Ntsáo Áłah Aleeh
Ałtso Nihii’sizíi baa Dadinoh’ááh
T’ą́ą́chil 2022 Ntsáago Áłah Áleeh


14:16

Ałtso Nihii’sizíi baa Dadinoh’ááh

Jó Yisdá’iiníiłii yá’ąąsh niizingo yiih nihidoonił, Bí dóó bá hane’ yá’át’éehii doo t’óó bił ahat’į́į da doodáo bita’ náhoo’áahgo nída.

Ła’ Bích’į’ Nááhiiłniih

Bí’iina’ niidee’áajį’ yoołkáałgo, Jesus Christ yee’ Jerusalemgi Átaa’ Bighangi naaghá, dine’é Átaa’ bighangi naalyéhé adayiinííł. “Lą’í da’at’íinii béeso t’óó ahayóí adayiiznil,” ndi yee’, asdzání bąąh áhásdįįdii nilį́įgo bahojoobá’í niníyáago, “béeso ts’ídá a’ohgo ílínígíí naaki ayíínil.” Éí ts’ídá ałch’įįdí yee’, éí doo ndiyóodzoh bíighah da.

Asdzání bąąh áhásdįįdii béeso ts’ídá a’ohgo ílínígíí naaki iinííł

Dóó díí t’áá baa nijóotį’ígo ee’nil yee’ Yisdá’iiníiłii haidéel’į́į’. Ákohgo, Bí dahooł’aahii hágo bizhdííniidgo ábijiní, “T’áá aaníígóó ánihidishní, Díí asdzání bąąh áhásdįįdii bahojoobá’í nidi, éí béeso ahi’níiłjį’ béeso adayiiznilígíí ałtso yiláahgo béeso ayíínil:

“Háálá t’áá ádzíłtso t’áá ałtsoní bee bilááh dazhneel’ánígíí éí lą’í adadziiznil, nidi díí asdzání t’áá íiyisí bahojoobá’í nidi, t’áá bee hólónígi ayíínil, yee hináanii nidi t’áá ałtso.”1

Díí, Yisdá’iiníiłii ná nihineestáá’ hait’áo bił haz’ą́ądi nááda’iiniih bi’néel’ąąh—dóó nihí doole’é bi’níil’ąąhíí bił ał’ąą át’é. Bóhólníihii bich’į’, i’íigo ee’nil’ígíí doo hait’áo béeso bághanjí aká adoolwół bi’neel’ąąh da ndi diyíinil’ígíí bijéí haa yiyíilaagi.

Díí asdzą́ą́ bąąh áhasdįįd be’oodlą’ yaa hazníh, Yisdá’iiníiłii bee bí’neel’ąąh siłkidgi yich’į’ kóyiilaa yikéé’ naazį́į t’óó ahayóí ałtso a’oolíiłgi. Jesus yee ná’neeztá’ígíí eíí náá’iiniih dah ntsáa doodáo éí dah ałts’ísí, ndi ts’ídá ałtso ajéí doo.

Díí Mormon biNáaltsoos biyi’ Amaleki bá yáłti’í: “Christ baa nóhkaah, éí Israel T’áa’ła’í biDiyin nilį́į, dóó bi yisdáá’ádaah nidóo łéh, dóó ak’é nina’ídláii bibee’ádziil. Aoo’, baa ninááh, dóó nihii’sizíi t’áa’át’é baa dadinoh’ááh.”2

Ndi díísh hait’áo bóhonee’ą́? T’óó ahonii’yóí, ii’sizį́į-t’áa’át’é aa didoot’áałgo ályáii doo bóhonee’ą́ą da. Nihí t’áa’íidaa’ lą’ídá íilnííł. Nihíish hait’áo nihe’íina’ t’áa’at’é nihi’ii’sizíi Bóhólníihii baa didiit’ááł

Nihí daats’í Díí k’ehjí nel’ǫ́ǫ, nihi Jesus Christ Ndi áadi daats’í

Bee Íłdzil: Tsi’ízí Hoł Yiłwó’ Nahálin

Shich’ooní, Harriet, dóó shí tsi’izí t’áa aníitłáh nihił na’ahinilchéego ayóó íi’ní. Ndiniilt’éego nihił oolwołgo nihił hózhǫ́. Nihił ahinóolchéełgo, nihokáá’ nihináagóó hózhónii níil’į́įgo ahił hwiilne’. Adah adiigohí doo báhádzid da. Nizaadgóó nihí eíí doo baa ntsíikees dago eíí—éí

Diné ła’ ts’ídá áłtsé dzi’izí bił ndzit’ihígíí yiistséehgo, éí nantł’ahgo bénashniih. Éí bita’ hóo’ááh. Éí ha’jólnóo. Éí ha’jólnóo. Éí łahda doodáo naakidi hwił náa’íilts’i’.

Agháago, háishį́į́ tsi’izí doo bił nanitł’ah daazlí’ii díidí aláahdi yaa ákodanízin:

T’áa nikéé’ jiníł’įní.

Náásee’ dini’íi’.

Nitsi’jį’ atiingóó nináá’ bee yigáł. Nił yilwółgóó dini’íí’. Dóó akǫǫ nani’ís. Náás hwił hoo’náałgo t’éi doo adáh dajitł’ish da.

Be náłt’é nihe’íina’ bii’ da’ílínii hazhó’í nihił has’ą́ągo Jesus Christ bikéé’ yiidáłii chóil’į́. Nihi hait’áo oolkíł dóó t’óó ahayói adóolníłii baa naanish nihíiłháhii ał’ąą’ át’áo ádeil’ą́ dóó ndizí’ nihe’íina’ bii’ łahgo ádaaniił. Ndi aheníilt’áo, nihá Yiizi’íi, Jesus Christ, niyáii bikéé’, dóó nihiZhé’é ayóó’íi’nii Yá’ąąshdi holóojį’ yah ándiidááł. Táá íidzaagi t’áá aniiltso áájígo náás yiikah doo.3

Déi Kót’įįh: Chidí Naat’a’í Yit’áh Nahalingo

K’ad, tsi’ízí áłahjį’ bił ndáajeehíi, beełt’éh yikéé’ naazį́į. Haalá doo ákodáahtí’nii, t’áa baah nihíne’í. Ła’ ałchi’ naa’nil shee náá hódlǫ́, t áá’aaníí t’áa’át’é hastįį, asdzání, dóó nooséłí yee ak’ida’didootííł.

Yikéé’ naazį́į, t’áa doole’é iiná biyi’ nahalín, ałdó’ chidí naat’a’í yilt’áh bił ałch’i’náa’nil.

Łah daaísh yinizį’go baa tsídinikéés chidí naat’a’í ayói ániłtsonídi ne’ yikáadoo déi kót’įįh dóó dah diit’ah? Éísh eíí ha’íí díidí yá biyi’dí ayóo anóolningo dabiłt’áałí, tónteel dóó dakéyah hanáa ałnáadaat’ah?

Kot’éego, chidí naat’a’í bit’a’ bikáá’ níłch’ih haléehgo dah diit’áh. Hoo’náałgo eíí níłch’ih łahgo at’é yiléehgo chídí naat’a’í déi kót’įįh. Dóó hait’áosh niłch’í bit’a’ bikáá’ hodooléehgo déi kóbidoonííł? Náás kwée niiłgo ląą.

Chidi naat’a’í t’óó sidáo doo biyááhoo’ááh da. Azhą ayóo niyol nídi, chidí naat’a’í náás hoo’náałgo t’éiyá déi kót’įįh, yéego yilwółgo t’éiyá yaa bótą’ígíí biidichi’.

T’áá tsi’ízí hoo’náłí gi’át’áo hazhó’í bik’i dah ásdá, chidí naat’a’í hoo’náałgo biká íilwo’go naat’aah.

Díísh ha’íí áayiłní nihi Christ bikéé yiidáłígi át’áo? Áah yiłni’ii éí jó nihí iiná biyi’, dóó jó nihí, dóó jó Yisdá’iiníiłii yisdáá nihidoołtééł niizingo, íyá Bí dóó Báhane’ yá’át’éehii t’áa t’óó íit’iní doodáo bitah náhoot’áahgo íil’įní. Asdzą́ą́ Jerusalemgi bąąh ahasdįįd nahalingo, nihí ts’ídá nihii’sizį́į t’áa’at’é Bích’į’ kodíilnííł. Nihi náá’iiniih dah ałts’ísi, ndi éí ts’ídá nihijéí dóó nihii’sizį́į biyidę́ę’.

Jesus Christ bikéé yiidáłígíí doo nihí t’áa doole’é t’óó ahayóí’ígíí t’áała’ígo íilníił da. Yisdá’íiníiłíí bitse’go nanhiił’nánii bee ałtso íiłįnígíí bíniił’ą́. Bí doo ch’aa yiidááłgóó ne’eltłi’go haa’áyį́ niłíi da. Bí doo atįįgóó hats’a’átįįn nilį́į da doodáo kéyahgi dah sitą́í nilíi da. Bí “honít’i’ii áádóó t’áá aaníinii índa iiná [nilį́]; diné doo ła’ aTaa’ yaa doogáał da, [Jesus Christ bee] t’éiyá.”4 Eíí hóniti’jí dóó ts’ídá baa hidíikah.

Ákohgo, Christ yéigo deinohdlą́ągo, dóó t’áá íiyisíí laanaa danohsingo, dóó Diyin God ałtso dine’é bá ayóó ádeiínóh’ní.”5

Nááhániih dóó Yilzį́į́h

Dóó ha’íísh bąą t’óó ahayóí ádeilne’ dóó bá ndeitłi’ígíí eíí baa náanish dah nihighąh? Ayóó íi’níi bił siiké, íiniilta’ doodáo náanish biká hasht’e’ ádiilnééh, ák’ihwiilta’, bił haijéé’ ałk’ihdiit’íí’, kintahjí anéiilwo’—éí’ish haa’í łah daat’įįh? Yisdá’iiníiłii t’áabí na’neeztáá’:

“NihiTaa’ yá’ąąshdi hólóonii éí t’áá íídą́ą́’ díí bee nihich’į’ anáhóót’i’ígíí bił bééhózin.

“Ndi Diyin God bił haz’áanii dóó biyá’át’éehii áłtsé bíká hádaaht’į́, dóó díí t’áá ałtso nihaa doolyééł.”6

Ndi eíí doo t’áa hodina’íi íiłníi da.7 Éí t’áa’áłah yinízin nááhániih dóó yilzį́į́h

Éí yinízin naaná ła’ doole’é bizhdichí’ dóó naaná ła’ doole’é dinisééh.

Nááhániih dóó yilzį́į́h yá’ąąshdi naaki bee haz’áanii eíí áTaa’ bighan bii’ be’iil’į́ biká aha’diit’ááh. Díí naaki bee haz’áanii ahinoolin, ákondi doo aheełt’ée da. Ich’į’ nááhániih ha’nínii doole’é nahjį’ kól’įįh áko doole’é i’lnilínii bee nídiilyééh. Ałk’idáá’, Diyin God bidine’é bidibé áłtsé deishchíinii náádeiyiiłniih ńt’ę́ę́. Oodláanii bada’ahódlíhígíí t’áá ałahjį’ danízinígíí, binaalyéhé, łahda iiná ałdó’ Yisdá’iiníiłii bá náádeiyiiłniih.

Jesus Christ bikéé’ yiikah biniiyé t’áá aniiltso t’áa doole’é nihee dahólónígíí nááhiiniih doo.8 Nihi náádahániih yit’į́’íił’į́ ha’íí agháo nihił nilį́. Náádahániih baa dahasti’ dóó Bóhólníihii yee hwenálniih.9

Yilzį́į́h yee’ nááhániih t’áałahígo agháago bee’áł’ąą’ át’é. Nihí t’áá doole’é yiilzííhgo, nihí doo bikáá’ naa’iiniihí bik’íh ahididées da. Kojóó, nihí éí Bóhólníihii bináanishjí chool’į́. Nihí éí Bí dóó Bídiyin biniiyéii bich’į’ diyingo íil’įįh.10 Nihí eíí Bóhólníihii bee daniidliníi nihaayiizlá dóó ał’ąądęę’ bíhii’nííł, ąą kwiilnííł, bee Bóhólníihii bił haz’ąąjí yiwóhgo bee biká adíilwoł.11

T’áá dikwiniilt’éhí yee’Yisda’iiníiłii bich’į’ nihe’íina’ nááhániih niheda’íina’ bá Yisdá’iiníiłii. Ndi t’áa’aníit’é woshdęę’ yilzį́į́h Bí bich’į’ niheda’íina’.

T’áała’í Naanish, T’áała’í íł Hózhó, T’áała’í Biniiyé

Nihí nihe’íina’ niłtólí íilnéhí gi’átáo dóó nihíne’ Christ bee bich’į’ diit’íí’,12 t’áa’ałtsoní ałkéé’ dahidit’íh. Doo iiná doo t’óó ahayóí bikáa’ bádanít’i’ nahalin dago naakónat’ííhgo hasht’e nááditįįh.

Náasjį’, éí ałtso t’áała’í náanish daalééh.

T’áała’í íł hózhó.

T’áała’í diyiníi biniiyé.

Éí Diyin God bináanish ayóó íi’ní dóó bá yíilnish. Éí Diyin God ba’áłchíní ayóó íi’ní dóó bá yíilnish.13

T’áanihí niheda’íina’ níil’ǫ́ǫ dóó neenádiin ádiilníłii níil’į́įgo, baa yááh niidzííh. T’áá doole’é ła’ yiiltséehgo—Diyin God dóó ba’áłchíní ayóó íi’ní dóó bá yíilnish, neeznádiin biyi’ ał’ąą át’éego—áadi doole’é baa nihił hózhǫ́ǫ adéiilníił doo.

Nihí díí at’éego ii’sizíi t’áa’at’é baa diit’ááh—t’áa doole’é t’áá’ konihóhsinii eíí náahiilníh dóó łahjį’ Bóhólníihii dóó bí yee íidoolíłii bich’į’ diyingo kwíil’įįh.

Saad bee ha’óní dóó T’áa’aaníi Aha’ní

Shik’iské dóó shiláhkéí danohłíi dóó shik’isk da’nóhłii, łahda shį́į́ yiwóhgo anáájodle’ nóhsin dooléél. NihiZhé’é Yá’ąąshdi holónii nihijéí bił bééhózin. Bí eíí nihi jéiidi iinóhsinígíí doo t’áa’ałtsoní ádoołíłígíí yee’ bił bééhózin. Ndi Diyin God ayóó óohní dóó bá náałnish. Nihi Bí bee nahaz’ánii be’oł’į nihá bíighah doo. Nihi Ba’áłchíní ayóó óohní dóó bá náałnish. Dóó háht’ínii nihijéí niłtól áyoolííł dóó nee’nígóó ayóó at’éii yibá’ hasht’elhilééh.

Díí asdzą́ą́ bąąh áhasdiidíi aTaa’ bighangi ayíinilígíí yik’i’ diitáh. Asdzą́ą́ eíí ts’ídá ayíinilígíí doo Israel łah yee ádadooníił dago bił bééhózin, ndi asdzą́ą́—éí łáh ábidoolííł dóó biniinaa bik’ih hózhdoodlííł, ałts’ísii bee, asdzáá ałtso bíi.

Áko, shik’isk da’nóhłii dóó Jesus Christ ayóó óohnóo bikéé soozíi, nihi doo bini’dii “íil’įnii t’áa bąąh nihíne’í, haalá [nihí] náanish ayóó at’éii bá haitł’in.” Dóó t’áa doole’é ałts’ísii bii’dóó hodoolééł “Eíí éiyá ayóó át’é.”14

Shi eíí díí t’áa’aaaníi at’é dishní, shi ałdó’ eíí Jesus Christ nilį́ dishní, nihik’é Nina’ídláii, dóó t’áała’í dóó éi t’éiyá nihiZhé’é Yá’ąąshdi hólóogo ayóó íinínii baa ńdiidááł. Jesus Christ bízhi’ baa hasti’ii binahjį́ ádishní, áamen.

Notes

  1. Mark 12:41–44.

  2. Omni 1:26.

  3. Our children and youth are invited to grow in a balanced way as they follow Jesus Christ, who as a young man “increased in wisdom and stature, and in favour with God and man” (Luke 2:52).

  4. John 14:6.

  5. 2 Nephi 31:20.

  6. 3 Nephi 13:32–33; see also Matthew 6:32–33. Joseph Smith Translation, Matthew 6:38 provides additional insight: “Seek not the things of this world but seek ye first to build up the kingdom of God, and to establish his righteousness” (in Matthew 6:33, footnote a).

  7. One example comes from our prophet, President Russell M. Nelson. When he was at the height of his professional career as a heart surgeon, he was called as stake president. Elders Spencer W. Kimball and LeGrand Richards extended the call. Recognizing the demands of his professional life, they said to him, “If you feel that you are too busy and shouldn’t accept the call, then that’s your privilege.” He answered that his decision about whether or not to serve when called was made long ago, when he and his wife made temple covenants with the Lord. “We made a commitment then,” he said, “to ‘seek … first the kingdom of God, and his righteousness’ [Matthew 6:33], feeling confident that everything else would be added unto us, as the Lord promised” (Russell Marion Nelson, From Heart to Heart: An Autobiography [1979], 114).

  8. President Nelson recently spoke of “the need for each of us to remove, with the Savior’s help, the old debris in our lives. … I invite you to pray,” he said, “to identify the debris you should remove from your life so you can become more worthy” (“Welcome Message,” Liahona, May 2021, 7).

  9. The scriptures say that, to God, our sacrifices are more sacred than our accomplishments (see Doctrine and Covenants 117:13). This may be one reason the Lord valued the widow’s mites more than the contribution of the wealthy. The former was a sacrifice, which has a purifying effect on the giver. The latter, while it may have accomplished more monetarily, was not a sacrifice, and it left the giver unchanged.

  10. Very few of us will ever be asked to sacrifice our lives for the Savior. But we are all invited to consecrate our lives to Him.

  11. See Matthew 25:14–30.

  12. See Doctrine and Covenants 6:36.

  13. In this way, we see in our lives a fulfillment of the prophecy of the Apostle Paul: “In the dispensation of the fulness of times [God will] gather together in one all things in Christ, both which are in heaven, and which are on earth: even in him” (Ephesians 1:10).

  14. Doctrine and Covenants 64:33.