Učení presidentů
Kapitola 4: Poznání a ctění Božstva


Kapitola 4

Poznání a ctění Božstva

Bůh Otec, Jeho Syn Ježíš Kristus a Duch Svatý tvoří Božstvo. President Brigham Young učil Svaté posledních dnů, aby uctívali Boha Otce a obraceli se k Němu v modlitbě ve jménu Ježíše Krista. Dále učil, že Bůh Otec byl kdysi na jiné planetě člověkem, který „prošel soužením, kterým nyní procházíme my; získal zkušenosti, trpěl a radoval se a ví vše, co víme my, o námaze, utrpení, životě a smrti této smrtelnosti“ (DBY, 22).

Učení Brighama Younga

Bůh Otec vytvořil a ovládá bezpočet světů, stvořil lidstvo a je osobností, kterou lze poznat a uctívat.

Věříme v jednoho Boha, jednoho Prostředníka a jednoho Ducha Svatého [viz Články víry 1:1]. Ani na okamžik nemůžeme věřit, že Bůh postrádá tělo, údy, vášně nebo vlastnosti. Vlastnosti se mohou projevovat pouze skrze uspořádanou osobnost. Veškeré vlastnosti nacházejí vyjádření v organizované existenci a jsou jejím výsledkem (DBY, 23).

Někteří by chtěli, abychom věřili, že Bůh je přítomen všude. Tak tomu není. Není osobně všude přítomný, tak jako Otec a Syn nejsou jednou osobou (DBY, 23–24).

Bůh je považován za všude přítomného ve stejném okamžiku; a Žalmista říká: „Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?“ [Žalmy 139:7.] Je přítomen u všech svých stvoření skrze svůj vliv, skrze svou vládu, ducha a moc, sám ale je osobností se stánkem a my jsme učiněni podle jeho podoby (DBY, 24).

Někteří věří, nebo zastávají myšlenku, že kdybychom poznali Boha, snížilo by to jeho vážnost u nás; já ale mohu říci, že pro mne porozumění jakékoli zásadě nebo bytosti, na zemi nebo v nebi, nesnižuje její pravou hodnotu, kterou pro mne má, ale naopak ji zvyšuje; a čím více mohu poznat Boha, tím dražší a vzácnější pro mne je a tím vznešenější jsou mé pocity vůči němu (DBY, 18).

Nechť je každá osoba Božím přítelem [viz Jakub 2:23] (DBY, 18).

Velký architekt, správce a vrchní dohlížitel, dozorce a absolutní vládce, který vede toto dílo, se nachází mimo dohled našich přirozených očí. Žije v jiném světě; nachází se v jiném stavu existence; prošel soužením, kterým nyní procházíme my; získal zkušenosti, trpěl a radoval se a ví vše, co víme my, o námaze, utrpení, životě a smrti této smrtelnosti, neboť jí celou prošel a obdržel svou korunu a oslavení a drží klíče a moc tohoto Království; třímá své žezlo a činí svou vůli mezi dětmi lidskými, mezi Svatými i mezi hříšníky, a způsobuje výsledky, které se hodí jeho záměru mezi královstvími, národy a říšemi, aby všichni mohli přispět k jeho slávě a dokonalosti jeho díla (DBY, 22).

Předsedá nespočetným světům, které osvěcují tuto malou planetu, a nespočetným milionům světů, které nemůžeme vidět; a přesto hledí na nejnepatrnější objekt svého stvoření; žádné z těchto stvoření neuniká jeho pozornosti; a není žádného z nich, aniž by bylo výsledkem jeho moudrosti a moci (DBY, 20).

Náš Otec v nebi zplodil všechny duchy, kteří kdy byli nebo kteří kdy budou na této zemi [viz Židům 12:9]; a oni se narodili jako duchové ve věčném světě. Potom Pán skrze svou moc a moudrost zorganizoval smrtelný stánek člověka. Nejprve jsme byli učiněni duchovně a poté časně (DBY, 24).

Stojí psáno, že Bůh zná všechny věci a má veškerou moc [viz 1. Nefi 9:6] (DBY, 20).

Je Nejvyšším Dozorcem vesmíru. Na jeho pokárání vysychá moře a řeky se stávají pustinou. Měří vodu svou hrstí, nebesa rozměřuje svou pídí a měrou měří prach země, hory váží na váze a pahorky na závaží; národové jsou mu jako krůpěj v kbelíku a ostrovy pozvedá jako velmi malou věc; vlasy na naší hlavě jsou mu spočteny, a ani vrabec neklesne k zemi bez našeho Otce; on zná každou myšlenku a záměr srdce všech žijících, neboť je všude přítomen skrze moc svého Ducha – svého služebníka, Ducha Svatého. Je Otcem všech, je nade všemi, skrze všechny a ve vás všech [viz Efezským 4:6], zná všechny věci týkající se této země a zná vše, co se týká milionů zemí podobných této (DBY, 19).

Dal tvar, pohyb a život tomuto materiálnímu světu; učinil velká i malá světla, která krášlí oblohu nahoře; přidělil jim jejich časy a jejich období a vyznačil jejich sféry. Způsobil, že vzduch a voda kypí životem, a pahorky a pláně pokryl lezoucími věcmi, a člověka učinil vládcem nad svým stvořením (DBY, 18).

Bůh je zdrojem, pramenem veškeré inteligence, bez ohledu na to, kdo ji vlastní, zda člověk na této zemi, duchové v duchovním světě, andělé, kteří přebývají ve věčnostech Bohů, nebo nejnižší inteligence mezi ďábly v pekle. Všichni odvozují inteligenci, světlo, moc a existenci, kterou mají, od Boha – ze stejného zdroje, ze kterého jsme my obdrželi tu svou. Každý dobrý a dokonalý dar přichází od Boha [viz Jakub 1:17]. Každý objev ve vědě a umění, který je skutečně pravdivý a pro lidstvo užitečný, byl dán přímým zjevením od Boha, ačkoli to jen málokdo uznává. Byl dán s ohledem na přípravu cesty pro konečný triumf pravdy a vykoupení země z moci hříchu a Satana (DBY, 18).

Mnozí se snaží proniknout k prvotní příčině všech věcí; ale to by bylo tak snadné jako pro mravence spočítat zrnka písku na zemi. Člověk se svou omezenou inteligencí nemůže pochopit věčnost… Pro člověka by pochopení prvotní příčiny všech věcí, nadzvednutí závoje věčnosti a odhalení tajemství, po kterých od počátku pátrali filosofové, bylo tak snadné jako pro komára vysledování historie člověka zpět k jeho počátku. Jaké tedy má být povolání a povinnost dětí lidských? Namísto pátrání po původu Bohů – namísto snahy prozkoumat hlubiny věčnosti, které byly, jsou a budou, namísto úsilí objevit hranice neohraničeného vesmíru nechť se snaží poznat cíl své současné existence a to, jak mají tím nejprospěšnějším způsobem pro své vzájemné dobro a spasení používat inteligenci, kterou vlastní. Nechť se snaží poznat věci ve svém dosahu a důkladně jim porozumět a dobře se seznámit s cílem své zdejší existence tím, že budou informace pilně hledat u vyšší moci a pečlivým studiem nejlepších knih (DBY, 25).

Ježíš Kristus, Jednorozený Syn Otce v těle, usmířil hříchy všech, kteří činí pokání.

Svatí posledních dnů věří v Ježíše Krista, Jednorozeného Syna Otce [v těle], který přišel v zenitu času, vykonal své dílo, vytrpěl trest a zaplatil dluh za prvotní hřích člověka tím, že obětoval sebe, byl vzkříšen z mrtvých a vystoupil ke svému Otci; a tak jako Ježíš sestoupil pod všechny věci, tak nad všechny věci vystoupí. Věříme, že Ježíš Kristus přijde znovu tak, jak je o něm psáno: „A když za ním v nebe jdoucím pilně hleděli, aj, dva muži postavili se podlé nich v rouše bílém, A řekli: Muži Galilejští, co stojíte, hledíce do nebe? Tento Ježíš, kterýž zhůru vzat jest od vás do nebe, takť přijde, jakž jste spatřili způsob jeho jdoucího do nebe [Skutky 1:10–11]“ (DBY, 26).

Naše víra je soustředěna v Synu Božím a skrze něho v Otci (DBY, 26).

Svatí posledních dnů a každá další osoba, která má nárok na spasení, a všichni s výjimkou těch, již zhřešili proti Duchu Svatému, mohou vědět, že Ježíš je Kristus, stejným způsobem, jakým to věděl Petr [viz Matouš 16:13–19]. Toto poznání nedávají lidstvu zázraky, i když mohou sloužit jako průvodní důkaz k posílení věřícího. Židé znali Ježíšovy zázraky, a přesto strpěli, aby byl vydán na smrt jako podvodník lidstva a ten, jenž je posedlý ďáblem (DBY, 28).

Ježíš vzal na sebe založení království Božího na zemi. Zavedl zákony a obřady království (DBY, 29).

Nic nečinil sám od sebe. Činil na zemi zázraky a konal dobré skutky; ale nic nečinil sám od sebe. Řekl: „Činím to, co jsem viděl činiti Otce“ [viz Jan 5:19]. „Nepřišel jsem činiti vůli svou, ale vůli toho, který mě poslal“ [viz Jan 5:30]. Musíme dojít k závěru, že Syn Boží nenavrhoval, nediktoval, nekonal, ani žádným způsobem neprojevoval svou moc, svou slávu nebo své pověření na zemi, pouze když to vzešlo z mysli a vůle jeho Otce (DBY, 26).

„Já a Otec jedno jsme,“ [Jan 10:30] říká Ježíš; jak, jedno tělo? Ne… Nejsou jednou osobou, tak jako já a jeden z mých synů nejsme jednou osobou. Přijímá-li můj syn mé učení, bude-li kráčet po stezce, kterou jsem pro něj vyznačil, je-li jeho víra stejná jako moje, je-li jeho záměr stejný a koná-li díla svého otce, jako Ježíš konal dílo svého Otce, potom je můj syn jedno se mnou ve smyslu písem (DBY, 28).

Pán nám zjevil plán, skrze nějž můžeme být spaseni zde i později. Bůh učinil vše, o co bychom mohli žádat, a více než bychom mohli žádat. Ježíšovým pověřením na zemi bylo přivést své bratří a sestry zpátky do přítomnosti Otce; vykonal svůj díl práce, a nám zbývá vykonat ten náš. Není nic, co by Pán mohl učinit pro spasení lidské rodiny a co by opomenul učinit; a je na dětech lidských, aby přijaly pravdu nebo ji zavrhly; všeho, čeho mohlo být dosaženo pro jejich spasení nezávisle na nich, bylo dosaženo ve Spasiteli a skrze Něj… Nyní je Králem králů a Pánem pánů, a přijde čas, kdy každé koleno poklekne a každý jazyk vyzná [viz Mosiáš 27:31], ke slávě Boha Otce, že Ježíš je Kristus [viz Filipenským 2:10–11]. Tatáž postava, na kterou pohlíželi ne jako na Spasitele, ale jako na vyvržence, která byla ukřižována mezi dvěma zloději a se kterou jednali s opovržením a výsměchem, bude pozdravována všemi lidmi jako jediná Bytost, skrze niž mohou získat spasení (DBY, 27).

Duch Svatý je duchovní osobností, která vydává svědectví pravdě.

Věříme, že Duch Svatý je jednou z postav, které tvoří… Božstvo. Žádná osoba ve třech, ani tři osoby v jedné; ale Otec, Syn a Duch Svatý jsou jedno v podstatě, jako srdce tří mužů, kteří jsou sjednoceni ve všech věcech. Je jednou ze tří postav, ve které věříme, jejímž úkolem je sloužit těm z lidské rodiny, kteří milují pravdu. Prohlásil jsem, že jsou jedno tak, jako srdce tří mužů může být jedno. Abych vás nezmýlil, chci říci, že si nepřeji, abyste to pochopili tak, že Duch Svatý je osobnost mající stánek jako Otec a Syn; ale je Božím poslem, který šíří svůj vliv skrze všechna díla Všemohoucího (DBY, 30).

Duch Svatý je služebník [Otce a Syna], který nám připomíná pravdu, zjevuje nám nové pravdy a učí, vede a řídí směr každé mysli, dokud se nestaneme dokonalými a připravenými odejít domů, kde můžeme vidět našeho Otce v nebi a rozmlouvat s Ním (DBY, 26).

Ke svému uspokojení jsem podle nejlepší znalosti, kterou mohu shromáždit, prokázal, že člověk může být oklamán pohledem přirozeného oka, může být oklamán slyšením ucha a dotykem ruky; že může být oklamán ve všem, co se nazývá přirozenými smysly. Ale existuje jedna věc, ve které být oklamán nemůže. Co je to? Je to působení Ducha Svatého, Ducha a moci Boží na stvoření. Ten ho učí nebeským věcem; řídí ho na cestě života; poskytuje mu klíč, kterým může zkoušet lidské plány a který doporučuje věci Boží. Nejenom Svatí, kteří jsou přítomni a kteří se shromáždili do Sionu, ale i lidé z každého národa, kontinentu nebo ostrova, kteří žijí podle náboženství, jemuž učil náš Spasitel a jeho apoštolové, a také Joseph Smith; oni také vydávají stejné svědectví, jejich oči jsou oživovány Duchem Božím, a oni vidí stejně, jejich srdce je oživováno, a oni cítí a rozumějí stejně a nejsou mezi nimi žádné spory ohledně nauk Spasitele (DBY, 31).

Bez moci Ducha Svatého je osoba náchylná sejít napravo nebo nalevo z přímé stezky povinnosti; jsou náchylní dělat věci, kterých litují; jsou náchylní dělat chyby; a když se snaží dělat to nejlepší, co mohou, vizte, dělají to, co nemají rádi (DBY, 31).

Chci vidět, jak muži a ženy dýchají Ducha Svatého v každém dechu svého života a jak neustále žijí ve světle Boží tváře (DBY, 31).

Doporučení ke studiu

Bůh Otec vytvořil a ovládá bezpočet světů, stvořil lidstvo a je osobností, kterou lze poznat a uctívat.

  • Co president Young učil o důležitosti poznání Boha Otce? (Viz také Jan 17:3.) Jak ovlivňuje to, že někoho známe, náš vztah k této osobě? Jaké věci vám pomohly poznat Boha Otce?

  • Jak může být Boží vliv „považován za všude přítomn[ý] ve stejném okamžiku“? Uveďte některé příklady zájmu Nebeského Otce dokonce i o „nejnepatrnější objekt [jeho] stvoření“?

  • Nauka, že Bůh byl kdysi člověkem a že činil pokrok, aby se stal Bohem, je specifická pro tuto Církev. Jak vám pomáhá vědomí, že Bůh ze své vlastní zkušenosti „ví vše, co víme my, o námaze [a] utrpení“ smrtelnosti?

  • President Young učil, že všechny dobré a pravdivé objevy ve vědě a umění „byl[y] dán[y] přímým zjevením od Boha“. Jak pomohl inspirovaný pokrok v těchto oblastech pokroku Božího díla?

  • Co president Young říká o tom, co je „povolání a povinnost dětí lidských“? Jak můžeme lépe porozumět věcem ve svém dosahu a být lépe seznámeni se svým účelem na zemi? Kde máme toto porozumění vyhledávat?

Ježíš Kristus, Jednorozený Syn Otce v těle, usmířil hříchy všech, kteří činí pokání.

  • Co president Young učil o Ježíši Kristu a o Jeho poslání na zemi?

  • První zásadou evangelia je víra v Pána Ježíše Krista. Jakým způsobem mění náš život to, že máme víru v Syna Božího? (Viz také Jakob 4:10–11 a Moroni 7:41–42.)

  • President Young učil, že každý Svatý posledních dnů může vědět, že Ježíš je Kristus, stejným způsobem, jakým to věděl apoštol Petr (viz také Matouš 16:13–19). Jak může někdo poznat, že Ježíš je Kristus? Proč zázraky samy o sobě neposkytují osobě dostatečné poznání, aby věděla, že Ježíš je Kristus? Proč je toto poznání tak důležité pro naše spasení?

  • Čí pověření Ježíš plnil, když sloužil obyvatelům země? Čemu se můžeme naučit z Ježíšova příkladu a co můžeme používat ve svém životě? Jak můžeme poznávat a přijímat svá vlastní pověření od Pána?

  • President Young nám připomínal, že jednoho dne „každé koleno poklekne a každý jazyk vyzná“, že Ježíš je Kristus (Mosiáš 27:31; viz také Filipenským 2:9–11). Žít jako pravý učedník Ježíše Krista je mnohem obtížnější než pouze říkat, že Ježíš je Kristus. Co vám může dodávat sílu žít podle evangelia jako oddaný učedník?

Duch Svatý je duchovní osobností, která vydává svědectví pravdě.

  • Co je posláním Ducha Svatého? Jak pracuje v životě Božích dětí?

  • Jak se osobnost Ducha Svatého liší od osobnosti Boha Otce a Jeho Syna Ježíše Krista? (Viz také NaS 130:22.) Jakým způsobem jsou tři členové Božstva „jedno“?

  • Jakým způsobem je Duch Svatý služebníkem Otce a Syna?

  • Jaké osobní zkušenosti vám svědčí o schopnosti Ducha Svatého učit a vést vás?

Obrázek
First Vision

Umělcova představa prvního vidění Josepha Smitha. President Young řekl, že Joseph Smith „vzal nebe … a přinesl ho dolů na zem“ tím, že zjevil pravou podstatu Božstva (DBY, 458).

Tisk