Diyin Kʼehjí Áhídiiljeeh
Díí diyin kʼehjí áhídiiljeeh éi tʼáá sáhí dóó iłhaajeeh tʼáá ałtso diyin bá ałchíní bá hólǫǫʼ doo.
Isaiah naaghaʼhąądą́ą́ʼ náásgóó ádahodooniłígíí bąąh hané1 naashádeezhizhdi, Diyin ałkidą́ą́ʼ bidineʼé, Israel bighandóó danilíinii, álah silį́įʼgo,łá tákąądę́ę́ʼ, dóó nahasdzáan bikaadę́ę́ʼʼ2dóó ʼʼbikehyah bąąh náʼtʼá.ʼʼ3 President Russell M. Nelson láʼídi Israel álah ánáneeh yaah yałtʼí, kóní ʼʼtsída yéigo dííshjí nahazáan bikaadi naanish átʼé.ʼʼ4
Háʼátíísh biniyé diné álah ánalneeh?
Diyin Joseph Smith yił ííshją́ą́ áyiilaa álaahdi biniyehígíí éí ákótʼáo bidineʼé yił ahaʼdeetʼaahígíí yaaʼáhalyaah doo. Áádóó aní, ʼʼDiné áłah ánalneeh Zion bikʼehyadi éí bee bąąh áháyá doo, háálá achʼínahwiiną́ nahasdzáan bikaagi yéígo bił niyolgo doo.ʼʼ 5 ʼʼBaʼ háchʼį́ʼʼ éí diné doo diyin God bibeehazʼaanii doo yikʼeh dah hołʼį́ éí biniinaah baʼ háchʼį́.
Áláádi bóhołniih, éí diné áłah ánaalneeh bitsʼąąjiʼ ákʼíhoojidlí dóó hasdáʼiildeeh dóó hoolʼaagóó iina, tʼáá háíshííh bąąh yilyáhígíí. Díí ákotʼáo Abraham bił ahaʼdeetʼaahígíí yaah ákóniizį́į́h. Diyin God Abraham yił hoolné nitsʼąądoo ʼʼtʼáá ałtso diné yił haajeeh bikʼíhojídlííh doo, dóó´ diyin binanitin binahji hasdáʼiildeeh doo, dóó hoolʼaagóó iina bee bikʼíhojídlííh doo.ʼʼ6 President Nelson kótʼáó yea haadziih: ʼʼDiyin bisodizinjí dóó tó bee nihiddiilziidgo, Jesus Christ bizhé baa hą́ą́h hasinii akídiitʼááh. Tó bee ázį́į́h dahnídit’į́į́h há’ąą’aáyiił’į́į́h áko t’áá át’e Diyin yee há’oodziih yaah ałdó hó dooleeł ałkidą́ą́’ Abraham, Issac, jacob dóó yił haajeehígíí ákot’áó yich’í haadziih.”7
1836 yaahdą́ą́’, Moses Joseph Smith yaa niyá Kirtland templemdi dóó diné ́ałah ánalneeh biąą nídatíhí yee nit̨́ą́ binahji t’áá át’é nahasdzáaan bighaagi diné áłah ánalneeh.”8 “Bikeedę́ę́’ Elias naanadzá, Abraham bi nahágha’ neenidlą́, aníígo nihitsąądę́ę́ oochiłígíí éí bikidojídlíí’ doo.”9 K’ad bee óhóliihii hólǫ́ǫ́go Jesus Christ bina’nitin, yá’át’ééh yaa halne’íí nahasdzáan bikaagi diné da’oodlą́’ígíí áłah ánalneeh doo. Éí Abraham bits’ąądoo oochiił daaleeh dóó God biNahat’a’di, dóó Diyin God yits’ahyiisdlaa’ígíí daaleeł.10
Ákweʼé nahalzizhgo Kirtland temple goné yáʼaashdę́ę́ʼ naalʼaʼii táá goné Joseph Smith dóó´ Oliver Cowdery yaaniyáh Éí Elijah baayazhtʼiʼ dóó bee ąąnidítʼį́į́hí dóó´ óhoilnííh haidiidlaa, éí dííshjíídi bąąh yádiishtʼí.11 Diyin bibee’adziilji ó’oolį́į́h éí t’áá álahji ílį́į́’ doo nahasdzáanjí dóóyá’aashdi---Diyin k’ehji bee áhídiiljeeh---éí yéíigo bąąh hast’į́ diné áłah ánalneeh t’áá álahji diné báná’anish azhá bidádinibaal ndi.
Lą’í naahai yaadą́ą́’ diyin yá naal’a’í Moroni Joseph Smith yił hoolne’ Elijah diyin bibee’adziilji o’hólniihii neidoot’į́į́ł.”12 Joseph Smith hódiinągo házhó yaah hoolné: “Háʼátʼííh biniyé Elijah abídoolą́. Háálá Elijah diyin bibee’adziilii bił ágáádeit’ą́ji dah yoojí: óhólniih haaniilyaahgo t’éíya, bee ó’óól’į́į́hii diné t’áá ákogi at’éiigo t’éíya íídooliił.”13—jó áko ó’óól’į́į́hii doo ílį́į́h da dooleeł.14
Éí nanitinígíí diyin bizaad silį́į́h Doctrine and covenanceji, Joseph Smith ani: Díí nanitinígíí bidziil nahalin---díí adziil nahasdzáandi dóó yáyaashdi bikaa’alyaah dóó yida’aztł’ǫ́’. T’́áá ałkidą́ą́’ nidahalziishdą́ą́ Diyin bibee’adziilii diné dooda yeeh dinélt’ééhgo yaayiizlá, díí adziilii ałdó bił yaayiizlah. Áko díídiné ó’hólniihii diyin k’ehji bąąh haasyaahgo, t’áá anii dóó oodlą́ yił, dóó bikaahyisdzoh, éí diyin bibeehas’ąąnii daaslį́į́h, nahasdzáandi dóó yá’aashdi, háálá Jehovah ákot’́áó áyiilaah.”15
Łahda diné ałhidiiljeeh éí diyin bighan nitsaahdi t’éíya niidzin, ndi t’áá ó’óĺ’ííhii alyaahígíí ałdó íl’į́ dóó diyin k’ehji hool’aagóó bibe’aztł’ǫ́’.16 Tó bee ałzį́į́hji éí diyin k’ehji áhídiiljeeh ałdó t’áá kwe’é dóó yá’aashdi ałdó íi’į́. Diyin bibe’adziilgo ó’óol’ííłii éí sodizin bi naat’áanii éí bee bóhoilnííh dóó President Joseph Fielding Smith yaa halné, “Sodizin binaat’aanii éí nihai nilá áko diyin k’ehji diné áhídiiljeeh binaanishji nihainilá háálá biaa nídahítįhí éí neejaah.”17
Naanała biniyeh diné áłah ánalneehgo áhídiiljeeh nahasdzáangi dóó yá’aashdi---éí diyin bighan ntsaa ádaalné dóó akoné baa nidahanish. Joseph Smith yaa halné: “Há’át’íísh biniyé diné áłah ánalneeh … diyin ba’ałchíní nahasdzáan bikaagi t’áá holziizhgo? … Biniyé bighan ádaalne’ éí áádi bibee ó’óó’oĺį́į́i yee neinitin doo, bikeyahdi dóó hasdahííldeeh baa hané; dóó bibee hasąąnii bee nánitin dóó bóhooaah, éí diyin bighan goné biniyé adaalyaah.18
Diyin bighan ntsaa goné éí bibe’adziil choyołį́į́go diyin k’ehji diné áhídiiljeeh dóó áádi Diyin t’áá Bí yá áyíílaah. K’ad yiit’į́ yéígo baa hastį́’ii éi diyin k’ehji diné áhídiiljeeh---hasda’iildeeh dóó iiná ha’diłt’ée t’áá ałtso diyin ba’ałchíní bá alyaah t’áá ghaadi nahasdzáan bikaagi dah bighandi. Doo diné binahagha dóó diné binsékees éí doo bełt’ééda díí niha iishjaan alyaahígíí. Diyin k’ehjí bee áhídiiljeeh éí Diyin bibee ájooba dóó ayóó’ó’óó’ni at’é.
Diyin kʼehji bee áhídiiljeeh niháʼąąʼátʼééhgo, nihijei biyídę́ę́ʼ nihikwáʼásiní bąąh nisiikees łeh. Diishjí yołkáahdi diné áłah áłneeh ahaʼdeetʼaah éí dahdínibaal binikąąʼ goné bá bíjgha. Diyin God binahatʼá éí, dahináígíí doo hoolaagóó iinąądi yah ádoogaał, ałtsé ʼʼazázíʼʼ yánaanishgo inda. Łáshį́į́h naasdaheeskai dadinibaal jí, dooda yééh bee iina nídaast’į́ éí t’áá doo bánidahaashnishgo áhídahdiiljeeh, éí doo ałtso hádit’ééh da, t’áá nihi bił áhídiiljeehgo t’éíya ákot’áó diyin k’ehjí niha’alyaah.19 Diyin bił áhádeet’ą́ aniidígíí éí nihizází biká’ádiilwołgo tsénąąnidoogał, ákot’áó bił áhádeet’ą́’ígíí bee biká’adiilwoł. Joseph Smith bizaad, ʼʼazází bił áhídiiljeehgo tʼéíya ałtsé nąądiijeehdi bił yáʼádiikah.ʼʼ20
Tsída aláádi dóó baahast’į́’ii éí dine dóó azdzaani diyin k’ehji áhídiiljeeh áko hool’aagóó hanáánoot’ánígíí yił áhídiiljeeh doo. Díí ó’óól’įįł yéígo baa hast’į́, áko Sodizin Binaat’́aanii t’áá bí yik’edaasį́į́hgo binaał baa nidahanish. Lą’í nááhaidáá’ éiyá Naat’áanii Gordon B. Hinckey, “Jó yinííł dóó kána’ádá ałtso ninályá bee ńdiiyáhoo t’áá hazhó’ó Diyin be’ádziil bitsé’go bee áhidíiljeeh ahóol’áo ła’ haajéé’ ałhídayółta’, éí ałtso t’áá hanéehii’ eíí bee bik’éh ni’ílá.”21
Doo diné áhídiiljeehgo hool’aagóó iłhaajeeh éí doo dahahot’ą́da doo---doo azází dóó náás noot’į́łígíí adin doo. Ła diné bił doo nihonít’į́góó ahoodzaaígíí biniinaa, iigeh dóó iłhajeehji doo bił dah nilíí’ da.22 ałdó doo iigehgo éíyá yidoołchǫǫł nahasdzáan t’áá doo binyehígíí ałyaah. Kót’áó disííkaigo, nahasdzáaan t’áá ałtsodę́ę́’ atídabi’diiyaa d́óó t’áá doo biniyéhgo Diyin nidoodaał.23
Éí biniinaa nihił bee hózin doo God binahatʼą́ ʼʼhastiin dóó azdzáni iigeh yáʼáyiilaah dóó hoolʼáágoo báʼałchíní akótʼáo yáʼáyiilaah.ʼʼ 24 Ałdó, nihił bee dahózin łá diné doo yidaagha da, dóó łá diné doo bił t’áá anii at’éii da. Ndi Christ bich’í ha’ííniil’ní. Diyin bibá neidaahgo, President Russell M. Ballard anhiłní, “diyin bizaadę́ę́’ dóó dííshjíídai diyin yá’yałt’į́’í ádaaní t’áá haishį́į́h diyin yił áhádeet’ą́ yik’eh yigaalgo éí hool’aagóó iinaji bá’ahoot’į́.”25
Ła diné bighandi doo dah hásiida doo daháhíísnidzinda áko náásgoo áhídiiljeehígíí doo danizin da. David A. Bednar kot’áó ha’assiid; T’áá háíshį́į́h bijéí neezgai ałts’át’aash dooda yeeh ayooch’iid, t’ááshǫǫdi bénałniih, Diyin God bik’ehgo iłhaajeehji éí nídoo bił há’halziizh! Bił hainijeehígíí áhot’ą́ k’indlaad, ndi nanałahji éí yá’át’ééhgo dahiná áko aaji da’áhót’ą́ji ałdó hool’aagóó ayóó bóholniih. T’áá ní áhót’ą́ bidziil ádiileeł dóó ḱé’eltǫ́’ígíí hast’é’indiidliiłgo at’é. Éí naanish t’ááłá’í dóó t’ááłá’ígo hast’é yilííh. 26
Ya’iishjáástoh yaadą́ą́’ yóó e’elneedi President Russell M. Nelson nanitingo aní, “Sister Patrica Holland dóó Eldir Jeffery R. Holland be’esdzaan náásdi yił áhéédidoot’aash. Bikeedi éí ba’ałchíní dóó diyin yił a’hádeest’ą́’ígíí náás noot’anígíí Diyin Godji bił dah hózhóó doo. Kót’áó nihił bee hózingo tsídá aláádi yoołkaalígíí bee hániih, éí bidiishch’í dooda yeeh dajizt’ą́ éí doo ílíí’da. Áláádi bee haniih yołkaałígíí éí Ya’iishjááhchili 7, 1963, íídą́ą́’ St. Georgedi diyin bighan ntsaadi. … Há’ásh biniinaa díí ahooniiłígíí áláahdi át’áo baa nitsékees? Éí biniinaa nahasdzáan alyaah, áko iłhaajeeh hódooleeł dóó iłhaajeeh áhídadiiljeeh doo. Hasda’iideeh éí t’áásáhi naanish át’é, ndi iiná ha’diłt’ée éí iłhaajeeh bąąh nidajilnishgo át’é. Doo ła’ hwiina’ ha’diłt’ée da t’áásáhi.”
Tá hódiiną yaadą́ą́’ shí dóó she’esdzaan nihik’is diné dóó asdzaani áhídeeljeehdi Bountiful Utah Diyin Bighan Ntsaadi níít’aash. Ałtsé díí shik’is t’áá ałchíní yázhí nilííhgo bee hósíziid, Córdoba, Argentinadi. Bił nánishtiní dóó shí diné bitah neit’aash, t’áá ayidigóó éí nihi mission office, dóó bighandi daadilkał nigha ą̨a’ayiilaah. T’áá holziizhgo bimá dóó yiłhaajeeh tó bee bidahdiilziih dóó nizhónígo sodizinji yahanidaajah daaslííh. K’ad éí asdzaani silį́į́h, dóó iidą́ą́’ bimá dóó bizhe’é bits’ąą’adin yaah altsé áhídiiljeeh, áádóó t’áá bí bimá dóó bizhe’é yił áhínaadiiljeeh.
Hak’is lą’í naahai éí hamá dóó hazhe’é yásizííhgo bikaa naaiinííhidi áhídiiljeeh. Ndanihiisnąą’ nihik’is Argentinedę́ę́’ bimá dóo bizhe’é yił áhídiiljeeh. T’áá hastą́ą́ niilt’éhigo hiłch’ígo dóó nihéínitingo nahasdzáan bits’ąąji tsídá áláádí at’éhi’ígíí ádeelyaah. Baa ha’áhéénizin ałkiddą́ą́’ bighandi daadilkał naniłtsin, éi.́dą́ą́’ tsékéé nantiní nishłííhgo, k’ad éíyá ła’í naahai kwe’é nihinaał áhídiiljeeh bimá dóo bizhe’é dóó nát’ą́ą́ hanáánoot’anígíí.
Díí kót’áó áhoot’įįhígíí nahasdzáan bikaagi ałdó diyin bighan ntsaadi ákot’áó baa ná’aldeehgo at’é. Díí éí áláádi nidelt’aal diyin yił áhádádeest’ąąnígíí áłah ánalneeh. Díí éí tsídá áláádi át’éego naanish nighaaniilyáago díí sodizinji átah nihizhí yisdzoh. Bee haasdziih éí nizhónígo diné áłah ánalneehii baa nanishgo náásdi hool’aagóó iina ní doo.
Shił bee hózin díí Deyinji diné áhídiiljeeh éí nahasdzáandi Joseph smith baa nalyah, dóó t’áá háíshį́į́h áhídiiljeehígíí éí ałdó yá’aashdi áhídiiljeeh. Shił bee hózin President Russell M. Nelson, Sodizin Binaat’áanii nil’į́, t’ááłáí diné nahasdzáanbikaagidi bee ąą ni’dít’įhí binahji adziilgo choo’į́ígo nida’anish. Shił bee hózin Jesus Christ nigha ninánidlá áko binahji doo daatsaahii hólǫ́, dóo ilhaajeehii hol’aagóó dahinąą doo éí t’áá anii at’égo áyiilaah. Jesus Christ bízhi’ binahjį’, amen.