Starší Quentin L. Cook
Kvorum dvanácti apoštolů

Ačkoli starší Quentin La Mar Cook říká, že povolání sloužit jako člen Kvora dvanácti apoštolů bylo nečekané, učí se žít jako svědek Spasitele Ježíše Krista již od mládí.

„Po celý život jsem byl požehnán těmi, kteří milují Spasitele,“ říká starší Cook.

Narodil se 8. září 1940 v Loganu J. Vernonovi a Bernice Cookovým. Starší Cook je vděčný za milujícího otce, který se o něho zajímal, a za matku, která milovala Spasitele. „Ze všech sil se snažili vychovávat nás správně.“

Je také vděčný za svého bratra a sestru. Vzpomíná na to, jak si v 15 letech při jednom vážném rozhovoru se svým starším bratrem Joem uvědomil, že svědectví o Spasiteli má významné důsledky. Joe se tehdy musel rozhodnout, zda odložit či neodložit studium medicíny kvůli službě na misii. „Po onom rozhovoru jsem skrze modlitbu získal potvrzení o pravdivosti Církve a božskosti Ježíše Krista, a toto potvrzení bylo pro mě velmi významnou událostí.“

Jeho bratr se rozhodl pro misii, a stejně tak i starší Cook, který sloužil v Britské misii. Jeho misijní presidenti, včetně staršího Mariona D. Hankse, který byl tehdy členem První rady Sedmdesáti, na něj nesmírně zapůsobili.

„Je velmi důležité mít svědectví o Spasiteli a stýkat se s lidmi, kteří Ho milují,“ říká starší Cook. A takového člověka našel i v Mary Gaddieové, se kterou se 30. listopadu 1962 oženil v chrámu Logan v Utahu.

Poté, co starší Cook na Utažské státní universitě vystudoval politickou vědu, přestěhoval se s manželkou do Kalifornie, kde získal titul doktora práv na Stanfordské universitě. Zatímco s manželkou vychovávali tři děti, starší Cook pracoval v právnické firmě, stal se řídícím partnerem právnické firmy v oblasti sanfranciského zálivu, poté presidentem a vedoucím výkonným úředníkem kalifornského zdravotnického systému a nakonec místopředsedou zdravotnické organizace Sutter Health Systems.

Během téže doby sloužil jako biskup, president kůlu a rádce v předsednictvu kůlu, oblastní reprezentant a územní autorita. Když sloužil v předsednictvu kůlu, měl zodpovědnost nejen za anglicky mluvící sbory, ale také za kongregace, ve kterých se mluvilo španělsky, tonžsky, samoánsky, tagalšsky a také mandarínsky a kantonsky.

„Měli jsme moc rádi různorodost členů a jejich oddanost evangeliu Ježíše Krista. Byli v mém životě velmi pozitivním vlivem.“

Nicméně v profesním životě starší Cook pracoval většinou s lidmi, kteří nebyli členy Církve. Zjistil, že „je velmi mnoho lidí, kteří nejsou členy Církve a kteří milují Spasitele. Mnozí z nich měli na mě také pozitivní vliv. Takže když mluvím o stýkání se s dobrými lidmi, nemám tím na mysli, abychom se izolovali od okolního světa“.

Po svém povolání do Druhého kvora Sedmdesáti 6. dubna 1996 a následném povolání do Prvního kvora 4. dubna 1998 starší Cook sloužil v předsednictvu území Církve Filipíny/Mikronésie a jako president území Pacifik a území Severní Amerika-severozápad.

Jeho služba v povolání generální autority utvrdila jeho přesvědčení, že „ať jste kdekoli, můžete najít dobré lidi, kteří milují Spasitele“. Starší Cook věří, že způsob, jakým je lze najít, spočívá v tom, že pokorně žijete podle evangelia a nestydíte se za něj.

„Myslím, že největší chybou, kterou většina Svatých posledních dnů dělá, je to, že skrývají, kým jsou,“ říká. „Mnozí členové neříkají svým přátelům a známým, kým jsou a čemu věří, a zaplétají se do velmi složitých situací. Ti, kteří se označují za Svaté posledních dnů a dávají najevo, čemu věří, mají mnohem méně problémů.“

Tito lidé jsou také lepšími členy-misionáři – to starší Cook zjistil, když před svým povoláním do předsednictva Sedmdesáti v srpnu 2007 sloužil jako výkonný ředitel misionářského oddělení.

Ve svém první konferenčním proslovu v povolání apoštola 6. října 2007 starší Cook mluvil o problému „skrývání“ členství v Církvi a povzbudil členy, aby žili „z víry a nikoli ze strachu“.

„Mnozí lidé jsou ,zadržováni před pravdou pouze proto, že nevědí, kde ji nalézti‘,“ říká. (NaS 123:12.) „A když někdo otevřeně promluví tolerantním a laskavým způsobem, je úžasné, kolik lidí na to zareaguje.“

Starší Cook doufá, že lidé takto zareagují i na něho v jeho novém povolání, a je si vědom toho, že navzdory svým pocitům nedostatečnosti musí žít z víry a nikoli ze strachu, až bude lidem říkat, kým je a čemu věří jako zvláštní svědek Krista.

„Miluji Spasitele,“ prohlašuje. „Raduji se z příležitosti vydávat svědectví o Ježíši Kristu celému světu.“