7 tipů, jak si připravit a přednést proslov

Sarah Hansonová

Autorka žije v Utahu v USA.

Budete brzy mluvit na shromáždění svátosti? Vyzkoušejte tyto tipy.

Obrázek

young man giving talk

Nevím jak vy, ale já, když mám za úkol mluvit na shromáždění svátosti, jsem opravdu nervózní – ani ne tak z přípravy proslovu, ale z jeho přednesení. Vždy si dělám starosti: „Co když to bude příliš nudné? Co když něco zapomenu říct? Co když něco špatně vyslovím?“

Měli jste někdy podobné pocity? (Doufám, že nejsem sama.) Pokud ano, neznamená to konec světa! Vyzkoušejte těchto sedm tipů, jak zlepšit své řečnické schopnosti a přednést poutavý proslov.

Příprava proslovu

Používejte písma a učení novodobých proroků. (Viz NaS 52:9.) To je jádro proslovu. Koneckonců to je také jeden z hlavních důvodů, proč jsme v Církvi – abychom vyučovali a učili se evangeliu Ježíše Krista. Dané téma můžete studovat pomocí Průvodce k písmům (https://www.lds.org/scriptures/gs?lang=ces) a proslovů z generálních konferencí (ty můžete vyhledávat podle témat na stránkách gc.lds.org). Ujistěte se, že rozumíte veršům z písem a citátům, které máte v úmyslu ve svém proslovu použít. Potřebujete-li pomoc, požádejte o ni rodiče nebo vedoucí Církve.
Přizvěte Ducha. Vždy je dobré modlit se a připravit se předem, abyste měli při sobě Ducha, když budete mluvit. Duch je nejen zdrojem uklidnění, když jste nervózní, ale také svědčí o pravdě. (Viz NaS 42:14.) Přizvěte Ducha na shromáždění svátosti tím, že vydáte svědectví o tom, co je podle toho, čemu věříte, pravdivé.
Vzpomeňte si na nějaký příběh z vlastního života. Jednou z nejlepších možností, jak získat vzájemné porozumění, je pomocí příběhů. Všichni rádi posloucháme, když druzí mluví o svých zážitcích a o svém životě. Takže si zkuste vzpomenout na nějaký svůj vtipný, jedinečný zážitek nebo náročnou výzvu související s danou zásadou evangelia, o níž máte v proslovu mluvit. Čemu jste se díky tomuto zážitku naučili? Jak vám pomohl? Toto je skvělý způsob, jak proslov začít, pokud si s jeho úvodem nevíte rady.
Procvičujte, procvičujte, procvičujte! Poté, co proslov napíšete, byste si mohli jeho přednes procvičit tím, že ho přečtete nahlas pro sebe a potom členům rodiny nebo přátelům. Můžete zjistit, zda se váš proslov vejde do daného časového limitu a zda obsahuje něco, co je třeba vyjasnit. Pokud s tím biskup bude souhlasit, můžete dokonce přijít do církevní budovy předem a zkusit si přednést svůj proslov na pódiu!

Přednes proslovu

Vyhněte se úvodu ve stylu „Já tady vlastně nechci být“. Takový úvod může mít různé formy, ale většina posluchačů ho ihned rozpozná. Zní obvykle podobně jako věta: „Když mi biskup zavolal a zeptal se mě, zda bych mohl mít proslov, přemýšlel jsem, jak se tomu vyhnout.“ Většina členů Církve může mít porozumění pro to, že se můžete cítit nesví, když máte přednášet proslov, ale když v podstatě říkáte „Já tady nechci být“, lidé to mohou vnímat jako „Prosím, nenaslouchejte mi“. Nejlepší bude, když se takovému úvodu úplně vyhnete – buďte ze svého tématu nadšení!
Mluvte srozumitelně. Není neobvyklé, že kvůli nervozitě mluví někteří lidé příliš rychle nebo příliš potichu. Tomu naprosto rozumím! Při přednesu proslovu je však důležité mluvit srozumitelně, aby vám shromáždění členové rozuměli. Vědomě se snažte zpomalit tempo řeči, správně vyslovovat a mluvit hlasitě (ano, i s mikrofonem se stává, že řečníka není dobře slyšet). Lidé chtějí slyšet to, co jim chcete říci!
Zvedejte oči od poznámek. Oční kontakt je velmi důležitou součástí dobré komunikace. Jeho prostřednictvím dáváte najevo, že se na konverzaci nefalšovaně soustředíte a plně se jí věnujete. Rozhodně nemusíte při proslovu navázat oční kontakt s každým z kongregace, ale když často vzhlédnete a podíváte se do zadní nebo přední části místnosti, jako řečník více zaujmete. Vyhněte se tomu, abyste měli oči přilepené k poznámkám! Posluchači chtějí vidět váš úsměv, ne temeno vaší hlavy.

I když použijete těchto sedm tipů, může se stát, že uděláte při řeči chybu nebo si všimnete, jak ve třetí řadě někdo pospává. Znamená to však, že jste špatný řečník? Samozřejmě, že ne!

Když se ocitneme trochu mimo naši zónu pohodlí, je normální, že pociťujeme nervozitu nebo děláme drobné chyby. Ale pokud se budete snažit vést si co nejlépe a přizvete Ducha, nezáleží na tom, zda se zakoktáte nebo něco zapomenete říci. Konáte Boží dílo a pomáháte Jeho dětem učit se více o evangeliu!

Pokud budete učit a svědčit o tom, čemu věříte, vše dobře dopadne.