Kapitola 9

Pokání a křest

Brigham Young byl pokřtěn v dubnu 1832, za chladného dne, kdy sněžilo, v ledové vodě vlastního mlýnského náhonu Eleazerem Millerem, který byl členem Církve čtyři měsíce. Řekl o tom: „Pociťoval jsem pokorného, dětského ducha, který mi dosvědčoval, že mé hříchy byly odpuštěny“ (MHBY-1, 2–3). Učil, že voda sama nemá „žádnou moc smýt hřích“ (DBY, 159), ale že křest nás může očistit od hříchu, je-li vykonán těmi, již mají pravomoc, na těch, kteří jsou zodpovědni, předcházelo-li mu pokání a následuje-li ho upřímné úsilí ctít smlouvy křtu.

Učení Brighama Younga

S růstem našeho porozumění roste i naše odpovědnost a zodpovědnost.

Hřích spočívá v tom, že činíme špatně, když umíme a můžeme činit lépe, a v příhodném čase Páně bude potrestán spravedlnou odplatou (DBY, 156).

I když v této době můžeme dělat to nejlepší, co známe, nemůže v našem životě dojít k žádnému zlepšení? Může. Jednáme-li špatně z nevědomosti, když poznáme, že je to špatné, potom naší povinností je zanechat toho ihned a navždy (DBY, 156).

Prostřednictvím upřímného pokání můžeme ve svém životě učinit usmíření účinným.

Pokud jsem někomu ublížil, měl bych se mu vyznat a napravit to špatné, co jsem udělal (DBY, 158).

Věřím, že máme vyjít a být otevřenými a čestnými v tom, co má být učiněno veřejně, a že si pro sebe máme ponechat to, co má být ponecháno… Řekněte veřejnosti to, co patří veřejnosti. Pokud jste zhřešili proti lidem, vyznejte se jim. Pokud jste zhřešili proti rodině nebo sousedovi, jděte k nim a vyznejte se… Pokud jste zhřešili proti jednomu jedinci, vezměte si ho stranou a vyznejte se mu (DBY, 158).

Když lidé činí opravdové a upřímné pokání a svou poslušností požadavků, které jim byly oznámeny skrze zákony evangelia, vyznávají nebesům, že jejich pokání je skutečné, mají nárok na udělení spasení a žádná moc od nich nemůže odejmout dobrého ducha (DBY, 156).

Některé naše staré tradice nás učí, že člověk, který se provinil ukrutnými a vražednými skutky, může učinit spásné pokání, když je na popravišti; a při své popravě vyslechne vyjádření: „Velebte Boha! On odchází do nebe, aby byl skrze vše vykupující zásluhy Krista Pána korunován ve slávě.“ To je naprostý nesmysl. Taková povaha nikdy nebe nespatří. Někteří se budou modlit: „Kéž bych prošel závojem ve večeru svého obrácení!“ To dokazuje falešné myšlenky a marné představy, které chová křesťanský svět (DBY, 157).

Křest je obřad nutný k našemu spasení.

My, Svatí posledních dnů, věříme v křest ponořením na odpuštění hříchů podle svědectví Ježíšových učedníků a zjevení Páně daných v těchto posledních dnech. Malé děti jsou čisté, nemají ani zármutek srdce ani hříchy, z nichž by činily pokání a kterých by zanechaly, a v důsledku toho nejsou způsobilé být pokřtěny na odpuštění hříchů. Jestliže hřešíme, musíme rozeznávat dobro od zla; malé dítě to neumí, nemůže to umět; nedorostlo toho, aby umělo rozjímat o dobru a zlu; nemá schopnost naslouchat rodiči, učiteli nebo knězi, když říkají, co je správné nebo špatné nebo co je škodlivé; a dokud člověk těmto věcem neporozumí, nemůže být činěn zodpovědným a v důsledku toho nemůže být pokřtěn na odpuštění hříchů [viz Moroni 8] (DBY, 158–159).

Neexistuje žádný obřad, který Bůh předal svým vlastním hlasem, skrze svého Syna Ježíše Krista nebo ústy některého ze svých proroků, apoštolů nebo evangelistů, jenž by byl zbytečný. Každý obřad, každé přikázání a požadavek je nezbytný pro spasení lidské rodiny (DBY, 152).

I když jste byli od svého narození spravedliví a nikdy jste se nedopustili známých hříchů a přestupků, buďte pokřtěni, abyste naplnili veškerou spravedlivost, stejně jako Ježíš. I když můžete říci, že nemáte žádné hříchy, ze kterých byste činili pokání, zanechejte svých falešných teorií a celým srdcem milujte Boha a služte mu (DBY, 159).

Všichni Svatí posledních dnů, když vstupují do této Církve, uzavírají novou a věčnou smlouvu. Uzavírají smlouvu, že přestanou podporovat ďáblovo království a království tohoto světa a že jim přestanou pomáhat a přestanou o ně pečovat. Uzavírají novou a věčnou smlouvu podporovat království Boží a nepodporovat žádné jiné království. Dávají nanejvýš posvátný slib před nebesy a zemí, a to také ohledně platnosti svého vlastního spasení, že budou podporovat pravdu a spravedlivost místo zlovolnosti a falše a že budou budovat království Boží místo království tohoto světa (DBY, 160).

Můžeme hlásat oddanost Bohu a jeho věci sebevíce, dokud se ale nestaneme jeho občany, nemáme nárok na požehnání a výsady jeho království. Jak to můžeme udělat? Pokáním ze svých hříchů a poslušností požadavků evangelia Syna Božího, které nám bylo předáno. Stovky a tisíce lidí uvěřily v Pána Ježíše Krista a činily pokání ze svých hříchů a Svatý Duch jim dosvědčil, že Bůh je láska, že ho milují a že on miluje je, a přesto nejsou v jeho království. Nepodrobili se nezbytným požadavkům, nevstoupili dovnitř dveřmi (DBY, 152–153).

Nemáte moc pokřtít sami sebe ani nemáte moc vzkřísit sami sebe; a nemohli jste oprávněně pokřtít druhou osobu na odpuštění hříchů, dokud nějaká osoba nejprve nepokřtila vás a nevysvětila vás k této pravomoci (DBY, 160).

Má voda sama o sobě nějakou moc smýt hřích? Určitě ne; ale Pán říká: „Bude-li hříšník činit pokání ze svých hříchů a sestoupí do vod křtu a tam bude pohřben v podobenství uložení do země a pohřbení a opět bude z vody vynesen v podobenství zrození – pokud toto vše udělá v upřímnosti srdce, jeho hříchy budou smyty.“ [Viz NaS 128:12–13.] Smyje je voda sama o sobě? Nikoli; ale dodržování přikázání Božích smyje poskvrnu hříchu (DBY, 159).

Doporučení ke studiu

S růstem našeho porozumění roste i naše odpovědnost a zodpovědnost.

Jak president Young definoval hřích? (Viz také Jakub 4:17.)
Co president Young učil o zodpovědnosti, kterou máme, když rosteme v poznání správného a špatného? (Viz také 2. Nefi 9:25–27.)
Jaký máme mít postoj ke zlepšování svého života? (Viz také Alma 34:33.) Co nás to učí o poznání, odpovědnosti a zodpovědnosti?

Prostřednictvím upřímného pokání můžeme ve svém životě učinit usmíření účinným.

Co je důsledkem opravdového pokání? Proč je poslušnost zákonů evangelia nezbytnou součástí pokání?
Co učil president Young o činění pokání na smrtelné posteli?

Křest je obřad nutný k našemu spasení.

Jakou roli hraje křest, když jdeme ke Kristu? (Viz také Moroni 8:25–26.)
Co president Young učil o tom, kdo má a kdo nemá být pokřtěn? Proč je nesprávné křtít ty, kteří nejsou odpovědní? (Viz také Moroni 8:9–14.) Co president Young řekl odpovědným lidem, kteří říkají, že nemají žádný hřích?
President Young učil, že všechny obřady evangelia, včetně křtu, jsou nezbytné pro naše spasení. Jak obřady evangelia požehnaly váš život?
President Young učil, že „všichni Svatí posledních dnů, když vstupují do této Církve, uzavírají novou a věčnou smlouvu“. Když jsme pokřtěni, co slibujeme, že budeme dělat? Co slibujeme, že dělat nebudeme? (Viz také Mosiáš 18:8–10.)
Proč pouhá víra v Pána Ježíše Krista a láska k Němu nestačí k tomu, abychom vstoupili dveřmi do Jeho království?
Proč musí být člověk „k této pravomoci“ křtít vysvěcen?
Jaký je podle presidenta Younga význam a symbolismus křtu? (Viz také Římanům 6:3–6, 11; Mojžíš 6:58–60; 1. Jan 5:7–8.) President Young vysvětlil, že „voda sama o sobě [nemá žádnou] moc smýt hřích“. Co nás očistí od hříchu?

John the Baptist baptizing Jesus — Jan Křtitel křtí Ježíše Krista. Křest je požadavkem pro vstup do království Božího (viz Jan 3:5).

Native Americans being baptized — Daniel D. MacArthur křtí v roce 1875 Qui-Tusse, náčelníka Shivwitských Indiánů. Ve stejný den bylo pokřtěno 130 dalších příslušníků kmene.