Když pevný stisk bolí

Jeff Borders

Washington, USA

Jednoho parného červencového dne jsem pomáhal svému švagrovi se stavbou opěrné zdi. Při práci jsem narazil na kořeny kvetoucí třešně, která stála v cestě.

„To bude snadné,“ pomyslel jsem si.

Vzal jsem si potřebné nářadí a začal kopat okolo kořenů, abych měl prostor na práci. Potom jsem popadl pilu a bez dlouhého přemýšlení jsem začal kořeny prořezávat. Menší kořeny šly přeříznout snadno, ale když jsem se dostal k těm větším, rychle jsem si uvědomil, že to už tak snadné nebude. Obzvlášť jeden kořen byl náročný.

Se zaťatými zuby jsem byl rozhodnut, že se jím prořežu. Jak jsem pilu držel pevněji, stékal mi z oslňujícího slunce nad hlavou po krku pot. Pila vibrovala natolik, že jsem se celý třásl. Cítil jsem, jak mi pravou rukou – tou, která držela spínač pily – začala prostupovat palčivá bolest. Bolest jsem ignoroval a dál jsem řezal.

Pila nakonec kořen proťala. Pustil jsem spínač a pocítil jsem sladký pocit vítězství. Když jsem si však sundal rukavici, všiml jsem si, že se mi z ruky strhl kus kůže.

Když jsem o tomto zážitku přemýšlel, uvědomil jsem si, že to, jak jsem pevně držel pilu, bylo svým způsobem jako držet se pevně železné tyče. Je nám řečeno, že se máme železné tyče držet pevně v průběhu celého života. Ale i když se jí pevně držíme, neznamená to, že nebudeme zakoušet chvíle bolesti. Jak jsem držel pilu, poranil jsem si ruku. Podobným způsobem budeme procházet zkouškami a souženími, když se budeme neustále pevně držet železné tyče.

Nebeský Otec věděl, že návrat k Němu bude plný nebezpečí. Proto nám dal na pomoc písma a slova proroků. Budeme-li se jich během našich zkoušek a soužení ve smrtelnosti držet, vrátíme se jednoho dne do Jeho přítomnosti.

A až se k Němu vrátíme, budeme se moci podívat na své ruce, které se pevně držely železné tyče, občas i navzdory bolestem nebo problémům. A budeme vědět, že s pomocí Nebeského Otce a skrze smírnou moc Ježíše Krista jsme se drželi pevně, bez ohledu na překážky, kterým jsme čelili.