„Lekce 27 – přípravné materiály k vyučovací hodině: Zjevení o kněžství“, Základy Znovuzřízení – materiály pro učitele (2019)
„Lekce 27 – přípravné materiály k vyučovací hodině“, Základy Znovuzřízení – materiály pro učitele
Lekce 27 – přípravné materiály k vyučovací hodině
Zjevení o kněžství
Přemýšleli jste někdy o tom nebo ptal se vás někdy někdo na to, proč v určité době pro Svaté posledních dnů černé pleti s africkým původem platilo omezení, že nemohou být vysvěceni ke kněžství ani obdržet chrámové obřady? Během studia zjistěte, co o těchto omezeních týkajících se kněžství a chrámu víme, a co o nich nevíme. Zaměřte se na pravdy, které vám mohou pomoci lépe porozumět tomuto tématu a správně a z hlediska víry ho objasnit druhým.
Oddíl 1
Co víme o původu zmíněných omezení týkajících se kněžství a chrámu?
„Kniha Mormonova učí tomu, že ‚všichni jsou Bohu stejní‘ – černí i bílí, porobení i svobodní, muži i ženy. (2. Nefi 26:33.) Již od počátků Církve jsou v mnoha různých zemích křtěni lidé všech možných ras a národností a žijí jako její věrní členové. Během života Josepha Smitha bylo ke kněžství vysvěceno několik členů Církve černé pleti. V počátcích historie Církve vedoucí přestali předávat kněžství členům černé pleti s africkým původem. Církevní záznamy neposkytují žádné jasné vysvětlení původu této praxe.“ (Úvod k Oficiálnímu prohlášení 2.)
Během tohoto období platilo pro muže i ženy černé pleti omezení, kvůli němuž nemohli obdržet chrámové obřady, ačkoli jim bylo umožněno dát se pokřtít a přijmout dar Ducha Svatého. Ačkoli o původu omezení týkajících se kněžství a chrámu toho není mnoho známo, proroci posledních dnů, včetně Brighama Younga, Davida O. McKaye a Harolda B. Leeho, učili, že přijde čas, kdy budou moci všichni způsobilí členové Církve, bez ohledu na rasu, obdržet všechna požehnání evangelia (viz „The Long-Promised Day“, Ensign, June 2018, 34).
V průběhu let někteří vedoucí a členové Církve uváděli důvody, proč byla omezení týkající se kněžství a chrámu zavedena. Tato tvrzení však byla osobním názorem dotyčných a nepředstavují nauku Církve.
President Dallin H. Oaks z Prvního předsednictva, který v době, kdy byla omezení týkající se kněžství a chrámu zrušena, ještě nebyl apoštolem, uvedl o svých pocitech předtím, než bylo přijato zjevení, které tato omezení zrušilo, toto:
Všímal jsem si bolesti a zklamání těch, kteří trpěli kvůli těmto omezením, a těch, kteří … hledali [jejich] zdůvodnění. Studoval jsem důvody, které se tehdy uváděly, a nedokázal jsem pocítit potvrzení pravdivosti kteréhokoli z nich. V rámci svého studia provázeného modlitbami jsem se dozvěděl, že Pán celkem vzato zřídkakdy uvádí důvody přikázání a pokynů, jež uděluje svým služebníkům. Rozhodl jsem se být věrný našim prorockým vedoucím a modlit se, aby – v souladu se zaslíbením daným od počátku těchto omezení – nadešel den, kdy se budou všichni moci těšit z kněžských a chrámových požehnání. („President Oaks Remarks at Worldwide Priesthood Celebration“, Be One – A Celebration of the Revelation on the Priesthood, June 1, 2018, newsroom.ChurchofJesusChrist.org)
Oddíl 2
Jaké okolnosti vedly ke zjevení, skrze nějž dal Pán každému způsobilému členu Církve mužského pohlaví možnost získat kněžství a všem způsobilým členům možnost obdržet chrámová požehnání?
V roce 1964 získal Joseph William Billy Johnson z Cape Coast v Ghaně svědectví o znovuzřízeném evangeliu poté, co si přečetl Knihu Mormonovu a další církevní literaturu, kterou dostal. Bratr Johnson a další, kteří vstoupili do Církve, poslali presidentu Davidu O. McKayovi dopis s žádostí, aby byli do Afriky vysláni misionáři, kteří by jeho i druhé, s nimiž se podělil o evangelium, pokřtili. President McKay odpověděl, že misionáři budou vysláni „ve vlastním příhodném čase Páně“, ale že do té doby má bratr Johnson pokračovat ve studiu evangelia a pomáhat dalším věřícím (v: E. Dale LeBaron, „Steadfast African Pioneer“, Ensign, Dec. 1999, 45–49).
Ačkoli v oné době neměl bratr Johnson příležitost dát se pokřtít, šířil v Ghaně pilně spolu s několika dalšími poselství evangelia po mnoho let. Bratr Johnson zorganizoval celou řadu kongregací věřících a vedl je v pravidelných půstech, v nichž snažně prosili o to, aby do jejich země přijeli misionáři a založili mezi nimi Církev. (Viz Elizabeth Maki, „‚A People Prepared‘: West African Pioneer Preached the Gospel before Missionaries“, history.ChurchofJesusChrist.org.)
Během 20. století – díky tomu, že se misionářská práce rozšířila po celém světě – získaly tisíce dalších lidí černé pleti s africkým původem, podobně jako věřící v Ghaně, svědectví o znovuzřízeném evangeliu. Pro vedoucí Církve byla víra těchto lidí inspirací a přáli si, aby i jim mohli poskytnout kněžská a chrámová požehnání (viz Oficiální prohlášení 2).
Obzvláště silnou touhu zabývat se omezením týkajícím se kněžství a chrámu pociťoval během svého působení v roli presidenta Církve president Spencer W. Kimball. Vzpomínal:
Věděl jsem, že je před námi něco, co je nesmírně důležité pro mnohé děti Boží. … Den za dnem jsem sám s vážností vstupoval do horních místností chrámu, kde jsem Bohu vyléval svou duši a zpravoval Ho o své snaze pohnout se v té otázce vpřed. Chtěl jsem udělat to, co si přál On. Vysvětlil jsem Mu to a řekl jsem: „Pane, chci pouze to, co je správné. Chceme jen to, co si přeješ, a chceme to teprve tehdy, až to bude i Tvým přáním.“ … Pán mi dal velmi jasně najevo, co se má udělat. (Teachings of Presidents of the Church: Spencer W. Kimball [2006], 238–239)
Jak je zaznamenáno v Nauce a smlouvách, „zjevení obdržel president Církve Spencer W. Kimball a bylo potvrzeno i dalším vedoucím Církve v chrámu Salt Lake 1. června 1978“ (úvod k Oficiálnímu prohlášení 2).
První předsednictvo ve svém veřejném oznámení o zjevení uvedlo:
Naléhali jsme dlouho a horlivě ve prospěch těchto našich věrných bratří, trávíce mnoho hodin v horní místnosti chrámu, prosíce Pána o božské vedení.
On vyslyšel naše modlitby a skrze zjevení potvrdil, že onen dlouho slibovaný den přišel, kdy každý věrný způsobilý muž v Církvi může obdržeti svaté kněžství s mocí používati jeho božskou pravomoc a těšiti se se svými milovanými z každého požehnání, jež z něho vyplývá, včetně požehnání chrámu. (Oficiální prohlášení 2)
President Gordon B. Hinckley, který byl v době přijetí tohoto zjevení členem Kvora Dvanácti apoštolů, svědčil o tom, jaké to bylo, být onoho dne v chrámu:
Spojili jsme se v modlitbě za nanejvýš posvátných okolností. Onu modlitbu pronesl president Kimball. … V místnosti vládla posvátná a posvěcená atmosféra. Já osobně jsem měl pocit, jako kdyby se mezi nebeským trůnem a klečícím a prosby vznášejícím prorokem Božím, k němuž se připojili jeho Bratří, otevřel jakýsi průchod. Duch Boží tam byl s námi. A mocí Ducha Svatého tento prorok obdržel ujištění, že to, o co se modlil, je správné. …
Všichni jsme věděli, že nastal čas na změnu a že toto rozhodnutí přišlo z nebes. Odpověď byla jasná. Vládla mezi námi dokonalá jednota ohledně toho, co jsme zažili a jak jsme tomu porozuměli. („Priesthood Restoration“, Ensign, Oct. 1988, 69–70)
Oddíl 3
Jaký vliv mělo toto zjevení na Církev a na lidi po celém světě?
Bratr Billy Johnson pocítil na konci náročného dne nutkání pustit si kolem půlnoci rádio, ještě než půjde spát. Během poslechu zachytil zprávu o tom, že bylo zrušeno omezení týkající se kněžství. Vzpomínal: „Vyskočil jsem a se slzami v očích jsem se začal radovat v Pánu, že nyní nastal čas, kdy Pán do Ghany a dalších částí Afriky vyšle misionáře, aby tam bylo možné obdržet kněžství. … Byl jsem opravdu nesmírně šťastný.“ Když do Ghany dorazili misionáři, nalezli tam skupinu lidí, kteří již přijali znovuzřízené evangelium. Bratr Johnson se spolu s přibližně 600 členy své kongregace dal pokřtít. „[Bratr] Johnson působil poté, co sloužil jako první president odbočky Cape Coast, jako president okrsku, misionář na plný úvazek a patriarcha kůlu Cape Coast Ghana.“ (Viz Elizabeth Maki, „‚A People Prepared‘: West African Pioneer Preached the Gospel before Missionaries“, history.ChurchofJesusChrist.org.)
Více informací můžete získat ve videu „Long-Promised Day“ (8:40), které líčí radost, již Billy Johnson pocítil, když se dozvěděl o zjevení rozšiřujícím kněžství na všechny způsobilé muže.
Díky zjevení, které ukončilo platnost omezení týkajícího se kněžství a chrámu, dnes misionáři káží evangelium v mnoha zemích Afriky, na tomto kontinentě byly od té doby postaveny chrámy a statisíce lidí černé pleti s africkým původem přijaly obřady evangelia pro sebe i za své zemřelé předky. V dnešní době jsou členové černé pleti s africkým původem pro Církev po celém světě neocenitelným přínosem, zatímco v jednotě s ostatními Svatými usilují o to, aby se stali jedním v Kristu Ježíši (viz Galatským 3:28).