Radost z našeho vykoupení
Láska a moc Ježíše Krista může každého z nás spasit od našich chyb, slabostí a hříchů a pomoci nám stát se něčím více.
Asi před 10 lety jsem pocítila vnuknutí namalovat portrét Spasitele. I když jsem výtvarnice, zdálo se mi to být trochu velké sousto. Jak mám zrovna já namalovat portrét Ježíše Krista, který by zachycoval Jeho ducha? Kde mám začít? A kde na to vezmu čas?
Navzdory těmto otázkám jsem se rozhodla do toho pustit a věřit, že mi Pán pomůže. Ale musela jsem jednat a spoléhat se, že pro Něj je všechno možné. Modlila jsem se, přemítala, bádala a kreslila skici a byla jsem požehnána tím, že jsem nacházela pomoc a zdroje. A to, co bylo bílým plátnem, se začalo stávat něčím více.
Ale nebyl to jednoduchý proces. Někdy to nevypadalo tak, jak jsem doufala. V určitých okamžicích přicházely inspirované tahy a myšlenky. A mnohokrát jsem to zkrátka musela zkoušet znovu a znovu a znovu.
Když jsem měla pocit, že je olejomalba konečně hotová a suchá, začala jsem na ni nanášet transparentní lak, aby ji chránil před nečistotami a prachem. Všimla jsem si přitom, že se vlasy na obraze začínají měnit, rozmazávat a rozpouštět. Hned jsem si uvědomila, že jsem lak nanesla příliš brzy a že část malby ještě nezaschla.
Doslova jsem tím lakem část svého obrazu smyla. Bodlo mě u srdce. Měla jsem pocit, že jsem právě zničila to, co mi Bůh pomohl vytvořit. Plakala jsem a bylo mi z toho těžko u srdce. V zoufalství jsem udělala to, co v podobné situaci obvykle dělává každý: Zavolala jsem mamince. Ta mi moudře a klidně řekla: „To, co jsi měla, už nazpět nedostaneš, ale udělej, co jen budeš moct, s tím, co máš.“
A tak jsem se modlila a prosila o pomoc a malovala celou noc, abych to napravila. A vzpomínám si, že když jsem se na ten obraz podívala ráno, vypadal lépe než předtím. Jak je to možné? To, co jsem považovala za nenapravitelnou chybu, bylo příležitostí k tomu, aby se mohla projevit Jeho milosrdná ruka. Pán s tím obrazem ještě neskončil a se mnou také ne. Srdce se mi naplnilo velkou radostí a úlevou. Chválila jsem Pána za Jeho milosrdenství, za tento zázrak, který nejenže zachránil onen obraz, ale také mě naučil něčemu více o Jeho lásce a moci spasit každého z nás od našich chyb, slabostí a hříchů a pomoci nám stát se něčím více.
S prohlubující se vděčností za Spasitele, když mi milosrdně pomohl opravit „neopravitelnou“ malbu, sílila i má osobní láska k Němu a vděčnost za Něj, zatímco jsem usilovala o to, abych s Ním mohla pracovat na svých slabostech, a o to, aby mi byly odpuštěny mé chyby. Svému Spasiteli budu na věky vděčná za to, že se mohu změnit a být očištěna. Mé srdce patří Jemu a doufám, že udělám vše, co si bude přát, abych udělala a abych se stala tím, kým si bude přát, abych se stala.
Pokání nám umožňuje pociťovat lásku, kterou k nám Bůh chová, poznávat Ho a milovat Ho tak, jak bychom to jinak nedokázali. Spasitel řekl o ženě, která Mu pomazala nohy, toto: „Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.“ Tato žena chovala k Ježíšovi velkou lásku, protože jí mnoho odpustil.
Vědomí toho, že to můžeme zkoušet znovu a že – jak učil starší David A. Bednar – si můžeme prostřednictvím posvěcující moci Ducha Svatého udržovat stálé odpuštění hříchů, budeme-li činit opravdové a upřímné pokání, je nám zdrojem velké úlevy a naděje.
Vykupující moc Ježíše Krista je jedním z největších zaslíbených požehnání plynoucích z našich smluv. Přemítejte o tom během účasti na posvátných obřadech. Bez něj bychom se nemohli vrátit domů do přítomnosti našeho Otce v nebi a svých blízkých.
Vím, že náš Pán a Spasitel Ježíš Kristus má moc spasit. Jakožto Syn Boží, který usmířil hříchy světa a položil vlastní život a znovu ho na sebe vzal, disponuje mocí vykoupení a vzkříšení. Umožňuje všem dosáhnout nesmrtelnosti a těm, kteří se pro Něj rozhodnou, získat věčný život. Vím, že díky Jeho smírné oběti můžeme činit pokání a být vskutku očištěni a vykoupeni. Je zázrak, že vás i mě takto miluje.
Pán řekl: „Nevrátíte se nyní ke mně a nebudete činiti pokání z hříchů svých a neobrátíte se, abych vás mohl uzdraviti?“ Dokáže uzdravit pustá místa vaší duše – místa, která jsou kvůli hříchu a zármutku suchá, nevlídná a nehostinná – a může učinit „pustinu [vaši] podobnou zahradě Hospodinově“.
Stejně jako nedokážeme pochopit muka a hloubku Kristova utrpení v Getsemanech a na kříži, „nemůžeme změřit hranice ani pochopit hloubku [Jeho] božského odpuštění“, milosrdenství a lásky.
Občas možná máte pocit, že není možné, abyste byli vykoupeni, a že pokud jde o Boží lásku a Spasitelovu smírnou moc, jste možná kvůli tomu, s čím zápolíte nebo čeho jste se dopustili, výjimkou. Ale svědčím o tom, že nejste pod úrovní dosahu Mistra. Spasitel „sestoupil pod všechny věci“ a má božskou schopnost vás pozvednout a vyprostit i z té nejtemnější propasti a uvést vás do svého podivuhodného světla. Prostřednictvím svého utrpení připravil pro každého z nás způsob, jak můžeme překonat své osobní slabosti a hříchy. „Má veškerou moc spasiti každého člověka, který věří ve jméno jeho a nese ovoce hodné pokání.“
Stejně jako oprava obrazu vyžadovala práci a úpěnlivé prosby o nebeskou pomoc, je zapotřebí práce, upřímnosti srdce a pokory, aby člověk přinášel „ovoce hodné pokání“. K tomuto ovoci patří uplatňování víry a důvěry v Ježíše Krista a v Jeho smírnou oběť, obětování zlomeného srdce a zkroušeného ducha Bohu, vyznání hříchu a zanechání jej, napravení újmy, kterou jsme způsobili, jak nejlépe dovedeme, a snaha vést spravedlivý život.
Abychom opravdu činili pokání a změnili se, musíme být nejprve „přesvědčeni o svých hříších“. Člověk nevnímá potřebu brát léky, dokud nerozumí tomu, že je nemocný. Mohou nastat chvíle, kdy možná nebudeme ochotni nahlédnout do svého nitra a podívat se na to, co opravdu potřebuje uzdravení a nápravu.
V jednom z děl C. S. Lewise se Aslan na muže, který se zapletl do svých vlastních lstí, obrací těmito slovy: „Ó, [lidé], jak důmyslně se bráníte všemu, co by vám mohlo být k dobru!“
V jakém ohledu bychom se vy i já mohli bránit tomu, co by nám mohlo být k dobru?
Nebraňme se dobru, kterým si nám Bůh přeje požehnat! Lásce a milosrdenství, které si přeje, abychom pociťovali. Světlu a poznání, které si nám přeje udělit. Uzdravení, o kterém ví, že ho tak zoufale potřebujeme. Hlubšímu smluvnímu vztahu, který chce poskytnout všem svým synům a dcerám.
Modlím se o to, abychom odložili veškeré „válečné zbraně“, kterých jsme se vědomě, nebo i nevědomě chopili, abychom se bránili požehnáním Boží lásky. Zbraně pýchy, sobectví, strachu, nenávisti, urážek, samolibosti, nespravedlivých soudů, žárlivosti – cokoli, co by nám bránilo milovat Boha celým srdcem a dodržovat veškeré smlouvy, které jsme s Ním uzavřeli.
Pokud žijeme podle svých smluv, Pán nám může poskytnout pomoc a moc, které potřebujeme k tomu, abychom dokázali rozpoznat a překonat své slabosti, včetně duchovního parazita pýchy. Náš prorok pravil:
„Pokání vede k čistotě a čistota je zdrojem moci.“
„A my Jeho moc budeme v nadcházejících dnech skutečně potřebovat!“
Stejně jako v případě mého obrazu s námi Pán neskončí, když uděláme chybu, ani neprchne, když klopýtneme. Naše potřeba uzdravení a pomoci pro Něj není břemenem, ale samotným důvodem, proč přišel. Sám Spasitel řekl:
„Vizte, přišel jsem na svět, abych přinesl světu vykoupení, abych zachránil svět z hříchu.“
„Rámě milosrdenství mého je k vám vztaženo a každý, kdo přijde, toho přijmu; a požehnaní jsou ti, kteří jdou ke mně.“
Pojďte tedy – pojďte, vy, kteří jste znavení, vyčerpaní a smutní, pojďte, zanechte svých prací a nalezněte odpočinutí v Tom, který vás miluje nejvíce. Vezměte na sebe Jeho jho, neboť je vlídný a pokorný v srdci.
Náš Nebeský Otec a Spasitel vás vidí. Znají vaše srdce. Záleží jim na tom, na čem záleží vám, včetně těch, které máte rádi.
Spasitel může vykoupit to, o co jsme přišli, včetně rozvrácených a narušených vztahů. Připravil cestu pro všechny padlé, aby mohli být vykoupeni – aby vdechl život tomu, co se zdá být mrtvé a beznadějné.
Pokud se potýkáte se situací, o které si myslíte, že jste ji již měli překonat, nevzdávejte to. Mějte se sebou trpělivost, dodržujte své smlouvy, často čiňte pokání, v případě potřeby vyhledávejte pomoc svých vedoucích a choďte do domu Páně tak pravidelně, jak jen můžete. Naslouchejte nabádáním, která vám Pán posílá, a dbejte jich. On svůj smluvní vztah s vámi neukončí.
V mém životě byly obtížné a složité vztahy, se kterými jsem zápolila a upřímně jsem se snažila je zlepšit. Občas jsem měla pocit, že se mi to spíše nedaří, než naopak. Říkala jsem si: „Copak jsem toto už nenapravila? Nepřekonala jsem snad svou slabost doopravdy?“ Postupem času jsem zjistila, že se mnou není nutně něco špatně; spíše je toho často více, na čem je třeba pracovat, a je zapotřebí většího uzdravení.
Starší D. Todd Christofferson učil: „Pán dozajista shlíží s potěšením na toho, kdo si přeje přijít k soudu jako způsobilý, kdo odhodlaně pracuje den za dnem na tom, aby slabost nahradil silnou stránkou. Opravdové pokání, opravdová změna může vyžadovat opakovanou snahu, ale na této snaze je cosi očišťujícího a svatého. K takovému člověku plyne celkem přirozeně božské odpuštění a uzdravení.“
Každý den je díky Ježíši Kristu novým dnem naplněným nadějí a možnostmi. Každý den můžeme vy i já poznávat, jak řekla matka Eva, „radost svého vykoupení“, radost z dosaženého uzdravení, radost z toho, že pociťujeme neochvějnou lásku, kterou k nám Bůh chová.
Vím, že náš Otec v nebi a Spasitel vás mají velmi rádi. Ježíš Kristus je Spasitel a Vykupitel veškerého lidstva. On žije. Prostřednictvím Jeho smírné oběti byla navždy zlomena pouta hříchu a smrti, abychom byli svobodni zvolit si uzdravení, vykoupení a věčný život se svými milovanými. A o tom svědčím v Jeho jménu, ve jménu Ježíše Krista, amen.