Jednoduchá je nauka Ježíše Krista
Svědčím o posvátném díle, jež spočívá ve výuce dětí Nebeského Otce jednoduché nauce Ježíše Krista.
Každý z nás má členy rodiny, které má rád a kteří jsou pokoušeni a zkoušeni zdánlivě nepolevujícími silami ničitele Satana, který chce učinit všechny Boží děti bídnými. Mnozí z nás zažívají bezesné noci. Snažíme se obklopovat ty, kteří jsou v ohrožení, všemi silami dobra. Prosíme za ně v modlitbách. Máme je rádi. Dáváme jim ten nejlepší příklad, jaký jen umíme dát.
Alma, moudrý prorok z dávných dob, čelil podobným zkouškám. Lidé, které vedl a miloval, byli často napadáni krutým nepřítelem, a přesto se snažili vychovávat spravedlivé děti ve světě plném zlovolnosti. Alma nabyl dojmu, že jeho jedinou nadějí na vítězství je síla, kterou občas podceňujeme a kterou často používáme až příliš málo. Naléhavě žádal o Boží pomoc.
Alma věděl, že má-li Bůh pomoci, musí ti, které vede, i jeho protivníci, činit pokání. A tak se rozhodl pro jiný přístup k boji.
Kniha Mormonova to popisuje takto: „A nyní, protože kázání slova mělo velikou schopnost vésti lid tak, aby činil to, co je spravedlné – ano, mělo mocnější účinek na mysl lidu nežli meč nebo cokoli jiného, co se jim přihodilo – tudíž Alma si myslel, že je žádoucí, aby zkusili působivost slova Božího.“
Slovo Boží je nauka, které učí Ježíš Kristus a Jeho proroci. Alma věděl, že slova nauky mají velikou moc.
V 18. oddíle Nauky a smluv Pán zjevil základ své nauky:
„Neboť, vizte, přikazuji všem lidem všude, aby činili pokání. …
Neboť, vizte, Pán, váš Vykupitel, vytrpěl smrt v těle; pročež on vytrpěl bolest všech lidí, aby všichni lidé mohli činiti pokání a přijíti k němu.
A on vstal opět z mrtvých, aby mohl přivésti všechny lidi k sobě, pod podmínkou pokání.“
„A padnete a budete uctívati Otce ve jménu mém. …
Musíte činiti pokání a býti pokřtěni ve jménu Ježíše Krista.“
„Proste Otce ve jménu mém, ve víře věříce, že obdržíte, a budete míti Ducha Svatého.“
„A nyní, poté, co jste obdrželi toto, musíte zachovávati přikázání má ve všech věcech.“
„Vezměte na sebe jméno Kristovo a mluvte pravdu s rozvážností.
A tolik, kolik jich bude činiti pokání a bude pokřtěno ve jménu mém, jež je Ježíš Kristus, a vytrvá do konce, tolik bude spaseno.“
V těchto několika pasážích nám Spasitel poskytuje dokonalý příklad toho, jak máme učit Jeho nauce. Touto naukou je to, že víra v Pána Ježíše Krista, pokání, křest, přijetí daru Ducha Svatého a vytrvání do konce žehnají všem Božím dětem.
Když těmto zásadám budeme učit své blízké, Duch Svatý nám pomůže poznat pravdu. Vzhledem k tomu, že potřebujeme nabádání Ducha Svatého, musíme se vyvarovat spekulací či osobních interpretací, které zacházejí za hranice výuky pravé nauky.
To může být těžké, když člověka, na něhož se snažíte působit, máte rádi. Ten možná totiž nauku, které ho učíte, ignoruje. Je lákavé vyzkoušet něco nového nebo senzačního. Ale Duch Svatý zjeví ducha pravdy jen tehdy, když budeme opatrní a pozorní, abychom nezacházeli za hranice výuky pravé nauky. Jednou z nejbezpečnějších možností, jak se vyvarovat toho, abychom se falešné nauce třebas jen přiblížili, je rozhodnout se, že budeme učit jednoduše. V této jednoduchosti spočívá bezpečí a jen málo je ztraceno.
Jednoduchá výuka umožňuje dělit se o spásnou nauku již v raném věku, když jsou děti dosud nedotčeny pokušeními podvodníka, s nimiž se budou později setkávat, a dlouho předtím, než pravdy, kterým se potřebují naučit, přehluší hluk sociálních sítí, vrstevníci či jejich osobní zápolení. Máme se chápat každé příležitosti, abychom se s dětmi podělili o učení Ježíše Krista. Tyto příležitosti k výuce jsou vzácné a je jich mnohem méně ve srovnání s neúnavným úsilím protikladných sil. Na každou hodinu strávenou vštěpováním nauky do života dítěte připadá bezpočet hodin protikladů naplněných sděleními a obrazy, které ony spásné pravdy zpochybňují či ignorují.
Některé z vás možná napadá, zda by nebylo lepší se s dětmi sblížit prostřednictvím zábavy, nebo si můžete klást otázku, zda vaše dítě nezačne mít pocit, že ho vaše výuka až přehlcuje. Místo toho se máme zamyslet nad tímto: „Mám-li tak málo času a tak málo příležitostí, o která slova nauky se s nimi mohu podělit, aby je posílila před nevyhnutelnými zkouškami jejich víry?“ Slova, o která se s nimi dnes podělíte, mohou být slovy, která si zapamatují; a dnešek brzy pomine.
Vždy jsem obdivoval, s jakou oddaností se má prababička Mary Bommeliová dělila s druhými o nauku Ježíše Krista. Její rodinu ve Švýcarsku učili misionáři, když jí bylo 24 let.
Mary si poté, co se dala pokřtít, přála připojit se ke Svatým v Americe, a tak se ze Švýcarska vydala do Berlína a našla si práci u ženy, která ji zaměstnala, aby tkala látku na oblečení pro jejich rodinu. Mary bydlela v pokoji pro služebné a tkalcovský stav měla rozložený v obývacím pokoji.
V té době byla výuka nauky Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů v Berlíně nezákonná. Mary se ale nedokázala ubránit tomu, aby druhým vyprávěla o tom, co poznala. Paní domácí a její přítelkyně se scházely kolem tkalcovského stavu a naslouchaly tomu, o čem je Mary učila. Mluvila o tom, jak se Josephu Smithovi zjevili Nebeský Otec a Ježíš Kristus, o navštěvování andělů a o Knize Mormonově. Když vzpomínala na Almovy příběhy, učila o nauce o vzkříšení. Svědčila o tom, že v celestiálním království mohou žít členové rodiny znovu spolu.
Maryino nadšení dělit se s druhými o nauku znovuzřízeného evangelia brzy způsobilo potíže. Netrvalo dlouho a policie odvedla Mary do vězení. Mary se cestou zeptala policisty na jméno soudce, před kterého se měla druhý den ráno dostavit. Také se ho zeptala na jeho rodinu a na to, zda je dobrým otcem a manželem. Policista popsal soudce jako světského člověka.
Ve vězení Mary požádala o tužku a papír. Přes noc napsala soudci dopis, v němž vydala svědectví o Vzkříšení Ježíše Krista, jak je popsáno v Knize Mormonově, popsala duchovní svět a vysvětlila pokání. Doporučila soudci, aby se zamyslel nad svým životem, než stane před posledním soudem. Napsala, že ví, že tento soudce má mnoho důvodů k pokání a že je toho hodně, co by jeho rodinu hluboce zarmoutilo a co by mu přineslo velký zármutek. Ráno, když dopis dopsala, předala dopis policistovi a požádala ho, aby ho soudci doručil, a ten souhlasil.
Později si soudce předvolal policistu do své kanceláře. Dopis, který Mary napsala, byl nezvratným důkazem toho, že učila nauce znovuzřízeného evangelia, a tím porušovala zákon. Zanedlouho se však policista do Maryiny cely vrátil. Řekl jí, že všechna obvinění byla stažena a že je propuštěna. Kvůli tomu, že učila nauce znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista, byla uvržena do vězení. A díky tomu, že soudci hlásala nauku pokání, byla z vězení propuštěna.
Mary Bommeliová však po propuštění s výukou nepřestala. Díky záznamu jejích slov byla pravá nauka předávána z jedné generace na druhou až k těm, které se tehdy ještě nenarodily. Její víra v to, že i nově obrácený může učit nauce Ježíše Krista, zajistila, že její potomci byli ve svém vlastním zápolení posíleni.
Ačkoli se ze všech sil snažíme učit své blízké nauce Ježíše Krista, někteří ji možná přesto nepřijímají. Do mysli se vám mohou vplížit pochybnosti. Možná pochybujete o tom, zda znáte Spasitelovu nauku natolik dobře, abyste jí mohli učit efektivně. A pokud jste již zkoušeli nauce učit, možná se divíte, proč nejsou pozitivní účinky viditelnější. Nepodléhejte těmto pochybnostem. Obracejte se na Boha o pomoc.
„Ano, a [volejte] k Bohu o veškerou podporu svou; … nechť náklonnost srdce [vašeho] ulpí na Pánovi na věky.“
„A nyní, chtěl bych, abyste byli pokorní a poddajní a jemní; aby se s vámi dalo snadno vycházeti; abyste byli plni trpělivosti a shovívavosti; jsouce umírnění ve všech věcech; jsouce pilní v zachovávání přikázání Božích za všech dob; žádajíce všeho, čeho je vám zapotřebí, jak věcí duchovních, tak časných; vždy Bohu vzdávajíce díky za vše, co dostáváte.“
Pokud se modlíte, pokud rozmlouváte s Bohem a pokud Ho prosíte o pomoc pro svého blízkého a pokud Mu děkujete nejen za pomoc, ale i za trpělivost a jemnost, jež přicházejí, když nedostáváte ihned, a možná nikdy, vše, po čem toužíte, pak vám slibuji, že k Němu přilnete těsněji. Stanete se pilnými a shovívavými. A pak si budete moci být jisti, že jste udělali vše, co jste mohli, abyste pomohli svým blízkým, a těm, za které se modlíte, vypořádat se se Satanovou snahou odvést je na scestí.
„Ti, jenž očekávají na Hospodina, nabývají nové síly. Vznášejí se peřím jako orlice; běží, a však neumdlévají, chodí, a neustávají.“
V záznamech o rodinách v písmech můžete najít naději. Čteme o těch, kteří se odvrátili od toho, čemu byli učeni, nebo kteří zápasili s Bohem, aby získali odpuštění, jako například Alma mladší, synové Mosiášovi či Enos. Ve svých kritických okamžicích si vzpomněli na slova rodičů, na slova nauky Ježíše Krista. A tato vzpomínka je zachránila. Vaši výuku této posvátné nauky si budou druzí pamatovat.
Svědčím o posvátném díle, jež spočívá ve výuce dětí Nebeského Otce jednoduché nauce Ježíše Krista a jež nám umožňuje, abychom byli duchovně očištěni a nakonec přivítáni v Boží přítomnosti, abychom tak s Bohem a s Jeho Synem mohli žít ve slávě na věky v rodinách. Ve jménu Ježíše Krista, amen.