Pozemské vlády a království Boží

President Brigham Young – kolonizátor, státník a první guvernér Utahu – ctil svou vládu a sloužil jí. Když se Svatí v červenci 1846 připravovali na pouť z Iowy do údolí Solného jezera, obdrželi žádost od vlády Spojených států o pomoc ve válce s Mexikem. Ačkoli vláda Svaté během jejich utrpení v Missouri a Illinois nepodporovala, president Young nařídil naverbování mormonského praporu, aby pomohl ve válce, a mužům slíbil, že budou-li se chovat řádně, nebudou muset bojovat. Tento slib se splnil. Naverbování mormonského praporu také zajistilo peníze, které Svatým pomohly ve stěhování na západ. Pět set mužů opustilo tábory Izraele a vydalo se na strastiplný dva tisíce mil dlouhý pochod do Kalifornie a k Tichému oceánu. President Young dobrovolníkům řekl: „Nikdy jsem na tuto malou skupinu lidí nepomyslel, aniž by další myšlenkou bylo ,Bůh jim žehnej na věky věků.‘ Toto vše jsme učinili, abychom vládě dokázali, že jsme loajální.“ (DBY, 476.) President Young stále povzbuzoval Svaté, aby byli loajální vůči své vládě, aby poslouchali její zákony a aby do veřejných úřadů volili ctnostné a bezúhonné lidi.

Učení Brighama Younga

Pozemské vlády, aby byly trvalé, musejí být založeny na Božích zákonech.

Pokud nějaký národ přestupuje prospěšné zákony a utiskuje některé ze svých občanů nebo jiný národ, až je pohár zlovolnosti naplněn skrze skutky, které má onen národ dokonale pod svou kontrolou, Bůh zbaví ty, kteří mají pravomoc, jejich moci, a oni budou zapomenuti; a Bůh vezme jiný lid, třebas chudý a opovrhovaný a pohrdaný a haněný mezi oblíbenými národy, a vštípí do nich moc a moudrost; a oni budou růst a bude se jim dařit, dokud se naopak oni nestanou velkým národem na zemi (DBY, 357).

Bůh pozvedá velké a mocné říše k vrcholu lidské velikosti, aby uskutečnil své nevyzpytatelné záměry, a podle jeho libosti jsou smeteny a přestávají existovat a jsou ztraceny v šeru dávných věků. Všechny tyto mocné změny směřují k tomu, aby uvedly jeho království v posledních časech, a připravují pro to cestu. Toto království bude stát navěky a bude růst ve velikosti a moci, dokud svatý, trvalý, náboženský a politický mír nezpůsobí, že srdce chudých mezi lidmi zaplesá s radostí ve Svatém Izraelském, a že jeho království všude zvítězí (DBY, 357).

Teokratická vláda [je] ta, ve které jsou všechny zákony ustavovány a vykonávány ve spravedlivosti a jejíž úředníci vlastní onu moc, která pochází od Všemohoucího (DBY, 354).

Kdyby bylo na zemi ustaveno království Boží, neboli teokratická vláda, s mnohými praktikami, které jsou nyní běžné, by bylo skoncováno (DBY, 354).

Jedné komunitě nebude dovoleno sešikovat se proti druhé, aby je donutila ke svým měřítkům; jedné denominaci nebude dovoleno pronásledovat druhou, protože se liší v náboženské víře a způsobu uctívání. Každý bude plně ochraňován v požívání všech náboženských a společenských práv a žádný stát, žádná vláda, žádná komunita, žádná osoba nebude mít výsadu zasahovat do práv druhých; jedna křesťanská komunita nebude povstávat a pronásledovat druhou (DBY, 354).

Kdokoli bude žít a bude vidět plné utvrzení království Božího na zemi, uvidí vládu, která bude ochraňovat práva každé osoby. Pokud by nyní panovala tato vláda … viděli byste římského katolíka, řeckého katolíka, episkopálního věřícího, presbyteriána, metodistu, baptistu, kvakera, shakera, [hinduistu, muslima] a věřícího jakéhokoli druhu co nejpřísněji chráněného ve všech jeho obecních právech a ve výsadách uctívat koho, co a kdy si přeje, a nezasahujícího do práv druhých. Má nějaká upřímná osoba se zdravým úsudkem touhu po nějaké větší svobodě? (DBY, 355.)

Jak může republikánská vláda obstát? Je jenom jedna cesta jak obstát. Může být trvalá, ale jak? Může být trvalá, tak jako je trvalá vláda nebes, na věčné skále pravdy a ctnosti; a to je jediný základ, na kterém může kterákoli vláda být trvalou (DBY, 355).

Ti, kteří vládnou, mají být moudří a bezúhonní.

Mám rád dobrý vládní systém, a potom mám rád, když je moudře a spravedlně vykonáván. Vláda nebes, kdyby byla zlovolně vykonávána, by se stala jednou z nejhorších vlád na tváři země. Bez ohledu na to, jak dobrý vládní systém je, pokud ho nevykonávají spravedliví lidé, stane se z něj špatná vláda (DNW, 3 June 1863, 2).

Žádná bytost není schopna panovat, vládnout a nařizovat, pokud se … nepoddává poslušnosti zákona a neprokazuje, že je sama hodna, skrze ctění zákona, který je nad ní, být pánem onoho zákona (DBY, 357).

[Dobrá vláda vyžaduje vedoucího, který je] schopen sdělovat informace týkající se všech bodů příslušejících spravedlnému vykonávání vlády tak, aby tomu lidé podle svých schopností rozuměli. Má rozumět tomu, jaké administrativní zásady by byly pro národ nejprospěšnější. Má také mít znalosti a sklon k tomu, aby moudře používal svou moc pověřovat druhé, tak dalece, jak je to ústavně v jeho moci, a aby vybíral do úřadů pouze dobré a schopné muže. Nemá pouze uskutečňovat zákonná a spravedlná přání svých voličů, ale také má být schopen osvěcovat jejich porozumění a opravovat jejich úsudek. A všichni dobří úředníci ve skutečně republikánském vládním systému budou neustále pracovat pro zabezpečení práv všech, bez ohledu na sektu nebo stranu (DBY, 363).

Lidé mají soustředit své pocity, svůj vliv a svou víru na to, aby zvolili nejlepšího muže, kterého mohou najít, aby byl jejich presidentem, i když nemá k jídlu nic více než brambory se solí – muže, který nebude usilovat o to, aby se stal větším než lidé, kteří ho zvolili, ale který se spokojí s tím, že bude žít tak, jak žijí oni, že se bude oblékat tak jako oni a že bude s nimi zajedno v každé dobré věci (DBY, 363).

Chceme, aby národu vládli muži, kteří se více starají o blaho národa a kteří blaho národa milují více než zlato a stříbro, slávu nebo popularitu (DBY, 364).

Členové Církve mají povinnost být zodpovědnými občany.

U kořene každé pravdivé a úspěšné vlády leží individuální sebevláda, ať v nebesích nebo na zemi… Vláda v rukou zlovolných lidí musí skončit bídou onoho lidu, ale v rukou spravedlivých je věčná, zatímco její moc dosahuje k nebesům (DBY, 355).

Budeme-li žít podle svého náboženství, ctít svého Boha a jeho kněžství, potom budeme ctít každou prospěšnou vládu a zákon, který je zde na zemi… V různých národech, královstvích a vládních systémech světa mají být nalezeny zákony, předpisy a ustanovení tak dobré, jak jen je lze pro smrtelného člověka učinit (DBY, 358).

Jsme politickými lidmi? Ano, vskutku velmi politickými. Ale ke které straně patříte nebo kterou budete volit? Povím vám, koho budeme volit: budeme volit muže, který bude podporovat zásady občanské a náboženské svobody, muže, který nejvíce ví a který má nejlepší srdce a mozek, aby byl státníkem; a vůbec se nestaráme o to, zde je whig, demokrat, … republikán … nebo někdo jiný. Toto je naše politika (DBY, 358).

My, stejně jako všichni další dobří občané, máme usilovat o to, abychom dali moc oněm mužům, kteří budou cítit závazky a zodpovědnost, pod kterými se nacházejí, vůči mocnému lidu; kteří budou cítit a uvědomovat si důležité povinnosti, které na nich spočívají skrze hlas lidu, který je povolává vykonávat zákon (DBY, 362).

Koho chceme mít na svých veřejných úřadech? Chceme nejlepší muže, které můžeme nalézt, za guvernéra, presidenta a státníky, a pro každý další úřad spojený s důvěrou a zodpovědností; a až je získáme, budeme se za ně modlit a dáme jim svou důvěru a vliv, aby činili vůli Boží a zachovávali sebe i lid v pravdě a spravedlivosti (DBY, 358).

Doporučení ke studiu

Pozemské vlády, aby byly trvalé, musejí být založeny na Božích zákonech.

Proč musejí být vládní systémy založeny na Božích zákonech, aby měly úspěch? Co se nakonec stane s jakoukoli vládou, která není založena na spravedlivých zásadách? (Jako o příkladu tohoto výsledku uvažujte o vzestupu a pádu království Nefitů a Lamanitů v různých dobách popisovaných v Knize Mormon.)
Jaký je podle presidenta Younga účel pozemských vlád? (Viz také NaS 134:1.)
Jak by se společnost změnila, kdyby na zemi byla ustavena teokratická vláda? Co president Young považoval za největší svobodu, kterou by zajistila teokratická vláda? (Viz také NaS 134:4, 7, 9.)

Ti, kteří vládnou, mají být moudří a bezúhonní.

Jaké vlastnosti má mít vládní vedoucí? Pokud jsou vládní vedoucí inteligentní, dobře informovaní a pracovití, proč je důležité, aby také měli takové vlastnosti, jako je poctivost a ctnost?
Proč musí mít potenciální vedoucí předtím, než je schopen vládnout, zkušenost s tím, že mu bylo vládnuto? Proč je pro vedoucí důležité, aby dávali najevo, že jsou poslušni zákona?

Členové Církve mají povinnost být zodpovědnými občany.

Proč je „individuální sebevláda“ tak důležitá pro úspěch vlády pozemské? Jak spravedlivost lidu, kterému se vládne, ovlivňuje úspěch vlády?
Proč je důležité volit, když máte tuto výsadu? Jak byste se měli rozhodovat, koho volit?
Jak můžete plnit svou povinnost být zodpovědným občanem? (Viz také NaS 134:5–6.)