Ntsáo Áłah Aleeh
K’é Bee Nizhónígo Christ Bikéé’ Deinóhkááh
Ghąąjį’ 2023 Ntsaago Áłahaleehígíí


K’é Bee Nizhónígo Christ Bikéé’ Deinóhkááh

T’áá aaníigo ádíshní “k’é bee nizhónígo Christ yikéé’ yikahígíí” éí t’áá ła’í nízínígo iiná bii’ ahodiilzéé’ yikídookah dóó ayóó át’áo yá’ąąshdi ahíná’iidooldah.

K’ad hoolzhishgi éí “k’é bee nizhónígo Christ yikéé’ yikahígíí”1 éí t’áá íiyisíí bich’į’ ndahwii’náa ndi át’é. Díí bikéé’ ádeit’į́įgo éí daboodlánígíí, hodílzingo dahodísin, dóó t’áá aaníigo Jesus Christ yaa dahalne’ígíí éí ach’į’ nahwii’ná, ti’hoo’nííh, dóó na’nitaah t’áá áłahjį’ ńléídę́ę́’ yiyi’ t’ádookai.2 Shich’ooní, Mary, dóó Shí ałdó’ t’áá nihich’į’ nahwii’náa ndi át’é. T’áá ániidígo, lą’í bił da’iilta’ígíí, bił nda’nít’ą́’ígíí, doo bich’ooní ádaat’éhígíí ałdó’, dóó ła’ bił ndaashíshnishyę́ę k’ad anídahaaskai, éí doodago, President Russell M. Nelson ánínígi át’áo, nda’iista’ nahalingo nááná łah haz’ą́ągi dáádiníbaal bine’jigo ánáhaaskai. Ła’ éiyá bich’į’ ndahwii’náago sodizin báhooghan yits’ą́ąjigo adahakááh.

Baa yínííł nisin, shitsóóké ła’ naadiin táá’ binááhaigo chidí biisxį́. Ła’ shik’is, dóó shighan haz’ą́ą́dóó, dóó bił ndaashnishígíí áł’ąą át’éego bits’íís yéego bich’į’ ndahwiis’náá’.

Azhą́ shį́į́ nihich’į’ nahwii’náa ndi, t’áá íiyisíí baa yínííł daniidzin áádóó ła’ éí diné biká’anéíjah.3 Dóó náásdi t’áá íiyisíí éiyá díí doo dahataał da doo yá daałti’ da shį́į́ ndi.4 Azhą́ shį́į́ yá’át’éehii bee bi’iiná ndeilti’ ndi díí nahasdzáán bikáá’gi t’áá bich’į’ ndahwii’náago át’é. Díí kwe’é éí Tó Hónanídi Hawaii holyéedi kǫ’ígíí diné ła’ biisxį́, Chile da, ńléí Canada ádahoot’éego áko áadi éiyá diné yá’ádaat’ééh ndi t’áá íiyisíí yéego bich’į’ ndawiis’náá’.

Pearl of Great Price biyi’ áníigo éíyá Diyin Bóhólníihii Abraham hool’áágóó nihi’ii’ sizíinii ílínígíí bił ííshjání ályaa. Abraham éí díí t’ahdoo nahasdzáán álnééhę́ędą́ą́’, dóó wóshdę́ę́’, dóó kwe’é biniyé neiidá, díí nahasdzáán bikáá’gi áłdó’, Nihániná’doodléełii bik’ihodiinii’go bee nanihidi’neezt’ą́ą́’, éí nihokáá’ dine’é binaaki’góne’ oodáłígíí át’é.5 Nihániná’nídléii áníigo éí:

“Díí nahasdzáán ádoolnííł áko yikáá’ dahiináa dooleeł;

“Dóó t’áá bí ák’inidaaldzilgo, bits’ą́ą’dóó éiyá bi’iiná ndeiłti’go Bóhólníihii biDiyin God bibee haz’áanii daats’í yik’eh dahółį́į dooleeł.”1

Díidí naaki haz’ą́ą́nígóne’ nihighan díí nahasdzáán bikáa’gi dóó hool’áágóó iiná bíká ádeit’į́ éí éiyá Diyin God bibá hasht’e’ádadiilnééh díí bił yah ánínáádiidááłgo. Díi t’áá nihí nihó’hólníhígíí eí bee nihik’ihojisdli’ ákót’ée ndi iiná biyi’ ach’į’nahwii’ná áłdó’ t’ah nihídéíti’. K’ad hoolzhishgi éí Diyin God baa nídiidááłgo bich’į’ hasht’e’áda’didiilnííłgo nihá hoo’a’.7 Jesus Christ bééhoniilzinígíí dóó hait’áo Binaanish áyiilaaígíí bee nihik’ihojisdli’. Áko díí BiSodizin ninályáhígíí atah dadiidleełgo nihá ahóóti’—Jesus Christ BiSodizin Dííjį́įdi Yá Naazínígíí. K’é bee nizhónígo Christ bikéé’ deinííkaahgo éí, Bibee haz’áanii bik’eh dahoniil’į́. Bikéé’ deiníikaahgo éí t’áá íiyisíí nanitł’ahgo át’é. Íídą́ą́’ ałdó’ Yisdá’iiníiłíí t’áá yéego bił nahonitł’ah ndi biniyé Níyáhígíí áyiilaa.

Diyin God bizaad biyi’ bikáá’: ła’ ádaaníigo éiyá “da’ohsą́, da’ohdlą́, dóó nihił dahonéénih, háálá yiską́ągo éí dadíníí’nééł” danízingo ntsédaakees.8 Áko doo da’oodlánígíí éí yéego ał’ąą ádaat’éego yił ahííkah éí “náásgóó áhoodooníłígíí”9 dóó diné bina’nitin yiká ádaat’į́.10 Éí t’áá aaníinii haa’ígíí hadeidínótaałígíí doo bił béédahózin da.11

Díí k’é bee nizhónígo Christ yikéé’ naakaiígíí éí díí t’áá áłah doo yikéé’ dahdidookah da. Nihaa ádahwiinít’į́, dóó kéédahwii’tį́įgi ałká’anéijah. Ayóó’áda’ahííníí’ní, dóó t’áá ałtsojį’ Diyin God ba’áłchíní nihił danilį́įgo Christ bina’nitin bik’éh dahinohná, dóó wóshdę́ę́’ dabidii’ní.12 President Nelson, Diyin yá naal’a’í yee nanihineeztą́’ígíí bik’eh dahoniil’į́: éí “k’é bee nizhónígo Christ bikéé’ deiyínííkááh, k’ad dóó hool’áágóó” áłahjį’ ákódeit’į́.13 Díí na’nitinígíí éí Diyin God bizaad biyi’ dóó Diyin yá yádaałti’í kót’áo yee nda’nitin.

1829yę́ędą́ą́’ Sodizin ninádoolyéłígíí t’ahdoo álnéeh da, Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí ałdó’ t’áhdoo naaltsoos bee niit’aah da. Ła’ diné bich’į’ ndawii’náago, éí Diyin God Bi’Ii’ Sizíinii dabidiisnáá’go, Diyin Yá Yáłti’í Joseph Smith yikéé’ dahdiikai. Diyin Bóhólníihii éí Joseph bił ííshją́ą́’ áyiilaa: “Tʼáadoo nídaałdzidí, ałchʼį́į́dígo dahwohkahii; yáʼátʼéehgo ádaʼoołʼį́; bíniʼdii nahasdzáán dóó chʼį́įdiitah nihikʼijįʼ ahííkááh, háálá shitsé éí bikááʼgi daʼsoohtłʼingo, éí doo nihikʼeh dadidoodleeł da.”14 Áádóó ałdó’ kót’áo ndabidi’neezt’ą́ą́’:

“Tʼáá áłahjįʼ baa nisóhkeesígíí bee shaʼíínóhłį́; tʼáadoo nihił naakí nilíní, tʼáadoo nídaołdzidí.

“… Baa áhółʼchįįh, shibee hazʼáanii bikʼeh honołʼį́, áádóó yáʼąąshdi aláahgo bee óhólníihgo bił hazʼáani nihaadoolyééł.”15

T’áá bééhózinígo át’é, yá’ąąshdí nihá haz’ánídi yah ánídiidááł ázhą́ nihich’į’ nahwii’náa ndi éí doo łah íídoolííł da. Hebrews biyi’dóó kót’áo nihich’į’ ha’oodzíí’ “t’áadoo dasiiti’í Diyin God Bí bikáá’dóó nahat’áii bit’ááh dahidiikah. Áadi Diyin God bibee ajooba’hólǫ́. Áadi nihaa a’ááh hodínóodzįįł, áádóó nihide ánídahoot’įįhgo Diyin God nihaa jooba’go nihíká análwo’ doo.”16 Jesus Christ éí “hool’áágóó yisdá’iildééh yinaha’áí silį́į́’.”17

Díí Mormon áníigo t’áá íiyisíí shił nilį́, biye’ Moroni néyíízoh, kóníigo “kʼé bee nizhónígo Christ bikééʼ nisoozínígíí, … háálá kʼé bikʼehgo éí bílaʼashdlaʼii baʼáłchíní bitaałdeeh.”18

Sodizin atah daniidlínígíí k’é bee nizhónígo Christ bikéé’ yiidááłgo, éí nihiDiyin Bóhólníihii dóó nihiYisdáʼiiníiłii, Jesus Christ jį́ bits’á’dinídínígíí bich’į’ yéego dadíníít’į́į́’. Ach’į’nahwii’ná éí t’áá áłtso adahwiis’áágóó diné be’iina’ bídadéíti’. Díí t’áá ałtsojį’ nahasdzáán bikáá’gi díí ał’ąąh ádaat’éego diné da’ahighą́.

Sodizin binaat’áanii danilínígíí t’áá áłahjį’ díígi’ át’áo ndabí’díkid, “Haash yit’áo éí díidi Diyin God łahda díí diné nizhónígo be’iina’ ndeiłti’yę́ę, éí bich’į’ ndawii’ná?” dóó “Haash yit’áo diné yá’ádaat’éehii dóó Diyin Bóhólníihii yá nidaal’a’í díí ach’į’nahwii’ná dóó bits’ą́ą́jį’ kódabi’dil’į́į da?”

Ła’ t’áá ałtsoní doo nihił bééhózin da; ákondi, éiyá díí Diyin binahat’a’ígíí éí azhą́ shį́į́ nihich’į’nahwii’ná, dóó ti’dahwii’nííh, dóó nanihidi’nitaah ndi ayóó oodlą’ hólǫ́ǫgo éí bits’ą́ą́dóó éí nihidziil doo dóó nizhónígo náásgóó dadíníit’į́į’ dooleeł. Diyin bizaad ałdó’ bikáá’ éí shį́į́ éí t’áá íiyisíí yéego Diyin Bóhólníihii Joseph Smith, Bá Naal’a’í, yich’į’ haadzíí’, ńléí Liberty Jail awaalyáhdi sidáago.

Diyin Bóhólníihii łahdóó ádííniid:

“Ch’į́į́diitah bizéé’ ntsaago nihich’į’ ąą áyiilaa ndi, nił bééhózin doo, shiye’, díí éí bits’ą́ą́dóó óhwiinił’ą́ą́’ dooleeł, dóó ná yá’át’ééh dooleeł.

“Diné biYé ei t’áá ’ałtso yiláahdi ti’hooznii’. Áko niiísh éí biláahdi ánít’é?

“… Diné ándoolíłígíí t’áadoo bééníldzidí, háálá Diyin God éí hool’áágóó dóó ahoyool’áágóó nił hólǫ́ǫ doo.”19

Yá’ąąshdi nihiTaa’ hólǫ́ éí t’áá ła’í niidzínígo nihééhósin dóó nihich’į’ nahwii’nánígíí bił bééhózin. BiYe’, Jesus Christ, éí nihiYisdá’iiníiłii dóó Niháninánídláii nilį́.

President Russell M. Nelson dóó President M. Russell Ballard éí díí naaltsoos Preach My Gospel ániid ánályaaígíí t’áá íiyisíí yéego bił nilį́.20 Shí ałdó’ baa shił hózhǫ́. Díí aniidgo naaltsoos ályaaígíí, Diyin bizaad dílzinígíí yéego yaa halne’, bidziilgo kóní:

“Bí éí nihe’iiná yá ti’hoonííhgo, Jesus Christ éí nihitah dahoneezgaiyę́ę, nihich’į’ndahwiinánée, dóó nihąąh ndahaz’ánée nihá ák’iididoot’ááł. Díí biniinaa, ‘ats’íseek’ehgo bidine’é bąą dahnahaz’ánée háit’áo yíká’adoolwołígíí’ Bił bééhózin (Alma 7:12; saad dashijaa’ 11 ałdó’ dínííł’įįł). Bí kónihiłní, ‘Shaa hohkááh,’ áádóó baa hiikááhgo, Bí hááníhiiłyį́į́h, ha’ahóóní, adziilii, dóó łahgi át’áo ntsáhákees nihaa yiilé, dóó náánihiiłziih (Matthew 11:28; díí saad dashijaa’ígíí 29–30 ałdó’ yídííłtah).

“Jesus Christ dóó Nihá Ninánídláhígíí bada’ííníidlíigo, nihich’į’ ndahwii’nánígíí, nihitahdahoneezgaa’ígíí, dóó ti’dahoohníhígíí éí bii’ deinííkááhgo yee nihíká’adoolwoł. Áko ił hózhǫ́, áhodeezyéél, dóó hajooba’ nihii’ hada’deezbin doo. Jesus Christ Niháninánídláhígíí binahjį’ t’áá ałtsóní iiná bii’ doo ákódaat’éhígíí yá’át’éehgo ándadoolnííł.”21

Áádóó nihił dahózhǫ́ǫgo k’é bee nizhónígo Christ bikéé’ deinííkááh doo.

NihiTaa’ ił hózhǫ́ǫgo binahat’á Ba’áłchíní yá áyiilaa éí díí bił ndaazt’i’ éí t’ahdoo nahasdzáán bikáá’ ni’iildééh dóó nahasdzann bikáá’gi hiniinánígíí dóó hool’áágóó iiná bich’į’ ahóót’i’ígíí, áádóó ayóó át’áo ił hózhǫ́ǫgo ándahaaskaiígíí bił ahínáhidiikah. T’áá ałtsóní nda’iisdzi’ígíí hasht’éídadoolnííł, áádóó nizhónígo deidiiltsééł dóó bik’ida’didiitį́į́ł.

Sodizin aláajį’ naazínígíí díí kót’áo yaa dahalne’ háida iiná yeda’áł’į́įgo danél’ínígíí ałníí’gi t’óó yah ajííyá nahalin.22 NihiTaa’ binahat’á doo bił béédahózinígíí éí (t’ahdoo nahasdzáán bikáá’ ni’iildééhyę́ędą́ą́’) biyi’ ádahóót’įįdyę́ę doo yik’ida’diitįįh da dóó áadi dabiniyéhígíí; áádóó akéedi éédahoozįįhígíí dóó hasht’edahoolyaaígíí ałdó’ doo yik’ida’diitįįh da, éí aTaa’ binahat’á ałso ayóó át’áo áhoolyaa.

Lą’í doo bił yá’ádaat’éeh da Biayóó’ó’óní dóó binahat’a’ biyaa, diné dóó t’áá bí biniinaa, bich’į’ ánídahazt’i’ígíí, éí díí doo hool’áágóó bidadéít’i’ da.23

Diyin bizaad éí kóní: k’é bee nizhónígo Christ yikéé’ deiikáhígíí, éí Yisdá’iiníiłii yik’eh dahół’į́, dóó Bibee haz’áanii yik’eh dahiináago éí bik’idahojidoodliił. Diyink’ehgo deiyíkáhígíí éí Diyin bizaad biyi’dóó ts’ídá ílį́įgo kóní, nihe’iiná nihił ahoot’éhígíí doo bik’ehdi da, éí Aláahdi Naat’áanii Benjamin bidine’é kót’áo neineezt’ą́ą́’. T’áá háíshį́į́ Diyin God bibee haz’áanii yik’eh dahół’į́įgo éí t’áá ałtsojį’ nahasdzáán bikáá’gi bik’ihojídlíi doo “t’ah da’oodlą́ągo yá’ąąshdi yah ahidookah … [dóó] áadi ił hózhǫ́ doo ninít’i’ii biyi’ Diyin God yił kéédahat’į́į dooleeł.”24

K’asdą́ą́ t’áá ániiltso atsíís dóó ii’ sizíiniik’ehgo ach’į’ nahwii’ná nihe’iiná bii’ siláago ádeilyaa, ła éí atxisgo. NihiTaa’ dóó BiYe’, Jesus Christ ayóó ánihóó’níigo, éí BiSodizin ninályáhígíí yilą́ąjį’ sizį́, éí Diyin bizaad dóó yá yádaałti’ii bee tsístł’ah diikahígíí yee nihich’į’ háádaadzih, dóó bee hasht’e’ádadidiilníłígíí biniyé dóó danihoolóós doogo nihaa deiyiizlá áádóó ałdó’ nihaa ádahalyą́. Ła’ na’nitin éí t’áá tsxíłígo ádadiilnííł, áádóó ła’ éí nihaa ahályą́ągo t’áá lą’í nídadoohah. Bóhólníihii Diyingo Na’nitin dóó Bee Ahada’deest’áanii biyi’ díí alą́ąjį’ yaa haadzíí’, wólta’ii 1góne’, nanihinitingo kóní “Diyin yá yádaalti’í bizaad bik’idahonoł’į́.”25

Wólta’ii 1góne’ nihaa áhodooyąąłgo kónihiłní, “Hasht’e’áda’doołnééh, hasht’e’áda’doołnééh ádahodooníłígíí bíká.”26 Diyin Bóhólníihii éí Bidine’é ach’į’nahwii’ná yiyi’ t’ádidookahígíí yich’į’ hasht’e’ ádadidoolnííłgo yá has’ą́.

January 14, 1847yę́ędą́ą́’, Winter Quartersdi Diyin Bóhólníihii éí Naat’áanii Brigham Young diyingo ádahodooníłígíí yił ííshją́ą́’ áyiilaa.27 Diyin Bóhólníihii díí ííshją́ą́ áyiilaaígíí éí ła’ kót’é háálá díígi’ át’áo diné yich’į’ hasht’e’ádadidoolnííł biniyé ádahodooníłígíí yee yił náhálnih. Diyin Yikéé’ Naazíinii éí Salt Lake Valleygóde’ dziłghą́ą́góó dahdiiná. Nauvoo Temple ndeiz’ą́ dóó o’ool’įįł dadílzinígíí bee yisdá’iildéehii baa dahaasyá. Missouridóó ch’íbidi’noolkaad, áádóó dine atídabił’ínée Nauvoodę́ę́’ t’óó báhádzidgo níchííl biyi’góne’ ch’ídabidi’noolkaad. Brigham bił ííshją́ą́ ályaayę́ę éí hait’áo díí yich’į’ hasht’e’ádadidoolnííł biniyé bee bił hóóne’. Diyin Yikéé’ Naazíinii hoyéé’ yiyi’ dahdiinééhgo Diyin Bóhólníihii ábidííniid baa dahajooba’ígíí, sáanii bąąh ada’hásdįįdígíí, áłchíní bizhé’é ádaadinii, dóó Mormon Battalion yíká ánídaajahígíí ba’áłchíni ts’ídá yéego bik’idadínóhį́į́’ doo yidííniid.

Diyink’ehgo dahinohnáa doo yidííniid, áádóó Diyin Bóhólníihii naakigo na’nitin dííshjį́įdi t’ahdii bik’eh dahonilį́į doogo yee yił hoolne’.

Áłtséhígíí éí, “Diyin Bóhólníihii bich’į’ dahohtaałgo, sin bee, dóó da’oołzhizhgo baa dahohniih doo, sodizin bee baa dahoohniih doo, dóó ahééh hwiindzin ałdó’ bee.”28

Naakigóne’í éí, Diyin Bóhólníihii “yínííł danilį́įgo, Bóhólníihii niDiyin God yéego bich’į’ sodadoołzin, áko nihi ii’ sizíinii bił hózhǫ́ǫ doo.”29

Díí naakigo na’nitin éí dííshjį́įdi ndi yéego nihá yá’át’ééh. Aaha’niih, sin, dóó ahééh hwiinidzin bee iináago éí ts’ídá t’áá hó jizínígíí bik’ehgo hak’ihojídoodliił. Nihił hózhǫ́ǫgo dóó sodizin binahjį’ yá’ąąsdéé’ áká’aná’áwo’ígíí bada’ííníídlíigo ákót’áo éí k’é bee nizhónígo Christ bikéé’ deiinííkááh doo. Áłahjį’ hół hózhǫ́ǫgo éí haanináháka’go há nahjį’ kwííł’į́įgo háká’iilwo’.

Saad sin biyi’ nít’i’ígíí dah nizhónígo hó ká’iilwo’: “Nahasdzáán bikáá’ yínííł dahólónígíí éí yá’ąąshdéé’ bee ńdoodzihígíí dahólǫ́.”30

Diyin Bóhólníihii Jesus Christ Hástóí Naakits’áadah Bik’ihodiinii’ígíí ła’ nishłį́įgo, t’áá aaníigo ádíshní “k’é bee nizhónígo Christ yikéé’ deiiyíkáhígíí” éí díí nahasdzáán bikáa’gi t’áá bí ádá k’é yik’íhidookah áádóó ayóó át’áo diyingo ahíná’iidooldah. Shí t’áá aaníí Yisdá’iiníiłii dílzinígíí bá sízį́įgo dóó Bí Nihá Ninánídlahígíí t’áá aaníí áhóót’įįdgo shił bééhózin. Bí nihi Yisdá’iiníiłii dóó Nihá Niná’nídláii nilį́. Jesus Christ bízhi’ binahjį’ ádíshní, amen.

Deizóh

  1. Moroni 7:3

  2. John 16:33 yídííłtah.

  3. Mosiah 18:8–9 yídííłtah; 2 Nephi 32:7 ałdó’ yídííłtah.

  4. Quentin L. Cook, “The Songs They Could Not Sing,” Liahona, Nov. 2011, 104–7 yídííłtah.

  5. Abraham 3 wólta’ii saad alą́ąjį’ dashijaa’ígíí yídííłtah.

  6. Abraham 3:24–25.

  7. Alma 12:24 yídííłtah.

  8. 2 Nephi 28:7–9 yídííłtah.

  9. Acts 17:21.

  10. Russell M. Nelson, “Overcome the World and Find Rest,” Liahona, Nov. 2022, 96 yídííłtah.

  11. Doctrine and Covenants 123:12 yídííłtah.

  12. “Diyin yá nda’nitiní éí díné ayóó ádeiyóníigo yíká’ííjéé’ dóó nideineezt’ą́ą́’go hooghandi ninádahakááh. T’áá aaníí ánaazį́įgo diné yił kéédahat’ínée dóó yił ndaashnishę́ę éí yaa bił dahózhǫ́ǫgo diné yitah naakai. Béeso hainéilą́ą́go baa hinidééhígíí dóó diné bik’ijį’ ádlį́ éí doo yąąh dabíne’ da. Doo éí nahasdzáán bikáá’góó ntsaago haz’ą́ ádeidoolíłígíí yíká ádaat’į́į da. Éí éíí, Mormon áníigo, ‘kʼé bee Christ bikééʼ nisoozį́’ [Moroni 7:3]” (L. Tom Perry, “The Peaceable Followers of Christ,” Ensign, Nov. 1989, 71).

  13. Russell M. Nelson, “Peacemakers Needed,” Liahona, May 2023, 100.

  14. Doctrine and Covenants 6:34.

  15. Doctrine and Covenants 6:36–37.

  16. Hebrews 4:16.

  17. Hebrews 5:9; wólta’ii saad alą́ąjį’ dashijaa’ígíí ałdó’ yídííłtah.

  18. Moroni 7:3–4 Dínííł’įįł.

  19. Doctrine and Covenants 122:7–9.

  20. Scott Taylor, “President Nelson Introduces New Edition of ‘Preach My Gospel: A Guide to Sharing the Gospel of Jesus Christ,’” yídííłtah Church News, June 22, 2023, thechurchnews.com; Sarah Jane Weaver, “Video: 3 Apostles Talk about the Impact of ‘Preach My Gospel,’” ałdó’ yídííłtah Church News, Aug. 10, 2023, thechurchnews.com.

  21. Preach My Gospel: A Guide to Sharing the Gospel of Jesus Christ (2023), 56.

  22. Boyd K. Packer, “The Play and the Plan” yídííłtah (Church Educational System fireside for young adults, May 7, 1995 [printed 1997]), 2: “Nahasdzáán bikáá’gi, nihí éí t’áadoo le’é yaa dahalne’ígíí daniidlį́ nahalin ńláahdi dáádiníbaal naaki góne’ígíí nihá ąą ályaa nahalin. T’ááłá’í góne’ ąą ályaaígíí éí dasiilzih nahalin. … ‘Naaki góne’ ąą ályaaígíí ts’ídá nizhónígo k’ad ahool’áágóó bił dahózhǫ́’ ha’nínígíí éí ts’ídá doo biih yiidzoh da. Éí éíí táá’ góne’ ąą álnéhígíí bii’ silá, t’áá ałtsoní hasht’e’daalyaa dóó t’áá át’é yá’át’ééh silį́’ígíí dabiyi’.” Neal A. Maxwell, All These Things Shall Give Thee Experience (1979) ałdó’ yídííłtah, 37: “[Diyin God] éí ąą álnéhígíí dóó ałtso é’él’įįhjį’ bił bééhózin. … Ánéilą́ą́go ahiih dahi’níłígíí … éí nahasdzáán bikáá’ dahinii’nánígíí doo bik’ida’diitįįh da. Ałhiih daa’nilígíí doo bídeiyíníigah da háálá t’áá át’é wólta’ígíí doo nihee hólǫ́ǫ da. Díí nahasdzáán bikáá’gi naaki góne’ áda’ool’įįłígíí t’éiyá bii’ neidá áádóó ákóne’ yiit’ínígíí t’éiyá nihił béédahózin.”

  23. Háiida nááhaiígíí bik’ehgo t’ahdoo ni’iilzííh bik’i siláhígíí éí Celestial haz’ą́ądi yisdádoogááł (see Doctrine and Covenants 137:10). Diyin bina’nitin bee yisdá’iildéehii doo yaa bił béédahózinígíí éí dáhnídiizáago dóó bee bił hóóne’go néídidoolééłyę́ę éí celestial Diyin bił haz’ą́ bí dooleeł (see Doctrine and Covenants 137:7).

  24. Mosiah 2:41.

  25. Doctrine and Covenants 1:14.

  26. Doctrine and Covenants 1:12.

  27. Doctrine and Covenants 136 dínííł’įįł.

  28. Doctrine and Covenants 136:28.

  29. Doctrine and Covenants 136:29.

  30. “Come, Ye Disconsolate,” Hymns, no. 115.

Béé’ídlééh