Pornografie
Zdokonalme všichni své osobní chování a zdvojnásobme úsilí na ochranu svých blízkých a svého prostředí před náporem pornografie.
Vloni v létě jsme se se sestrou Oaksovou vrátili z našeho dvouletého pobytu na Filipínách. Rádi jsme tam sloužili, a rádi jsme se také vraceli domů. Když se vracíme z cest, vidíme své okolí v novém světle, s větší vděčností a někdy s novým znepokojením.
Byli jsme znepokojeni, když jsme uviděli, jak byly Spojené státy napadeny pornografií, zatímco jsme byli pryč. Po mnoho let naši církevní vedoucí varují před nebezpečím obrazů a slov, jež mají za cíl vzbudit sexuální touhy. Rozkladný vliv pornografie, vyráběné a rozšiřované pro obchodní zisk, se nyní valí naší společností jako lavina zla.
Na naší poslední konferenci věnoval president Gordon B. Hinckley tomuto tématu celý proslov, v němž varoval těmi nejsrozumitelnějšími slovy, že „je to i mezi námi velmi vážným problémem“ („Tragické zlo mezi námi“, Liahona, listopad 2004, 61). Většina biskupů, s nimiž se setkáváme na konferencích kůlů, nyní hlásí velké obavy ohledně tohoto problému.
Moji spoludržitelé Melchisedechova kněžství, a také naši mladí muži, rád bych k vám dnes promluvil o pornografii. Vím, že mnozí z vás jste tomu vystaveni a že mnozí z vás se tím poskvrňujete.
Když se ve svém proslovu soustřeďuji na toto téma, cítím se jako prorok Jákob, který řekl mužům své doby, že ho zarmucuje, že k nim mluví tak otevřeně před jejich citlivými manželkami a dětmi. Avšak nehledě na obtížnost tohoto úkolu řekl, že musí k mužům o tomto tématu hovořit, protože Bůh mu to přikázal (viz Jákob 2:7–11). Činím tak ze stejného důvodu.
V druhé kapitole knihy, jež nese jeho jméno, Jákob odsuzuje muže za „smilstvo” (v. 23, 28). Řekl jim, že „zlomili … srdce svých něžných manželek a ztratili … důvěru svých dětí pro svůj špatný příklad pro ně“ (v. 35).
Co bylo oním tak hrubě zlovolným „smilstvem“? Někteří muži již byli bezpochyby vinni zlými skutky. Avšak Jákobovo velké kázání se nezaměřuje tolik na zlé skutky uskutečněné, jako na zlé skutky zamýšlené.
Jákob zahájil své kázání tím, že mužům řekl, že „dosud … byli poslušni slova Páně“ (Jákob 2:4). Pak jim však řekl, že zná jejich myšlenky a že se „[počínají] dopouštěti hříchu, kterýžto hřích se … jeví jako velice ohavný … Bohu“ (v. 5). „Musím svědčiti o zlovolnosti vašeho srdce“ (v. 6), dodal. Jákob mluvil tak, jako Ježíš, když řekl: „Každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.“ (Matouš 5:28; viz také 3. Nefi 12:28; NaS 59:6; 63:16.)
Před více než 30 lety jsem vybízel studenty BYU, aby se vyhýbali „literatuře, která propaguje nedovolené sexuální vztahy“ v tom, co čtou a na co se dívají. Použil jsem tuto analogii:
„Pornografické nebo erotické příběhy a obrázky jsou horší než špinavé nebo znečištěné potraviny. Tělo má obranné mechanismy, aby se samo zbavilo nezdravého jídla. Až na několik osudných výjimek špatné jídlo způsobí pouze nemoc, nezpůsobí však trvalé poškození. V kontrastu s tím člověk, který se sytí špinavými příběhy nebo pornografickými nebo erotickými obrázky a literaturou, zaznamenává je do onoho úžasného záznamového systému, který nazýváme mozkem. Mozek nezvrátí nečistotu zpět. Jak je jednou zaznamenána, zůstane navždy předmětem vzpomínek, bude vrhat své zvrácené obrazy do vaší mysli a bude vás odvádět od zdravých věcí života.“1
Zde vám, bratří, musím říci, že naši biskupové a naši profesionální psychologové jsou svědky rostoucího počtu mužů zabývajících se pornografií, a mnozí z nich jsou aktivní členové. Někteří, již jsou zapleteni do pornografie, zjevně zlehčují její závažnost a i nadále používají kněžství Boží, protože si myslí, že nikdo se o jejich chování nedozví. Ale bratří, ten, kdo to dělá, to ví, a stejně tak to ví Pán.
Někteří naznačovali, že pornografii má být věnována samostatná otázka v pohovoru pro chrámové doporučení. Už tomu tak je. Nejméně pět různých otázek má přivést k vyznání a k diskusi o tomto tématu, má-li člověk absolvující pohovor onu duchovní citlivost a poctivost, kterou očekáváme od těch, kteří uctívají v domě Páně.
Jedno z nejpamátnějších Spasitelových učení se vztahuje na ty, již se tajně zaobírají pornografií.
„Běda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, že čistíte po vrchu konvice a misy, a vnitř plné jsou loupeže a nestředmosti.
Farizei slepče, vyčisť prvé to, což vnitř jest v konvi a v mise, aby i to, což jest zevnitř, bylo čisto.“ (Matouš 23:25–26; viz také Alma 60:23.)
Spasitel dále veřejně odsuzuje ty, kteří se věnují tomu, co je viditelné, ale opomíjejí čistit vnitřního člověka:
„Připodobnili [jste se] hrobům zbíleným, kteříž sic zdadí se zevnitř krásní, ale vnitř jsou plní kostí umrlčích i vší nečistoty.
Tak i vy zevnitř zajisté zdáte se lidem spravedliví, ale vnitř plní jste pokrytství a nepravosti.“ (Matouš 23:27–28.)
Přímé duchovní důsledky takového pokrytectví jsou zničující. Ti, kteří vyhledávají a používají pornografii, přicházejí o moc svého kněžství. Pán prohlašuje: „Když se snažíme zakrývati hříchy své…, vizte, nebesa se stáhnou; Duch Páně je zarmoucen; a když se stáhne, amen s kněžstvím neboli s pravomocí onoho muže“ (NaS 121:37).
Příznivci pornografie také přicházejí o společenství Ducha. Pornografie produkuje představy, jež ničí duchovnost. „Tělesně smýšleti je smrt“ – duchovní smrt (Římanům 8:6; viz také 2. Nefi 9:39).
Písma nás opakovaně učí, že Duch Páně nebude přebývat v nečistém stánku. Když jsme hodni přijímat svátost, dostáváme příslib, že budeme „vždy míti jeho Ducha, aby byl s [námi]“. Abychom získali právo na tento slib, uzavíráme smlouvu, že budeme „vždy na něj pamatovati“ (NaS 20:77). Ti, kteří vyhledávají a používají pornografii pro sexuální stimulaci, zřetelně porušují tuto smlouvu. Také porušují posvátnou smlouvu, že se zdrží nesvatých a nečistých praktik. Nemohou mít Ducha Páně, aby byl s nimi. Všichni takoví lidé potřebují dbát žádosti apoštola Petra: „Protož čiň pokání z této své nešlechetnosti, a pros Boha, zda by odpuštěno bylo tobě to myšlení srdce tvého.“ (Skutkové 8:22.)
Bratří, všimli jste si, že nehovořím o vlivu pornografie na duševní zdraví nebo na trestnou činnost. Hovořím o jejím vlivu na duchovnost – na naši schopnost mít společenství Ducha Páně, na naši schopnost používat moc kněžství.
Pornografie také zasazuje smrtelné rány našim nejdražším osobním vztahům. President Hinckley na loňské říjnové konferenci ve svém proslovu k mužům s kněžstvím citoval dopis ženy, která ho požádala, aby varoval členy Církve, že pornografie „má za následek poškození srdce a duše do veliké hloubky, okrádá život o vztahy“ (Liahona, listopad 2004, 60).
Na nedávné konferenci jednoho kůlu mi jedna žena podala podobný dopis. Její manžel také sloužil po mnoho let v důležitém povolání v Církvi, a přitom byl závislý na pornografii. Psala o tom, jak velmi těžké bylo přimět vedoucí kněžství, aby tento problém s pornografií začali brát vážně: „Dostalo se mi všelijakých odpovědí, například, že to přeháním nebo že to je má vina. Biskup, kterého máme nyní, je skvělý. Nyní, po 15 letech, se manžel snaží vypořádat se s touto závislostí, ale přestat s tím je pro něj nyní o 15 let těžší, a tato ztráta je nevyčíslitelná.“
Pornografie poškozuje schopnost člověka těšit se z normálního citového, milostného a duchovního vztahu s osobou opačného pohlaví. Rozleptává morální zábrany, jež brání nevhodnému, nenormálnímu nebo nezákonnému chování. S tím, jak svědomí ztrácí citlivost, to vede zastánce pornografie k realizování toho, na co se dívali, bez ohledu na to, jaké to bude mít důsledky pro jejich život a pro život druhých.
Pornografie je také návyková. U těch, kteří se jí zabývají, narušuje schopnost činit rozhodnutí, zachytává je na „háček“ a přitahuje je k sobě, aby posedle chtěli více a více. Jeden muž, jenž byl závislý na pornografii a na tvrdých drogách, mi napsal toto srovnání: „Podle mě se s ní kokain nedá srovnávat. Vyzkoušel jsem oboje… Přestat s těmi nejtvrdšími drogami nebylo nic proti tomu, když jsem se [snažil přestat s pornografií].“ (Dopis z 20. března 2005.)
Někteří se snaží ospravedlnit svou bezuzdnost tím, že se prý dívají jen na „měkkou“, ne na „tvrdou“ pornografii. Jeden moudrý biskup toto nazval odmítáním chápat zlo jako zlo. Citoval muže, kteří se snažili ospravedlnit to, na co se dívají, slovy „není to tak špatné jako“ nebo „jen jedna neslušná scéna“. To, co je zlo, neposuzujeme podle jeho stupně, ale podle jeho účinku. Když se lidé zabývají zlými myšlenkami tak dlouho, že se Duch stáhne, ztrácejí svou duchovní ochranu a poddávají se moci a vedení toho zlého. Když používají pornografii z internetu nebo odjinud pro to, co tento biskup nazval „vzrušením na požádání“ (dopis ze 13.března 2005), jsou do hloubky pošpiněni hříchem.
Velké kázání krále Benjamina popisuje ony hrozné následky. Když děláme to, co nás vzdaluje od Ducha Páně, stáváme se nepřítelem spravedlivosti, máme pronikavé vědomí své viny a „[stáhneme se] z přítomnosti Páně“ (viz Mosiáš 2:36–38). „Milosrdenství nemá na takového člověka žádný nárok,“ zakončil; „tudíž konečným osudem jeho je trpěti nikdy nekončící muka.“ (v. 39.)
Uvažte tragický příklad krále Davida. I když to byl duchovní velikán Izraele, dovolil si dívat se na něco, na co se dívat neměl (viz 2. Samuelova 11). Pokoušen tím, co viděl, přestoupil dvě přikázání z desatera, z nichž prvním bylo „Nesesmilníš.“ (Exodus 20:14.) Takto tento prorok a král přišel o své oslavení (viz NaS 132:39).
Avšak dobrou zprávou je to, že nikdo nemusí absolvovat onen zlý sestupný spád až k mukám. Každý, kdo je chycen tímto hrozným eskalátorem, má klíč, jímž může jeho směr obrátit. Může uniknout. Může se očistit pomocí pokání.
Popsal to Alma mladší:
„Ano, vzpomněl jsem si na všechny hříchy své a na nepravosti, pro které jsem byl trýzněn bolestmi pekla…
…Sama myšlenka na příchod do přítomnosti mého Boha trýznila duši mou nevýslovnou hrůzou…
A stalo se, že jak jsem tak byl trýzněn mukami, zatímco jsem byl drásán vzpomínkou na mnohé hříchy své, viz, vzpomněl jsem si také, že jsem slyšel otce svého prorokovati lidu ohledně příchodu jistého Ježíše Krista, Syna Božího, který usmíří hříchy světa.
Nyní, když se mysl moje zmocnila této myšlenky, zvolal jsem v srdci: Ó Ježíši, ty Synu Boží, buď milosrdný ke mně, kterýž jsem v žluči hořkosti a obvinut věčnými řetězy smrti.
A nyní viz, když jsem si toto pomyslel, nemohl jsem si již více vzpomenouti na bolesti své; ano, vzpomínka na hříchy mé mne již nedrásala.
A ó, jaká radost a jaké podivuhodné světlo jsem uzřel; ano, duše má byla naplněna radostí tak nesmírnou, jakou byla bolest má!“ (Alma 36:13–14, 17–20.)
Bratří, kteří jste chyceni do této závislosti nebo trápeni tímto pokušením, cesta existuje.
Zaprvé uznejte, že jde o zlo. Neobhajujte ho, a ani se nesnažte sami ospravedlnit. Již přinejmenším čtvrt století naši vedoucí varují před tímto zlem a prosí muže, a také ženy a děti, aby se tomuto zlu vyhýbali.2 Naše současné církevní časopisy jsou plné varování, informací a rad ohledně tohoto tématu – jen během loňského a letošního roku bylo nebo ještě bude publikováno více než dvacet článků.3
Zadruhé vyhledávejte pomoc Pána a Jeho služebníků. Naslouchejte slovům presidenta Hinckleyho a dbejte jich:
„[Proste] Pána z celého srdce, aby z [vás] sňal tuto závislost, která [vás] zotročuje. A kéž [máte] odvahu vyhledat milující vedení svého biskupa a, bude-li to nutné, radu soucitných profesionálů.“ (Liahona, listopad 2004, 62.)
Zatřetí pornografii se vyhýbejte ze všech sil. Ocitnete-li se někdy v její přítomnosti – což se může stát každému ve světě, v němž žijeme – následujte příklad Jozefa z Egypta. Když ho pokušení chytilo do spárů, utekl od něj a „vyšel ven“ (Genesis 39:12).
Nepolevujte jakémukoli stupni pokušení. Předcházejte hříchu a vyhýbejte se tomu, abyste museli čelit jeho nevyhnutelné zhoubě. Vypněte ho tedy! Dívejte se jinam! Vyhýbejte se mu za každou cenu. Veďte své myšlenky zdravými cestami. Pamatujte na své smlouvy a věrně navštěvujte chrám. Onen moudrý biskup, kterého jsem již citoval, poznamenal, že „propadne--li obdarovaný nositel kněžství pornografii, nikdy se to nestane během pravidelných návštěv chrámu; stává se to tehdy, když začne být k chrámovému uctívání nedbalý“ (dopis z 13.března 2005).
Musíme také učinit opatření na ochranu těch, které milujeme. Rodiče instalují poplašná zařízení, která upozorní na to, je-li jejich domácnost ohrožena kouřem nebo oxidem uhelnatým. Máme také instalovat ochranu před duchovními hrozbami, ochranu jako jsou filtry na internetovém připojení a umístění monitorů tak, aby ostatní viděli, co na nich je. A máme budovat duchovní sílu své rodiny prostřednictvím láskyplných vztahů, rodinných modliteb a studia písem.
Nakonec nepodporujte pornografii. Nevyužívejte své kupní síly k podpoře morálního úpadku. A mladé ženy, prosím, chápejte, že oblékáte-li se neslušně, zvětšujete tento problém tím, že se samy stáváte pornografií pro některé muže, kteří vás vidí.
Dbejte prosím těchto varování. Zdokonalme všichni své osobní chování a zdvojnásobme úsilí na ochranu svých blízkých a svého prostředí před náporem pornografie, která ohrožuje naši duchovnost, naše manželství a naše děti.
Svědčím, že toto je to, co máme dělat, abychom se mohli těšit z požehnání Toho, koho uctíváme. Svědčím o Ježíši Kristu, světlu a životu světa, jehož Církev toto je, ve jménu Ježíše Krista, amen.