Modlitba s Filipem
Autorka žije v Kalifornii v USA.
Co to znamená „vzdávat díky“?
„Modli se vždy.“ (Nauka a smlouvy 19:38.)
Josef byl poprvé u Filipa doma. Skvěle se bavili, když stavěli vesmírnou loď z lepenky. Dokonce na ni namalovali úžasné plameny. Když je Filipova maminka zavolala k večeři, šel Josef s Filipem do kuchyně.
„Vzdám díky,“ řekl Filipův tatínek.
Co to znamená? Josef si nad tím lámal hlavu. Sledoval, jak se Filip a jeho rodina dotkli rukou čela, pak prostředku hrudi, pak nalevo a pak napravo. Josef to zatím nikdy u nikoho neviděl.
Filip k němu napřáhl ruku. Josef se podíval kolem sebe a uviděl, že zbytek Filipovy rodiny se drží za ruce a má skloněnou hlavu. Chystají se modlit? To je to, co znamená „vzdát díky“? přemítal Josef.
Josef nechtěl Filipa urazit, a tak ho vzal za ruku. Filipův tatínek vzal Josefa za druhou ruku a pak se začal modlit.
„Požehnej nám, Pane…“
Než se posadili, dotkl se Filip i jeho rodina znovu čela a hrudi tak jako předtím.
Když Josef přišel domů, zeptala se ho maminka, jak se měl.
„Měl ses dobře?“ otázala se maminka.
„Ano,“ odpověděl Josef tiše. Měl se dobře. Vesmírná loď byla skvělá a hamburgery mu moc chutnaly. Ale něco ho trápilo.
Maminka se na něj tázavě podívala. „Říkáš to, jako by to nebyla pravda. Děje se něco?“
„No …“
Josef měl tolik otázek! Pořád přemýšlel o té modlitbě. Proč se lišila od toho, jak se modlí on se svou rodinou?
„Mami,“ zeptal se, „jak ses modlila předtím, než jsi vstoupila do Církve?“ Josef jí vyprávěl o tom, jak se modlí Filipova rodina.
„Vypadá to, že jsou katolíci, jako jsem bývala já,“ řekla maminka. „Dělali rukou znamení kříže. Vidíš, jak se to podobá kříži? Je to připomínkou toho, že Ježíš za nás zemřel.“
Josef se usmál. „Takže Filip také věří v Ježíše?“
„Ano,“ řekla maminka. „Pamatuješ si, co Filipův tatínek při modlitbě říkal?“
Josef se zamyslel. „Děkoval Bohu za dary, které nám dává… A mluvil o Kristu!“
„Vidíš?“ usmála se maminka. „Nejsme tak odlišní. Jsem ráda, že jsi měl příležitost se s Filipovou rodinou pomodlit.“
Za několik dní si Filip přišel hrát za Josefem. Byli zrovna venku, když je tatínek zavolal k večeři. Josefovi kručelo v břiše, když běželi do kuchyně.
„Mám strašný hlad!“ řekl Josef.
„Já taky,“ odvětil Filip.
Všichni se posadili ke stolu. Filip seděl vedle Josefa. Pokřižoval se a natáhl se, aby vzal Josefa za ruku.
„U nás doma se modlíme takto,“ řekl Josef. „Složíme ruce, zavřeme oči, skloníme hlavu a pomodlíme se.“
„To je všechno?“
„Ano, to je všechno.“
„To zvládnu,“ odvětil Filip.
Josef zavřel oči a usmál se. Byl rád, že se s kamarádem může modlit.
Ve škole mám kamarády, kteří jsou katolíci a muslimové, a jsme nejlepší kamarádi, protože Ježíš si přeje, abychom se tak k sobě navzájem chovali.
Elizibeth A., 8 let, West Midlands, Anglie