Ntsáo Áłah Aleeh
Ayé Yooʼííyaʼígíí Hooghangóó Naadaał
Ghąąjį’ 2023 Ntsaago Áłahaleehígíí


14:32

Ayé Yóóʼííyáʼígíí Hooghangóó Naadaał

Hááshį́į́yít’áó Yisda’iiníílii dóó bisodizin bitsééyiníyah, ndi Diyin Bits’ąądoonah’ádziihii atiindi niba’ sizį́, hágó hooghangóó nidííts’aash.

Hastiin lei biyé naaki

Díí baa hané éí tsída aláadi at’é lá’í diné bił bee dahózin.1 D́íi hanéígíí mill diné bizaad bee baa hané, nahasdzaáán bikagi, táá akwííjí haadishį́į́h nahadzáán bikáádi baa dah hané.

Jesus Christ Yisda’iiníílii, ałdo yaa hoolné, yóo’aheekai’ígíí éí yiniye.h nahasdzáánjí niyah “yóó’áheeskai’ígíí hasdeeh yidoolnił.”2 Kót’áo saad yaah holné: “Diné léi’ ła’ biyéh naaki.”3

T’ááiidą́ą́’ ajéí nahyiłnahígíí bee háhooljiizh. Lá ayé4bizhe’é iłní, hooghan hazandi di doo shił yá’át’ééh da. T’áá shí shóholnííh doo. Bimá dóó bizhe’é bina’nitin dóó bee’ó’ool’į́į́h yits’ąąjigo dah didííshaal nizin. Akéédę́ę́’ nijigháhígíi ajiní, Shizhé’é naalye’e shídooleełígíí shaa diní’aah---k’ad.5

Baanisinkees, haash yit’áo bizhe’é yaanisikees kót’áo biyé bich’í haadziih? Tsída alaadi biyé yinizinígíí éí hooghan d́óó yiłhaajeehígíi yits’ąąjigo dah didiishaał dóó dahtsíí’ nidoodaal dah?

Kéyah nizaad léigóo ajííyá.

Biyé shį́į́h bił hózhǫ́ nizaagóo dah diiyaago. K’ad éí t’áá hwóhóholnííh silį́į́h. K’ad éí t’áá hwóholnííh doo, bimá dóó bizhe’é binanitin éí doo bikéhójiłį́į́h doo, k’ad éí t’áá hwó nisíjikees doo. K’ad doo ak’ijį’ dah siil’ą́ dah. K’ad éí diné łahát’éiigo bisíkee bitahdi t’áá hwó íínizingo bitah hijíínaa’ doo.

Nízaa kéyahdi jiniyah, t’áá hwíínah hak’is dah hazlįįh áádóó iina t’óó baa nijilyeełhąą’ gít’ao hijiiná haaslį́į́h. Diné lá’í hak’is daazlį́į́h haala lá’í hanaalye’é hólǫ́. Hak’is ---hódahnęędlí dóó doo handahá’aah da. Jinizinígíí ałdó hak’is bił dah nizhóní háyidahneedlį́.6

K’ad diishjííhdi ahoot’é, bee’í’iilkeedi hak’is bił anidadjidlohgo daatsí kójínííd doo: #nizhónigo iina! #ayóó shił hózhǫ́ # ałkidą́ą́’ kódeesh nił nt’ę́ę́’!

T’áá íiyisí dichin dah hazlį́į́h

Tsi’nijighágo biniyéh álahjizlį́į́h yaah doo nizaadgóo biigha dah---éí doo naasgóó at’éii dah. Naakigo áhoot’iid: ałtsé hanaalye’é asdiid dóó naakigoné t’áá íiyisí dichin kéyahdi hazlį́į́h.7

Yéígo hach’í nahwiisnąąhgo, nijiishziid. K’ad ayóó bóhonéedlį́yaah k’ad binaalye’é adingo áko hahojoobá’ígo chi’yaan dóó hooghan t’áá ałtsoní bídin jílį́ dzizlį́į́’. Hąąsh yit’áo hijinąą doo?

Hak’is t’áá lé’í bábiké nijiilé---éí daatsí k’ad haká’adoojaah? Dahak’is abijiní shikádoojah---tóó nighąąji---shibéeso nahadlííhji.

Diyin bizaadę́ę́’ baa hané, “T’áá doo diné haká’elwod da.”8

Jooba’go inda, naanish jíjoosht’é diné bibisóodi bába’nídzíłtso’go hanaanish. 9

K’ad ayóó dichin jinizin dóó t’áásáhí ch’izniyah, áko bąąh nisíjikees háásh yit’áo yéígo shich’í nahwíína haaslííh.

Doo dichin éí yéígo hódiilaah da. Hwíísízį́į́nii adingo nahwiiłná. T’áá shí iinisinígíí binahji shił hózhó doo, shimá dóó shzhéé binantin éí doo binahji shił hózhóó’ dah doo. K’ad éí hazhó yaah akó niizííh. Dooladó bikénísnílaahda lá, díí k’ad hoł bee hózin!10

Niłch’íji dóó dichin hóniiłhííhgo, hazhe’é baa sísdeeskees. Da’ shizhe’é daatsí shiká’adoowoł bikeedę́ę́’ asdzaahígíí? Tsída shizhe’é bánidaal’a’ígíí dabich’iyą́ lą’í bee dahólǫ́ dóó dah hoghan bá dahólǫ́.

Da’ hazhe’é bighangóo nishdoodaał?

Dooda.

Ajisihígíí ádá hojoolne’ náasdi habéeso haiyinilyaah tóó bee nijizhné?

Doo biigha da.

Diné bidaahdę́ę́’ bił kéédahajitinígíí nidíínaał dóó adáhniłní, nimá dóó nizhe’é bizhí dilchǫǫł dóó bijéí kídíítih? Hooghandi hak’is bee bich’í ádahojinííh yaah k’ad t’ááshí íínisin bikégo dahdidííshaał?

Doo bijiigha dah.

Dichin, t’áá sáhínaasáji nizin, baa haní, éí doo niwóji’áneehda---inda, “t’áá bí yaah ákónííiziih.”11

Hwił bee hozin ashdooníí’ígíí.

Ádéé Naazne’ Yę́ę dah nidiidzá

K’ad nat’ąą’ azhe’é bich’í, hooghandi bóhołniihii bijéí yisdił. Diwiishą́ ahéé’ełkid neeznadiin, miildi daatsí hayé bąąh haní?

Diwíídishą́ atinjigo naashdit’ííh, hayé hats’ąąjigo dahdiiyah dóó baa nisínąąjikeesgo bąąh hani’. Diwíídishą́ tł’éégo hayé Diyin God bich’í níjookaahgo tah nit’éé baa’ahayah, dóó t’áá anii yaahákódinooziił dóó hooghangóó nidoodaał.

Nt’ę́ę́ atiingóó azhe’é dees’į́ih nt’ę́ę́’ ---hooghango atiindę́ę́’ ---nizaadi lah diné hach’í yigaał nahalin.

Da’ táásh anii at’é?

Azhá nizaadi joogaal ndi, azhe’é t’áá iidą́ą́’ bił bee hoozin hayé atį́.

Yich’í yilwodgo yinaashchid dóó yistsoos.12

“Shizhe’é,” ayé jichágo ajiní, “Ya’ąąshii bich’į’ índa ni bąąhági ásdzaa. K’ad éí doo niyé niishłį́į́h doo. Tóó ná nidaal’a’ígíí át’éego t’óó ná naal’a’í a’shílééh.”13

Ndi hazhé’é t’áá doo ałtso bee hájoodzííd da. Biník’eeshto’ holǫǫgo banidaala’i’ yich’i haadziih, “Tsį́į́łgo éé’ agháago yá’át’ééhígíí nídoołtsóosgo biihwołteeh. Áádóó yoostsah bąąh ninoh’aah indá kééh bidoł’éés. Béégashii yáash sołhé áádóó nihił dahózhǫ́ǫgo da’diidį́į́ł. Shiyé nighaa nádzah!”14

Bił dahózhǫ́ǫgo da’áyah

Beesh bijáhii na’ach’ąąhí Richard Burde biná’achąąhi łá dahsitah naanishídi. Harriet dóó shí na’ach’ąąhígíí nihił nizhóní. Yisda’iinííłii binąąhané yazhi łá naashch’ąą’ áko binahji yéígo baa nisí’ákees.

Aye’ yóó’ííyaháii hooghangóo nąądaał, Richard Burde neeshch’ąą’.

T’áá at’é bił dah hózhǫ́, ayé nádzah ndi---biyé alą́ąjį’ éí doodah.15

Binaaí doo bił yá’át’ééh da.

Binaał bitsilí, shizhé’é naalye’é shídooleel’ígíí shaa diní’aah níígo jííłtsą́. Bizhé’é yiniiłnilį́ih yínííłgo bitsílí yá ałts’áyíínił.

Bitsilí dahdiiyah doo woshdę́ę́’ hazhé’é bee nide áhoot’éhígíí ch’ééh bee biká’anjilwo’. T’áá’akwííjí, hazhé’é bijéí nidoodzih jinízingo baa nijilnish.

K’ad éí ashkii dooáhalyahnii nádzah, dóó diné haagooshį́į́h yídaneedlí.

“Díí t’áá ná naash’a’go lą’í naahai,” bizhé’é abizhdííniid, “áádóó bee hosínił’anígíí ts’ída bik’eh honish’í. Ní ts’ida doo hoolzish doo, ts’ida doo shik’isígíí bił shił dahózhǫ́ǫgo shádahoodą́ą́’ dah.”16

Hazhé’é ayóó’á’hóniih áhałní, Shyé, shee hólónígíí t’áá ałtso ni! Díí éí doo iłhózhǫ́ dóó há’ilyáhígíí at’éii da. Díí éí nidzí’ziih baa hwííłnit’í. T’áá niháihaah díí bibá ádooniił dahníídzin. Nitsílí daasts’ą́ nt’ę́ę́’ k’ad éí hiná. Yóó’ííyah nt’ę́ę́’ k’ad éí nádzah.17

Díí hané yázhí diijí nihá at’é.

Shik’s dóó shila, t’áá ałtso Yisda’iinííłii bihané yázhí éí doo diné ałkidą́ą́’ t’éíyá baa hané dah. T’áá k’ad ní dóó shí nihaa hané at’é.

Hááshshą́ diyin bé’atiin yits’ą́ niyá, naanałahdi iłhózhǫ́ hólǫ́ nizin dóó t’áá shíjí baa sískées nizin?

Hááshą́ nihtágoo bijéí ké’eltǫ́, dóó t’áá háída shaajooba’ dóó shaanéedidooaał nizin?

Łádaasí íínizin,“Da’ nát’ąądaasí t’áá biigha? Da shik’is shizhé ádahyíílaah dóó doo dah sinídzinda dóó doo shích’í nidaakai doo? Dá t’óó daasí bitsáádi naa’shaał doo? Diyin God éí háásh yit’áó shaanisíkées nát’ąą’ dahnidíídzáago?”

Hané yázhí binahji nihił bee hódoozííł.

Yá’aashdi nihiZhe’é nihich’í nididoolwoł, bejéídę́ę́’ ayóó’ó’óó’ní bee níhíínádidoochił. Nihizédoochił; éé agháago yá’át’ééhígíí nidoołóosgo biih wołteeh, áádóó yoostsah bąąh ninohaah; inda kééh bidołéés; “áádóó diishjí nihił dahozhǫ́ǫzhgo da’diidį́įł! Shé’awéé’, daasts’ą́ nt’ę́ę́’ náhooniid!”

Yá’ąąhdę́ę́’ bił dahózhǫ́ǫ’ doo hooghandi neiidzá.

Bits’ádinidíín beehadeesbin dóó yéígo iłhózhǫ́

K’ad t’áá łásoozį́į́go nihich’í haasdziih?

T’áá ha’át’ííhshį́į́h bąąh nisin yaago shi’kis Diyin yáhalné’í Eldir Jeffery R. Holland kóní: “t’sída doo wóyahdi adíídliish doo nábiigha dah háálá Yisda’iinííłii bee ádinídíín t’áá’íídą́ą́’ nihániná’ídlah.”18

Azhá nizaadi Yisda’iinííłii dóó bisodin bitséé niyah ndi Yisda’iinííłii atiindi niba’sizį́ hooghangóo niłnidoot’aash. Dóó Gaamalii dah niidlí’ígíí diyin bikéhgo ninadííchiłgo wooshdę́ę́’ nihił yá’anaah, háálá nihik’is dóónihila nilį́. Ninahji nihił dah hózhǫ́ǫ doo.

Néínzháhi doo nihikidhójidlí woyahdi adooniił da. Háálá nihiZhe’é binaalyéhí doo ninít’į́ da áko t’áá ałtso bąąh dooyéłígíí bá hólǫ́.19

T’áá anii ayóó nantl’ah nát’ąą nijídaahgo. Éí shił baah hózin. T’áá anii yéígo nánatl’ah dooleeł.

Ndi t’áá anii shił bee hózin t’sída Yisda’iińíilii bich’í dah nidindzaago, bibee adziilí bee niká’adoolwoł dóó né’iina łahgo anéédoodlííł.20

Diyin yandaalą́’í bił dah hózhǫ́ǫ doo.

Nihi sodizinjí bił héínijeehii ałdó nihił dah hózhǫ́ǫ’ doo. Háálá nihił bee dah hózin yóółájighaago. T’áá aniltso diyin bibee niná’alyahígíí bidahį́į́níídlí. Diyin bibee atiinjí nihił bee dah hózin áko nił yiidaal doo.

Nidah, atiingóo yidaalgo yinił, ách’ínahwiinah, dóó doo ił hatsłii da bił yiidaal doo. Háálá doo éí kónízáhájį’ ninooyáa da dooleeł ńt’ę́ę́’ t’áá hazhó’ó Christ bizaad doo nahjį’ kółééhgóó yinohdlą́ągo, dóó yisdá’iiníiłii bibee adziilii dóó bibee ajoobaʼ ba’íínílíigo t’éiyá. Akohgo Yisda’iiníílii “yéígo deinodlą́ągo, dóó t’áá íiyisíí laanaa daniihdzingodóó Diyin God ayóí ádei i’níí’níigo, dóó nihookáá dine’é t’áá ałtso ayóó ádeiíyíínííhgo naasgóo diikáh.”21Ahił néelnishgo “ayóó iłhózhǫ́ dóó bits’ádinidiin hadeesbingo,”22háálá Jesus Christ binahji dahnihidziil!23

Nihásodizin, t’áá anoltso díí hané yázhí binahji NihiZhé’é binaab didíítsííł dóó hooghangoo dah nididiidaal---nihi dziilgo niheeiina łahgo anidiilnę́ę́ł dóó Diyin be’atiinji nidiidaał Diyin jooba’ii bich’į́. Díí t’áá’áánii ’at’é, Jesus bizhí binaaji ’adishní, amen.

Deizóh

  1. Found in Luke 15, the parable is one of three (the lost sheep, the lost coin, and the lost son) that illustrate the value of lost things and the celebration that occurs when that which was lost is found.

  2. Luke 19:38

  3. Luke 19:38

  4. This son was probably young. He was unmarried, which may be an indication of his youth, but not so young that he wasn’t able to demand his inheritance and leave home once he had obtained it.

  5. By Jewish law and tradition, the older of two sons was entitled to a two-thirds portion of the father’s inheritance. The younger son, therefore, was entitled to a one-third portion. (See Deuteronomy 21:17.)

  6. See Luke 4:18

  7. See Luke 4:18

  8. Luke 19:38

  9. To the Jews, pigs were considered “unclean” (see Deuteronomy 14:8) and were offensive. Practicing Jews would not have raised swine, which indicates the overseer was a Gentile. It could also suggest how far the young son had traveled to be away from practicing Jews.

  10. Elder Neal A. Maxwell taught: “Of course, it is better if we are humbled ‘because of the word’ rather than being [humbled] by circumstances, yet the latter may do! (see Alma 32:13–14). Famine can induce spiritual hunger” (“The Tugs and Pulls of the World,” Liahona, Jan. 2001, 45).

  11. Luke 15:17

  12. See Luke 4:18

  13. See Luke 1:27–38

  14. See Luke 1:27–38

  15. Remember, the younger son had already received his inheritance. For the older one, that meant that everything else belonged to him. Giving anything to the younger son would mean to take it away from the son who stayed.

  16. See Luke 4:18

  17. See Luke 10:30–32

  18. Jeffrey R. Holland, “The Laborers in the Vineyard,” Liahona, May 2012, 33.

  19. What is given to one does not in the slightest diminish the birthright of others. The Savior taught this doctrine when He offered the parable of the laborers in Matthew 20:1–16.

  20. See Alma 32:27

  21. 2 Nephi 31:19

  22. 1 Peter 5:8

  23. Níníł’į́ Psalm 121:4