).
Pán vždy vyžaduje, aby ti, jimž svěřil své svaté kněžství, včetně otců, vedoucích kvora a členů kvora, nesli zodpovědnost za Jeho stáda. Bratří, my musíme pátrat po svém stádu a vyhledávat ho, a nesmíme dovolit, aby se stalo potravou „všelijaké zvěři polní“.
V 20. oddíle Knihy nauk a smluv nás Spasitel učí mnoha povinnostem, které máme jako nositelé kněžství a členové kvora. Následující slova a věty pobízející k činu podtrhují Jeho pocit naléhavosti: „bdíti nad“, „převzíti vedení“, „vysvětlovati“, „navštěvovati příbytky všech členů“, „[modliti] se“, „povzbuzovati“, „[varovati]“, „vyslati“, „učiti“, „napomínati“, „křtíti“ a „[zváti] všechny, aby přišli ke Kristu“ (verše 42, 44, 46–47, 53, 59, 81–82; zvýraznění přidáno).
Naléhavou výzvu jsem také pociťoval v hlase presidenta Hinckleyho, když říkal: „Učiňme předsevzetí, každý z nás, že se chopíme této nové příležitosti, přijmeme toto nové pojetí zodpovědnosti a opět na sebe vezmeme závazek pomáhat našemu Nebeskému Otci v jeho slavném díle uskutečňování nesmrtelnosti a života věčného Jeho synů a dcer po celém světě.“ („Vyhledávejte beránky, paste ovce“, Liahona, červenec 1999, 124.)
Jsem vděčný za příklad dobrého pastýře, který se nevzdal, dokud neměl své ztracené ovce doma v bezpečí, za příklad presidenta Thomase S. Monsona, jenž, když sloužil jako biskup, ponechal své stádo na starost svému poradci a šel do autodílny West Temple Garage, aby zachránil Richarda z montážní jámy (viz „The Aaronic Priesthood Pathway“, Ensign, Nov. 1984, 41); za bratra Marquese, který zachránil Fernanda z oceánu; za poradce kvora a různé členy kvora, které dobře znám, kteří šest měsíců každou neděli klepali na okno Scottovy ložnice, kamarádili se s ním a měli ho rádi, až se Scott vrátil do stáda; a za příklad mnohých z vás, již chodíte další míli, dokud nenajdete to, co se ztratilo. Vaše úsilí bude mít věčný vliv na život členů vašeho kvora a na jejich potomstvo v generacích, jež přijdou. Budou živoucím svědectvím o slibu, který dal Spasitel, když řekl: „Paste stádo Boží, kteréž při vás jest… A když se ukáže kníže pastýřů, vezmete tu neuvadlou korunu slávy“ (1. Petrova 5:2, 4), „abys přivedl ke mně duše, abys mohl s nimi přebývati v království mého Otce“ (NaS 15:6) a „jak veliká bude… vaše radost“ (NaS 18:16).
Kéž každé kvorum a každý z nás jednotlivě, pracujíce ve spojení s radami Církve, následuje příklad Pána a Spasitele a bere „s sebou slabšího v duchu, aby se onen… posílil“ (NaS 84:106). Pokorně svědčím, že Joseph Smith byl prorok Boží, že Kniha Mormon je písmo, že president Gordon B. Hinckley je vskutku prorok Boží, že Ježíš Kristus je Vykupitel a Dobrý Pastýř a že žije. Ve jménu Ježíše Krista, amen.