T’áá Áníiltso Nihaa Hane’ Hólǫ́
T’ááshǫǫdí hooghan ha’ą́ągi hadanoht’ah, t’áá ałtso oochiłígíí bił dóó hooghandi bił nanóhkááh.
Shik’is dóó shila’, t’áá aniitso nihaa hane’ hólǫ́. Hane’ bits’ąą’ doo, bikidnóot’ąągo ahídéét’igo ádííłniił, dóó atah níídlíígo áko inda díídlééł.
Shízhi’ éí Gerrit Walter Gong yinishyé. Gerrit éí diné Dutch daalyé’ígíí, Walter (shizhe’é bizhí) éí biłagáána bits’ąą’ doo, Gong éí Nááts’ósí bits’ąą’ doo.
Nadahałkaahígíí adaaníígo éí tsosts’idiin dóó neeznádiin miiltsoh diné nahasdzáándi dahaslį́į́’. T’ááłaí daatsí Gerrit Walter Gong wolyé.
T’áá aniiltso nihaa hane’ hólǫ́. Shił nizhóní “shiníí bik’í nahałtin [dóó] niyol shííghagóó ch’ínalwo’.”1 Keyah Antarctica holyéédi ts’dii penguins daalyééhígíí bił naashkai. Guatemaladi bąąh ádagasdįįdígíí, atiingóó ałchíní Cambodiadi, Maasai saanii Africa Maradi tsídá ałtsé bik’í’aasdziní bąąhánil.
Azee’ál’į́di t’áá ałtso sha’ałchíní ndahaashch’į́—łahdah ázéé’íí’iní biká’aashwod.
Diyin God ba’íínishłį́. Yiniishdlą́ éí “[nihił] dahózhǫ́ǫ dooleeł biniiyé, [dahosiidlį́į́’],”2 yádiłhił biyaagi ádahooníiłii t’áá ałtso bá dahwéelzhíísh.3
Da’ nihane’ nił bééhózin? Nízhi’ éí háít’áó bąąh hane’? 1820 yaahdą́ą́’ 1.1 miiltsoh diné anééląą’ dóó dinéésą́ k’ad éíyá 7.8 dimiiltsoh 2020 yihagha.4 1820 yihá’yaahdą́ą́’ éí yéígo beehanííh. 1820 dóóbikéédę́ę́’ dabidishch’į́ éí yéeh daalnííh, dóó naaltsoos bizhí yiłhaajeehígíí dahbikaah Da’ nihíísh nichéí baa hane’ bee nilnííh?
Doo jołt’ágí át’ééda diné nahasdzáán yikaahdi dahaslííh, t’áá ła’í jołt’ágo doo biigha dah. Ní dóó shí, nihaahast’į́.
Díí bąąhso’kees: azhá doo bee hóniilzinda ndi t’áá aniiltso nihizhe’é hólǫ́ dóó nihimá nihishch’į́. Áádóó éí azhe’é dóó amá éí ałdó bizhe’é dóó bimá dahólǫ́.5 Nihi diishch’į́ dooda yeeh ałchíní t’óójinséh ndi t’áá ałtso diné ahidahdiilchiin háálá t’áá aníít’é Diyin God ba’ałchíní dah níídlį́.
837 AD, shichéí t’ádiindí ooch’iiłii, Ałtsé Na’ashshǫ́’iitsoh wolyé, éí bits’ąadę́ę́’ Náátso’sí bikeyahdi dah hósíídlį́į́’. Tsídá áłtsé Gong bikin dahshijaahdi niyaahgo, diné kódah dííniid, “Wenhan huilaile” (“Gerrit nihaa nádzá”).
Shimájí éí, miil azhí yiłhaajééhígíí hólǫ́, la’ éí t’ah doo bik’é nt’ááda.6 T’áá aniiltso biłhaijéehígíí dah hólǫ́, éí bił ahidéét’go adííłniił. Nihimáyázhí t’áá altsoh bił haijééhígíí ałtso binaanish áyíílaah nozingo, nihizeedí dóó bizeedí dóó naabizeedí hádahnot’ah. Iłhaajééhanit’ah éí k’ad neeznáá miiltsoh azhí béesh niśkééjí bii hólǫ́, k’ad azhí naalkaahgo nihá biigha’, áko iłháájééh tsinjí bąą nidoołnish dóó nihik’ééh bik’idinóót’aał. 7
Nik’is tsin shánídíích’ą́ bididííniił. President Nelson yeena’nítin, tsin dahíná, éí bik’étł’óól dahólǫ́ dóó bigaan dahólǫ́.8 Azhá ní t’áá k’ad nidiishch’į́ dooda yeeh ałk’idą́ą́’ nidiishch’į́ ndi, t’áá’at’é áłá’andoolnííł. Akétł’óól dóó bits’ádaoz’a’ éí ahidíí’áágo andoolnííł bił háníjééhígíí bitsin.9
Náídikid “Háádę́ę́’ naniná?” háádí nidiishch’į́, dóó háádí ninkeyah. Kót’áó diné hólǫ́, 25 éí Naatsozidę́ę́’, 23 éí Keyah Indiadę́ę́’, 17 éí Naatsozidę́ę́’ dóó tákaah diné’é, 18 éí Bilágáána Tówonanidę́ę́’, 10 éí NaakaiŁizhiniidę́ę́’, 7 éí t’áá Americadę́ę́.10
Na’ádikid “Háádę́ę́’ naniná?” éí binahjį’ diyin k’ehjí ééhózin dóó diyin k’ehjí hónaanishígíí.
T’áá aniiltso nihaa hane’ hólǫ́.
Iłhaajééh bee hasin éí ashdla’ na’aashch’ii yik’ídeeskąąh nilee keyah, Winnipeg, Canadadi. Áádí bichéí bitsóí yił hoolne’, naaki ashshííké nanítiníí (yá’ąąhdę́ę́’ diyin yá’naalá’í yiłní) diyin Jesus Christ binahagha’ yééh nihił hoolne’ áádóó nihee iina hool’áágo łahgo át’é silíí’.
Amá ba’ałchíní dóó bizeedí naakidi amásani ndahídolkid háít’ééhgo ałchíní nilí yaahdą́ą́’ bąąh nihił hólne’. Naakidi amásani bąąh hane’ yaah éí k’ad naaltsoos bikaah éí akéé dahnilinígíí háít’áó ahidahdiilchiin éí k’ad naaltsoos bee níít’áígíí ayóó’á’dahjíní.
Hastiin anii naagha éí “Shizhe’é baa hane’,” naaltsoos ahánáyiinííł. Naaháí yaahdą́ą́’ bizhe’é chidí bídeesgoh áko hazhe’é daast’ą́. K’ad éí biyé hane’ haast’é niyííniił, yiłháájééhígíí dóó diné bee dah hósinígíí hane’ yíkááh nayíízooh.
Há’át’íí’ iinají ayóó ílį́, lá’ diné bił dahaghaanígíí éí ałtsé.11 Díí éí bił dahaghaan dahíná’ígíí dóó anáheeskaii’ígíí ałdó baa yátį́. Nihee iiná ninitígo doo t’áá’adíjí iiná ninitį́ da. T’áá nihíts’iis íí’sízíínii naasgóó hiná.
Éí biniinaa nihizází bee deelnííh doo.12 Nihizazí bee deelnííh baa yá’tį́go, dóó adoone’í, dóó bikéyahdi, dóó ch’iyáán dóó bik’íná’adzíní éí binahji’ nihizazí bee deelnííh.
Bąą nisókees háídiish kéhót’į́---nizhóní áádí bee hónííhgo, bił dahnihighaanígíí dóó łá’ nihiká’adaashjééhígíí dóó nihich’ą́ą́’ nidaasbaahígíí? Tó wonanídi South Molton, Devonshire, Englandi, she’esdzaan dóó shí, aak’ee da’neest’ą́ beehánííhdi, nahalzizhgo, Bawden dine’é éí she’esdzaan bidine’é ałk’idą́ą́’ áádi kéédahát’į́ nt’ę́ę́’. Nihizazi baa ahééh niidzin áko binaanish diyin bighandi baa nideelnish13 ákot’áó aheediiljééh14 éí oochiił náásgo bee hanííh.15
Diishjíídi “t’áá shí t’éíyá hwiinidzin,” éí bá yá’át’ééh azazí oochiłígíí ahidadiiljééh bana’anishgo. K’ad biké’tł’óól dégo adooniił—t’áá’anii hazhó’ó’go iłhiłna’anish, naanish diné biká’aná’awojí, iina t’áá doo t’óó niłch’į́dę́ę́’ hánaanish.
Azází bił ahidahíítígo nihee iina łahgo ánéédoodłeeł. Nihizázi bich’į́ nidahwíisnąąígí binahjí, hihee oodlą́ bidziil dooleeł.16 Éí bee ayóó’ó’óó’ní dóó nihich’ąą’nidaaskai, diné bąą nidahdíít’ááł dóó naagóó yidaał doo. Binahjį’ niha’ałchíní dabidziil doo. Binahjį’ nihaa áháyá dóó nihidziil doo. Nihizází néékaago binahjí bił háíjééhígíí házhó’ó bádahóniilzin dóó ayóó’ó’dahó’níí’ doo. Ákot’éíígo dá’ahííníit’ahgo bidah dinibaaldę́ę́’ nihiká’aná’alwo’ doo.
T’áá anii łahda nihił dahózhóógo ndi yiniił ałdo’ hólóó’ doo. T’sídá doo ła’ diné nizhónigo hinąąda dóó ałdó hooghan hazanídi doo nizhónígo keedahójít’į́į́’ da. Łahda diné ayóó’á’dahníhóníí dóó nihaa’ádaholyá doo ádaat’į́į́’ da, ákó t’áásahí néídaah leh, yáníídzin dóó nihijéí neezgaigo. Bił háíjééhígíí éí niha’adin łeh. Ndi, yá’aashdę́ę́’ aká’á’álwo’, binahjí bił háíjééhígíí házhó’ó k’eh nidah hódoodłeeł.17
T’áá yéígo bił háíjééhígíí bił nijilnishgo azhá nantł’á ndi haasht’é’éjiiłį́į́h. Łahda binąągóó dah bighaanígíí bitah nijighąą łeh. At’ééd aniinaagha yiłhaajééhígíí bich’ínidahwíínąągo dahnąądííneeh, ndi at’ééd éí sodizindę́ę́’ biká’anajahgo binahjí há’ołní. Áníílinígíí dóó nihima’ dóó nihizhe’é bik’ehgo iina éí doo bik’ehgo áníít’éíi doo.
Diyin God bił háíjééhígíí bił dah hózhóó’ doo hool’aagóó nihayínizin. Hool’aagoo doo ałch’į́ iłhózhǫ́ógóó éí ayóó’ inzaad. Iłhózhǫ́ éí ałts’íísí ahiłnijinishgo háálá iiná éí doo nizaadgóó át’é. Diyin Bighandi Jesus Christ bił áhádadée’t’áígíí éí ba’ayóó’ó’óó’ní, ba’adziil, dóó baa’ájooba’ éí łahgo anídahdóónííł18 áko ił na’anishjí nizhónígo nidoozį́. Diyin Bighandi azází báná’anishgo éí Yisdahiinííłii nihanina’nidlahígíí t’áá anii niha’at’éédoo nihí dóó nihizází bá. Jiłt’óólígo ahidiilyaahgo, diyin bighaangóó nidííkai hool’aagóó ahidadiiljeehgo.19
Nihaa hane’ éí t’ahdii bił hoolzizh, bik’íníít’aah, adiilnííł, dóó aláádí nizhónídí adiinííłgo baa nisínkees.
Joseph Smith ání, “nihee noodlą́ binanitin—adziil bee bikaa’ éí ha’át’íida nahaasdzáán bikáa’gi bee adíí’ánigíí, t’áá yá’ąąhdi bee a’deet’ą́ą dooleeł.”20 T’áá kǫǫh iina ííyaahígíí éí biigha yá’ąąshdí hool’aadoo hólǫ́ǫ doo.21 “Bił haiijééhígíí t’áá bídingo doo hadeiilt’é ádanihidi’doolnįił da, áádóó éí ałdó’ t’áá nihídingo doo hadaałt’é ádahodi’doolníił da,” háálá doo t’áál’ágo hádít’eeh da.22
Nihíísh haa dii’nííł?
Ałtsé baa nisókees, naaki bee ádeestí’í hoolaagóó bii dínó’į́į́’. Łahjígo éí, atsí’ nółį́, dóó atsóóí nólį́, dóó naakidi na’atsóóí nólį́; nat’áájígo éí amá yázhí nółį́, amá nolį́, dóó amásaní nólį́. Tsíílógo hoolziizh! T’áá háídiishshį́į́h nólį́, dóó baa ákó nósin. Bikí’aasdzinígíí dóó hane’ haasht’é nidaholniih áko nizhónígo bee hózin doo. Bizhi dóó yaah naagha’ígíí, dóó yołkaalígíí bikáa ádaałé’. Háálá bił háíníjééhígíí ádaat’į́---éí bił háánijééhígíí ninízinígíí ádaat’į́.
Nihizází bá diyin bighandi bá naalnishgo, “Elijah bii’sízíínii binahjį’ iłhaajééhígíí yéígo diyin k’ehjí baa hastį́,”23 éí binahjí nihimá, nihizhe’é dóó áłchíní bijéí ayóó’óó’ní bee ahindadooljeeh.24
Naaki gone’ éí bił háíníjééhígíí hániłt’aahgo niłhózhǫǫgo baa nanish doo. Nimásaní béesh bee bich’į́ hódiilní. Awéé’ binaa’gone’ diní’íí’. Báhoołááh—hool’aagóó hanit’ah—iiná bííyinaałgo. Bóhoołááh bił háíníjééhígíí baa’ahééhninizin dóó háálá bits’ąądoo hónílǫ́. Yá’át’ééhígíí baa nihił hózhǫ́, dóó t’áá doo yá’át’ééhii naagóó baa holne’ doo. Biní yá’át’ééhii ní naagóó bee hádíílwoł.
T’áá’ gone’ éí Iłháajééh hanit’ahígíí FamilySearch.org chóyiniį́į́’ doo. Béesh nitsékéés (mobile apps) wolyéhígíí bee nanish doo. Éí t’áá níík’eh dóó baa hónéé’dlį́. Hanit’ah, ahidahdííłjééh, anit’ah. Dikwíí diné nidahdoochiin kin gone’, dóó baa hózhó azhí bik’íjighaago áko iłhaajééh bitsinjí biidoozhoh, ako nihizází bił dahózhǫǫ’ doo.
Dį́į́’ gone’ éí bił háíníjééhígíí hool’áagóó bił nanish doo. Beenilnííh, yá’ąąshdí diné łá’í łáhgo hanáahzóhgo át’é. Binádíníbaaljí éí lá’ígo ádahoot’é. Nihit’áágóó diyin bighan dahólǫ́, áko nihizází áádí binaanish bá’ ádahdooleeł.
Jesus Daaztsą́ą́dę́ę́’ Náádiizáhígíí Bééhániihgi nahalzishgo Jesus Christ binahjí nihi éí nizhónígo nihaa hane’ doo, dóó bił háíjééhígíí hool’áágóó bił dah hózhǫǫgo bá biigha’ doo. K’ad oochiil’ígíí, Jesus Christ diné bijéí daasdiłígíí, awaalyadi diné éí bee dééchid, dóó bitsíís atí daadzáá’ígíí ndaadziih.25 Diyin God bee aha’deet’ą́ dóó t’áá nihí26 náádiijeedi éí nihitsiis doo ni’iisizį́į́nii éí ahíinidoot’aash dóó iłhaajééhii hózhǫ́go bił kééhojít’íí’ doo.27
T’áá aniiltso nihaa hane’ hólǫ́. Hágo hanít’ah bił háíníjééhígíí. Hágo hánit’ah niyiin, nihinaab, nihizaad, dóó Diyin bił hasht’éé doonííł. Díí éí biniinaah Diyin God nahadzáán dóó yá’ąąsh áyíílaah áko yiniłį́į́’go aní díí éí nizhónígo at’é.28
Bąą dah hónííh, Diyin God binahat’a binahjį’ ił hózhǫ́nii, T’ááshǫǫdí hooghan ha’ą́ągi hadanoht’ah, t’áá ałtso oochiłígíí bił dóó hooghandi bił nanóhkááh. Jesus Christ bízhi’ baa hast’ii binahjį’ ádishní, áámen.