Ntsáo Áłah Aleeh
Diyin K’ehjí Adziil Naasgóó Yilwoł
T’ą́ą́chil 2022 Ntsáago Áłah Áleeh


17:18

Diyin K’ehjí Adziil Naasgóó Yilwoł

Diishjí éí ashdlą́ ałkee sinilígíí nihi ká’adoolwoł áko diyin k’ehjí naasgóó yilwoł doo.

Shik’iské dóó shiláh da’nóhłį́į, ayóó ánhíínísh’ní. Diishjíídí baa shił hózhǫ́ nihi ch’į́hadeeszí’ígíí. T’áá akwííjí niha sodizin, áko nts’ąąji’ nilinígíí naanat’ííhgo bich’į́ nidziil doo dóó nidziilgo naasgóó yinaał doo.

La’ ach’ínahwiiná’nígíí yéígo nidzaas éí diné doo dah yooíí dah. La’ éí diné binaał yitį́. Tó’wonanídi Europe hoolyéídi éí diné da’ahijigą́’ éí lá’ akót’é. Ukraine dóó Russia biéé’łichii bikéyahdi lá’idi ninásídzah. Diné ayóó’íí’nish’ní, bikeyah dóó bizaad. Baayishcha’ dóó basodizin t’áá ałtso diné bich’į́ ndahwííná’ígíí. Nihisodizindę́ę́’ diné biká’aneejah dine’ ti’dahoonééhígíí. Nihi diné’é abidiishní básodólzin dóó doo’ adą́ bee hodólzingo diné da’ahijigą́di bee bik’áoojeeh. Da’ahijigą́ éí Jesus Christ yéígo doo bił yá’át’ééh da, éí yee na’nitin dóó yik’éjį́ sizį́.

Diné bikeyahdę́ę́’ doo needlǫ́ da, dóó diné átinígíí doo needlǫ́ da, azhá t’áá nihi hooghan doo’ígíí doo needlǫ́ da. Ndi t’áá íítinígíí nihi bee nihi hóhólniih. Diishjį́į́di, shik’is dóó shilah, éí t’áá doo ahináádoohjahí nihijéí biyi’ nighaandi dóó ne’iina’. Diné nat’ąą’ atídeeshł t’áá doo nosiní---saad nichchǫ́ǫ́’í bee háoodziih, dooda yeeh diné atí niilaadígíí t’óó bąą wóóneeh. Yisda’iiníiłii bibeehaz’aanii éí niniitsį’ néidíits’ingo łahijigo aldó’ bich’į́jigo diniit’aał1 dóó nihits’ąądahnilii basodahdolzin azhá tídahiłį́į́’nidi.2

Áhach’i’ éí nanitł’ah bidishch’íígo háálá t’áá ákogi íísdzaah jinízingo łeh. Diné átí’iilaa’ígíí doo baa nishdee’aahda jinizin háálá diné atí yiilaah. Ndi Yisda’iiníiłii anhiłní, “T’áá altso diné baa nishdee’aah łeh.“3

Hóozyeel binaat’aanii bikéé yiikai. K’ad t’áá ííyisii hódeesheel nidzin, t’áá Bí t’éíyá bee bóhólniih. Haash yit’áo hóozyeel hólǫǫ’ doo, t’áá nihí doo hóozyeel niidzingo? Shik’is dóó shilah, t’áá’anii baa yasht’í’ígíí éí t’áá’anii nanitł’ah. Jesus Christ bikéénaakai’ígíí bik’ehgo nihinaał áyiilaah áko bikéé’ yikai doo. Nanihooshkaah t’ááshǫ́ǫ́di ahináádoohjahígíi ní’ kódaałeeh nihjéí biyídę́ę́’ dóó nihee iinájí.

Jooł íinániihi nishíí’go díí baa’akóniizį́į́h díí baa nidoołnish.

Jooł íínahniihii bee nidahjínééhgo t’áá ahíhooł’té ałnííjí bich’į́ hoolzizhgo. Nt’ę́ę́’ k’adą́ą́’ é’e’lkeedgo ła’ jooł nizhónígo ííhiyííłné, áko alaadjí táá’ yee deeskai. K’adą́ą́’ é’élkeedgo jooł yineez’ííhgo ííyíyiiłné, áko dį́į́’ yee’aląąji deeskai. Áko éénidahjah gone’ yahííjeeh dį́į́’ yee álaadjí deeskai, dóó k’ad éí bich’į́ hoosní. Áádóó naasgo bich’įhoosni’go dah diilwod áko ninaadahdiine’go éí biníínaa dahwíneesnah.

Hach’į́oosni’ éí ayóó’ at’é. T’áá aniitso adéét’į́, ła chidi yéígo dah diilwo’ dooda yeeh doo t’áá’le’í doo hwił yá’át’ééhgo wónaasgóó saad ahét’aah yilééh.

A’ko na’ídishkid, “Ha’át’iish éí diyin k’ehjí binahji dah didoolwoł? T’áá ałts’ąąjí dééltśah ła’ yá’át’ééhii la’ éí doo yá’át’ééh dah. Nihił bee hózin ła’ diné Jesus Christ yíkéédahdííyahígíí éí dah oosdląągo dóó bi bee oodlą́ dah dínees’sah. Ndi la’ diné dah oosdląąyaah ałdo’ yits’áheeskai. Diyin k’ehjí yilwołígíí éí t’áá háájigoshį́į́h dah didoolwoł.

Diyin k’ehjí yá’át’ééhii éí yéígo nidzin diishjí, háálá dóó yá’át’ééhii tsííłgo nihit’ahgo yilwoł. Diyin k’ehjí yá’át’ééhii éí binahjí naasgóó yiikai, azhá nidahadzid ndi, dikos naalnííhii, tó naadiidaahii, dził dildoní dóó da’ahijigą́’jí. Diyin k’ehjí yiiwołgo éí nihits’ąąjí nilinii azhá nihidaahdi yilwol ndi diyin k’ehjí ádoosí nizingo.

T’óó áhayóí diyin k’ehjí hach’į́oosni’ dah didoolwoł. Ák’ehol’į́, ayóó’ó’óó’ní, áka’aná’alwo’, dóó áhééhwiinidzin4 éí t’áá diwíí baa hané.

Diishjí éí ashdlą́ ałkee sinilígíí nihi ká’adoolwoł áko diyin k’ehjí naasgóó yilwoł doo.

Ałtsé éí: Diyin God biłágha dint’ą́ atíínjí yinaal doo dóó t’áá áádí naninąą’ doo.

Hódiina’yaadą́ą́’ nisiyeeł, tóó’ ahayóí diné ałah silííh. Ndahshídiłkid, há’át’íísh biniyeh diyin biłahadeet’á atiinjí ayóó bóhónįįh.

Naashheełdi, kót’áó bił dahwééshne’ ałtsé tó bee hódiilziih, éí Diyin God bił ahadeesht’ą́ wolyé.5 Bááh dóó tó choyiilíígo, éí Diyin God bízhi’ ák’ididíít’aał dóó éí bénídeelniih doo dóó diyin bibeehaz’ąąnii bik’eh hónííłį́į́’ doo.6 Nát’ąą’ éí Diyin God t’áá álahjį’ biyi’sizíinii t’áá álahjį’ nihił dahólǫ́ǫ dooleeł.

T’áá holyiishgo Diyin bighan nitsáá’adi ałdo’ náábidziilgo áhá’naadeet’ah éí bilaadí ádáát’é. Diyin bibee’o’ool’įį’ dóó bił áhá’deet’ah éí Diyin k’ehjí nihéé yilyahígíí éí binahji’ nihidziil doo. Diyin God bił áhá’deet’ą́jí atiin téíyá hool’áágóó iiná baa hóniit’į́.

Nashheełgo azdzaani lei na’ídilkid, diné dooda yeeh asdzáani diyin yiłaha’deest’ą́ kíínit’į́go nat’ąą’ish bá biigha. Díí azdzaani bína’ídikid éí naaki gone’ abinít’aah bideet’į́:

Baa ákodineelzííł iłhózhǫ́ t’áá’akwííjí wii’iiná łahgo anijiil’į́į́hgo.

Iiná łahgo ánálnéehii éí daatsí ayóó’á’té? Alma binanitin, “Tsídá nihéé iiná lahgo ánánéeh dóó Diyin God woodlą́ t’éíyá bee nidanótin doo.”7 T’áá ałtso diné bee iiná łahgo ánáyiidlaaígíí t’éíyá hool’áágóó iinádi dooghaał.8 Tsídá doo łahgo alnéé’ da. Diyin God Joseph Smith yił hoolne’, doo shił yá’át’ééhda díí diné t’áá aníídi ninaat’áánii daaslíí’ígíí ba’ałchíní doo diyin binahagha’ yee nideenitin da.9 Iiná łahgo ánáneehii éí diyin k’ehgo náás oodááłígíí át’é. Niłt’óó’lígo oodlą́ éí binahji’ naasgóó diyin be’atiinjí yiidaal doo.

T’ááshǫǫdí t’áá doo nihéé’iiná łahgo ánádleeh binałdzidí. Satan éí nich’į́ nahwiinąągo bił yá’át’ééh. Ałtsíísigo anileeh. Níwohji’ bidoo yá’át’ééhii ch’ídinoołchééł. K’ad diiji’ nihéé iiná łahgo ánánídlééh áko nił hózhǫǫ’ doo.10 Yida’iiníiłii ayóó’á’hó’ní ndi tsídá aláahdi nihéé’iiná łahgo aneelyaahgo. Yéí haadzííh, “Azhą́ shį́į́ dził ádadoodįįł índa dah daask’idii nahjį’ kódadooníił nidi, bee aa a’ááh nisinii éí doo nits’ą́ąjį’ kódooníił da.”11

Diyin bé’atiin bits’ánooyaahgo dóó doo nat’ąą’ biigha da nosingo, éí éíyá doo ákót’éé’ dah.12 Nihi Bishop dóó Branch Binaat’aanii baa doohaał. Éí Diyin God yáyáłt’ígo nihi k’á ádoolwoł dóó baa hózhǫǫgo nihéé’iiná lahgo andoodlííł.

Baa áholyah: Nát’áá’ diyin bibe’atiin éí nantł’ah dóó niiiná bich’į́ nahwiinąą’ doo. Diyin God bich’į́ átiin éí nahónidłah dóó yéígó hiníínah.13 Díí hiníínahjí atiin éí binahjí nihidintaah, dóó naníhídintin, áko hazhó’ó yiidaal doo, binahjí bidziilgo oodla’ní dah níídlííh doo. Diyin God bił áhá’deet’ą́jí atiin téíyá hool’áágóó iiná baa hóniit’į́. Diyin Yá yáłti’í14 kót’áó yaa halne’, “diyin bibeehaz’áanii yik’ehgo deeyikaahígíí éí ayóó bikidahojidlí dóó bił dah hózhǫ́. Jó áko, ats’íís dóó iiʼsizíiniik’ehjí, tʼáá ałtsoní bee hoot’ááłjí diyingo bikʼihojisdliʼ; dóó ádin daazlį́į’jįʼ tʼah da’oodlą́ągo yá’ąąsh góne’ yah ahidookah, áko áadi ił hózhǫ́ doo ninít’i’ii biyiʼ Diyin God yił kéédahatʼį́į dooleeł.15

Diyin God bee aha’dadeest’aah átíínji yóógałgo dóó t’áá’akwiijí wéé’iiná’ łahgo anjilííhgo diyin k’ehjí joolwoł łeh.

Táágone’ éí: Diyin God bóhójoołaał dóo háít’áo naałnish.

Diishjíídi éí hoł beehózin doo, Satan biná’adlǫ́ dóó Diyin God bit’áá’aniinii éí naanish ach’į anáhoot’i’ niha’át’é. Diyin ani, “t’áá’akwiiji’ sodadolzin… áko Satan bik’é diidlíí’ doo áádóó Satan yá ndaalnishígíí ałdó éí yá nidaalnishígíí.”16

Moses éí bił bee hózin, Diyin God dóó Satan. Satan Moses yaat’íihíyaahgo, Moses t’áá íídą́ą́’ bił bee hózhin, háálá t’áá aniidiyeedą́ą́’ Diyin God yił naa’aash nt’ę́ę́’. Moses t’áá’iidą́ą́’ Satan yee hoosíídgo niwódí naniná yidííniid.17 Satan báhooch’į́go Moses bił bee hózin Diyin God shik’á’adoowoł t’áá abídííniidgo. Diyin bits’ąądoo Moses bidziil silííhgo naanah kódííniid, “Satan, sits’ah ninaah, t’áá’ła’í shi Diyin God bich’į́ sodizin.“18

Éí bik’ehgo nihi ałdo’ íít’íí’ doo. Satan bits’ąądoo yinízinígíí éí nahjí ádoołeeł. T’áá shǫǫdí doo bikéégóó yinaał doo, “yéígo ti’hoonįįhdi.“19

Tsídá tsį́į́łgo hwiioodla yóó’iiwo’ t’áá doo Diyin bizaad t’áá akiiji’20 jołt’ą́go. Satan bee bik’ehodidlį́ éí bee hózin: T’áá akwííjí nihi Diyin God bich’į́ nawiidlą́ doo dóó binahagha’ dóó bina’nitin t’áá akwííjí yiníílt’ą́ doo. Nanihooshkaah yéígo Diyin God bik’ehjígo yinaał doo. Diyin God t’áá’akwiiji bee yinilniih doo. As you do, notice what happens to your positive spiritual momentum.

Dį́į́’ gone’ biyint’aah: áliléé’ hadiniííh dóó shódilt’eeł.

Moroni nihil halne’ “Diyin God éí álilee át’é.“21 T’áá’at’é diyin binaaltsoos baa hane’ éí t’áá háí shį́į́h dah boodlą́’ígíí yiká’ánalwo’.22 Moses tóniteel ałąą’ayiilaah, Nephi yika’elwodgo bééshta’í néíní’ą́ dóó Joseph Smith yik’ahelwodgo bisodin hánąąlyah. Díí álilee éí doo t’áá hooshch’į́ ádzaad da, háálá t’áá Bí bee bóhólnííh.

Ní ałdo’ ákót’áo nihikidhojidlíí doo éí álilee ninizinígíí yiyindląągo, “doo naaki nił nilíígóó.”23 Diyin k’ehjí nijilnishgo áliléé sho’joosht’eeł. Sodizingo Diyin God nijook’ąągo nik’á adoolwoł áko akot’áo nihéé oodla’ chóóyíjoołííh doo. Bee haazdziih, t’áá anii t’áání Jesus Christ “Biłch’aa’nahadleehii éí bidziil ił’į́ dóó doo bidziilígíí bidzill íł’į́.“24 Diyin k’ehjí naas yilwołgo éí baa ákódinííziił Diyin God nidzil ná nájí íídoołiiłgo yiigha.

Ashdlą’ gone’ bínítááh: nihéé’iinají t’áádoo ahináádoohjahí.

Ánaadishní t’áádoo ahináádoojahí ní’íínájí. Ajooba’, doo ná’adzid, dóó adziil eí baa nijilnishgo dine’ baa nishdee’aahgo dóó ánídishaahii haaznit’áágo nishdiiaah. Yisda’iiníiłii yee haadziih, “nihí dine’ baa nizhdíaahgo, NihiZhéé Ya’ąąhdi ałdó nihaaneedi dooaał.”25

Naaki damóógo éí Jesus Daaztsą́ą́dę́ę́’ Naadiizáhígíí béédeeniih doo. K’ad doo naasgóó hołziizhgo, t’áá shǫ́ǫ́di ahináádoohjahígíí éí nidaazhígíí éí ní adahdoołeeł. Jesus Christ be’iina’ nihá niná’ídlá’ígíí éí yéígo baa ahééhniidzin doo. Ańidít’aahii nihananidł’ahgo Diyin God néídookaadgo nihi ká’adoolwoł, háálá Jesus Christ bildił bee nihanináilyahígíí binahjį́. Ákoodzaahgo, bee haazdziih, hóozyeel dóó diyin k’ehjí yiwoł doo.

Yisda’iiníiłii niha yik’éh niná’ídlá áko niha ąą’áyíílaah t’áá háíshį́į́h yikééh dah diiyaahgo éí nadziih dóó nináhąazniiji adziilii bá beegha doo. Díí diyin k’ehjí aayilahígíí éí t’áá háíshį́į́h akéé dahdiiyahígíí dóó yiyííts’ąą’ígíí bi doo.

Shik’is dóó shilah, shijéí biyidę́ę́’ nanihooshkąąh, diyin bił aha’dinót’ą́yaají nidaahkai doo dóó t’áá aají t’éíyá nidaakai doo. T’áá’akwiijí nihił hózhǫǫgo nihéé’iina łahgo andaalį́į́h. Diyin God bóhójoołaał dóo háít’áo naałnish. Alíléé’ hadahdínóííh. Nihee iinadoo t’áá doo ahináádoojahí.

Áko díí bik’ehgo yinaalgo, ádishní, diyin bibé’atiinjí naasgóó yinaał doo azhá nich’į́ nahwiinah ndi. Beehaasdziih ní nahóhódinítaah bich’į́ nidziil doo, dóó doo nanidzid da doo, dóó biłhainijééhígíí nizhónígo ałhinidaalnish doo.

Diyin God hiná! Jesus éí Christ nilį́! Hiná! Ayóó’an’hó’ní dóó nihi ká’adoolwoł. Díí t’áá aníí át’éego baa hashne’ dóó Jesus Christ ayóó át’áo bízhi’, áamen.

Notes

  1. See 3 Nephi 12:39.

  2. See 3 Nephi 12:44.

  3. Doctrine and Covenants 64:10; see also verse 9.

  4. As the Apostle Paul said, “In every thing give thanks” (1 Thessalonians 5:18). One of the surest antidotes for despair, discouragement, and spiritual lethargy is gratitude. What are some things for which we can give thanks to God? Thank Him for the beauty of the earth, for the Restoration of the gospel, and for the countless ways He and His Son make Their power available to us here on this earth. Thank Him for the scriptures, for angels who respond to our pleas to God for help, for revelation, and for eternal families. And most of all, thank God for the gift of His Son and the Atonement of Jesus Christ, which makes it possible for us to fulfill the missions for which we have been sent to earth.

  5. To understand the covenant path, it is important to understand that a covenant involves a two-way commitment between God and one of His children. In a covenant, God sets the terms, and we agree to those terms. In exchange, God makes promises to us. Many covenants are accompanied by outward signs—or sacred ordinances—in which we participate with witnesses present. For example, baptism is a sign to the Lord that the person being baptized has made a covenant to keep the commandments of God.

  6. See Moroni 4:3; 5:2; Doctrine and Covenants 20:77, 79.

  7. Mosiah 18:20.

  8. See Moses 6:50, 57.

  9. See Doctrine and Covenants 93:40–48.

  10. See Mosiah 3:19.

  11. Isaiah 54:10, emphasis added; see also 3 Nephi 22:10. Kindness is translated from the Hebrew term hesed, a powerful word with deep meaning that encompasses kindness, mercy, covenant love, and more.

  12. It is possible to make restitution for some sins but not others. If one person abuses or assaults another, or if one takes the life of another, full restitution cannot be made. The sinner in those cases can only do so much, and a large balance is left owing. Because of the Lord’s willingness to forgive a balance due, we can come to Him regardless of how far we have strayed. When we sincerely repent, He will forgive us. Any balance owing between our sins and our ability to make full restitution can be paid only by applying the Atonement of Jesus Christ, who can make a gift of mercy. His willingness to forgive our balance due is a priceless gift.

  13. See 2 Nephi 31:18–20.

  14. The Nephite prophet King Benjamin.

  15. Mosiah 2:41.

  16. Doctrine and Covenants 10:5; emphasis added.

  17. See Moses 1:16; see also verses 1–20.

  18. Moses 1:20.

  19. Helaman 5:12.

  20. Moroni 6:4.

  21. Mormon 9:15; see also verse 19.

  22. John the Apostle declared that he recorded the Savior’s miracles so “that [we] might believe that Jesus is the Christ” (John 20:31).

  23. Mormon 9:21.

  24. Isaiah 40:29.

  25. Matthew 6:14.