Ntsáo Áłah Aleeh
Ayóó’óó’ní, Ałts’ą́’ałk’eez, Wóshdę́ę́’
T’ą́ą́chil 2022 Ntsáago Áłah Áleeh


Ayóó’óó’ní, Ałts’ą́’ałk’eez, Wóshdę́ę́’

Yisda’iiníiłii nadaah biniyé nihi éí ayóó’óó’ní, baawiiłne’ dóó hágo diinííhgo hast’é adidiilnííł.

Baa nisókees, dził bikáa’di Galileedi Diyin Naadiits’áhii áádi bikéénaakai’í yił naazį́. Díí saad yee haadziih, “Éí bąą nihílááh, ał’ąą dine’é t’áá ałtso ídahooł’aahii danilį́įgo ádaahłe’, aTaa’ áádóó aYe’ índa Níłch’i Diyinii bízhi’ bee tó bee daahsį́į́h.”1 Díí nahwíínąągo saad bee há’oodziih, áko nihi ałdo Diyin yikéé’ naakaii nahlingo nanhíísnąąh. Áádóó t’áá bee iiná nahaast’į́jí ákodaahdzaah.

Doo Diyin yikéénaakai’ígíi t’éíyá diyin bizaad bijéí biyídoo déédiits’ąą’ da. Tsídá ałtsé Diyin bisodizin íhídííkai’ígíí ałdo diyin binahaga’ yaa dah halne’ nt’ę́ę́’ t’áá haishį́į́h yidaahniyahígíí dóó bił áhéédaholzinígíí. Jesus Christ binahagha’ baa hane’ígíí biniinaa t’áá’aníídi bisodizin haalwodígíí dineesą́.2

Nihi áłdo’ Galileedi dzil bikáá síidzį́, diyin bikéénaakai nahalingo, nihinaash nihá’alyaah t’áá ałtsé yee haadziih. 1830 yaahdą́ą́’ Joseph Smith bitsilí Samuel yásodoolzingo diyin yá nda’nitiní silį́į́’.3 Bikéé’dóó 1.5 miiltsoh áneeląągo Diyin ya’ nda’nitin’í daaslį́į́’, nahadzáán bikáádi diné diyin binahagha’ dah yoosdlaadigíí tó bee dahbidiilziih.

Díí éí nihinahagha’ át’é. Áyóó niidzin.

T’áá’aniiltsíídą́ą́’ nihi ałdo’ diyin binagha’ baa wiine’doo nidzin t’áá’ałtso dine’ nahasdzáán bikáádi kéédahat’inígíí. ádáá’dą́ą́’ nihi Diyin God yá halne’ii diyin yá nanitin’í dah doołeeł tsełkee dahnółíínii, t’áá ałk’idą́ą́’ Yisda’iiníiłii yikéé’ naakaii yee yich’į́ haadziihgí át’áo.

Ahadishkaahdi, diné boholnííhii bibá’, nihi ałdó naaltsoos sodizindę́ę́’ nihi naatáánii bizhí bikaadi yisdzohgo,háájígo lá disíídlą́, áko áádí nididiiłwoł. Dii niidzinígíí éí ayóó’át’é; ndi ná’adikid, Haa yit’áo t’áá aniiltso t’áadoo ádeiilééhí?

“Haash yit’áo diyin yá halne’í nishłéé’ doo, doo shizhí shá’alyaah da?” “Diyin yanida’nitinígíí éí bá sodahodizingo inda nidaalnish. Áká adeeshwoł ndi ałtsé hazhó’o shéiiná haasht’é yishlaahgo indá.”

Shik’is dóó shilah, doo nantł’ahgo át’é. Yisdá’iiníiłii binaanish éí táá bee nanitin t’áá ałchíní niidlí dóówoshdę́ę́ éí: ayóó’óó’ní, ałts’ą́’ałk’eez, dóó wóshdę́ę́’, eí bee jídiilnish lah.

Ayóó’ó’ó’ní

Ałtsé éí Diyin nihalingo diné ayóó’íí’níí’ní doo.

Nihijéí dah neezgai diné tídahooneeh, nahazáán bikáági k’ad nihitahgóó ákot’áo nihił hoolziizish. Ndi diné dajooba’ígíí éí diné yiká’iijeeh binahji nihi beejooba’ binahji aká’ádiilwoł, diné bighaan bits’ąą’ adaadinígíí, dóó yiłhaajéeih doo bee hózin da, dooda yeeh yiniił dóó bich’í’ndahwiiná.

T’áá aniidigo Polandę́ę́’ amá dahnilinígíí awéé bee naalbąąsí béesh nidilwo’ídi ndahyiisbąąs, áko amá dóó alchíní chodayoołį́į́h doo, keyah tsénah nidah doobąąs dóó béesh nidilwo’í yiih doojah dóó tsénąąhjí nidahidookai. Diyin NihiZhé’é shį́į́h bił nizhóní díí diné dah jooba’ígíi, dine’ biyeel nidaazígíi, éí Christ bibee haząąnii át’é.4

Diyin k’ehji dine baajiiba’go éí Diyin God bá’na’níínitingo át’é, azhá saad t’áágeed.

Diné ayóó’á’jí’níígo éí Diyin bibeehaząąnii bik’ehgo át’é;5 jó éí Diyin Ayísizíinii wołnaalnishgo át’é. Diné ayóó’ííníi’níigo diné éí yá’át’éehgo ádeii’níłígíí nihá dayoo’į́įgo “nihiTaa’ yá’ąąshdi hólóonii yaa dahaniih dooleeł.”6

Díí diné bá íít’íí’ígíí éí t’áá niik’eh.

Laanaa niidzin, éí nihee’ajooba’ dóó nihee hane’ deenizin doo, ndi t’áá bí éí bee bóhónííh.

Haa yiit’í dóó háí’íí’tį́ éí nihi bee nihóhólniih.

Diyin God binanahaga’ dóó bina’nitinígíí aýóó’ at’é hwiiná lahgo anahyiilííh, dóó binaanish bee biká’aneilwo’go baa neídah.

Baa nahwiine’

Naaki gone’ éí ałts’ą́’ałk’eez.

Dikos Nitsáágo naalnííh yaahdą́ą́’ Brother Wisan Thailandę́ę́’ Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí yołtą́go niłch’i’ bii’ hane’é yaahnisikee’ígíí yaa hoolne’. Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí biyídę́ę́ Diyin yá nidanitinii Alma dóó Amulek yaa hóólne’.

Hak’is, Winai, azhá t’áá lahji bee oodla’ hólǫǫ’ ndi “Da’ naaltsoos Thai bizaadjí hólǫ́?,” níígo na’idelkid.

Wisan naaki át’ééké nidahnitinii eíi áadí Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí hatsili yaah deesą́, dóó hatsilí yił nideenitin.

Nich’i’ bii’ hane’é biyidę́ę́’ Wisan Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí bee oodla’ yaah hoolne’. Winai sodilzin yóhoołąąh dóó yołtá, bee oodla’ dóó Diyin Ayísizíinii yahálííhgo t’áá aniinii yaa’ołtá. Ndeezidgo Winai tó bee bidiilzį́.

Wisan aní, “Diyin God bila’ dah niidlį́ áko haasht’é ádiniiłzin doo, áko Diyin God bánéílnish doo.” Díí iłhaajeehdi álilee haazlį́į́’di háálá Wisan diyin binanitin dóó binahagha’ yaah hoolne’.

T’áá ałtso diné bil ałts’ą́’ałk’eez. T’áá’ahąą’iil’į́. Chiyáán, ná’alkidi, baa dlǫ́’hasin, nisíidzahgóó, dóó saad bee iiná éí baawiine’ leh.

Átahdi baawiine’ígííshą́, Jesus Christ binaitin dóó binahaga’ éí dó baawiine’ doo.

Elder Dieter F. Uchtdorf ání, “T’áá háida nandíłkidgo Damóo Yázhí dóó Damóo yę́ędą́ą́ ha’át’íí baansíníyá dańłníigo, t’áadoo t’ahniziní t’áá áko bił hodíílni sodizin báhooghandi baa na’asdee’ígíí. Áłchíní yázhí bił dahózhǫ́ǫgo dahootáál yę́ę ałahazį́į́’ígíí yidaahdę́ę́’ naazį́įgo Jesus at’éhégí anisht’éidoo daaníigo dahootáál doohníigo baahodoołnih. Ałdo’ baa dahołne’ do nooséłí danlínígíí ła’ sáanii baa ádahayą́ądi yiká ííjéé’go iiná ádayiilaa yęę yaadahane’go yá yééda’íidlaa.”7

Diyin binahagha’ baa hane’ éí doo nahaníídgo át’éii dah. Doo naaltsoos diyin binanitin bee hane’í bikaa’ádiilnííl dah.

Diyin binanitinjí éí Diyin doo God ba’silǫ́ niłíídoo níłní, tóó diyin bizaad baa hólne’ doo.

Nizhónígo diyin binanitin dóó binahaga’ diné bee bił holne’go, éí Yisda’iiníiłii binaanish át’é.

Wóshdę́ę́’

Táá’ gone’ éí diné wóshdę́ę́’ bidiiníí’ doo.

Ecuadordę́ę́ Sister Mayra naaghą́ dóó t’áá’aniidigo idiiyah. Niłch’í bee hane’í biyidę́ę́’ adaah holne’ tó bee sidiilzį́į́h dóó bik’is dóó t’áá akóódah bighaanígíí hágo yidiiniid. Bik’is dóó yiłhaajeehígíí bee hane’ déíts’ąą dóó nidahídiłkid. Shighaandi dookai áko diyin yá nida’nitinii nihił nidah hódoolní.

Mayra bimá dóó bizhé’é, bimáyázhí dóó naaki bik’is tó bee bidiilsį́, háálá Mayra “hágo dóó ninił’į́,” “hágo dóó nidiinish,” dóó “hágo kwe’é nahaz’ą́,” níígo Mayra haazííh. Wónaasgóó naadiin diné Diyin Jesus Christ bisodizinjí tó bee dah bidiilźíh, háálá diné wóshdę́ę́’ yiłnííhgo. Díí kózáá’ígíí éí Sister Mayra diné wóshdę́ę́’ yiłníí’go háálá bił hózhǫ́ógo biniinaah.

Na’ashch’ąąh
Nihilah Mayra dóó niheeskai’ígíí éí diyin binahaga’jí bił dah hózhǫ́.

Neeznadiin biighago diné hágo bidiiníí’. Diné “wo’shdę́ę́’ dóó yinił’į́” bidiiníí’ doo bááh dóó tó alaháleedi, dóó ahíneeka’di, dóó niłch’í naalkidí bii Diyin Jesus Christ binanitin niil’íí’ doo. “Wóshdę́ę́’ dóó nił’į́” éí Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí yiniłtą́, dooda yeeh diyin bighan ntsáádí ąąh’alneehdi bił needaah doo. Łahda t’áá nihį́—hazhó’ó baa siikéé’sgo diné biká’adeeshwoł nosingo baa nisókéés doo.

Jó k’ad éí niłch’í naalkidí chó’daal’į́ áko biyí diyin baa hane’ ádoołeeł. T’óó áhayóí yá’át’ééhii baa hodoolnígíí hólǫ́. “Wo’shdę́ę́’ dóó yiidiiłtsiił”, Wóshdę́ę́’ dóó áká’adiiwoł, dóó wóshdę́ę́’ kwe’é nahasą́, éí baa neelnish doo.

Diné hágo bidiinííhgo dóó Jesus Christ binanitin bóhóaah, nihí éí Yisda’iiníiłii báneelnishgo át’é.

Ałch’į́alneeh

Shik’is dóó shilah díí táá’ doo nahtł’ahígíí baa dahwiilne’—t’áá haidah bá biighah. Díí t’áá ní ádííłeełgo biighah. K’adshį́į́ t’áá iidą́ą́’ baa naná doo baa nisinkeesgóó in’į́.

T’áá anóltso háí t’áo ayóó’óó’ní, ałts’ą́’alk’eez dóó diné wóshdę́ę́’ bidiiníí’ doo. Ákót’íígo nihił hózhó doo, áádóó Yasda’iiníiłii bizaad bik’eh hónół̨́į́ doo.

Díí baa hashne’ éí doo aniidí át’éii da. Díí bik’ehgo iiná éí dah sodoots’ąą’. Díí doo “aniidí” nihisodizindę́ę́’ anhiłníí’ da. Díí táá bik’ehgo nanitin éí, t’áá iidą́ą́’ bee hónózin Jesus Christ bikééneedkai’ígíí.

Nihizhí dóó naaltsoos éí doo bóhónííh da.

Doo násohódizin nidzin da.

Díí táá bee nanitinígíí éí t’áá nihí bee hadiníí’t’é, dóó doo nihánantł’ah, áko binahjí ayóó’á’níí’ní.

Naaki dimiil naaháí yaahdą́ą́’ Diyin yikéénaakai ídahoołąąh, nihi ádo’ Yisda’iiníiłii bik’ehgo binantin nahasdzáán bikáági baawiilne’ doo.

Yisda’iiníiłii nadaah biniyé nihi éí ayóó’óó’ní, baawiiłne’ dóó hágo diinííhgo hast’é adidiilnííł.

Yisda’iiníiłii nihókeedígíí éí ayóo’át’é naanish áko tah nit’éé’ aajigo dah didíínaał éí bika sodizin, Jesus Christ bizíh binahjí, aamen

Notes

  1. Matthew 28:19

  2. What was the cause of the growth of the early Church? One historian suggests: “The first thing that would have elicited serious inquiry concerning the nature of the faith was personal contact with other believers. … To live and work alongside those who followed Jesus, to witness their behavior at close quarters, and to listen as they talked about the gospel amid their ordinary daily activities was to be confronted by the evidence of changed lives. In this sense, the drawing power of the Christian faith must often have consisted not so much in the public declarations of its most prominent representatives as in the quiet testimony of ordinary worshipers of Jesus witnessing to the credibility of their commitment by their integrity, constancy, and openness to others” (Ivor J. Davidson, The Birth of the Church: From Jesus to Constantine, AD 30–312 [2005], 108–9).

  3. See Lucy Mack Smith, History, 1845, page 169, josephsmithpapers.org.

  4. Galatians 6:2.

  5. See Matthew 22:39.

  6. Matthew 5:16.

  7. Dieter F. Uchtdorf, “Missionary Work: Sharing What Is in Your Heart,” Liahona, May 2019, 17.

Béé’ídlééh