Spojeni s Ježíšem Kristem: Staňme se solí země

Starší José A. Teixeira

Předsednictvo Sedmdesáti

Když zůstaneme spojeni s Pánem, v našem životě se bude přirozeně zrcadlit Jeho světlo a my se staneme solí země.

Spasitel učil, že budeme-li „povoláni k věčnému evangeliu [Jeho] a [učiníme-li] smlouvu skrze věčnou smlouvou, [budeme] považováni za sůl země“. Sůl se skládá ze dvou vzájemně spojených prvků. Nemůžeme být solí sami o sobě; máme-li být solí země, musíme být spojeni s Pánem, a právě to vidím, když se setkávám se členy Církve po celém světě – vidím věrné členy Církve, kteří jsou spojeni s Pánem a kteří se oddaně snaží sloužit druhým a být solí země.

Vaše neochvějná oddanost je toho zářným příkladem. Vaší služby si velmi vážíme a ceníme.

Naši mladí muži a mladé ženy prokazují pozoruhodnou odvahu a oddanost. S nadšením se pustili do práce na rodinné historii a jejich časté návštěvy domu Páně jsou důkazem jejich oddanosti. Jejich ochota věnovat čas a energii službě na misii po celém světě odráží hlubokou a trvalou víru. Do úsilí stát se učedníky spojenými s Ježíšem Kristem se nejen zapojují, ale také se v něm ujímají iniciativy. Z jejich služby vyzařuje světlo a naděje, které se dotýkají bezpočtu životů. Vám, mladé ženy a mladí muži, srdečně děkujeme za vaši inspirativní službu. Nepředstavujete jen budoucnost Církve, ale i její přítomnost. A jste skutečně solí země!

Miluji Pána Ježíše Krista a cítím se požehnán příležitostí sloužit v Pánově Církvi po vašem boku. Naše jednota a síla, jež jsou založeny na naší společné víře, nás ujišťují, že na této cestě nejsme nikdy sami. Společně můžeme pokračovat v budování království Božího založeného na službě, lásce a neochvějné víře.

Když Ježíš Kristus učil u Galilejského moře, často předával hluboké duchovní pravdy pomocí všedních věcí, které Jeho posluchači dobře znali. Jednou z takových věcí byla i sůl. Ježíš prohlásil: „Vy jste sůl země,“² což byla slova, která měla hluboký smysl a význam – zvláště pro lidi v Jeho době, kteří rozuměli mnoha aspektům hodnoty soli.

Starobylé řemeslo výroby soli v oblasti Algarve na jihu mého rodného Portugalska je několik tisíc let staré a pochází z doby Římské říše. Je pozoruhodné, že sběrači soli neboli marnotos používají metody, které se od té doby změnily jen málo. Tito oddaní řemeslníci používají tradiční techniky, při nichž svou práci vykonávají výhradně ručně a tím udržují odkaz, který přetrval po staletí.

Touto starodávnou metodou se sbírá takzvaný „solný květ“. Abychom plně pochopili složitý proces sběru solného květu, je nezbytné porozumět prostředí, ve kterém se vyrábí. Pobřežní slaniska v Algarve poskytují pro výrobu soli ideální podmínky. Mořská voda je odváděna do mělkých jezírek, známých jako solné pánve, kde se díky intenzivnímu slunečnímu svitu nechává odpařovat. Jak se voda odpařuje, na povrchu solných pánví se vytváří solný květ v podobě jemných krystalků. Tyto krystalky jsou neuvěřitelně čisté a mají jedinečnou křehkou strukturu. Marnotos pečlivě sbírají tyto krystalky z vodní hladiny pomocí speciálních nástrojů, což je proces, který vyžaduje velkou zručnost a přesnost. V Portugalsku se této jemné kvalitní soli říká „slaná smetana“, protože ji lze jemně sesbírat jako smetanu, která stoupá na hladinu mléka. Tato jemná sůl je ceněna pro svou čistotu a výjimečnou chuť, což z ní činí ceněnou přísadu v kulinářském umění.

Stejně jako marnotos vynakládají veliké úsilí, aby dokázali nasbírat sůl té nejvyšší kvality, máme i my, Pánův lid smlouvy, vždy dělat vše, co je v našich silách, aby naše láska a příklad byly co možná nejvíce čistým odrazem našeho Spasitele Ježíše Krista.

V dávných dobách byla sůl něčím více než jen ochucovadlem – byla to velmi důležitá konzervační látka a symbol čistoty a smlouvy. Lidé věděli, že sůl je nezbytná pro konzervování potravin a zvýraznění chuti. Také chápali závažné důsledky toho, když sůl ztratí svou slanost neboli chuť tím, že se znečistí nebo zředí.

Stejně jako sůl může ztratit svou esenci, můžeme i my ztratit svou duchovní vitalitu, jestliže se naše víra v Ježíše Krista stane ledabylou. Navenek můžeme vypadat stejně, ale bez silné vnitřní víry ztrácíme schopnost měnit svět k lepšímu a probouzet v lidech kolem sebe to nejlepší.

Jak tedy můžeme nasměrovat svou energii a úsilí k tomu, abychom byli užiteční a byli změnou, kterou dnešní svět potřebuje? Jak si můžeme uchovat učednictví a mít i nadále na druhé pozitivní vliv?

V mysli mi stále rezonují slova našeho drahého proroka: „Bůh si přeje, abychom spolupracovali a navzájem si pomáhali. Právě proto nás posílá na zemi v rodinách a organizuje nás do sborů a kůlů. Právě proto nás žádá, abychom si vzájemně sloužili a navzájem o sebe pečovali při pastýřské službě. Právě proto nás žádá, abychom žili ve světě, ale nebyli ze světa.

Když náš život naplňuje smysl a služba, vyhýbáme se duchovní apatii; na druhé straně, když je náš život zbaven božského účelu, smysluplné služby druhým a posvátných příležitostí k přemítání a zamýšlení se, postupně se dusíme vlastní aktivitou a vlastními zájmy, a tím riskujeme, že ztratíme i svou chuť. Protilékem na to je nadále se zapojovat do služby – být horlivě zaměstnáni dobrými skutky a zdokonalováním sebe samých i společnosti, ve které žijeme.

Drazí bratři a sestry, to, že dnes patříme k Církvi Ježíše Krista a máme příležitost v Jeho Církvi sloužit, je pro nás všechny velikým požehnáním. Naše situace se může lišit, ale každý z nás může měnit svět k lepšímu.

Vzpomeňte si na marnotos – sběrače soli; používají jednoduché nástroje ke sběru těch nejlepších krystalků, té nejlepší soli! I my můžeme konat jednoduché věci, které spolu s vytrvalým úsilím o malé a smysluplné skutky mohou prohloubit naše učednictví a naši oddanost Ježíši Kristu. Zde jsou čtyři prosté, ale významné způsoby, jak se můžeme snažit být solí země:

Dbejme na to, aby ústředním bodem naší oddanosti Bohu byl vždy dům Páně. Nyní když máme chrámy blíže než kdy dříve, nám upřednostňování pravidelného uctívání v domě Páně pomůže soustředit se na to, na čem záleží nejvíce, a zaměřovat se v životě na Krista. V chrámu nacházíme jádro své víry v Ježíše Krista a hybnou sílu své oddanosti Jemu.
Vědomě se snažme posilovat druhé tím, že budeme společně žít podle evangelia. Svou rodinu můžeme posilovat tím, že se budeme důsledně a vědomě snažit vnášet zásady evangelia do svého života a do svého domova.
Buďme ochotni přijímat povolání a sloužit v Církvi. Služba v našich místních kongregacích nám umožňuje navzájem se podporovat a společně růst. Ačkoli služba není vždy něco pohodlného či příhodného, je vždy obohacující.
A konečně, používejme nástroje elektronické komunikace užitečně. Nástroje elektronické komunikace nám dnes umožňují být ve spojení s druhými jako nikdy dříve. Tak jako většina z vás používám i já tyto nástroje k tomu, abych byl ve spojení s bratry a sestrami v Církvi a s rodinou a přáteli. Když se s nimi takto spojuji, cítím se jim blíže; můžeme si navzájem sloužit v době, kdy je to zapotřebí a kdy spolu nemůžeme být fyzicky. Tyto nástroje jsou bezesporu požehnáním, přesto nás však tytéž nástroje mohou odvádět od hloubky smysluplného kontaktu s druhými a nakonec nás vtáhnout do návyků, kterými marníme čas při méně užitečných činnostech. Snaha být solí země zahrnuje mnohem více než jen nekonečné procházení krátkých videí na šestipalcovém displeji.

Když budeme dbát na to, aby byl ústředním bodem našeho života dům Páně, když budeme vědomě posilovat druhé svým životem podle evangelia, když budeme přijímat povolání ke službě a když budeme užitečně používat elektronické nástroje, budeme schopni si uchovat duchovní vitalitu. Tak jako má sůl ve své nejčistší formě moc zkvalitňovat a uchovávat, má stejnou moc i naše víra v Ježíše Krista, pokud ji vyživujeme a ochraňujeme svou oddaností křesťanské službě a lásce.

Když zůstaneme spojeni s Pánem, v našem životě se bude přirozeně zrcadlit Jeho světlo a my se staneme solí země. Tímto úsilím nejen že obohacujeme vlastní život, ale také posilujeme svou rodinu a své okolí. Kéž se snažíme toto pouto s Pánem uchovávat, nikdy neztratit svou chuť a být oním malým krystalkem soli, kterým si Pán přeje, abychom byli. Ve jménu Ježíše Krista, amen.