Dooládó’ Ayóó Át’áo Nihił Hózhǫ́ǫ Doo
Nihił béédahózinígíí, dóó t’áá aaníí ádaat’ée bik’ínooyáhígíí, éí bee Diyin bá nda’nohtingo k’ad bee áká’oohjeeh.
Shik’is dóó shilahkéí, dííjį́ éí Israel ałhą’ánálnééhígíí baa ntséskees, éí President Russell M. Nelson díígi’ át’áo yaa haadzíí’ “éí ts’ídá aláahdi dííjį́ nahasdzáán bikáagi áhoonííłii át’é. Náábeiłt’éhígíí éí ádin, ts’ídá da’ílíinii ádin doo beełt’éhí da, dóó ayóó át’áo bił aghąąh ndooniłígíí ałdó’ ádin.”1
Israel ałhą’ánálnééhígíí éí ts’ídá aláahdi díígi’ át’áo baa ákóhwiinidzin “Diyin God bidáahgi éí diné danilíinii ayóó átʼáo bił nilį́.”2 Díígi’ át’é doo nanitł’ah da. Nihí Diyin God’s ba’áłchíní dííjį́įdi ałhą’ánídeelnééh áko “ayóó átʼáo bitsijįʼ bikʼidahozhdoodliiłʼ”3 dóó “hool’áágóó t’áá ałtsóní bee dahólǫ́ǫ doo” éí bee bik’ihojisdli’.4 Áko Israel ałhą’ándoolníiłgo nda’nitinígíí nidzin—k’ad nda’nitinígíí bilááhgóó.5 Dííjį́ éí hast’ói dóó sáanii Sodizin da’atahígíí lą’ígo bił béédahózinígíí éí nda’nitin yídeiyíghahígíí bich’į’ yáshti’. Diyin Bóhólníihii bá ndadoołnishgo hágo nihiłní. New York, Chicago, Australia dóó Africa, Thailand dóó Mexico, áádóó t’áá áłtsogóó nihídęh hóyéé’.
2015yę́ędą́ą́’ ahóót’įįdígíí béénihiishnííh. Naakits’áadah Hastóí Bik’idahodiinii’ígíí íídą́ą́’ atah shik’ihodiinii’. Naakits’áadah Hastóí Bik’idahodiinii’ígíí nishłį́įgo nda’nitiní háadi ndadoolnishígíí shąąh niilyá. Tsosts’idiinjí Atah nishłínéedą́ą́’ łahdóó binshishnish,6 ákondi k’ad éí Naakits’áadah Hastóí Bik’idahodiinii’ígíí nishłį́įgo, éí t’áá át’é k’ad shąąh niilyá. Elders dóó sisters lą’ída, t’ááła’í nízínígo, adahwiis’áágóó haa’ígíí ndadoolníshígi bá sodiszingo baa ńdiisdzá. Áádóó hastóí dóó sáanii ahídaaskéhígíí baa nááhoolzhiizh. Neeznáago bízhi’ danít’i’. T’áá díkwíhí. Bik’eedísyiz, Na’nitin Bił Haz’ą́ąjí bił naashnishígíí nabídéíłkid, “Díí damóojį’ díkwíí nidzingo bíká ádoo’niid?”
Ńt’ę́ę́’ ájíní, “300.”
Éí shiyaa hodeesxizyę́ę t’ahdii bénáshniih: Neeznáá ahídaaskéhígíí hólǫ́ ákondi táá’di neeznádiin éí wókeed.
Diyin Yá Yáłti’í Russell M. Nelson éí ahídaaskéhígíí kóníigo néíyookąąh “ntsídadoohgeeh dóó nihiZhé’é Yá’ąąshdi hólóonii k’adísh bíighah na’nitingóó dahdiit’aashgo bidohní.”7 Ts’ídá lą’í bee jílínígíí hwee hólǫ́ǫ ndi, kót’áo yaa haadzíí’ “na’dinéésht’į́į́ł nohsinígíí éí ts’ídá aláahdi ílíinii át’é.”8
Diyin Bizaad ání, “Diyin God bá naashʼaʼ doo nohsingo éí naanish bee nihikʼihodiiniiʼ.”9 Áko éí honaanish ájíł’ínígíí bik’ehgo níji’diyoolah. Naaltsoos John biyi’ díí deiyíníílta’, “Áko k’éé’dídléhígíí índa ná’iiláhígíí éí t’áá áłah t’áá íiyisíí bił hózhǫ́ǫ dooleeł.”10
Áko éí honaanish ájíł’ínígíí bik’ehgo níji’diyoolahígíí t’áá shí shighan haz’ą́ągi yiiłtsą́.
Díkwíí shį́į́ nááhaiyę́ędą́ą́’ shik’éí baa níyáago, bishop bááh dóó tó biniyé áłah azlį́’ígíí áłch’į’ ánánídlééh shidííniid.11 Adaashááhgo, asdzáá lei’ shich’į’ niilwod ba’áłchíní tsosts’idgo yił áádóó Sister Rebecca Guzman yinishyé níigo shich’į’ ííshją́ą́’ a’diilyaa.
Ńt’ę́ę́’ áshidííniid, “Elder Rasband, Rulon dóó Verda Rasbandísh bééhonísin?”
Shił hóózhǫǫd dóó ábidishní, “Éí shimá dóó shizhé’é óolyé.”
Nił bééhózin shį́į́ díí áhodooníłígíí. Rebecca lą́ níigo, éí ba’áłchíní yił kwe’é Conference Centergi nihił hólǫ́, ba’áłchíní baa hane’ígíí bee nihił hashne’.12
Shimá dóó shizhé’é, Elder Rulon dóó Sister Verda Rasband, éí Florida Fort Lauderdale Missiondi t’áá áłah Diyin yá naal’a’í nilį́įgo naalnishyę́ędą́ą́’.13 Éí diné yitaa’aashgo dóó Diyin boolóósgóó Rebecca bighandi ní’áázh. Ch’íkę́ę́h nilíyę́ędą́ą́’ Osmond dahataałgo ayóó bił yá’át’ééh ńt’ę́ę́’, nihik’is Donny éí hataałgo t’áá íiyisíí bíł yá’át’ééh—éí kǫ́ǫ́ dííjį́ nihił hólǫ́.14 Éí níłch’i naalkidí biyi’jį’ baa hane’go Jesus Christ Binahagha’ Akée’di Dayoołkáałgo Yá Naazínígíí atah danilį́įgo yaa ákoniizį́į́’. Łah ádaat’éego yaa ákoniizį́į́’, dóó binahagha’ daats’í biniinaa nízin, áko Rebecca naaltsoos bá hooghandi naaki nááhaijį’ Sodizin deiyoodlánígíí neiskáá’. Áko, ła’ ahidii’ázhígíí bighandi ní’áázh dóó Diyin Yá Naazį́įgo Nda’nitinígíí bich’į’ ííshją́ą́ ídiilyaa, éí biyaahodeesxiz.
“Shimá yíwohjį’ be’níłnííh shidííniid,” Rebecca kóníigo í’iilaa, “ákondi shijéí, ’Dooda’ shidííniid. Binii’ nééł’į́į́’, dóó ayóó’ó’óní dóó k’é bił hólǫ́ǫgo baa ákoniizį́į́’. Bénáshniihgo shinákeeshto’ ndadinah dóó shijéí yéego yidiisnáá’.”15
Rebecca yahooh’aash yidííniid, áádóó shimá dóó shizhé’é nanitiní nilį́įgo hane’ yee na’neezt’ą́ą́’, bideezhí naakigo ałdó’, áádóó, bimá, ch’ééh doo íínízin da ndi ałdó’.
Rebecca kót’áo yee shich’į’ haadzíí’: “Nimá dóó nizhe’é shína’ádíkidígíí nizhónígo yaa hoolne’. Binii’ bits’ádinílídígíí t’ahdii shíni’ biyi’di néístsééh. Nimá éí t’áá áko dahdiit’aashgo bizénínéichi’ ńt’ę́ę́’, áádóó bí éí shimá t’áá áko bitah yá’áhoot’ééh dóó bił ídlį́įgo yee yíká análwo’ ńt’ę́ę́’. Áádóó nizhé’é éí Jesus Christ yaa na’nitingo bináá bik’iznidi’dlaad nahalingo yaa yáłti’ łeh ńt’ę́ę́’. Áádóó shizhé’é baa yá’áti’ígíí yíneidlį́įgo yá ánéíyiil’įįh ńt’ę́ę́’ dóó hónáásii’ éí bił yá’íít’ééh. Shizhé’é éí chiyáán ííł’íní nilį́į ńt’ę́ę́ dóó nimá dóó nizhé’é ch’iyáán yá áníyiil’įįh ńt’ę́ę́’, nizhé’é éí, key lime maazdeel bił łikanígíí biniinaa yá ánéyiil’įįh ńt’ę́ę́’.”16
Elder dóó Sister Rasband Rebecca dóó bighan haz’ą́ągi Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí deiyídoołtah yidííniidgo, Rebecca ashdla’ yiską́ąjį’ ałtso yiyííłta’. Áádóó t’áá tsxíłígo tó bee shidi’doolzįįł niizį́į́’, ákondi ła’ yił háájé’ígíí éí doo yich’į’ hasht’e’áda’diilyaa da. Dį́į́’ ńdeidzidgo, Rebecca tó bee shidi’doolzį́į́ł níigo yaa ntsi’níłdéél dóó Sodizin t’áá aaníiniiígíí yidiiyá. Díígi’ át’áo yéénálniih, “Shii’ Sizíinii ts’ídá t’áá át’é t’áá aaníigo bił bééhozin.”17 T’ą́ą́chil 5, 1979go, nda’nitiní Rebecca náhást’éíts’áadah binááhaigo, bimá, dóó bideezhí naakigo yił tó bee dabidi’doolzį́į́’. Shízhé’é éí tó bee alzį́į́hdi á’oo’íinii silį́į́’.
Rebecca dóó bighan haz’ánígíí sodizindi yiiłts’ą́ągo, bił ashi’doolkid. Hooghandi shimá k’ad haastihgo baa nítą́, áádóó bí éí bijéí yíyóółtą’ ńt’éé’. Áádóó áshidííniid, “Ronnie, iiná yisht’ihígíí biyi’ díí ts’ídá aláahdi baa shił hózhónígi át’é.”
Shimá k’ad hadaastihígíí díí na’ídíkid bił nilį́: “K’ad díí iiná yíłtihígíí ha’át’íí éí baa naniná?” T’óó ahayóí ał’ąąh át’áo na’nitiní hadaastihígíí áda’doolííłgo át’é. Ts’ídá yá’át’éehii áda’doolííłgo bídeiyínóhah, Sodizin biyi’ lą’ída t’áadoo le’é nihił béédahózin, áádóó Diyin God ba’áłchíní bich’į’ hasht’e’áda’doolyaago yisdáda’doohishgo bídeiyínóhah.
Ła’ shį́į́ kódanohsin: “Áko shą’ nihitsóóké t’áá daasáhí dooleeł? Niha’áłchíní bee baa dahasnihígíí, bidizhchį́į́jį’ adahaashzhiizhígíí, dóó háída bik’is ńt’éé’, áádóó nihilééchąąhí da bídahwiilzááh doo.” Shimá dóó shizhé’é ha’át’íí biniyé na’nitingóó nishoo’áázh bidííniidgo, shimá éí díí kódidooniił: “Shitsóóké yee’ hólǫ́. Shí dóó nizhé’é na’siniit’ą́ą́’go bił béédahodoozįįł nisin, náásóó da’áchíhígíí bee bá siidzį́į dooleeł biniyé, dóó nihik’ihojisdli’, ts’ídá yéego nihik’ihojisdli’.”
Adahwiis’áágóó na’nitin bił nahaz’ą́ bitah síyáágóó, hastóí dóó sáanii nda’neeztą́ą́’góó áká’ííjéhígíí baa hashniihgo yiiłtsá. “Diyin Bóhólníihii yá ndaalnishgo” t’áá baahat’aadí bééhózin éí bił dahózhǫ́ǫgo yá ndaalnish dóó “Diyin binaanish yá ádeił’į́.”18
Ła’, dóó dimíílgo daats’í, nááná łah nahasdzáán bikáá’gi ts’ídá baa hózhǫ́ǫgo nda’nohtingo ada’iiaahgo áká’anáhjah doo.19 Nááná ła’ da éíí, t’áá hooghangi Sodizinjígo-áká’aná’áwoígíí deinízin. Ła da éí áká’adoowołgo doo yídeiyííghah da, háálá bits’íís bąąh ndahaz’ą́ dóó nááná ła da biniyé. Éígi’ át’áo nahaz’ánígíí nihí bik’idadiitįįh, áádóó shí bee ha’ííníshníigo éí haadeit’áo da nda’nitingóó áká’anídaajahígíí biká’adoohjah. Diyin yá yáłti’í yee haadzí’ígíí bikéé wohkah dóó Diyin Bóhólníihii nihá yinízinígíí biká sodadoołzin.
Nahasdzáán bikáá’góó nda’ánííshgóó t’áá íiyisíí áká’adoohjahgo nidzin. President Nelson éí hast’óí dóó sáanii nda’nitinígíí kót’áo yaa haadzíí’, “Bii’ Sizíinii éí ániid ndaakai’í ndahalin, dahóyą́, dóó naanish ádadiilnííł danízingo yídaneidlį́.”20
Ńléí dá’ák’ehdi, t’óó ahayóí ał’ąą át’éego bina’anish ná ahóót’i’: ła’ éí mission officegi éí doodago Diyin bighan ntsaagóne’ ndaalnish, ániid nda’diníít’ánígíí yíká ánájah, áádóó branches ádaałts’ísígíí yikétł’á da’iiyííł, áádóó FamilySearch haz’ą́ą́góne’ nda’anish éí doodago nákéé’ náháne’ bił ndahaz’ą́ą́góó, áádóó tsíłkéí dóó ch’íkéí na’nitinjí, áádóó ajooba’ bee áká’a’ayeedjí, dahóyáanii bił nda’anishjí, áádóó naanish bó’oolkąąh bił nahaz’ą́ąjí éí doodago Church bidáda’ak’ehjí nda’anish. Ał’ąąh át’áo na’nitin bee áká’ajídoolwoł, haidígíí t’áá íiyisíí nił nilį́, haa’ígíí áká’adíílwołígíí ná hólǫ́, áádóó hait’áo bíká hasht’e’ádidíílníiłgo béésh ntsékeesí biyi’ yisdzoh “Senior Missionary.”21 Áádóó nibishop éí doodago nibranch president da ałdó’ bich’į’ hadíídzih.
T’áá lą’ída hastóí dóó sáanii ahił naazkéhígíí bik’idadiishnii’ dóó Christ biBee adinídíín bii’ dahooleełgo bee yiiłtsą́.22 Ninádahakááhgo, Diyin t’áá íiyisíí hózhǫ́ yéédahosingo yaa dahalne’ áádóó t’áá bí ałdó’ hózhǫ́ ahéédahoolzįįh, Diyin BiIi’ Sizíinii bik’idahoole’go yaa ákodaniizį́į́’, áádóó łahdóó áká’aashwod danízin.23 Háísh éí díí doo yinízin da doo?
Nanitiní ídlínígíí da ts’ídá aláahdi díí hastóí dóó sáanii ahił naazkéhígíí bił ádahoodzaa doo. Díí saad dashijaa’ígíí da yik’ehgo áda’iilaa doo “ShiBóhólníihii Shinízin Dooleeł.”24 Doo la’ áadi ásht’į́į da jinízin; ndi, Ii’ Sizį́ Diyinii bibe’adziilii éí t’áá hooghandi asht’į́ jinízingo áhwiił’įįh.
Shishchíinii dóó neeznáá dimííl dóó bilááhgóó hastóí dóó sáanii nda’neezt’ą́’ígíí nda’nitingo ił hózhónígíí t’áá aaníigo yaa dahoolne’. Diyin éí dííjį́įdi bizaad yisdzohígíí yiyi’ ádííniid, “Áádóó díí anihíyííłką́ąjį’ diné ádaa ńda’oohkąąh bidoohníigo, ts’ídá t’ááłá’í, shaa nánohdlóóz ndi, dooládó’ ayóó át’éego shiZhé’é bił haz’ą́ądi baa nihił dahózhǫ́ǫ doo!”25
Isaiah éí saad naashch’ąą’go “na’jinitindi nijigháago” áká’ajoolwodígíí yaa halne’. Diyin Bizaad áníigo éí “nihokáá’ dine’é éí dá’ák’ehdi ch’il yíl’áhígíí ndahalin.”26 Díí ałk’idą́ą́’ Diyin yá yáłti’í áyóó át’éii náyízoh, “Jó, nihił dahózhǫ́ǫgo ch’ídoohkah, áádóó hasht’ehodít’é bił ch’ínihi’didoot’ish: dził áádóó dah daask’idii nihinááł adahodí’nóotał, índa kéyah bikáá’ tsin t’áá ałtso ahídaakad doo.”27 Dził, dahdaask’id, ch’il yíl’á, dóó tsin éí mission presidents, bishops, district leaders, sodizin da’atahígíí, dóó t’áá aaníinii hadeinitáhígíí ndahalin ákót’ée ndi “háadi yik’ídookahígíí doo bił béédahózin da.”28 Éí t’áá aaníigo yaa dahodoolnih hastóí dóó sáanii nda’nitinígíí t’áá aaníinii Yisdá’iiníiłii dóó Ninánídleii, Jesus Christ yaa dahalne’go kéyah bikáá’góó ádahoot’éhígíí łahgo át’áo ádeidoolííł.
Bóhólníihii Jesus Christ Bikéé’ Sézíinii nishłį́įgo, Israel dine’é ałhanináhidoot’ishgo áadi na’nitiní danohłį́įgo áká’adoohjah doodaii’ t’áá ákót’áo áká’anáádoohjah. Danihiniidzin—danihiniidzin. Hast’óí dóó sáanii danohłínígíí nihaa nihe’iiná ádaołaaígíí dóó hait’áo nihighan, nihiwards, dóó nihistakes biyi’ ánisoozį́įgo áda’oołaahígíí baa ahééh daniidzin. K’ad éí nihił béédahoozinígíí, dóó t’áá aaníí át’éii baa dahoołne’ígíí bił, nanitingóó dahdadoohkááh. Baa sodiszin hast’óí dóó sáanii ahił naazkéhígíí bik’ináádadiishnííhjį’ ahoolzhiizhgo, áadi neeznádiin bilááhgóó háadi nidadoolnishígíí bídanohdlį́įgo biba’ nisoozį́į doo.
Áádóó nda’nohtingo díí ałdó’ bee ádéé haasdziih, Diyin be’ayóó’ó’óníinii nihe’iina’ biyi’ baa ákodanohsin doo, éí Béédahonohsin doo, Bí ałdó’ nihééhósin doo, áádóó “dooládó’ ayóó át’éego nihił dahózhǫ́ǫ doo.”29 Jesus Christ yéego bá nda’nohtingo nihighan haz’ánígi, nihitsóóké dóó nihinálíké, dóó naakidi nihitsóóké dóó nihinálíké yee dabididoołnááł dóó bik’idahozhdoodliił. “Áhodeezyéél, dóó ayóó’ó’óní hózhǫ́ hólǫ́ǫ [dooleeł]”30 náásgóó deiyíháhígíí be’iina’ biyi’ dahólǫ́ǫ doo. Díí bee ádééhaasdzíí’ dooleeł. Jesus Christ bízhi’ binahjį’, amen.