T’áádoo náníldzidí: T’óó iinídlą́’!
Ił hózhǫ́ hádadóh’į́įgo áłtsé t’áá íídą́ą́’ ayoo’át’éego bee nihik’ihojisdłíí’ígíí baa ahééhnosį́į́h éí nihik’ihojídlíi t’áá’ałtsoní yá’át’ééhii bits’ą́ą́dę́ę́’.
Dííjį́ Sodizinjí at’ah danilíinii ániid nidaakai’ígíí saad bee bich’į’ haasdziih, President Russell M. Nelson yił ahąąh yitihígíí doodaii’ bi’ohgo binááhai’ígíí ááhdíshní. Łáháda na’ashchąą’ígíí choi’náóshį́į́h, ndi díí dinóoł’įįł nihííníshní.
Díí saad hółǫ́ǫ’go á’iilaa’ígíí éí tseebíí binááhai shik’is Marvin Arnold, tsosts’id binaahai yę́ę́dą́ą́’ áyiilaa. Ałkidą́ą́’ Egypt k’ehgo saad áyiilaa’ígíí nihá bá ata’hashne’:
Yá’á’t’ééh Bishop
Áłah aleeh ntsaaígíí
doo Baahoneenida ha’át’ííshą’ biniiyé
Da’ bídanhidi’niłchééh’ish?
shił hółní ha’át’ííshą’ biniiyé
Ahééhee, Marin
Arnold.1
Áko lą́ą, Marin, díí baa áhó’niishné’ígíí shį́į́ bąąh naaninááhodookał. Ndi niBishop bich’į́’ saad nááháłeehgo, ííshją́ą́ shízhi’ bee bił hodíílnih éí “Kearon. Elder Patrick Kearon.”
Diyin bizaad sání biyi’dę́ę́’ dahané’ binalt’éego k’asdą́ą́’ naaki náhááh naałniih nihi nahasdzą́ą́n bik’esti’ dóó azhą’ nihitahgoo naałniih bee dahoneeztł’ah ndi, t’áá ííshjání at’i’ił’í, ałk’e’diniih, dóó doo daats’ídígíí saad ahídeet’ááh naat’áanii danilíinii—nihi kéyahgóó doodaii’ adahwiis’áágóó. T’áá shį́į́ bíighah hwiindzin ndi, t’áá shiidą́ą́’dii nihitahgóó anídahazt’í’ éí t’ahdii dóó ał’ąą dahda’íłdééh nihida’dííł’á, naalyéhé bídindahóóyéé’ dóó keedahwiit’į́į́góó dahoochxǫ’ dóó ał’ąą dine’é yoolch’į́į́d dóó ła’ nááná.
Kot’éego níyol bidziilgo dóó chahałheełgo ániid nidaakaiígíí baa nidahóókaad nihitahgóó, bee hada’ííníílnínée dóó nihíidadééską́ą́góó binahjį’ nihił dáhózhónée. Kóho’dooniid “nooséłí be’adziilii éí bee yá’áhoot’ééhíí át’é nihookáá’ adahwiis’áágóó. Éí … ániid hanoot’áanii … dabinii’ … danihíídeską́ą́góó ádaat’é.”2 Táá biłááhdi, niha’áłchíní díí Sodizin bilák’edoołyeełgo bee bídahólnííh doołeeł háadishį́į́ náasdi.
T’áá bik’idadeetįįh díí jį́įdi nihił ádahoonííł bik’ee, ániid ndaakai’ígíí yídanéédlįįdyę́ę t’óó bííyó bee bąąhnidahaazkaad. Dr. Laurie Santos, Yale wodahgo oolta’dę́ę́’, Nits’áhákees dóó Yá’á’t’ééhgo Iiná wolyéego bee na’nitin doołeełgo haiyííłwod ániid. “Ałtsé yihahígíí éí bee na’nitin doołeełígíí, da’ołtahígíí kasidą́ą́’ [naaki yaal dahalzhin] bee wólta’go [t’áá át’é] indída at’ah dahaaskai’ígíí hada’diilaa.”3 Hastądíín dóó bi’aan díídi miiłtso deinééł’į́į́’ béésh ntsékees biyi’dę́ę́’. Díí ntsáhákees baa hane’go, ła’ hane’ náyiizoohii t’áá íiyisii bideesnáá’, háálá t’óó ahayóí nooséłí ayóó dahóyą́ągo yééhósin—dóó t’áá dahóyáanii—hojooba’ ádeinízin “ha’átííshį́į́ bił chaadaazlį́’ígíí yíká’ádaatį́” doodaii’, t’ah yíwohdi, ha’átííshį́į́ t’ahdoo bee dahaleehígíí yídęh danilį́.4
Dííjį́ nánihooshkąąh ániid naaháhígíí, dóó nihineisáanii ndanihinitinígíí, íłhózhǫ́ hádadóh’į́į́go áłtsé t’áá íídą́ą́’ ayoo’át’éego bee nihik’ihojisdłí’ígíí baa ahééhnohsį́į́h éí nihik’idjidlí t’áá’ałtsoní yá’át’ééhíí bits’ą́ą́dę́ę́ hádadóh’į́į́’.5 Ts’ídá díí oolkiłígíí biyi’ nahasdzáán bikáá’góó t’óó ahayóí bijéí bii’déé’ nda’ádíłkid, nihí “hane’ yá’át’éehii” bee bił dahwiilne’ dooleeł 6 éí Jesus Christ bina’nitin. Jesus Christ Bisodizin Dííjį́įdi Atah Danilínígíí, éí ni’ bikáá’ t’áá át’é biYisdá’iinííłii binaanish dóó bina’nitin baa hane’ hódahgo deiníitą́’, yá’át’éehii bee ániit’ée dooígíí dóó yá’át’éehii bidęh hóyéé’ígíí nihá ííshjání áyósin éi hool’áágóó ayoo bee ééhózin bik’ehgo bik’ídadohkah.
President Russell M. Nelson ání díí k’ad ániid nidaakaiígíí “[yá’át’éehgo áda’doolííłgo] yídaneel’ą́ éí ałk’idą́ą́’ aniid ndaakaiyę́ę yiláahdi.”7 Nihí, t’áá át’é diné, díí sin bee dahwiitaał doo “sin ayóó’ó’óni’ bee náánihi’deeznii’ bee dahwiitaał doo,”8 ndi éí bizhdiilkaalgo t’éiyá bíighah—“Diyin yikéé’sizíinii,” ááh dishní—doo yá’áshǫ́ǫ́góó ntsáhákees nahjį’ kwííł’į́ dóó ni’jiisííhgo ájíłínígíí hool’áágóó yisdájidoogááł baa hajitaałyę́ę neiyiiłchxǫǫh.
Azhą́ “yá’át’ééh oo’ááłjí atiin bąąh joogááł ndi,”9 éí ch’į́į́dii t’áá hodááh yighááh t’áá ha’ágiishį́į́ nináhálzhizhgo éí doo bee ha’ahóníinii dóó doo yá’áshóonii yee yééhwiiłnííh. T’áá áko ánííłeh: “Ts’ídá yéigo hodiłhił łeh k’adą́ą́ tł’éé’haleehgo.” Hanáá’ łóódgo, dóó ts’ídá t’óó baa’ihgo jiináago! Aoo’, łahdi t’óó yó’adeeshwoł jinízin łeh, ákondi ts’ídá doo t’áá hó ádíts’ą́ą́’ yóó’azhdoolwoł da—Diyin God hiináanii ba’áłchíní ayóó’áyóóníinii niidlį́, éí ni’iilzihígíí nihaa néídiyii’aah, dóó ts’ída doo, doo t’óó nihi’doołnih da. Ts’ídá aláahdi Bi’ilíinii nilį́. Be’awéé’ nilį́, Diyin yá yádaałti’ii nich’į’ ayííł’a’ dóó yá’át’ééhii ná yik’eh áhoolaa, diyin k’ehgo nik’ijisdlíí’ dóó nił ííshją́ą́’ é’éł’į́, bee álílee dóó hane’, dóó Diyin yá ndaal’a’í t’áá kǫ́ǫ́ dóó aghánáhooáádéé’.10
Dóó ałdó’ sodisin neinílá éí bíł danighanígíí yee dabidziil dóó hool’áágóó bił dahonínáa doołeełgo náyik’eh áhoolaa. 32,000 dóó bi’aan wards dóó branches nihániinílá. Ákǫ́ǫ́ áhínáohkah dóó dahotaał dóó dahodíínósin dóó dodadółzin, dóó baadahojooba’ígíí yídeidanílínígíí bee bíkáh’ańdaajah. Ákwe’é t’áá ła’íjinígo hazhi’ dahólǫ́ dóó hoł ólta’, dóó diyin k’ehgo háka’ana’áwo’, dóó hak’is dóó bíł dahahanígíí, dóó t’áá bí ádeinízingo ałka’andaajah, naaltsoos ál’į́į́ dóó hasht’e dahólzinjį’. T’áá dahóyąan—dóó náásdaazlígíí áłdó’—dimííł dóó bilááhgóó yilt’é nda’nitin t’áá bí yik’éna’asłáago dóó yindadoolnishígíí yich’į’ ni’ danil’į́į da, dóó Diyin bighangóó ndaakai atah danilínígíí Diyin bił ałha’diit’ááh yindaalnish, hool’áágóó yił háájéé’ bá bik’eh ádahalne’— ayóó át’éego áda’ał’į́ díí nahazdzáán bikáá’ ałtsá’áldahgi ndi éí ałtsą́ą́’ dah aldah tóó hónishghańíjį’ ádaat’é. Díí t’áá díkwíhí daasdzohígíí biniinaa “ha’ahóní [nihii’] dahólǫ́.”11
T’áá aaníí, dííshjį́į́di, Jesus Christ yikéé’naazíínii t’óó báhádzoo ndanitł’ago ádahoonííł yik’ee ádaat’é. Sodizin binaat’áanii danilínígíí ndanitł’ago ádahoonííł éí Diyin Bóhólníihii łah hodoonííłgo yich’į’ hada’ólní. Ła’ éí hasht’e hodoonííł doo bí aadaaníi da, éí shį́į́ Jesus bitsin ałna’asdoh dahdadidiitį́į́ł dííniid yę́ę́’ át’é.12 Kót’áo ts’ídá biniinaa jį́įgo chahóóhéél doo dóó ndahonitł’ago nahaz’ą́ą dooleeł biniinaa éí Diyin God yee ádééhaadzi’ę́ę, k’os dah oojoł biyi’déé’ kǫ’ diltłi’ tł’éégo, Diyin yá yádaałti’ii yiká’análwo’, béésh Diyin bich’į’ bee ééhózinii, éí áhoołtsóózígo andítį́į́h k’éházdon atiin yich’į’ bee ahóóti’, dóó t’áá bíláahjį’ adziil yee nihik’ijidlí bee yíníyáajį’.13
Áko t’áá shǫǫdí, t’áá shǫǫdi, t’áá nihiłdahonoołǫ́ ahí’ííldeego da’adąągi azhą́ broccoli baa ayahołih ndi. Bi’ adinídíín bee ná’áłdįįh dóó baa nidlee’ doo ni ak’ah diltłi’í bee adíílwoł.14 Áłchíní t’áá ákogi át’éego ádaa’ní: Jesus t’áá áyisíí t’áá aaníí “[ná yinízin] shá bitł’óól nílį́į doo.”15
Jewish naat’áanii Jairus bitsi’ naakits’áádah binááhaigo, bighandi ni’íłdįįh’go sitį́ áko Jesus náyoozkąąd, áłah álį́įgi Yisdá’iiníiłii nideeníłtl’ah shiidą́ą́dii wónáásdii naal’a’í yilwod azhé’é bił nihoojeehgo iiłní, “Nitsii’ bizéé’ hazlį́į́; t’áadoo Master bich’į’ nahwiiyíłnání.”
“Ndi Jesus díí yidiizts’ą́ą’go áhodííniid, T’áadoo nił yéé’í; t’óó iinídlą́ągo shaa dzíínílí, áko náádidoodááł.“16
Dóó yá’át’ééh naasdlį́į́’. Dóó nidó’ ákódíínííł. “T’áadoo náníldzidí: T’óó iinídlą́.”
Jó t’áá ánółtso díí áłah solį́’ígíí Diyin God ayoo álį́įgo nihaantsékees dóó díí Sodizin bee, díí bee nihich’į’ haasdziihígíí Diyin bits’ą́ą́déé’ yee shik’ijisdli’ígíí át’é. Ii’sizį́ Diyinii niheeyílyé t’ah bitséédi, Christ bi’Adinídíín nii’sizíinii biih yilyá,17 éí “adinídiin t’áá ałtsóní bii’ hólǫ́, … éí t’áá ałtsóní yee dahiiná,”18 dóó t’áá ałtso dine’é bijéí biyi’ dahólǫ́ yá’át’ééhii bá dahiinánę́ę doodaii’ dahiináa dooleelígíí. Adinídíín éí nihaa’áhályą́ dóó nanihidinóotįįł biniyé. Ła’ baa dahane’ígíí biyi’déé’ ts’ídá aláahdi ílį́įgo nihee yílyáhígíí éí iiná, éí aa’ílyá Diyin Bóhólníihii Jesus Christ bits’íís ninéidiníą́ągo Nihátihooznii’ bits’ą́ą́dóó nihaadoolyééł. Nahasdzáán bee Adinídíín dóó Bi’iiná niłí19 éí Diyin God BiYe’ Tááłá’í Yizhchíinii níhaaniyá anoonééł yik’ehdeesdlį́įgo iiná nihee nílá.
Nihí baa ádadidiit’ááł éí iiná niheeyílyáhígíí dóó t’áá haishį́į́ ats’íís dílzinii ádaanéídiit’aahígíí biká’adiilwoł. Nihídahólníihii, nda’nitinii, ak’is, bił haijéé’—yínííł ndaakai, bąąh ndahóókadígíí, doodaii’ t’áá ha’átííshíí bee bááhózingo atídi’doolníłígíí bíká hada’ohsííd. Níká adeeshwoł, dabidohní. Doohtsį́į́h. T’áá ha’átéego bíká oołyeed bóhónéedzą́ągo.
Ániid ndaahkaiígíí nihich’į’ ndahwii’nánígíí, t’áá ha’át’ííshį́į́ nihíne’ danilínígíí doodaii’ nihich’į’ ndahwii’nánígíí, da’atsaah a’diilyé bee éí doo éí doo bee yá’át’ééh hodooleeł da. Éí diníniihígíí doo néidoołzih da doodaii’ táá shí áshtį́ nínízinígíí da. Díí nahasdzáán bii’ t’áá át’é adinídíín yídé nilį́, t’ááshǫǫdí díí nahasdzáán t’ahdoo álnééhyę́ędą́ą́’ hooláágóó Diyin God bi’adinídíín ni nii’sizíinii yiih yííláhę́ę bi’oh oole’ lágo. Háída bich’į’ hadíídzih. Níká’a’doowołgo yíníkeed. T’áá doo Christ iiná neeníláhę́ę niłchxǫǫhí Bi’ iina’ yee nanihííłdzíí’. Díí nahasdzáán bikáá’gi iiná bee tihoo’nííh bííníghah háálá níká adiijah. Adaantséníkeesígíí bilááhdi nidziil. Áká’a’ayeed éí hólǫ́, nihinaadę́ę́’ dóó Diyin God áyisíí bits’ą́ą́dę́ę́’. Ayóí’á’ni’dóóní dóó álíinii nílį́ dóó nídį́h hóyéé’. Nídį́h hóyéé’! T’áádoo náníldzidí: T’óó iinídlą́’!
Ła’ t’áá háíshį́į́ ni dóó shí nihilááh át’éego ti’hooznii’ éí łah nánihoozkąąd: “Náás deiyínóhkááh [shik’is noséłí ayóí’ánihííníshníinii]. Nidziilgo ádíínílzin, … náásgóó yínááł, ak’ehdidíídleeh! Nihijéí bił hózhǫ́ǫ le’, dóó ní ałdó yéigo nił hózhǫ́.”20 Łą́ąhgo baa nihił hózhǫ́ǫ dooleełígíí nihee hólǫ́. Ahił dahoniidlǫ́, dóó Bi nihił hólǫ́. Nihił honílónígíí doo nihąąhdíí’įįł da, nánihooshkąąh, Diyin Bóhólníihii Jesus Christ bízhi’ diyingo dílzinígíí binahjį’, nihiNaat’áanii, amen.