Za to mohou jedině nebesa

Bylo pro mě vzácnou výsadou provést rozhovor s každým členem Kvora Dvanácti apoštolů a napsat článek o svatém apoštolství. (Viz „Jsme svědkové“, strana 12.)

Po setkání s presidentem M. Russellem Ballardem, zastupujícím presidentem Kvora Dvanácti, jsem se ohlédla do jeho kanceláře. Seděl u psacího stolu a psal si proslov na generální konferenci. Je nejdéle sloužící generální autoritou v Církvi – byla mu vyjádřena podpora jako členovi Prvního kvora Sedmdesáti již v roce 1976. Vypadal zároveň unaveně a nabitý energií. „Jak se vám daří?“ zeptal se mě před chvílí a poté mě laskavě napomenul: „Dejte pozor, ať se nevyčerpáte.“ Tato slova pocházející od toho, kdo přijal povolání, aby svůj život doslova vyčerpal ve službě Pánu, pro mě mnoho znamenala.

Členové Dvanácti jsou povoláni, aby „usměrňovali veškeré záležitosti [Církve] ve všech národech“. (Nauka a smlouvy 107:33.) Když jste ale v jejich přítomnosti, jejich pozornost se z celosvětové Církve přesune na jednotlivce, který stojí před nimi. Do svého povolání přišli z postavení, které bylo ze světského hlediska prestižní, ale když odcházím z jejich kanceláří, napadají mě vždy tatáž slova, kterými je lze popsat – pokorní a laskaví.

President Ballard mi řekl: „Někdy se ptám sám sebe: ‚Jak jsem se pro všechno na světě ocitl zde, s těmito skvělými muži?‘“ A pak svědčil: „Za to mohou jedině nebesa.“ Doufám, že se vám tento letmý náhled na povolání apoštola bude líbit.

Sarah Jane Weaverová

Redaktorka Church News