„Lekce 27 – přípravné materiály k vyučovací hodině: Zjevení o kněžství“, Základy Znovuzřízení – materiály pro učitele (2019)
„Lekce 27 – přípravné materiály k vyučovací hodině“, Základy Znovuzřízení – materiály pro učitele
Lekce 27 – přípravné materiály k vyučovací hodině
Zjevení o kněžství
Přemýšleli jste někdy o tom nebo ptal se vás někdy někdo na to, proč v určité době pro Svaté posledních dnů černé pleti s africkým původem platilo omezení, že nemohou být vysvěceni ke kněžství ani obdržet chrámové obřady? Během studia zjistěte, co o těchto omezeních týkajících se kněžství a chrámu víme, a co o nich nevíme. Zaměřte se na pravdy, které vám mohou pomoci lépe porozumět tomuto tématu a správně a z hlediska víry ho objasnit druhým.
Oddíl 1
Co víme o původu zmíněných omezení týkajících se kněžství a chrámu?
„Kniha Mormonova učí tomu, že ‚všichni jsou Bohu stejní‘ – černí i bílí, porobení i svobodní, muži i ženy. (2. Nefi 26:33.) Již od počátků Církve jsou v mnoha různých zemích křtěni lidé všech možných ras a národností a žijí jako její věrní členové. Během života Josepha Smitha bylo ke kněžství vysvěceno několik členů Církve černé pleti. V počátcích historie Církve vedoucí přestali předávat kněžství členům černé pleti s africkým původem. Církevní záznamy neposkytují žádné jasné vysvětlení původu této praxe.“ (Úvod k Oficiálnímu prohlášení 2.)
Elijah Able byl jedním z několika mužů černé pleti, kteří byli v počátcích historie Církve vysvěceni ke kněžství.
Během tohoto období platilo pro muže i ženy černé pleti omezení, kvůli němuž nemohli obdržet chrámové obřady, ačkoli jim bylo umožněno dát se pokřtít a přijmout dar Ducha Svatého. Ačkoli o původu omezení týkajících se kněžství a chrámu toho není mnoho známo, proroci posledních dnů, včetně Brighama Younga, Davida O. McKaye a Harolda B. Leeho, učili, že přijde čas, kdy budou moci všichni způsobilí členové Církve, bez ohledu na rasu, obdržet všechna požehnání evangelia (viz „The Long-Promised Day“, Ensign, June 2018, 34).
V průběhu let někteří vedoucí a členové Církve uváděli důvody, proč byla omezení týkající se kněžství a chrámu zavedena. Tato tvrzení však byla osobním názorem dotyčných a nepředstavují nauku Církve.
President Dallin H. Oaks z Prvního předsednictva, který v době, kdy byla omezení týkající se kněžství a chrámu zrušena, ještě nebyl apoštolem, uvedl o svých pocitech předtím, než bylo přijato zjevení, které tato omezení zrušilo, toto:
Všímal jsem si bolesti a zklamání těch, kteří trpěli kvůli těmto omezením, a těch, kteří … hledali [jejich] zdůvodnění. Studoval jsem důvody, které se tehdy uváděly, a nedokázal jsem pocítit potvrzení pravdivosti kteréhokoli z nich. V rámci svého studia provázeného modlitbami jsem se dozvěděl, že Pán celkem vzato zřídkakdy uvádí důvody přikázání a pokynů, jež uděluje svým služebníkům. Rozhodl jsem se být věrný našim prorockým vedoucím a modlit se, aby – v souladu se zaslíbením daným od počátku těchto omezení – nadešel den, kdy se budou všichni moci těšit z kněžských a chrámových požehnání. („President Oaks Remarks at Worldwide Priesthood Celebration“, Be One – A Celebration of the Revelation on the Priesthood, June 1, 2018, newsroom.ChurchofJesusChrist.org)
Oddíl 2
Jaké okolnosti vedly ke zjevení, skrze nějž dal Pán každému způsobilému členu Církve mužského pohlaví možnost získat kněžství a všem způsobilým členům možnost obdržet chrámová požehnání?
V roce 1964 získal Joseph William Billy Johnson z Cape Coast v Ghaně svědectví o znovuzřízeném evangeliu poté, co si přečetl Knihu Mormonovu a další církevní literaturu, kterou dostal. Bratr Johnson a další, kteří vstoupili do Církve, poslali presidentu Davidu O. McKayovi dopis s žádostí, aby byli do Afriky vysláni misionáři, kteří by jeho i druhé, s nimiž se podělil o evangelium, pokřtili. President McKay odpověděl, že misionáři budou vysláni „ve vlastním příhodném čase Páně“, ale že do té doby má bratr Johnson pokračovat ve studiu evangelia a pomáhat dalším věřícím (v: E. Dale LeBaron, „Steadfast African Pioneer“, Ensign, Dec. 1999, 45–49).
Ačkoli v oné době neměl bratr Johnson příležitost dát se pokřtít, šířil v Ghaně pilně spolu s několika dalšími poselství evangelia po mnoho let. Bratr Johnson zorganizoval celou řadu kongregací věřících a vedl je v pravidelných půstech, v nichž snažně prosili o to, aby do jejich země přijeli misionáři a založili mezi nimi Církev. (Viz Elizabeth Maki, „‚A People Prepared‘: West African Pioneer Preached the Gospel before Missionaries“, history.ChurchofJesusChrist.org.)
Během 20. století – díky tomu, že se misionářská práce rozšířila po celém světě – získaly tisíce dalších lidí černé pleti s africkým původem, podobně jako věřící v Ghaně, svědectví o znovuzřízeném evangeliu. Pro vedoucí Církve byla víra těchto lidí inspirací a přáli si, aby i jim mohli poskytnout kněžská a chrámová požehnání (viz Oficiální prohlášení 2).
Obzvláště silnou touhu zabývat se omezením týkajícím se kněžství a chrámu pociťoval během svého působení v roli presidenta Církve president Spencer W. Kimball. Vzpomínal:
Věděl jsem, že je před námi něco, co je nesmírně důležité pro mnohé děti Boží. … Den za dnem jsem sám s vážností vstupoval do horních místností chrámu, kde jsem Bohu vyléval svou duši a zpravoval Ho o své snaze pohnout se v té otázce vpřed. Chtěl jsem udělat to, co si přál On. Vysvětlil jsem Mu to a řekl jsem: „Pane, chci pouze to, co je správné. Chceme jen to, co si přeješ, a chceme to teprve tehdy, až to bude i Tvým přáním.“ … Pán mi dal velmi jasně najevo, co se má udělat. (Teachings of Presidents of the Church: Spencer W. Kimball [2006], 238–239)
Jak je zaznamenáno v Nauce a smlouvách, „zjevení obdržel president Církve Spencer W. Kimball a bylo potvrzeno i dalším vedoucím Církve v chrámu Salt Lake 1. června 1978“ (úvod k Oficiálnímu prohlášení 2).
První předsednictvo ve svém veřejném oznámení o zjevení uvedlo:
Naléhali jsme dlouho a horlivě ve prospěch těchto našich věrných bratří, trávíce mnoho hodin v horní místnosti chrámu, prosíce Pána o božské vedení.
On vyslyšel naše modlitby a skrze zjevení potvrdil, že onen dlouho slibovaný den přišel, kdy každý věrný způsobilý muž v Církvi může obdržeti svaté kněžství s mocí používati jeho božskou pravomoc a těšiti se se svými milovanými z každého požehnání, jež z něho vyplývá, včetně požehnání chrámu. (Oficiální prohlášení 2)
President Gordon B. Hinckley, který byl v době přijetí tohoto zjevení členem Kvora Dvanácti apoštolů, svědčil o tom, jaké to bylo, být onoho dne v chrámu:
Spojili jsme se v modlitbě za nanejvýš posvátných okolností. Onu modlitbu pronesl president Kimball. … V místnosti vládla posvátná a posvěcená atmosféra. Já osobně jsem měl pocit, jako kdyby se mezi nebeským trůnem a klečícím a prosby vznášejícím prorokem Božím, k němuž se připojili jeho Bratří, otevřel jakýsi průchod. Duch Boží tam byl s námi. A mocí Ducha Svatého tento prorok obdržel ujištění, že to, o co se modlil, je správné. …
Všichni jsme věděli, že nastal čas na změnu a že toto rozhodnutí přišlo z nebes. Odpověď byla jasná. Vládla mezi námi dokonalá jednota ohledně toho, co jsme zažili a jak jsme tomu porozuměli. („Priesthood Restoration“, Ensign, Oct. 1988, 69–70)
Zaznamenejte si své myšlenky
Kdy jste byli svědky toho, že Pán vede svou Církev prostřednictvím zjevení uděleného svým prorokům? Jakých změn, které Pán učinil v tom, jak Jeho Církev naplňuje své poslání, jste byli během svého života svědky? Je-li to možné, podívejte se na všechny části oznámení o zjevení o kněžství z roku 1978 na generální konferenci a zaznamenejte si své pocity.
Oddíl 3
Jaký vliv mělo toto zjevení na Církev a na lidi po celém světě?
Bratr Billy Johnson pocítil na konci náročného dne nutkání pustit si kolem půlnoci rádio, ještě než půjde spát. Během poslechu zachytil zprávu o tom, že bylo zrušeno omezení týkající se kněžství. Vzpomínal: „Vyskočil jsem a se slzami v očích jsem se začal radovat v Pánu, že nyní nastal čas, kdy Pán do Ghany a dalších částí Afriky vyšle misionáře, aby tam bylo možné obdržet kněžství. … Byl jsem opravdu nesmírně šťastný.“ Když do Ghany dorazili misionáři, nalezli tam skupinu lidí, kteří již přijali znovuzřízené evangelium. Bratr Johnson se spolu s přibližně 600 členy své kongregace dal pokřtít. „[Bratr] Johnson působil poté, co sloužil jako první president odbočky Cape Coast, jako president okrsku, misionář na plný úvazek a patriarcha kůlu Cape Coast Ghana.“ (Viz Elizabeth Maki, „‚A People Prepared‘: West African Pioneer Preached the Gospel before Missionaries“, history.ChurchofJesusChrist.org.)
Více informací můžete získat ve videu „Long-Promised Day“ (8:40), které líčí radost, již Billy Johnson pocítil, když se dozvěděl o zjevení rozšiřujícím kněžství na všechny způsobilé muže.
Starší Edwin Q. „Ted“ Cannon ml. křtí skupinu nigerijských obrácených.
Díky zjevení, které ukončilo platnost omezení týkajícího se kněžství a chrámu, dnes misionáři káží evangelium v mnoha zemích Afriky, na tomto kontinentě byly od té doby postaveny chrámy a statisíce lidí černé pleti s africkým původem přijaly obřady evangelia pro sebe i za své zemřelé předky. V dnešní době jsou členové černé pleti s africkým původem pro Církev po celém světě neocenitelným přínosem, zatímco v jednotě s ostatními Svatými usilují o to, aby se stali jedním v Kristu Ježíši (viz Galatským 3:28).
Při přípravě na vyučovací hodinu přemítejte
Čemu se můžete naučit z ochoty bratra Johnsona přijmout znovuzřízené evangelium a žít podle něj, ačkoli po určitou dobu neměl možnost získat kněžská a chrámová požehnání?