Osobní zjevení – učení a příklad proroků
Osobní zjevení je prostředek, kterým můžeme sami pro sebe poznat nejdůležitější pravdy o své existenci.
Na začátku závěrečného zasedání této historické konference se k vám připojuji ve vyjádření vděčnosti za výsadu vyjádřit podporu presidentu Henrymu B. Eyringovi jako rádci v Prvním předsednictvu, staršímu Quentinu L. Cookovi jako členovi Kvora dvanácti apoštolů a staršímu Walteru F. Gonzálezovi, jako jednomu ze sedmi presidentů Sedmdesáti. Vyjadřuji jim svou lásku a podporu a svědčím o tom, že byli povoláni Bohem skrze žijícího proroka, presidenta Gordona B. Hinckleyho, „podle ducha zjevení a proroctví“.1
Události těchto posledních dvou dnů nás učí o potřebě zjevení v Pánově díle a osobního zjevení v našem životě. Osobní zjevení je prostředek, kterým můžeme sami pro sebe poznat nejdůležitější pravdy o své existenci – že Bůh, náš Věčný Otec, a Jeho Syn, Ježíš Kristus, skutečně žijí; že znovuzřízené evangelium je pravdivé a že Bůh má s námi své záměry a vede nás.
To, co vím o osobním zjevení, jsem se do velké míry naučil z příkladů proroků – dávných i novodobých. Dnes bych se s vámi chtěl podělit o několik osobních příkladů a modlím se, aby inspirovaly každého z nás k tomu, abychom usilovali o požehnání osobního zjevení ve svém vlastním životě.
Jako mladý oblastní reprezentant jsem byl pověřen, abych pomohl staršímu Marionu G. Romneymu při reorganizaci kůlu. Během dlouhé, poklidné cesty na konferenci se náš rozhovor stočil na duchovní rozměr našeho pověření. Starší Romney mě učil o tom, jak nám Pán žehná zjevením. „Roberte,“ řekl mi, „zjistil jsem, že když konáme Pánovo dílo, máme Jeho požehnání, abychom splnili cokoli, o co jsme požádáni.“ Starší Romney mi pak vysvětlil, že dorazíme do vzdáleného města, poklekneme k modlitbě, budeme mít pohovory s nositeli kněžství, znovu poklekneme k modlitbě a Duch Svatý nám zjeví, koho Pán vybral jako nového presidenta kůlu. Slíbil mi, že to bude jeden z nejlepších duchovních zážitků v mém životě, a měl pravdu.
Nebeský Otec nás všechny poslal na zem, abychom si zasloužili věčný život: „Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista.“2 Jak sami pro sebe poznáváme Otce a Syna? Skrze osobní zjevení. Skrze osobní zjevení nám Nebeský Otec pomáhá poznat sebe i svého Syna, učit se evangeliu a žít podle něj, vytrvat až do konce ve spravedlivosti a zasloužit si věčný život – vrátit se zpátky do Jejich přítomnosti.
Můžete se zeptat: „Jak máme usilovat o osobní zjevení?“ Pavel radil Svatým, aby se spoléhali spíše na Ducha než na moudrost světa.3 Abychom obdrželi Ducha, musíme začít modlitbou. Než president Lorenzo Snow vstoupil do Církve, zkoumal evangelium několik let. Ale svědectví obdržel teprve dva až tři týdny po křtu, když se uchýlil k osobní modlitbě. „Sestoupil na mě Duch Boží,“ řekl. „Pocítil jsem radost a štěstí,… [neboť] tehdy jsem obdržel dokonalé poznání o tom, že Bůh žije, že Ježíš Kristus je Syn Boží, a poznání o znovuzřízení svatého kněžství a plnosti evangelia.“4
Zjistil jsem, že modlitba je pevným základem pro osobní zjevení. Je však zapotřebí něčeho více. Jako oblastní reprezentant jsem měl možnost učit se i od dalšího apoštola, staršího Boyda K. Packera. Byli jsme pověřeni reorganizováním kůlu a začali jsme tím, že jsme společně poklekli k modlitbě. Po pohovorech s vedoucími kněžství a po modlitbě starší Packer navrhl, abychom se spolu prošli kolem budovy. Při naší procházce starší Packer názorně předvedl důležitou zásadu při usilování o osobní zjevení – zásadu, které Pán učil Olivera Cowderyho: „Viz… ty to musíš promysleti v mysli své.“5 Přemítali jsme nad naším úkolem, společně jsme se radili a naslouchali hlasu Ducha. Když jsme se vrátili, znovu jsme se modlili a přemýšleli a poté jsme byli připraveni přijmout zjevení.
Zjevení přichází podle Pánova načasování, což často znamená, že musíme vykročit kupředu s vírou, i když jsme nezískali všechny odpovědi, po kterých toužíme. Jako generální autorita jsem byl pověřen, abych pomohl reorganizovat předsednictvo kůlu pod vedením staršího Ezry Tafta Bensona. Po modlitbě, pohovorech, promýšlení a opětné modlitbě se starší Benson zeptal, zda vím, kdo bude novým presidentem. Řekl jsem, že jsem dosud tuto inspiraci nezískal. Dlouze se na mě podíval a odpověděl, že on také ne. Nicméně byli jsme inspirováni, abychom požádali tři způsobilé nositele kněžství, aby promluvili na sobotním večerním zasedání konference. Chvíli poté, co začal mluvit třetí řečník mě Duch inspiroval, že právě tento řečník má být novým presidentem kůlu. Podíval jsem se na presidenta Bensona a viděl jsem, jak mu po tváři stékají slzy. Oběma nám bylo dáno zjevení – ale jen proto, že jsme nepřestávali usilovat o vůli Nebeského Otce a vykročili jsme kupředu s vírou.
Na začátku mé církevní služby mi dal starší Harold B. Lee, když přišel zorganizovat nový kůl v okrsku, kde jsme žili, toto ponaučení: Starší Lee požádal mě, nově povolaného biskupa, abych se s ním zúčastnil tiskové konference. Tam jeden horlivý mladý novinář vyzývavě řekl staršímu Leemu: „Říkáte, že jste prorok. Kdy jste naposledy získal zjevení a čeho se týkalo?“ Starší Lee se odmlčel a pak se na něj zpříma podíval a vlídně odpověděl: „Bylo to včera odpoledne, asi ve tři hodiny. Modlili jsme se ohledně toho, kdo má být povolán presidentem nového kůlu, a bylo nám zjeveno, kdo jím má být.“ Novinářův postoj se změnil. Nikdy nezapomenu na Ducha, který naplnil místnost, když starší Lee vydal mocné svědectví o zjevení, které mohou získat ti, kteří se věrně snaží konat Pánovu vůli.
My, jako věrné děti, mládež, rodiče, učitelé a vedoucí, můžeme získat osobní zjevení častěji, než si to uvědomujeme. Čím častěji získáváme a rozpoznáváme osobní zjevení, tím více naše svědectví roste. Když jsem byl biskupem, mé svědectví vzrostlo pokaždé, když jsem dostal zjevení ohledně povolání pro členy svého sboru. Toto svědectví se posílilo pokaždé, když jsem viděl, jak jsou povolávány generální autority, územní sedmdesátníci a presidenti kůlů nebo jak jsou jim dávány nové úkoly. A co je důležitější, posiluje mě i osobní zjevení, které získávám jako syn Boží, manžel a otec. Jsem velmi vděčný za vedení Ducha v našem domově, když usilujeme o vedení v rodinných záležitostech.
Pro každého z nás platí, že způsob, kterým získáváme osobní zjevení, je podobný tomu, jak zjevení získávají proroci, jak je to popsáno v písmech. Adam a Eva vzývali jméno Páně a obdrželi osobní zjevení, včetně poznání týkajícího se Spasitele.6 Enoch, Abraham a Mojžíš usilovali o dobro svého lidu a byla jim dána úžasná zjevení zaznamenaná v Drahocenné perle.7 Eliáš získal osobní zjevení skrze tichý, jemný hlas;8 Daniel ho získal ve snu.9 Petr získal díky osobnímu zjevení svědectví o tom, že Ježíš je Kristus.10 Lehi a Nefi získali zjevení ohledně Spasitele a plánu spasení, a v podstatě každý prorok v Bibli a v Knize Mormonově získal zjevení, které varovalo, učilo, posilovalo a přinášelo útěchu jemu osobně i jeho lidu.11 Po mnohých modlitbách v chrámu president Spencer W. Kimball získal zjevení o kněžství.12 A president Hinckley, poté, co se modlil o zajištění chrámových požehnání pro více členů Církve, získal zjevení o budování menších chrámů.13
Proroci získávají osobní zjevení, která jim pomáhají v jejich životě a při vedení pozemských záležitostí Církve. Naší zodpovědností je usilovat o osobní zjevení pro sebe a ohledně zodpovědností, které nám Pán dal.
V uplynulých týdnech president Hinckley usiloval o zjevení ohledně povolání, která byla oznámena na této konferenci. Asi před měsícem na našem čtvrtečním chrámovém setkání Prvního předsednictva a Kvora Dvanácti jsem naslouchal presidentu Hinckleymu, jak se jednoduše a upřímně modlí o duchovní vedení. Odpověď na jeho vroucí modlitbu byla nyní oznámena nám všem.
Rozumíme vzoru, podle kterého proroci získávají zjevení ve svém životě? Jsou nitky tohoto vzoru vetkány také do našeho života?
Víme, že ústředním bodem tohoto vzoru je usmíření.14 A požehnání usmíření získáváme tehdy, když činíme pokání ze svých hříchů a dodržujeme přikázání. To jsme slíbili, když jsme byli pokřtěni, a tyto smlouvy obnovujeme každý týden, když přijímáme svátost. Když pokračujeme ve spravedlivosti, jsme oprávněni říci jako Samuel: „Mluv [Pane], nebo slyší služebník tvůj.“15 A Pán odpoví: „Oči vaše blahoslavené, že vidí, i uši vaše, že slyší.“16
Na získání osobního zjevení se připravujeme, stejně jako proroci, tím, že studujeme písma, postíme se, modlíme se a posilujeme víru. Víra je klíčovou zásadou. Vzpomeňte na Josephovu přípravu na první vidění:
„Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha…
Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje.“17
Skrze nepochybující víru se sami učíme, že „zázraky jsou konány vírou“.18
Tyto zázraky zpravidla nebudou fyzickým projevem Boží moci – jako je rozdělení Rudého moře, vzkříšení mrtvých, zhroucení zdí vězení nebo zjevení se nebeských poslů. Podle Božího plánu je většina zázraků duchovním projevem Boží moci – jsou to láskyplná milosrdenství, která jsou nám jemně udílena jako dojmy, myšlenky, pocity ujištění, řešení problémů, jako síla k potýkání se s těžkostmi a útěcha pro zvládání zklamání a trápení.
S těmito zázraky se setkáváme, když procházíme tím, co se v písmech nazývá zkouškou naší víry.19 Někdy tato zkouška spočívá v tom, že to nějaký čas trvá, než se odpověď dostaví. Když president David O. McKay jako mladý muž pásl dobytek, usiloval o svědectví, ale toto svědectví získal až o mnoho let později, když sloužil na misii ve Skotsku. Řekl: „Byl to projev, o který jsem se jako pochybující mladík vskrytu modlil… na svahu kopce a na louce. Bylo to pro mne ujištění, že upřímná modlitba je ,jednou a někde‘ zodpovězena.“20
Odpověď může znít: „Teď ne – buď trpělivý a čekej.“
Svědčím o tom, že ať již na svahu kopce, nebo na louce, v lesnatém háji, nebo v komůrce, nyní, nebo na věčnostech, tato Spasitelova slova určená každému z nás se naplní: „Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.“21 I když je nám přikázáno, abychom neusilovali o znamení, je nám přikázáno, abychom „[usilovali] dychtivě o nejlepší dary“.22 Mezi tyto dary patří Duch Svatý a osobní zjevení. Toto zjevení bude přicházet „řádku za řádkou, předpis za předpisem“, jak řekl Spasitel, a „tomu, kdo přijímá, [dá Pán] více“.23
Až budeme odcházet z této konference, vyzývám každého z nás, abychom více usilovali o Ducha Božího a abychom ho více přijímali. Spasitel se modlil, aby Jeho učedníci v Novém světě přijali tohoto Ducha. Pak, jako příklad pro nás pro všechny, poodstoupil od svých učedníků a v modlitbě poděkoval svému Nebeskému Otci za to, že jim Ducha udělil.24 Následujme Jeho příklad a modleme se o Ducha Božího a vzdávejme mu díky za jeho úžasná požehnání v našem životě.
Vydávám vám zvláštní svědectví, že Ježíš Kristus žije a vede svou Církev skrze žijícího proroka, presidenta Gordona B. Hinckleyho. Vím – já vím – že president Hinckley vede tuto Církev skrze zjevení. Slovy Almy: „Vizte, pravím vám, že [tyto věci] mi byly oznámeny Svatým Duchem Božím. Vizte, po mnoho dnů jsem se postil a modlil… A nyní opravdu vím sám za sebe, že jsou pravdivé; neboť Pán Bůh mi je projevil… a toto je duch zjevení, který je ve mně.“25
O to, aby každý z nás mohl přijmout tohoto Ducha, získat požehnání osobního zjevení a vědět sám pro sebe, že tyto věci jsou pravdivé, se vroucně modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.