Slovo závěrem
Pán nám, svému lidu, zcela jistě žehná, a my musíme žehnat těm Jeho dětem, které jsou potřebné, ať jsou kdekoli.
Milovaní bratři a sestry, měli jsme úžasnou konferenci. Duch Páně byl s námi. Učili jsme se mnoha pravdám. Naše svědectví je posíleno, naše víra oživena.
Díky zázraku současné technologie – a zázrak to je – byla naše zasedání vysílána do celého světa. Devadesát pět procent členstva Církve po celém světě se mohlo konference zúčastnit s námi.
Byl to čas pro obnovení naší víry ve veliké a věčné pravdy, které k nám přišly prostřednictvím proroka Josepha. Jak jsme požehnaní! Jak jsme šťastní díky poznání těchto mimořádných pravd!
Ale dovolte mi, abych řekl to, co jsem řekl již dříve – naše členství v Církvi, včetně práva na všechna požehnání, která z toho vyplývají, nikdy nesmí být důvodem k farizejství, k domýšlivosti, k očerňování druhých, k ponižování druhých. Všichni lidé jsou naši bližní. Když se Pána zeptali, které přikázání v zákoně je největší, řekl: „Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své… [a] milovati budeš bližního svého jako sebe samého.“ (Matouš 22:37, 39.)
Bez ohledu na barvu pleti, na tvar očí, na jazyk, jímž mluvíme, jsme všichni syny a dcerami Božími a musíme si vzájemně projevovat lásku a péči.
Ať žijeme kdekoli, můžeme se chovat přátelsky ke svým bližním. Naše děti se mohou stýkat s dětmi, které nepatří do této Církve, a přesto mohou setrvávat pevné, učíme-li je správně. Dokonce se mohou stát misionáři pro své kamarády.
Chválíme naši podivuhodnou mládež, která z větší části odolává zlům světa, která zlo odsouvá a žije životem, který se líbí Pánu. Stále se modlíme, aby i jejich rodiče žili podobně, v každém směru způsobile.
Opakujeme to, co jsme řekli dříve: zvykněte si chodit do domu Páně. Nic nemůže zajistit správný způsob života lépe než navštěvování chrámu. Vytlačí zlo pornografie, užívání drog a duchovní ochablost. Bude to posilovat manželství a vztahy v rodině.
Jako Církev pracujeme s druhými, abychom mírnili bolest a strasti těch, kteří trpí. Naše humanitární úsilí doslova požehnalo život bezpočtu tisíc těch, kteří nejsou naší víry. Při hrozné katastrofě způsobené tsunami i při dalších katastrofách způsobených konflikty, chorobami a hladem konáme veliké a podivuhodné dílo a pomáháme s druhými, aniž bychom se starali o to, kdo sklidí zásluhy.
V únoru tohoto roku předala presidentka Amerického červeného kříže Církvi vyznamenání Kruh lidskosti, což je nejvyšší pocta, kterou oni udělují. Je to výraz poděkování za úsilí Církve zaměřené na očkování tisíců a tisíců mladých lidí proti spalničkám.
Podobně společnost Rotary International vyjádřila nedávno Církvi uznání za příspěvek na likvidaci obrny v zemích třetího světa, kde tato nemoc stále existuje.
Byl zachráněn bezpočet životů a lidé byli ušetřeni velké bolesti a utrpení, které by je jinak v životě čekalo.
V té míře, jak nám to umožňují prostředky, které získáváme díky štědrosti našich lidí, se snažíme pomáhat těm, kteří jsou v zoufalé situaci.
Pán nám, svému lidu, zcela jistě žehná, a my musíme žehnat těm Jeho dětem, které jsou potřebné, ať jsou kdekoli.
Přichází čas rozejít se do svých domovů – a já prosím o to, aby na vás spočívala požehnání nebes. Buďte věrni přikázáním Páně, a on otevře průduchy nebeské a vylije na vás požehnání. Zanechávám s vámi svá požehnání a svou lásku. Zanechávám s vámi své svědectví, že Bůh, náš Věčný Otec, žije, že je osobností a že je skutečný, že je skutečně naším Otcem, že naslouchá modlitbě a bude na ni odpovídat. Dávám vám své svědectví, že Ježíš je Kristus, Vykupitel světa, že to je jediné jméno pod nebem, jímž můžeme být spaseni, a zanechávám vám svědectví, že Bůh a Pán Ježíš mluvili osobně k chlapci Josephovi a otevřeli oponu, aby uvedli tuto velikou a poslední dispensaci.
Bůh vám žehnej, milovaní bratři a sestry. Pokoj buď s vámi nyní i nadále, o to se pokorně modlím v posvátném jménu Ježíše Krista, amen.