Vítr nikdy nepřestal vát
Můžeme druhým pomáhat kráčet dál po jejich cestě k získání Božích požehnání.
V roce 2015 v brazilském státě Pernambuco spolupracovalo 62 členů právnické společnosti J. Reuben Clark Law Society se státním zastupitelstvím při vyšetřování právních problémů klientů čtyř různých pečovatelských domů. Jednu sobotu po dobu pěti hodin hovořili tito právníci s více než 200 klienty, kteří byli společností prakticky opomíjeni – s každým jednotlivě.
Během rozhovorů právníci odhalili několik trestných činů, které byly na těchto seniorech spáchány, jako například zanedbávání, týrání či zpronevěra finančních prostředků. Hlavní náplní práce této právnické společnosti je péče o chudé a potřebné. O pouhé dva měsíce později státní zástupce úspěšně podal na odpovědné strany obžalobu.
Pomoc této společnosti je dokonalým příkladem toho, čemu učil král Beniamin: „Když jste ve službě bližních svých, jste pouze ve službě svého Boha.“
Jednou z klientek, s níž jsem během tohoto pro bono projektu osobně hovořil, byla dobrosrdečná 93letá žena jménem Lúcia. Byla vděčná za naši službu a žertem zvolala: „Vezmi si mě za ženu!“
Překvapeně jsem odpověděl: „Podívejte se tamhle na tu krásnou mladou ženu! To je moje manželka a zároveň státní zástupkyně.“
Hbitě odvětila: „No a co? Je mladá, hezká a může se snadno znovu vdát. Zato já mám jenom tebe!“
Těmto úžasným lidem se toho dne nevyřešily všechny problémy. Nepochybně dál čas od času zažívají těžkosti podobně jako Jaredité v člunech při své náročné cestě do zaslíbené země, „pohřbeni v hlubinách mořských kvůli vlnám jako hory, které se o ně tříštily“.
Ale onu sobotu tito klienti pečovatelských domů poznali, že bez ohledu na jejich pozemskou anonymitu je osobně zná milující Nebeský Otec – Ten, který odpovídá i na ty nejprostší modlitby.
Pán pánů způsobil, aby „zuřivý vítr“ hnal Jaredity směrem k zaslíbeným požehnáním. Podobně se i my můžeme rozhodnout, že budeme sloužit jako pokorné poryvy větru v Pánových rukou. Tak jako „vítr nikdy nepřestal váti“ a hnal Jaredity směrem k zaslíbené zemi, můžeme i my druhým pomáhat kráčet dál po jejich cestě k získání Božích požehnání.
Před několika lety, když jsme měli s mou drahou manželkou Chris pohovor ohledně mého povolání biskupem, mě president kůlu požádal, abych s modlitbou zvážil jména těch, které bych doporučil jako rádce. Poté, co si vyslechl jména, která jsem doporučil, řekl, že bych měl o jednom z těchto bratří něco vědět.
Zaprvé – tento bratr neuměl číst. Zadruhé – neměl auto, díky němuž by mohl navštěvovat členy. Zatřetí – vždycky, vždycky, měl na shromáždění na očích sluneční brýle. Navzdory presidentovým upřímným obavám jsem měl silný pocit, že ho mám přesto doporučit jako svého rádce, a president kůlu mě podpořil.
Oné neděle, kdy mně a mým rádcům byla na shromáždění svátosti vyjádřena podpora, bylo v tvářích členů znát překvapení. Tento drahý bratr pomalu vystoupal na stupínek, kde se od jeho slunečních brýlí jasně odrážela světla na stropě.
Když se posadil vedle mě, zeptal jsem se ho: „Bratře, máš problém se zrakem?“
„Ne,“ odpověděl.
„Proč tedy na shromáždění nosíš sluneční brýle?“ zeptal jsem se. „Příteli, členové potřebují vidět tvé oči a ty je musíš být také schopen vidět lépe.“
V tu chvíli si sluneční brýle sundal a již nikdy je na shromáždění nepoužil.
Tento milovaný bratr sloužil po mém boku až do doby, kdy jsem byl jako biskup uvolněn. Dnes dál věrně slouží v Církvi a je příkladem oddanosti a věrnosti Pánu Ježíši Kristu. A přesto byl před lety neznámým nositelem slunečních brýlí, který sedával v podstatě opomíjen v jedné z lavic v kapli. Často si říkám: „Kolik věrných bratrů a sester dnes mezi námi sedí opomíjeno?“
Ať již jsme všem dobře známí, nebo jsme opomíjení, zkoušky nevyhnutelně dopadají na každého z nás. Když se obrátíme ke Spasiteli, On může posvětit „strasti [naše] ku prospěchu [našemu]“ a pomoci nám reagovat na zkoušky tak, aby nám to přineslo duchovní pokrok. Ať již se jedná o klienty pečovatelského domu, o mylně posuzovaného člena Církve nebo o kohokoli jiného, můžeme být větrem, který „nikdy nepřestal váti“ a který přináší naději a vede druhé na cestě smlouvy.
Náš milovaný prorok, president Russell M. Nelson, předal mládeži úžasnou a inspirující výzvu: „Znovu důrazně potvrzuji, že Pán žádá každého způsobilého a schopného mladého muže, aby se připravoval na misii a sloužil na ní. Pro mladé muže Svatých posledních dnů je misionářská služba kněžskou zodpovědností. … Pro vás, mladé a schopné sestry, je misie také mocnou, avšak dobrovolnou příležitostí.“
Každý den tisíce mladých mužů a žen naplňují Pánovo prorocké povolání tím, že slouží jako misionáři. Jste úžasní, a jak řekl president Nelson, můžete „mít na svět větší vliv než kterákoli předchozí generace“! To samozřejmě neznamená, že v okamžiku, kdy vstoupíte do misionářského výcvikového střediska, budete tou nejlepší verzí sebe sama.
Spíše se možná budete cítit jako Nefi, „[vedeni] Duchem, [nevědouce] předem to, co [učiníte]. Nicméně [půjdete] dále.“
Možná se budete cítit nejistě podobně jako Jeremiáš a bude se vám chtít říci: „Neumím mluviti, nebo dítě jsem.“
Možná si dokonce uvědomíte své osobní nedostatky a budete chtít zvolat jako Mojžíš: „Pane, nejsem muž výmluvný, … nebo zpozdilých úst a neohbitého jazyku jsem.“
Pokud kohokoli z vás milovaných a mocných mladých mužů a žen právě teď napadají podobné myšlenky, pamatujte na to, že Pán odpověděl: „Neříkej, dítě jsem, nýbrž k čemuž tě koli pošli, jdi.“ A slibuje: „Tedy jdi, a já budu v ústech tvých, a naučím tě, co bys mluviti měl.“
Vaše proměna z přirozeného člověka na duchovního nastane „řádku za řádkou, předpis za předpisem“, zatímco se budete upřímně snažit sloužit Ježíši Kristu v misijním poli prostřednictvím každodenního pokání, víry, striktní poslušnosti a usilovné snahy „neustále nacházet, učit o pokání a křtít obrácené“.
I když nosíte jmenovku, můžete mít někdy pocit, že vás druzí neberou na vědomí nebo vás opomíjejí. Musíte však vědět, že máte dokonalého Nebeského Otce, který vás osobně zná, a Spasitele, který vás miluje. Budete mít vedoucí misie, kteří vám navzdory svým nedokonalostem budou sloužit jako „vítr, [který] nikdy nepřestal váti“, aby vás vedli na vaší cestě osobního obrácení.
V oné „zemi mlékem a [medem] oplývající“, v níž budete na misii sloužit, budete duchovně znovuzrozeni a stanete se celoživotními učedníky Ježíše Krista, když se Mu přiblížíte. Můžete poznat, že nejste nikdy opomenuti.
Ačkoli někteří možná čekají na pomoc již dlouho, neboť nemají nikoho, kdo by jim ještě mohl pomoci, Pán Ježíš Kristus nás učí, že On nikdy nikoho neopomíjí. Naopak, On byl dokonalým příkladem toho, jak v každém okamžiku své služby ve smrtelnosti vyhledával jednotlivce.
Každý z nás i lidé kolem nás čelí vlastním bouřím protivenství a vlnám zkoušek, které nás denně zaplavují. Avšak „vítr nikdy [nepřestane] váti směrem k zaslíbené zemi; a tak [budeme] hnáni větrem vpřed“.
Každý z nás může být součástí tohoto větru – téhož větru, který požehnal Jareditům na jejich cestě, a téhož větru, který s naší pomocí požehná těm, které druzí neberou na vědomí nebo kteří jsou opomenutí, aby dopluli do své vlastní zaslíbené země.
Svědčím o tom, že Ježíš Kristus je naším Přímluvcem u Otce. Je to žijící Bůh a působí jako silný vítr, který nás vždy povede po cestě smlouvy. Ve jménu Ježíše Krista, amen.