Buď příkladem

President Thomas S. Monson

První rádce v Prvním předsednictvu

O své svědectví se můžete dělit mnoha způsoby – slovy, která říkáte, příkladem, který dáváte, způsobem života, který žijete.

Drahé sestry, vy, které jste se shromáždily ve velkolepém Konferenčním centru, i vy, které sledujete přenos přes satelit na celém světě, modlím se o vaše modlitby, abych se dobře zhostil své zodpovědnosti k vám promluvit.

Jsme povzneseni a inspirováni poselstvími předsednictva Mladých žen, krásnou hudbou a samotným duchem tohoto shromáždění. Ještě více si vážíme proroka Josepha Smitha, jeho života a znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista.

První předsednictvo Církve vás má rádo a důvěřuje vám i vašim vedoucím. Jste příkladem spravedlivosti ve světě, který zoufale potřebuje váš vliv a vaši sílu.

Vašim bojovým pokřikem by mohl docela dobře být příkaz, který dal apoštol Pavel svému milovanému Timoteovi: „Buď příkladem věrných v řeči, v obcování, v lásce, v duchu, u víře, v čistotě.“¹

Uvolněnost mravů, nemorálnost, pornografie a moc nátlaku vrstevníků dnes způsobuje, že se mnozí zmítají na moři hříchu a jsou drceni na rozeklaných útesech ztracených příležitostí, odepřených požehnání a roztříštěných snů.

Drahocenné mladé ženy a vy, matky, vedoucí a poradci Mladých žen, chtěl bych vám předat kodex chování, jenž bezpečně povede vaše kroky smrtelností a také do celestiálního království našeho Nebeského Otce. Svůj kodex chování jsem rozdělil do čtyř částí:

Máte dědictví, ctěte ho.
Budete čelit pokušení, odolejte mu.
Znáte pravdu, žijte podle ní.
Máte svědectví, sdílejte ho.

Zaprvé, máte dědictví, ctěte ho. Z hory Sinaj k našemu sluchu doléhá hromové: „Cti otce svého i matku svou.“²

Jak moc vás mají vaši rodiče rádi, jak moc se za vás modlí! Ctěte je.

Jak ctít své rodiče? Mám rád slova Williama Shakespeara: „Nemilují ti, již svou lásku neprojevují.“³ Je bezpočet způsobů, jimiž můžete matce a otci projevovat pravou lásku. Můžete jich být poslušny a řídit se jejich učením, neboť oni vás nikdy nesvedou z cesty. Můžete se k nim chovat s úctou. Mnohé pro vás obětovali a i nadále pro vás přinášejí oběti.

Buďte poctivé ke své matce a otci. Jedním výrazem této poctivosti k rodičům je to, že s nimi komunikujete. Vyvarujte se vyčítavého ticha. Hodiny tikají hlasitěji a jejich ručičky se pohybují pomaleji za tmavé noci, v pozdní hodinu, kdy drahocenná dcera ještě nepřišla domů. Když se zdržíte, zatelefonujte: „Mami, tati, jsme v pořádku. Jenom jsme se ještě zastavily na večeři. Nedělejte si starosti, je nám dobře. Brzy budu doma.“

Před mnoha lety, když jsem se účastnil shromáždění mládeže v Clarkstonu v Utahu, kde si každá skupina na hřbitově prohlížela památník označující hrob Martina Harrise, jednoho ze tří svědků Knihy Mormonovy, jsem si povšiml dalšího náhrobku – malého kamene, na němž stálo jméno a tento pronikavý verš: „Zhaslo světlo našeho domova, utichl hlas, který jsme milovali. Teď prázdné je místo v našem srdci, nemáme nic, co bychom tam dali.“

Nečekejte na to, až světlo vašeho domova odejde, nečekejte až hlas, který znáte, utichne dříve, než stačíte říci: „Mami, mám tě moc ráda. Tati, mám tě moc ráda.“ Nyní je čas přemýšlet a čas děkovat. Mám důvěru, že budete dělat obojí. Máte dědictví, ctěte ho.

Další bod našeho kodexu chování: Budete čelit pokušení; odolejte mu.

Prorok Joseph Smith čelil pokušení. Umíte si představit posměch, opovržení, pošklebky, které se na něho musely snášet, když prohlašoval, že měl vidění? Myslím si, že se to pro chlapce stalo téměř nesnesitelným. Nepochybně věděl, že by bylo snazší své prohlášení o vidění odvolat a prostě se vrátit k normálnímu životu. On se však nevzdal. Toto jsou jeho slova: „Skutečně jsem viděl světlo a uprostřed onoho světla jsem viděl dvě Bytosti a ony opravdu mluvily ke mně; a i když jsem byl nenáviděn a pronásledován kvůli tomu, že jsem řekl, že jsem viděl vidění, přesto bylo pravdivé;… viděl [jsem] vidění; věděl jsem to a věděl jsem, že Bůh to ví, a nemohl jsem to popříti.“⁴ Joseph Smith učil odvaze příkladem. Čelil pokušení a odolal mu.

Mnohé z vás dobře znáte hru Camelot. Chtěl bych se s vámi podělit o jeden z mých oblíbených citátů z tohoto představení. Když se prohlubují problémy mezi králem Artušem, sirem Lancelotem a královnou Guineverou, král Artuš varuje: „Nesmíme svým vášním dovolit, aby zničily naše sny.“ Tuto prosbu s vámi dnes večer zanechávám. Nedovolte, aby vaše vášně zničily vaše sny. Odolejte pokušení.

Mějte na paměti slova z Knihy Mormonovy: „Zlovolnost nikdy nebyla štěstím.“⁵

Pro váš úspěch a štěstí je podstatná rada: „Přátele si vybírejte opatrně.“ Máme sklon stávat se podobnými těm, které obdivujeme, a to jsou obvykle naši přátelé. Máme se stýkat s těmi, kteří, stejně jako my, plánují nikoli časné pohodlí, povrchní cíle nebo omezené ambice – ale spíše s těmi, kteří si váží toho, na čem záleží nejvíce, dokonce věčných cílů.

Uchovávejte si pohled z hlediska věčnosti. Nechť je ve vaší budoucnosti chrámový sňatek. Žádný výjev není tak příjemný, žádný čas tak posvátný, jako onen velmi zvláštní den vašeho manželství. Tehdy a tam zahlédnete celestiální radost. Buďte bdělé, nedovolte pokušení, aby vás o toto požehnání oloupilo.

Každé rozhodnutí, které zvažujete, nechte projít touto zkouškou: Co mi to udělá? Co to pro mne udělá? A nechť váš kodex chování nezdůrazňuje „Co si pomyslí druzí?“, ale spíše „Co si o sobě pomyslím já?“ Nechte na sebe působit onen tichý a jemný hlas. Mějte na paměti, že někdo s pravomocí vám při konfirmaci vložil ruce na hlavu a řekl: „Přijmi Ducha Svatého.“ Otevřete zvuku tohoto zvláštního hlasu, který svědčí o pravdě, své srdce i svou duši. Jak slíbil prorok Izaiáš: „A ušima svýma slýchati slovo… řkoucích: Toť jest ta cesta, choďte po ní.“⁶

Rysem naší doby je uvolněnost mravů. Všude kolem sebe vidíme idoly filmového plátna, hrdiny na poli sportu – ty, které mnoho mladých lidí touží napodobovat – jak zdánlivě neškodně znevažují Boží zákony a rozumově zdůvodňují hříšné praktiky. Nevěřte tomu! Existuje doba pro skládání účtů – dokonce uzávěrka účetní knihy. Každá Popelka má svou půlnoc – nazývá se soudný den, dokonce největší zkouška života. Jste připraveny? Jste spokojené se svým výkonem?

Pomoci se vám může dostat z mnoha zdrojů. Jedním je vaše patriarchální požehnání. Toto požehnání obsahuje kapitoly z knihy vašich věčných možností. Čtěte si své požehnání často. Pečlivě ho studujte. Řiďte se jeho varováními. Žijte tak, abyste si zasloužily jeho sliby.

Pokud jste některá na své pouti klopýtla, existuje cesta zpět. Tento proces se nazývá pokání. Náš Spasitel poskytl tento požehnaný dar vám i mně. I když je stezka obtížná, slib je skutečný: „Budou-li hříchové vaši jako červec dvakrát barvený, jako sníh zbělejí.“⁷ „A… nezpomenu [jich] více.“⁸ Budete čelit pokušení – modlím se, abyste mu odolaly.

Další bod našeho kodexu chování: Znáte pravdu, žijte podle ní.

Po vidění v Posvátném háji Joseph Smith po tři roky neobdržel žádné další sdělení. Dokážete si představit, jak byste se cítily, kdybyste spatřily Boha Otce a Ježíše Krista, Jeho Syna, kdyby k vám Kristus promluvil, a potom jste po tři roky neuslyšely žádné další slovo nebo sdělení? Začaly byste pochybovat? Divily byste se nebo se ptaly proč? Prorok Joseph Smith se nedivil, neptal se a nepochyboval o Pánu. Obdržel pravdu a žil podle ní.

Moje drahé mladé přítelkyně, byly jste uchovány, abyste vyšly v tomto zvláštním čase, kdy bylo na zemi znovuzřízeno evangelium Ježíše Krista. Když president Gordon B. Hinckley hovořil o evangeliu a svědectví, řekl: „To, co nazýváme svědectvím, je… skutečné a mocné jako kterákoli jiná síla na zemi… Mají ho mladí i staří… Přináší s sebou ujištění, že život má smysl, že některé věci jsou daleko důležitější než jiné, že jsme na věčné pouti a že jsme zodpovědni Bohu.“⁹

Vaši rodiče a učitelé v Církvi vás učili pravdám evangelia. Vy budete i nadále nacházet pravdu v písmech, v učení proroků a skrze inspiraci, která k vám přijde, když pokleknete a budete usilovat o Boží pomoc.

Mějte na paměti, že víra a pochybnost nemohou v mysli existovat současně, neboť jedno rozptýlí druhé. Vyžeňte pochybnosti. Pěstujte víru. Snažte se vždy udržet si víru, kterou mají děti a která dokáže pohnout horami a přiblížit nebe srdci a domovu.

Když bude vaše svědectví o evangeliu, o Spasiteli a o našem Nebeském Otci pevně zakořeněno, bude ovlivňovat vše, co budete po celý život dělat. Bude vám pomáhat v rozhodování, jak trávit čas a s kým se stýkat. Bude ovlivňovat to, jak se budete chovat ke své rodině, jak budete jednat s druhými. Bude do vašeho života přinášet lásku, pokoj a radost. Mělo by vám pomoci rozhodnout se, že budete cudné v oblékání i v řeči. Myslím, že to bylo vloni, kdy jsme si povšimli velké změny ve způsobu oblékání některých našich mladých žen. Styly oblékání se mění a výstřelky přicházejí a odcházejí, jsou-li ale necudné, je důležité, aby se jich naše mladé ženy vyvarovaly. Když se oblékáte cudně, projevujete úctu k Nebeskému Otci i k sobě. V této době, kdy módní styl určuje odhalující oblečení, které nosí některé současné filmové a hudební idoly, může být obtížné najít v obchodech s oblečením cudný oděv. Je to však možné, a je to důležité. Apoštol Pavel prohlásil: „Zdaliž nevíte, že chrám Boží jste, a Duch Boží v vás přebývá? … chrám Boží svatý jest, jenž jste vy.“¹⁰ Znáte pravdu, žijte podle ní.

A nakonec, máte svědectví, sdílejte ho. Nikdy nepodceňujte dalekosáhlý vliv svého svědectví. Můžete se navzájem posilovat, máte schopnost všímat si přehlížených. Když máte oči k vidění, uši k slyšení a srdce k vnímání, můžete podat pomocnou ruku a zachránit druhé, kteří jsou ve vašem věku.

Abych to znázornil, dovolte mi, abych se s vámi podělil o zážitek, který jsem měl před několika lety, kdy byla sestra Monsonová v nemocnici, protože upadla. Požádala mě, abych zašel do supermarketu a nakoupil pár věcí. Něco takového jsem předtím ještě nedělal. Na seznamu věcí, které jsem měl koupit, byly také brambory. Rychle jsem našel nákupní vozík a naložil do něj několik brambor. Nevěděl jsem nic o igelitových sáčcích, do kterých se nákup obvykle dává. Jak jsem vozík tlačil před sebou, brambory vypadávaly na podlahu dvěma menšími otvory v zadní části vozíku. Svědomitá prodavačka mi vyrazila na pomoc se slovy: „Počkejte, já vám pomohu!“ Snažil jsem se jí vysvětlit, že můj vozík je vadný. Teprve tehdy jsem se dozvěděl, že všechny vozíky mají vzadu dva otvory, a ty jsou tam proto, aby jimi děti mohly prostrčit nožičky.

Potom prodavačka vzala můj seznam a pomohla mi vše najít. Nato řekla: „Vy jste biskup Monson, že ano?“

Odpověděl jsem, že před mnoha lety jsem byl skutečně biskupem. Pokračovala: „Tehdy jsem žila ve vašem sboru na Gale Street a nebyla jsem členkou Církve. Dbal jste na to, aby mě každý týden kontaktovaly dívky, které byly členkami Církve, a braly mě s sebou na Vzájemné sdružení a další akce. Byly to vynikající mladé ženy, a jejich přátelství a laskavost se dotkly mého srdce. Měl byste vědět, že přátelství dívek, které jste pro mne zařídil, vedlo k mému křtu a konfirmaci za členku Církve. Bylo to v mém životě velkým požehnáním,“ řekla, „a já vám za vaši laskavost děkuji.“

O své svědectví se můžete dělit mnoha způsoby – slovy, která říkáte, příkladem, který dáváte, způsobem života, který žijete.

Kéž všichni napodobujeme velký příklad proroka Josepha. Učil pravdě, žil podle pravdy, sdílel pravdu. Máte svědectví, sdílejte ho.

Bůh vám, mé drahé sestry, žehnej. Máme vás rádi a modlíme se za vás. Mějte na paměti, že nekráčíte samy. Pán vám slíbil: „Půjdu před tváří vaší. Já budu na pravici vaší a na levici vaší a Duch můj bude v srdci vašem a andělé moji kolem vás, aby vás podpírali.“¹¹

Zítra jsou Velikonoce. Kéž se v předvečer Velikonoc naše myšlenky obracejí k Tomu, kdo usmířil naše hříchy, kdo nám ukázal cestu, jak žít, jak se modlit, a kdo svými činy předvedl, jak to můžeme činit. Syn Boží, který se narodil ve chlévě a byl položen do jeslí, každého z nás vyzývá, abychom Ho následovali. „Ó, ta sladká radost, kterou dává tato věta: ,Vím, že můj Vykupitel žije‘.“¹² Kéž je Jeho Duch vždy s vámi, o to se modlím v Jeho svatém jménu – ve jménu Ježíše Krista Pána – amen.