Učení presidentů
Kapitola 40: Spasení skrze Ježíše Krista

Kapitola 40

Spasení skrze Ježíše Krista

President Brigham Young se zeptal: „Není nikoho, kdo bude ztracen? Není nikoho, kdo bude trpět hněvem Všemohoucího? Na prvním místě mohu říci, co jsem říkal po celý svůj život, kde jsem kázal, nikdy jsem neměl ducha kázání pekla a zatracení lidu. Velice často jsem se snažil – snažil jsem se minulý sabat, a snažím se dnes přijít k onomu bodu – utrpení zlovolných. Budou trpět, zdá se; ale nemohu své srdce přimět k ničemu jinému, pouze ke spasení pro lidi.“ (DBY, 388.) President Young učil, že „všichni budou vzkříšeni“ (DBY, 391). Hovořil o spasení, které „dosáhne k celé lidské rodině“ (DBY, 389). A hovořil o věčném životě pro ty, již přísně „poslouchají požadavky [zákonů] Božích a pokračují ve věrnosti“ (DBY, 387).

Učení Brighama Younga

Spasení, které Ježíš Kristus nabízí, dosahuje k celé lidské rodině.

Vizte dobrotu, trpělivost, laskavost a silný rodičovský cit našeho Otce a Boha v přípravě cesty a poskytování prostředků k tomu, aby spasil děti lidské – nejenom Svaté posledních dnů – nejenom ty, již mají výsadu prvních zásad celestiálního zákona, ale aby spasil všechny. Je to všeobecné spasení – všeobecné vykoupení (DBY, 388).

Kolik jich bude zachováno? Všichni, kteří nepopírají moc a charakter Syna Božího a nepohrdají jimi – všichni, kteří nehřeší proti Duchu Svatému (DBY, 387).

Všechny národy se budou podílet na těchto požehnáních; všechny jsou začleněny do Spasitelova vykoupení. On okusil smrt za každého člověka; všichni jsou v jeho moci, a on je všechny spasí, jak říká, kromě synů zatracení; a Otec vložil všechno stvoření na této zemi do jeho moci. Sama země a lidstvo na ní, divoká zvířata, ryby mořské a ptactvo nebeské, hmyz a každá lezoucí věc, se všemi věcmi týkajícími se této zeměkoule – vše je v rukou Spasitele, a on to vše vykupuje (DBY, 388).

Jména všech synů a dcer Adama jsou již zapsána v Beránkově Knize života. Nastane někdy čas, kdy z ní budou vyňata? Ano, když se stanou syny zatracení, a do té doby ne. Každá osoba má výsadu udržet ho tam na věky věků. Pokud tuto výsadu zanedbávají, potom jejich jména budou vymazána, a do té doby ne. Jsou tam zapsána všechna jména lidské rodiny, a Pán je tam bude držet, dokud nedojdou poznání pravdy, takže se proti němu mohou vzbouřit a mohou zhřešit proti Duchu Svatému; potom budou svrženi do pekla a jejich jméno bude vymazáno z Beránkovy Knihy života (DBY, 387–388).

Bude příjemné poznat, že jsme spasili všechny, které Otec dal do naší moci [správcovství]. Ježíš řekl, že neztratil žádného, kromě synů zatracení. Neztratí žádného ze svých bratří, kromě synů zatracení. Spasme všechny, které Otec dává do naší moci (DBY, 388).

Naše náboženství je přizpůsobeno schopnosti celé lidské rodiny. Neposílá část lidí, aby na věky věků naříkali v mukách, ale dosahuje k poslednímu synovi a dceři Adama a Evy, a vytrhne je z vězení, odemkne dveře a rozlomí pouta a vyvede každou duši, která chce obdržet spasení (DBY, 389).

Veškerá nebesa dychtí, aby lidé byli spaseni. Nebesa pláčí nad lidmi, pro zatvrzelost jejich srdce, nevíru a pomalost v tom, aby uvěřili a jednali (DBY, 388–389).

Když Bůh zjevil Josephu Smithovi a Sidneymu Rigdonovi, že je místo připraveno pro všechny, podle světla, které obdrželi, a jejich odmítání zla a činění dobra, byla to pro mnohé velká zkouška, a někteří odpadli, protože Bůh se nechystal seslat pohany a malé děti do věčného trestu, ale má pro všechny, v příhodném čase, místo spasení, a požehná čestné a ctnostné a pravdivé, ať již někdy patřili k nějaké církvi, či nikoli. To byla pro toto pokolení nová nauka, a mnozí se nad ní zarazili (DBY, 390–391).

Není to nádherná myšlenka, že jsou připravena království, příbytky slávy a pohodlná obydlí pro všechny syny a dcery Adama, kromě synů zatracení? Všichni se nebudou účastnit prvního vzkříšení, a mnozí se možná neukáží ve druhém; ale všichni budou vzkříšeni (DBY, 391).

Skrze Kristovo usmíření budou všichni, kteří jsou věrni zákonům a obřadům evangelia, spaseni v celestiálním království.

Ti, kteří žili, a ti, kteří žijí nyní, mají příležitost [být oslaveni]. Evangelium přišlo. Pravda a světlo a spravedlivost jsou vyslány do světa a ti, kteří je přijmou, budou spaseni v celestiálním království Božím. A mnozí z těch, kteří je skrze nevědomost, skrze tradici, pověrčivost a mylné předpisy otců nepřijímají, přesto zdědí dobré a slavné království, a to, z čeho se budou těšit, a to, co obdrží, překoná představu, která kdy vstoupila do srdce člověka, pokud neměl zjevení (DBY, 389).

Tato slova [viz NaS 88:21–24] vyjadřují skutečnost, na kterou se odkazoval Ježíš, když řekl: „V domě Otce mého příbytkové mnozí jsou“ [Jan 14:2; NaS 98:18]. Kolik, to nejsem připraven říci; ale o třech se hovoří jasně: celestiální, nejvyšší; terestriální, druhé pod ním; a telestiální, třetí. Kdybychom vynaložili námahu, abychom četli, co Pán řekl svému lidu v posledních dnech, zjistili bychom, že učinil přípravy pro všechny obyvatele země; každé stvoření, které si přeje a které se přinejmenším snaží překonávat zlo a podrobovat si špatnost v sobě a žít tak, aby bylo hodno slávy, bude jedno vlastnit. My, kteří jsme obdrželi plnost evangelia Syna Božího neboli království nebeské, které přišlo na zemi, vlastníme ony zákony, obřady, přikázání a zjevení, která nás připraví, skrze přísnou poslušnost, zdědit celestiální království, jít do přítomnosti Otce a Syna (DBY, 391).

Bez ohledu na to, jak to vypadá navenek – kdybych mohl pravdivě poznat, že srdce lidí jsou plně připravena činit vůli jejich Otce v Nebi, i když mohou klopýtat a dělat velké množství věcí skrze slabost lidské povahy, přesto budou spaseni (DBY, 389).

A když přijmeme spasení za podmínek, za kterých nám je nabízeno, musíme být čestní v každé myšlence, ve svých úvahách, ve svých meditacích, ve svých soukromých kruzích, ve svém jednání, ve svých prohlášeních a v každém skutku svého života, beze strachu a bez ohledu na jakoukoli mylnou zásadu, jakoukoli falešnou zásadu, která může být předložena (DBY, 389).

Ačkoli jako lid máme společný zájem, přesto mějte na paměti, že spasení je individuální práce; znamená to, že každá osoba pracuje sama za sebe. Myslím tím více, než mám čas vám v plnosti říci, ale dám vám vodítko. V této Církvi existují ti, kteří počítají, že budou spaseni spravedlivostí druhých. Ti svůj cíl minou. To jsou ti, kteří přijdou, právě když se zavřela brána, a tak v tomto případě můžete zůstat venku; potom budete volat na někoho, kdo svou vlastní věrností, skrze milosrdenství Ježíše Krista, vstoupil celestiální branou, aby přišel a otevřel ji pro vás; ale učinit tak leží mimo pole jeho působnosti. Takový bude osud těch osob, které marně doufají, že budou spaseny spravedlivostí a vlivem jakéhosi bratra [nebo sestry]. Proto vás nabádám předem, abyste v sobě pěstovali spravedlivost a věrnost, což je jediný pas do celestiálního štěstí (DBY, 390).

Když bratr Brigham půjde špatnou stezkou, a nebude vpuštěn do království nebes, nebude to vina žádné osoby, jenom bratra Brighama. Jsem jediná osoba v nebi, na zemi nebo v pekle, které lze dávat vinu (DBY, 390).

To platí stejně pro každého Svatého posledních dnů. Spasení je individuální věcí. Jsem jediná osoba, která mě může možná spasit. Když je mi posláno spasení, mohu ho odmítnout, nebo přijmout. Když ho přijmu, poddávám se bezvýhradné celoživotní poslušnosti a poddajnosti jeho velkému Původci a těm, které určí, aby mě poučovali; když ho odmítnu, řídím se diktátem své vlastní vůle a dávám jí přednost před vůlí svého Stvořitele (DBY, 390).

Nikdy nebyla žádná osoba přespříliš spasená; všichni, kteří byli spaseni, a kteří ještě budou v budoucnu, jsou právě jen spaseni, a potom to dál nejde bez úsilí zvítězit, které vyžaduje použití veškeré energie duše (DBY, 387).

Tam, kde přebývají Bůh a Kristus, to je samo království – celestiální království (DBY, 388).

Muži a ženy, kteří touží získat místo v celestiálním království, zjistí, že musejí bojovat každý den (DBY, 392).

Pokud jde o osobu spasenou v celestiálním království Božím, aniž by byla připravena přebývat na čistém a svatém místě, je to celé nesmysl a absurdní; a je-li někdo, kdo si myslí, že může získat přítomnost Otce a Syna tím, že bude bojovat za své náboženství, místo aby podle něj žil, se zmýlí, proto čím dříve upneme svou mysl na to, abychom žili podle svého náboženství, tím lepší to pro nás bude (DBY, 392).

Systémem nebeské správy je shromáždit všechny a spasit každého, kdo může být spasen (DBY, 387).

Lidé by měli pochopit, že na tváři země se nenarodil žádný muž [nebo žena], kromě toho, který může být spasen v království Božím, je-li k tomu ochoten (DBY, 387).

Všichni, kteří žili, nebo budou žít na této zemi, budou mít výsadu přijmout evangelium. Budou tam mít apoštoly, proroky a služebníky, jako je máme zde my, aby je vedli po cestách pravdy a spravedlivosti a dovedli je zpět k Bohu. Všichni budou mít příležitost ke spasení a věčnému životu (DBY, 387).

Jsme-li jedné víry a jsme-li sjednoceni, abychom dosáhli jednoho velkého cíle, a já, jako jedinec, se pravděpodobně mohu dostat do celestiálního království, vy a každá další osoba, podle stejného pravidla, tam můžete vejít také (DBY, 387).

Nebeský Otec oslaví své statečné děti, aby navěky žily v Jeho přítomnosti v moci a slávě.

Jsou všichni duchové obdařeni stejně? Ne, v žádném případě. Budou v celestiálním království všichni stejní? Ne. [Viz NaS 131:1–4.] Někteří duchové jsou ušlechtilejší než druzí; někteří jsou schopni obdržet více než druzí. V duchovním světě je stejná rozmanitost, jakou vidíte zde, přesto mají stejného rodiče, jednoho Otce, jednoho Boha (DBY, 391).

Záměrem, přáním, vůlí a úmyslem Páně je, aby obyvatelé země byli podle svých schopností oslaveni a obdrželi trůny, království, knížectví a moci… Ze všeho nejdříve musejí být podrobeni hříchu a pohromám smrtelného těla, aby prokázali, že jsou způsobilí; potom je evangelium připraveno se jich ujmout a vést je vzhůru, sjednocovat je, osvěcovat jejich chápání a učinit je jedno v Pánu Ježíši, aby jejich víra, modlitby, naděje, náklonnosti a všechny jejich touhy mohly být vždy soustředěny v jedno (DBY, 391–392).

Rozdíl mezi spravedlivým a hříšníkem, věčným životem nebo smrtí, štěstím nebo bědou, je tento – výsady těch, kteří jsou oslaveni, nemají hranice nebo omezení, jejich požehnání mají pokračování a jejich královstvím, trůnům a panstvím, knížectvím a mocem není konce, ale rozrůstají se po celou věčnost (DBY, 63).

Kdo může definovat božskost člověka? Pouze ti, kteří rozumějí pravdivým zásadám věčnosti – zásadám, které se týkají života a spasení. Člověk, tím, že je oslaven, neztrácí moc a schopnost, která mu je přirozeně dána; ale naopak, tím, že jde stezkou, která vede k životu, získává větší moc, větší vliv a schopnost během každého kroku, kterým na ní postupuje (DBY, 392).

Království, ve kterém jsou tito lidé, přísluší k celestiálnímu království; je to království, ve kterém se můžeme připravit na to, abychom šli do přítomnosti Otce a Syna. Žijme tedy tak, abychom onu slávu zdědili. Bůh vám slíbil, Ježíš vám slíbil, a apoštolové a proroci, staří i ti v naší době, vám slíbili, že budete odměněni podle všeho, po čem můžete toužit ve spravedlivosti před Pánem, budete-li žít tak, abyste té odměny byli hodni (DNW, 31 Oct. 1860, 1).

Spasení je plná existence člověka, andělů a Bohů; je to věčný život – život, který byl, který je, a který přijde. A my, lidské bytosti, jsme dědici celého tohoto života, jestliže u sebe uplatňujeme přísnou poslušnost požadavků zákona Božího, a pokračujeme ve věrnosti (DBY, 387).

Máte-li zlato a stříbro, nedovolte, aby vstoupilo mezi vás a vaši povinnost. Povím vám, co máte dělat, abyste získali své oslavení, které nemůžete získat jinak, než když půjdete tímto směrem. Soustředí-li se vaše náklonnost na něco tak, že vám to v sebemenší míře brání zasvětit to Pánu, rozhodněte se zasvětit tuto věc na prvním místě, aby zasvěcení celku mohlo být úplné… Není-li mé srdce plně oddáno tomuto dílu, budu mu dávat svůj čas, své talenty, své ruce a svůj majetek, dokud mé srdce nebude souhlasit s tím, že se poddá. Budu přikládat ruce k dílu na věci Boží, dokud se mé srdce před tím poddajně neskloní… Nyní jsem vám řekl, jakým směrem musíte jít, abyste získali oslavení. Pán musí být naší první a nejpřednější náklonností; budování jeho věci a království musí být tím prvním, co máme na zřeteli (DNW, 5 Jan. 1854, 2).

Žádný člověk nebude spasen a nevejde do přítomnosti Otce, pouze skrze evangelium Ježíše Krista – stejně pro jednoho jako pro druhého. Pán má svou věc, své cesty, svou práci; on ji dokončí. Ježíš pracuje se svou mocí, aby posvětil a vykoupil zemi a přivedl zpět své bratří a sestry do přítomnosti Otce. My pracujeme s ním pro očištění celé lidské rodiny, abychom my i oni mohli být připraveni přebývat s Bohem v jeho království (DBY, 389).

Doporučení ke studiu

Spasení, které Ježíš Kristus nabízí, dosahuje k celé lidské rodině.

  • V jakém smyslu je spasení, které poskytuje Ježíš Kristus, „všeobecné spasení – všeobecné vykoupení“? Jak toto všeobecné spasení ukazuje „silný rodičovský cit“, který náš Nebeský Otec chová ke svým dětem? Proč vám tato vědomost přináší radost?

  • President Young řekl, že mnoho lidí odpadlo, když Bůh Josephu Smithovi a Sidneymu Rigdonovi sdělil, že všichni lidé mohou obdržet spasení. Co si myslíte, proč bylo pro některé členy obtížné toto učení přijmout? Jak se dnes můžeme vyvarovat podobných problémů s učením současných proroků a apoštolů?

Skrze Kristovo usmíření budou všichni, kteří jsou věrni zákonům a obřadům evangelia, spaseni v celestiálním království.

  • Co si myslíte, že měl president Young na mysli, když řekl, že „spasení je individuální práce“? Proč spasení vyžaduje „použití veškeré energie duše“? (Viz také 2. Nefi 25:23.)

  • Porovnejte rozpravu presidenta Younga o těch, „kteří počítají, že budou spaseni spravedlivostí druhých“, se Spasitelovým podobenstvím o moudrých a pošetilých pannách. (Viz také Matouš 25:1–13; NaS 33:17; 45:56–57.) President Young také řekl, že „pracujeme s [Ježíšem] pro očištění celé lidské rodiny“. Když si uvědomujeme, že „spasení je individuální práce“, jak můžeme pomáhat druhým v jejich úsilí přijít k Ježíši Kristu a obdržet věčný život?

  • Proč i nejvěrnější Svatí potřebují milosrdenství Ježíše Krista, aby vstoupili do celestiálního království?

  • Co podle presidenta Younga znamená obdržet spasení, které nám je nabídnuto? Co to znamená odmítnout spasení? Jaké zkušenosti vám pomohly naučit se tomu, jak je důležité poddat se Boží vůli?

  • Proč je „nesmysl a absurdní“ myslet si, že bychom mohli přebývat v přítomnosti Boží, aniž bychom na to byli připraveni? (Viz také Mormon 9:4.) Jak nás věrná služba v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů připravuje na vstup do celestiálního království? Proč od nás tato příprava vyžaduje „bojovat každý den“?

Nebeský Otec oslaví své statečné děti, aby navěky žily v Jeho přítomnosti v moci a slávě.

  • Co měl president Young na mysli, když řekl, že evangelium nás může učinit „jedno v Pánu Ježíši“? (Viz také Jan 17; 4. Nefi 1:15–17; NaS 38:27.)

  • President Young učil, že „Ježíš pracuje se svou mocí, aby … přivedl zpět své bratří a sestry do přítomnosti Otce. My pracujeme s ním.“ Jakým způsobem pracujeme s Ním „pro očištění celé lidské rodiny“?